Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií prouzek bez loga na zelenem logo_fss_kruh OPVK_MU_rgb Historický kontext multilaterálního obchodního systému (GATT / WTO) Oldřich Krpec, FSS MU Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Liberální mezinárodní obchodní systém 19. století •Změna v zahraničně-obchodní politice: •Zákony o plavbě liberalizovány ve 20. letech 19.st; zrušeny 1849; •GB doktrína volného obchodu; jednostranné zrušení cel a obchodních omezení; •1860 Cobden-Chevalier dohoda a bilaterální smlouvy (MFN); • •Obchodní imperialismus: •Prosazení volného obchodu v Indii, Číně, Persii, Otomanském impériu, Thajsku, povinnost nízkých cel v Japonsku; •Dezindustrializace, ale není povinnost obchodu jen s mateřským územím (ZoP); • •Pozitivní dopad na světovou ekonomiku: •Posílení specializace, šíření technologií; •Příliv kapitálu do oblastí s nerostnými surovinami; •Systém zlatého standardu; •Britská poptávka – motor růstu i pro ochranářské země (USA); • •Mezinárodní obchodní systém: světová cena, kapitál, informace, migrace; •Rozsah a hloubka integrace: •politická regulace, kolonie jako odbytiště a zdroje surovin a komodit, •prosazování zájmů mateřských území (suroviny, potraviny, odbyt); mocenská asymetrie; •Limity mezinárodního obchodu: •vzdálenost a dopravní náklady- nezapojení rozsáhlých oblastí; •malá velikost sektoru IT mimo západ; • •Od konce 19st posilování PROT; industrializace GER a kont. (státní zásahy a infant); slábnutí GB hegemonie, přehodnocování pozice FT… • Export HNP Zemědělství Průmysl Populace Obchodní politiky - Evropa Protekcionizmus: 1830-1844/1846 3,5 1,7 2,7 0,8 0,6 Britský liberalizmus: 1844/1846-1858/1860 6,0 1,5 2,3 0,9 0,7 Evropský liberalizmus: 1858/1860-1877/1879 3,8 1,7 1,8 0,5 0,8 Revize liberalizmu: 1877/1879–1890/1892 2,9 1,2 2,2 0,9 0,9 Protekcionizmus: 1890/1892-1913 3,5 2,4 3,2 1,8 1,0 Období – kontinentální Evropa Období růstu: 1829/1831–1868/1870 4,3 1,8 2,0 1,0 0,7 Deprese: 1868/1870–1891/1893 2,9 1,0 2,0 0,8 0,9 Období rychlého růstu: 1891/1893-1911/1913 4,0 2,6 3,8 1,5 1,1 Roční růst jednotlivých hospodářských sektorů periodizovaných dle obchodních politik a tempa hospodářského růstu (procenta) Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Důsledky první světové války •Předválečné úrovně mezin. obchodu dosaženo 1924; •Prodloužení hranic vznikem nových států – problémové země (nacionalismus - protekcionismus); •USA (extra E) produkce i odbyt během války stouply: •ceny surovin a potravin vysoké, trhy zaručeny; •investice do nových technologií (zemědělci) a zadlužení – po válce návrat Evropské konkurence; •Mimoevropské země ztratily během války dodávky prům. výrobků a industrializovaly •po válce konkurence Evropy; •evropští producenti – čelili novým lokálním výrobcům, byli vytěsněni americkou konkurencí; exportní příjmy přitom nutně potřebovali… •Německo: •katastrofální výsledek pařížské mírové konference, ztráty území (13% + 10% obyvatel) surovin (75% rudy, 25% uhlí) (okupovány kolonie, zabaveny zahraniční investice, dovoz surovin bez deviz nemožný), průmyslu; •drastické reparace (33 mld USD 2x HDP); okupace Porúří 1922, žádné zdroje peněz; •nastartovaná inflační spirála (1:4,2 1914 – 1:4,2tril 