Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií prouzek bez loga na zelenem logo_fss_kruh OPVK_MU_rgb Řešení sporů a vynucování pravidel v systému GATT / WTO Oldřich Krpec, FSS MU Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Světová obchodní organizace (WTO) • WTO vzniká 1.1.1995 • 1.1.1996 končí GATT (47) jako provizorní ujednání • GATT 47 je v podstatě inkorporován do GATT 94 “Marrákešská deklarace” – závěrečný dokument Dohoda o WTO (cíle a funkce, orgány) Příloha 1: 1A: GATT 1994 (GATT 1947 + 19 mnohostranných dohod) 1B: GATS (Obchod službami) 1C: TRIPS (Obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví) Příloha 2: Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů Příloha 3: Mechanismus přezkoumávání obchodní politiky Příloha 4: Vícestranné obchodní dohody Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Institucionální struktura WTO – Dohoda o zřízení WTO Čl. IV Struktura WTO: •Konference ministrů/Ministerial Conf. (co 2R, každá strana je zastoupena): vykonává funkce WTO, činí rozhodnutí ve všech otázkách mnohostranných obchodních dohod; •Generální rada/General Counc. (dle potřeby, každá strana zastoupena): v obdobích mezi zasedáními KM, vykonává její funkce. •Dle potřeby se schází aby vykonávala funkce Orgánu pro řešení sporů; Orgánu pro přezkum obchodní politiky; • •Rada pro obchod se zbožím/Council for TG; Rada pro obchod se službami, Rada pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví: •působí pod celkovým vedením GR; •dohlíží na působení Mnohostranných obchodních dohod; •Výbor (Committee) pro obchod a rozvoj; Výbor pro omezení z důvodů platební bilance; Výbor pro rozpočet, finance a správu: •zřízeny KM, vykonávají fce uložené Dohodou a Mnohostrannými obchodními dohodami; Čl. VI Sekretariát •Zřizuje se Sekretariát/Secretariat WTO řízený Generálním ředitelem/Director General: •KM jmenuje GŘ a stanoví jeho pravomoci (4R); •GŘ jmenuje pracovníky sekretariátu (mají výlučně mezinárodní charakter). 1st 9–13 December 1996 Singapore 2nd 18–20 May 1998 Geneva, Switzerland 3rd 30 November – 3 December 1999 Seattle, United States 4th 9–14 November 2001 Doha, Qatar 5th 10–14 September 2003 Cancún, Mexico 6th 13–18 December 2005 Hong Kong 7th 30 November – 2 December 2009 Geneva, Switzerland 8th 15–17 December 2011 Geneva, Switzerland 9th 3–6 December 2013 Bali, Indonesia 10th 15-19 December 2015 Nairobi, Kenya 11th 11-14 December 2017 Buenos Aires, Argentina Ministerial conferences (2y) Name Took office Left office Country 1 Peter Sutherland 1 July 1993 1 May 1995 Ireland 2 Renato Ruggiero 1 May 1995 1 September 1999 Italy 3 Mike Moore 1 September 1999 1 September 2002 New Zealand 4 Supachai Panitchpakdi 1 September 2002 1 September 2005 Thailand 5 Pascal Lamy 1 September 2005 1 September 2013 France 6 Roberto Azevedo 1 September 2013 …….2021 Brazil Director-General (4y) Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Důvody pro existenci DS •Není žádné supranacionální těleso –> dodržování smluv tak stojí na tom, že nedodržování by vyústilo v situaci, která je ztrátou… •Pokud vláda nazná že FR je v jejím zájmu, může být kooperace zajištěna jedině důvěryhodnou hrozbou ze strany členů WTO –> retaliace (musí hrozit ztrátou která je větší než zisk z oportunismu); •DS – redukuje oportunismus a využívá multilaterální retaliaci – snaha státu změnit dojednané podmínky povede k nutnosti kompenzace; •DS předpokládá situaci jistoty – porušení jsou pozorována a jsou jednoznačná; •DSB vede k redukci nejistoty pokud jde o legitimitu různých opatření; •DS může bojovat proti morálnímu hazardu (člen interpretuje vágní ustanovení ve svůj prospěch) - vytváří se fórum, kde jsou deviace publikovány; •WTO je nedokončený kontrakt – má jen několik jednoznačných pravidel (cla) –> ostatní potřebují interpretaci; •Stranami akceptovaná rozhodnutí jsou v případech nové intepretace výstupem jednání, které se nikdy nerealizovalo (úspěšně) –> neformální