EKONOMICKÉ NÁSTROJE ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKY: INSTRUKCE K PSANÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE (jaro 2019) Vojtěch Kotecký Kontakt: kotecky@glopolis.org Poslední den kursu jsme probírali požadavky na vaše seminární práce. Tady rekapituluji, na čem jsme se domlouvali. Zadání V učebních materiálech najdete také článek Hepburn et al. 2018 (přímý odkaz: https://is.muni.cz/auth/el/fss/jaro2019/HEN651/um/Hepburn_etal_envi_inovace_5_policy_types.pdf). Očekáváte-li nějakou retro herečku, budete čekat marně. Přečtěte si jej prosím. Jak uvidíte, autoři v něm probírají několik typů opatření, jimiž stát může intervenovat do ekonomiky, aby podpořil technologie nebo výrobní postupy, které snižují environmentální škody. Pokuste se prosím sepsat stručný akademický esej (viz níže), kde budete diskutovat, jestli – a případně jak – by se některá či některé z těchto intervencí daly použít k následujícím řešením. Ke každému řešení přidávám odkaz na nějakou shrnující publikaci, kterou třeba můžete použít k první orientaci v tématu. Nemusíte po ní ale sáhnout. Třeba se budete chtít podívat po něčem jiném. A určitě neočekávám, že všechny tyhle podklady přečtete. Jsou to skutečně jenom tipy, kam můžete, nebo nemusíte chtít nahlédnout. Takže řešení k diskusi jsou tato: * Snížení litteringu plastovými odpady – tedy nekontrolovanému, ilegálnímu odhazování plastového odpadu mimo jakýkoli systém sběru. (Dobrým entrée do tématu může být Single-use plastics: a roadmap for sustainability. United Nations Environment Programme, Nairobi 2018: viz https://www.unenvironment.org/resources/report/single-use-plastics-roadmap-sustainability) * Větší výroba elektřiny ze solárních fotovoltaických elektráren. (Nějaké elementární informace o odvětví v Evropě můžete najít na Renewable energy in Europe — 2018: recent growth and knock-on effects. European Environment Agency, Copenhagen 2018, viz https://www.eea.europa.eu/publications/renewable-energy-in-europe-2018; kdybyste chtěli něco o stavu odvětví v Česku, data najdete na Obnovitelné zdroje energie v roce 2017. Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha 2018: https://www.mpo.cz/cz/energetika/statistika/obnovitelne-zdroje-energie/obnovitelne-zdroje-energie-v -roce-2017--240725/; do poněkud postaršího přehledu odvětví se dá nahlédnout na Technology roadmap: solar photovoltaic energy. International Energy Agency, Paris 2014: https://www.pvaustria.at/wp-content/uploads/2013/07/Roadmap-IEA.pdf; a kdybyste měli potřebu se probírat úplně novými a dost detailními daty o ekonomice, můžete nahlédnout na příslušné kapitoly v Renewable power generation costs in 2018. International Renewable Energy Agency, Abu Dhabi 2019: https://www.irena.org/publications/2019/May/Renewable-power-generation-costs-in-2018.) * Menší výroba elektřiny v uhelných elektrárnách. (Můžete se podívat třeba na Global coal: the acceleration of market decline. WWF International, Gland 2015: https://d2ouvy59p0dg6k.cloudfront.net/downloads/global_coal___the_acceleration_of_market_decline___ report.pdf) * Nabídka konkurenceschopných a prakticky použitelných vodíkových automobilů. (Třeba se podíváte na International Energy Agency: Global trends and outlook for hydrogen: http://ieahydrogen.org/pdfs/Global-Outlook-and-Trends-for-Hydrogen_WEB.aspx; popřípadě pro větší kontext by možná pomohlo Global EV Outlook 2018: towards cross-modal electrification. International Energy Agency, Paris 2018 a nenápadně mrkám, že vám zde pomůže zkratka FCEV. Forma Naprosto postačí, když seminární práce bude mít několik stránek. Cílem seminární práce je ověřit vaše uvažování o tématu, nikoli zkoušet ze slohu. Nicméně pamatujte na to, že se na ní mimo jiné máte naučit se psát úsporným, srozumitelným, vědeckým jazykem. Vědecký text má své formální náležitosti – k nim se ještě dostaneme. Nicméně také je pro něj důležitý tón, který používá: tón objektivosti, střízlivosti a tvrzení opřených o empirická data nebo logickou úvahu. Každé tvrzení byste měli nejen ověřit (jste si jisti, že tvrdíte fakt a nikoli svůj dojem?), ale také podložit (co vás k tomuto tvrzení vede?). Platí to rovněž pro vaše interpretace. Každá analýza samozřejmě popisuje vaše porozumění věci a diskutuje vaše uvažování. Nicméně i tady by mělo jít o podložená tvrzení. Proč si něco myslíte? Jak víte, že se něco stane? Proč něco předpokládáte? Interpretace by měla být interpretací nějakých dat (což nemusí nezbytně být statistická analýza nasbíraných čísel) nebo popsanou logickou úvahou, nikoli čirou spekulací. Kvůli objektivnímu tónu textu bývá také zvykem při akademickém psaní opatrně zacházet s používáním první osoby. Nejčastěji (nikoli však vždy a rozhodně nikoli povinně) se používá neosobní formulace nebo akademický plurál (Naměřili jsme, z čehož dovozujeme…). Jsou však situace, kdy dává smysl první osobu použít a kde pomůže prezentaci; jistá obezřetnost však neuškodí. Zdroje Můžete, ale nemusíte používat prameny (pochopitelně kromě situací, kdy používáte cizí text či myšlenku: tam pramen použít musíte, z podstaty věci). Nicméně pokud budete uvádět důležitá (a nebanální) faktická tvrzení, mělo by být zřejmé, jak jste k nim došli. Nevysvětlujte, odkud víte, že Česko má 10 milionů obyvatel nebo že se plasty vyrábějí ponejvíce z ropy; asi by však bylo potřeba vysvětlit, proč si řekněme myslíte, že tuzemské domácnosti dávají přednost velkým autům před malými. Vědecký text má nároky na správnost a přesnost. Proto by měl používat zdroje, u kterých lze očekávat stejné dodržování stejných nároků (nebo samozřejmě originální data), tedy ponejvíce jiné akademické texty. Neznamená to, že jsou jediným přípustným zdrojem. Kupříkladu užitečná data se často objevují v publikacích vládních institucí nebo dokonce zájmových skupin – jenom je potřeba s nimi zacházet opatrně. Budete chtít pamatovat, že neprošly recenzním řízením a/nebo jsou předem zaujaté, což se může projevovat v jejich kvalitě, prezentaci a interpretaci. Velmi opatrně je potřeba pracovat s vysloveně populárními zdroji, například novinami. Práce žurnalisty, jakkoli důležitá a úctyhodná, většinou vyžaduje významnou míru zjednodušení a povrchnosti. Noviny bývají dobrý zdroj informací o politice – novináři umí docela přesně referovat o tom, co si myslí dotyčný ministr. Ale pokud jde o technická a vědecká témata, přebíráním informací z nich riskujete, že pracujete se silně posunutými významy, omyly nebo miskoncepcemi. Termín Domluvili jsme se na 30. červnu. Pokud byste potřebovali práci odevzdat později, dejte mi prosím vědět, kdy bych ji asi mohl čekat.