1923); •1923 reálný HDP na 50% 1913; USA začíná půjčovat… Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Velká hospodářská krize Ve světě deprese, v USA stále roste burza (černý pátek a úterý 24.a 29.10.1929) (tržní hodnota akcií NY: září 1929: 90mld. –> listopad 72mld. –> červenec 1932 15,6mld.), banky požadují okamžité splacení dluhů... Spojené státy přispěly k šíření krize: •Ochranářství - Smoot-Hawley sazebník 1930, již 1922 Fordney-McCumber tariff (pro postižené zemědělce); Zadlužené země nemají přístup k trhům a k USD: •unilaterálně zvyšují cla aby je získaly, minimalizují dovozy aby je neutratily, snaží se exportovat aby je vydělaly (snižování kurzu měn); •navíc licence, veterinární a obalové regulace, kapitálové kontroly, monopolizace zahr.obchodu; •chudé země neměly odbyt pro své exportní komodity, neměly za co kupovat západní exporty… •k tomu pokles cen surovin a potravin (omezení výroby obtížnější, nadbytky...); •pokles cenových hladin – deflace – propouštění… •již dříve omezení imigrace do USA; Celní sazebník Z roku přepočtené podle roku Hodnota sazby Dallas Tariff 1816 1816 20-25 Tariff of Abominations 1828 1830 61,7 Morrillův sazebník (občanská válka) 1868 1868 48,7 McKinlyho sazebník 1890 1891 48,4 Wilsonův sazebník 1894 1895 41,3 Dingleyho sazebník 1897 1898 46,5 Payne-Aldrich sazebník 1909 1910 40,8 Underwoodův sazebník 1913 1914 27,0 Fordney-McCumber sazebník 1922 1923 38,5 1930 44,6 Smoot-Hawley sazebník 1930 1931 44,9 1932 59,1 Sazby přepočtené na hodnotu zboží – průměr sazeb všech položek neosvobozených od cel Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb V roce 1932 pokles světové průmyslové výroby na 64% roku 1929 •(USA: 29-33 HNP -30%, investice -90%, prům. výroba -50%, ceny agri -60%, nezam. 1933 25,2%, deflace 20%); •od roku 1929 do roku 1932 poklesl nominálně mezinárodní obchod na třetinu (z 3 mld. USD na 992 mil. USD) (US vývoz 1929-1933 z 5,24mld. na 1,61mld.); •ještě v roce 1938 je obchod mezi vyspělými zeměmi nižší než 1913; •izolace, maximalizace exportů a minimalizace importů (včetně devalvací). První mezinárodní řešení •Imperiální systém preferencí – Otawa 1932, FTA v rámci Comonwealthu + reakce na dezintegraci SE; Americký izolacionismus •USA 1934 – zákaz půjček vládám, které nesplatily válečné dluhy (všechny); •negativní důsledky –> proto 1934 Reciprocal Trade Agreement Act – umožňuje americké vládě vyjednat snížení cel s jinými zeměmi na bilaterální úrovni (ideový průlom?). Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Vývoj po roce 1945 Politický kontext poválečného období •už během 2sv. války reflexe meziválečné situace… •USA chtějí zrušení Imperiálních preferencí, GB chtějí snížení US cel; •Ženeva – cíl: liberalizace + zabránění diskriminace (ITO); Keynesiánství, znárodňování, významná role státu: •nízká nezaměstnanost (i nízká inflace), rychlý růst (US-WE-JAP); •Evropa – do roku 1953 napravena většina škod: USA po roce 1945 – hegemon: •60% průmyslové výroby západu; •přesvědčení o zodpovědnosti za chod svět. ekononmiky; •poučení z meziválečného vývoje a hrozba komunizmu; Marshallův plán •schválen kongresem v dubnu 1948 – probíhal do 1952 (13 mld. USD – ročně 1% HDP USA; asi 2% HDP příjemců); pro distribuci OEEC, pak OECD; Studená válka – politické důvody pro liberální ekonomický režim; •ek.liberalismus a demokracie (?). Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Období silných mezinárodních režimů (1951 – 1973) •Růst HDP o 5,1% ročně (4,5% na obyvatele); •Růst průmyslové produkce o 6% ročně (mezi 1951-1973 stejně jako 1800-1953); Příčiny dynamiky: •rychlá obnova + dostupné nové technologie, spotřební zboží; •strukturální přesun k sekundárnímu a terciálnímu hospodářskému sektoru; •mezinárodní obchod; Německý a Japonský zázrak: •konvergence (+10% Japonsko; Německo a Itálie cca 6%; Francie 5% vs. USA 3,5% a GB 2,8%); Růst mezinárodního obchodu 1948-1973: •do 1960 export z 53mld. USD na 112mld. USD - přírůstky 6%; •v letech 1960 až 1973 přírůstky 8%; •předstih růstu produktu – tzn. integrace… Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Formování mezinárodního obchodního režimu 26.6.1945 vzniká OSN •UN Development Programe (UNDP – rozvojové aktivity DCs); •UN Conference on Trade and Development (UNCTAD – obchod DCs); •International Labor Organization (ILO – pracovní standardy) • 12/1945 USA vybídla své spojence k zahájení jednání k uzavření multilaterální dohody o recipročním snižováním cel na zboží; •2 pilíře mezinárodního systému: IMF a WB (Brettonwoodský sys.) - chybí třetí pilíř pro obchod a zaměstnanost… •1946-1948: snaha vytvořit ITO… •USA, OSN a ECOSOC přijali rezoluci svolávající konferenci k návrhu charty ITO. V rámci ECOSOC (OSN) přípravný výbor ITO: •Londýn (1946) – návrh zahájit vzájemná jednání o odstranění bariér... •Ženeva (1947) – práce na GATT… •Havana – konference (1947-1948) Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb GATT 1947 1948 – Havana •Závěrečné setkání v rámci Konference OSN o obchodu a zaměstnanosti - závěrečný akt 24.3.1948. •Vypracována charta ITO - první kolo (Ženeva)jednání Smluvních stran GATT. GATT 1947 •provizorní řešení – protokol o provizorním provedení - 30.10.1947 (vstup v platnost 1.1.1948); •23 smluvních stran: Vzájemná ujednání (dohoda) + kapitola V. charty: „General Agreement on Tarifs and Trade“; •Základní principy: doložka nejvyšších výhod (MFN) a národní zacházení (national treatment); Následuje 8 kol mnohostranných obchodních jednání… 3/1948 v Havaně vyjednávání o ITO ukončeno – charta neúspěšně předložena Kongresu USA. 12/1950 Truman vzdal… Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Kola mnohostranných jednání • •Ženeva 1947 •45000 koncesí, 10 mld. USD; •dopad na 20% obchodu; (Truman: US-GB jednání, Commonwealth) •Annecy 1949 a Torquay 1950-51 •skromný pokrok 5 resp. 8,7 tis koncesí; •vyčerpávání systému „výrobek za výrobek“; •nezraňující položky, kdo již měl cla nízká, neměl co nabídnout… (Truman: US-JAP, WE jednání) •Ženeva 1955-56 a Dillon 1960-61 stejná pravidla i problémy… (Eisenhower) •přesto 1947 až 1962 snížení cel o 35%; Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb •Kenedy round 1963-67 (62 účastníků): (+ Johnson: Trade Expansion Act 1962) •lineární metoda – původně snaha o -50%, nakonec -35%, AGRI dotčeno minimálně; •rozvojové země bez požadavku reciprocity; •sjednané koncese 40mld. USD, cla na MANU výrobky na 10%; •přijat antidumpingový kodex (zůstávají ostatní NTB); •Tokio 1973-79 (102 účastníků): (Nixon+Ford+Carter: New Economic Order, 1974 Trade Act) •metoda harmonizace (vyšší cla byla snížena více); •koncese na 125mld. USD; •cla na MANU zboží snížena o 33% na v průměru 5%; •pokrok v NTB a zemědělství velmi skromný; •Uruguay 1986-94 (123 účastníků) (Reagan+Bush) •iniciátory EU a Kanada, WTO (GATS, TRIPS) •přijetí vícestranných dohod všemi (princip jediného závazku); •Ministerské konference: 1996 Singapur, 1998 Ženeva, 1999 Seattle, 2001 Doha, 2003 Cancún, 2005 Hong-Kong, 2009 a 2011 Ženeva; Rok Událost 1947 Ukončena jednání o snížení cel mezi 23 zakládajícími stranami GATT. 1948 GATT provizorně vstupuje v platnost 1.1.1948. Delegace z 53 zemí podepisují Havanskou Chartu zakládající ITO v březnu 1948. 1949 Annecy – kolo mnohostranných obchodních jednání. 1950 Čína vystupuje z GATT. Administrativa USA upouští od pokusu o ratifikaci ITO Kongresem. 1951 Torquay – kolo mnohostranných obchodních jednání. SRN přistupuje. 1955 Přezkumné setkání modifikuje řadu ustanovení GATT. Snaha o transformaci GATT na formální MO (OTC) neuspěly. USA získávají výjimku z pravidel pro některé zemědělské produkty. Japonsko přistupuje. 1956 Ženeva - kolo mnohostranných obchodních jednání. 1957 Založení EHS. 1960 Rada zástupců je vytvořena k řízení běžné agendy. Odstartováno Dillonovo kolo. Rok Událost 1961 Dillonovo kolo dokončeno. „Krátkodobá dohoda“ umožňující kvótní omezení obchodu s bavlněným textilem dohodnuta jako výjimka z pravidel GATT. 1962 „Krátkodobá dohoda“ se mění na „Dlouhodobou dohodu“ o bavlněných textilií. 1964 Zahájeno Kennedyho kolo. 1965 Část IV (obchod a rozvoj) je přidána k GATT – nové směrnice pro obchodní politiku vůči rozvojovým zemím. Výbor pro obchod a rozvoj je vytvořen. 1967 Uzavření Kennedyho kola. 1973 Zahájeno Tokijské kolo. 1974 Dohoda o Mezinárodním obchodu Textilem (Multifibre Agreement - MFA) vstupuje v platnost, nahrazující Dlouhodobou dohodu. Omezuje nárůst exportu na 6% ročně, vyjednána v roce 1977 a 1982, prodloužena 1986, 1991 a 1992. 1979 Ukončeno Tokijské kolo. Osahuje pravidla provádění pro různé oblasti které mohou země podepsat na dobrovolné bázi. Typicky OECD země. 1982 Setkání ministrů selhává v pokusu dohodnout se na agendě pro nové kolo. Rok Událost 1986 Po dlouhé přípravě včetně národních studií obchodu se službami je odstartováno Uruguayské kolo v Punta del Esete v Uruguayi. 1990 Ministerský mítink v Brusselu se neúspěšně pokouší o uzavření kola. Kanada formálně představuje návrh na vytvoření Multilaterální obchodí organizace, která by pokryla GATT, GATS a další multilaterální nástroje dohodnuté v rámci kola. 1993 V červnu Kongres USA schvaluje fast-track authority americké administrativě (nelze navrhovat změny dohodě) a stanovuje datum 15.12 jako hranici pro ukončení kola. Tři roky po plánovaném konci jednání je kolo ukončeno 15.12 v Ženevě jako Jediný závazek (Single Undertaking). 1994 V Marakeši 15.4. ministři podepisují Závěrečný akt dohodu o WTO zahrnující výsledek kola. 1995 WTO vstupuje v platnost 1.1. Dohoda o finančních službách dokončena ale nepodepsána USA. 1996 Rozhovory o námořních službách končí neúspěchem. První ministerská konference v Singapuru vytváří pracovní skupiny pro obchod a investice, obchod a soutěžní politiku, transparentnost veřejných zakázek, usnadňování obchodu. Vytvořen rámec pro Technickou asistenci obchodu. 