precedent; • •Cíl DS je udržení rovnováhy vyjednaných koncesí – nápravné prostředky míří na budoucnost (upustit od rušení); Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb DS procedura •Člen obviní druhého, že porušil nebo svou politikou znehodnotil koncesi; • •Rozhodování sporů: •Konzultace – dvoustranné konzultace – dobré služby DG WTO; snaha aby strany poznaly právní stránku i aspekty skutkové situace –> cíl DS je dosáhnout vzájemně přijatelného řešení; konzultace preferovány před panelem; • •Žádost o panel: po 60 dnech konzultací může být požádáno o panel; ostatní členové mohou být spolu-stěžovateli; sekretariát navrhne 3-4 osoby do panelu; strany mohou protestovat; (panelisté - vysloužilí státní úředníci s odbornými znalostmi); • •Práce panelu: a) prozkoumá fakta a argumenty stran; b) sejde se se stranami a zúčastněnými třetími stranami (významný zájem); c) vydá mezitímní rozhodnutí (popisná a předběžná zpráva) je posláno stranám – mohou požadovat přezkoumání; d) sepsání závěrů a doporučení; e) zpráva stranám a DSB; 1. •Panel má právo zkoumat a požadovat informace a technické expertizy – měl by dokončit práci do 6-9 měsíců (v praxi průměr rok); Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb •Přijetí rozhodnutí – zpráva musí být přijata DSB do 60 dní (pokud není konsenzus nepřijmout), nebo dojde k odvolání – odvolání (chyba v právním posouzení věci); • •Odvolací těleso (AB) má 7 osob – 60-90 dní (právníci) – zpráva AB je finální a je přijata DSB; • •Implementace: přiměřená doba (specifikováno arbitráží na žádost stran); pokud nedoje k implementaci – strany dojednají kompenzace – pokud to nejde, stěžovatel může žádat o autorizaci DSB k suspendování ekvivalentních koncesí – retaliace – autorizace je automatická pokud není konsenzus k odmítnutí; • •Míra retaliace determinována DSB – většinou na základě doporučení původního panelu; musí být dočasná; • •Pokud je spor o tom, že bylo implementováno (zda jsou nové politiky OK) proces DS startuje znovu - používá pokud možno původního panelu ale zrychlená procedura 90 dní – často významné ve známých sporech… Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb GATT vs. WTO •GATT na konsenzu – obě strany sporu musí souhlasit; •1980s a 1990s stále více citlivých sporů nemohlo být rozhodnuto – NIC a AGRI; • •GATT fungoval dobře: •z 278 stížností 1948-1994 110 vedlo k rozhodnutí panelu, ostatní se vyřešily před zprávou – z 88 případů kdy panel zjistil porušení pravidel byla většina adoptována; více než 90% sporů se vyřešilo; •Po 1980 počet neadoptovaných rozhodnutí narostl významně –mnoho sporných témat nebylo jasně upraveno; • •Úspěch systému spočíval na zájmu samotných stran: •snaha nesnížit hodnotu dojednaných závazků, opakovaná hra; •strany věděly, že pravidla GATT dávají ekonomický smysl – mnohdy ti co prohráli zájem na prosazení GATT pravidel, pomohlo to prosadit efektivnější obchodní politiky; •WTO posílilo DS: •není možné blokovat sestavení panelu a přijetí zprávy panelu, zavedlo časové limity, vytvořilo standardní vodítka pro rozhodování panelu a odvolací těleso (bez opravného prostředku); •zavedlo pravidlo automatické autorizace retaliace; •možnost blokace pouze negativním konsenzem – všichni musí souhlasit s tím, že zpráva panelu je zásadním způsobem pochybená; • •Proč došlo k posílení DS systému když fungoval dobře i pod GATT? US a 301 (Trade Act 1974)– US trvaly na systému který má zuby (DSB je podle článku 23 DSU povinným mechanizmem pokud je spor ve věci upravené pravidly WTO)… Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Fungování systému •Zkušenosti podporují optimismus – 160 požadavků na konzultace během prvních 5 let, 3x více ročně než GATT; •(první dekáda skoro 1000 sporů) třetina formálních konzultací pod DSU (150 stran x směňujících tisíce produktů) - pouze 15 % ke zprávě panelu; •DCs častěji než dříve – jako stěžovatel 33% a jako žalovaný 27%; úspěšně napadají velké AIC; také se