1997 40 vlád eliminuje cla na počítače a telekomunikační produkty od roku 2000 (Dohoda o informačních technologiích). Jednání o Dohodě o základních telekomunikačních a finančních službách dokončena v rámci GATS. Rok Událost 1998 Druhá ministerská konference v Ženevě (50 výročí MTS) 1999 Ministerský mítink v Seattle neodstartoval další kolo. 2000 Zahájená jednání o zemědělství a službách podle dohod z Uruguyského kola. 2001 Čína vstupuje do WTO. Nové kolo je zahájeno v Dohá, Katar. Rozvojová agenda z Dohá zahrnuje obchod se zemědělskými produkty, průmyslovými výrobky a službami. EU uvádí dohodu Everything but Arms (LDCs bezcelní a bezkvótní přístup) 2003 Založena skupina G-20 rozvojových zemí. Mid-term ministerský mítink v Cancunu končí neshodami zda zahájit jednání o Singapurských tématech a o dalším pokroku v liberalizaci zemědělství. Západní Afrika požaduje omezení subvencí na bavlnu. Rozhodnutí Generální rady umožňuje členům udělit licenci na dovoz generických léčiv v případě nedostatečné výrobní kapacity. 2004 Dohodnut rámec pro jednání o usnadnění obchodu (jediné Singapruské téma) – to umožňuje pokračovat v jednáních. EU se rozrůstá na 25 členů. 2005 Zbylé kvóty na textil a oděvy jsou odstraněny (podle dohody o Textilu a oděvech z Uruguaye). Ministerské setkání v Hong-Kongu dosahuje omezených úspěchů. Dohodnuto je upuštění od exportních subvencí a preferenční přístup na trhy pro LDCs. TRIPS doplněn o rozhodnutí o povinných licencích (první dodatek k WTO). Pracovní skupina pro Pomoc obchodu (Aid fot Trade) založena. Rok Událost 2006 Neschopnost dosáhnout dohody – Generální ředitel přerušuje jednání z Dohá. 2007 Vietnam 150. členem. Vypršela Trade Promotion Authority – snižuje se pravděpodobnost dokončení kola. Vypršela lhůta pro dokončení Economic Partnership Agreements mezi EU a ACP. 2008 EU dokončuje řadu EPA dohod se zeměmi ACP. Mini-ministerské setkání jednající o nástrojích pro další postup Doha končí neúspěchem. V prosinci se Generální ředitel rozhoduje nesvolat další ministerské setkání pro nedostatek zájmu na jeho dokončení. 2009 Startuje iniciativa na sledování obchodních politik členů v reakci na Globální finanční krizi a recesi. 30.11 – 2.12 ministerská konference v Ženevě. 2012 Konflikt mezi volným obchodem v oblasti průmyslového zboží a služeb vs. protekcionizmus a subvence v zemědělském. Nemožné zahájit další jednání nad rámce Doha. V důsledku rostoucí počet FTA dohod mezi zeměmi. 2015 WTO setkání v Nairobi: dohoda na ukončení zemědělských subvencí AICs okamžitě a rozvojových zemí do konce 2018. Rok nástupu do funkce Jméno Země 1948 Sir Eric Wyndham White 1968 Olivier Long Švédsko 1980 Arthur Dunkel Švýcarsko 1993 Peter Sutherland Irsko (bývalý generální prokurátor) 1995 (4 roky) Renato Ruggiero Itálie (bývalý ministr obchodu) 1999 (3 roky) Mike Moore New Zealand (bývalý premiér) 2002 (3 roky) Supachai Panatchpakdi Thajsko (bývalá vice-premiérka) 2005 (8 let) Pasqal Lamy Francie (komisař pro obchod EU) 2013- Roberto Azevêdo Brazílie OPVK_MU_rgb Děkuji za pozornost Oldřich Krpec krpec@mail.muni.cz MVES FSS MU, Joštova 10, 60200 Brno