častěji napadají vzájemně; •LDCs minimálně – nikdy jako obviněný; •Vyhráno G2 65%, AIC 56%, DCs 58%, celkem 59%; •DCs vyvolávají více kauz než AIC, úspěšnost stejná bez ohledu na kapacitu a sofistikovanost; •EU a US mají tendenci vést akce proti sobě a proti jiným AIC – ostatní DCs a AIC mají tendenci napadat EU a US; (všichni spíše startují spory proti členům stejné skupiny); •EU a US žalují 28% všech sporů (ostatní AIC 38%, DCs 33%, LDCs 8x); •EU a US cílem 56%, AIC (včetně bohatých NIZ) – 17%, DCs 27%, LDCs 0%; Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb •Podíl implementovaných – 80%, pouze 20% jde zpět k compliance panelu; •AB často poopravilo panel, výjimečně otočilo výsledek; •V průměru konzultace, panel, AB vezme 2 roky, implementace další rok – compliance panel dalších 7 měsíců; •Průměrné doby trvání: konzultace 210 dnů, panel 406 dnů, AB 89 dnů, přiměřená doba implementace 12 měsíců, implementace bilaterální dohody 9,5 měsíců, compliance panel 226 dnů, AB 88dnů (1995-2006); •Nedá se říct kdo co vyhrál – některá napadená opatření byla pro aktéry důležitá, jiné ne – někdy může vláda prohru uvítat, protože to pomůže doma, nebo jde o přitažení pozornosti k problému, který chtějí dostat do agendy WTO; •Problematické kauzy typicky mezi OECD členy – subvence a SPS; •Pouze 5% požadavek retaliace, pouze OECD zatím použilo retaliace (vždy na úkor občana)… •Většina kauz spadá do tří propojených pravidel: AD, subvence (SCM), SG; pak SPS; Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Systémové otázky •Vlády jako filtry – EO podniky musí žádat svou vládu, aby vznesla kauzu k WTO – nejprve přes konzultace a pak panel; •vlády nemusejí chtít jít do syndromu skleněného domu – simultánní protikauzy, nebo si nemyslí, že se to vyplatí – mají důležitější témata k vyřešení s danou zemí; •retaliační kapacita hraje roli – spor v daném roce mezi dvěma zeměmi zvětšuje pravděpodobnost sporu v opačném gardu v roce následujícím 55x! •I když jsou to vlády kdo je hráčem v DS – soukromé subjekty mohou participovat prostřednicím amicus curie brief – mohou být připuštěné panelem v rámci jeho pravomoci zjišťovat informace a žádat o radu; • •Existují různá fóra kde se setkávají vlády a business – International Chamber of commerce (ICC) v Paříži – konzultativní status v UN, nejvýznamnější komunikačním kanálem s mezinárodním business; • •Nejefektivnější by bylo zavést mechanizmus napadení vládních politik před vlastními soudy v zemi, nebo zvláštními rozhodci… • •Omezení zdroji: dohody WTO 25k stran, case law dalších 25k; průměrná kauza DS 500k USD, asistence byla omezená: •Problém je potenciál panelu a AB zvládnout komplexní a velmi detailní technické věci: EC-Biotech zpráva má obsah o 40 stranách, hlavní zpráva má 1000 stran a hromadu dodatků – strany poskytly 3100 dokumentů… • • Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Mocenská asymetrie •Důležitá skupina faktorů – asymetrie moci - je zřejmé, že asymetrie moci nevede k tomu, že by velcí hráči nebyli cílem! •Ale, DCs nemusí chtít provokovat AIC se kterou mají spolupráci v jiných oblastech – rozvojová pomoc, nebo obrana; •Existují asymetrické motivace pro země k odchýlení se od WTO, protože konečná hrozba členovi je retalitace; •Malé země nemohou důvěryhodně strašit velké, protože jejich bariéry by měly minimální dopad a byly by nákladné v důsledku narušení obchodu – to je ale realita a ne důsledek fungování WTO; • •To že jsou DCs málokdy napadené v rámci DS procesu je problém – je nepravděpodobné, že by nic neporušovaly; •Zdá se, že malé trhy a potenciálně malé zisky jejich otevření nedokážou kompenzovat náklady vedení kauzy; •; •To ale snižuje motivaci s Navíc to může být citlivé z politických a etických důvodůnimi vstupovat do vzájemně výhodných jednání o liberalizaci… • Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb Japonsko – alkoholické nápoje (ochrana domácích producentů) •japonská daň na sochu nižší než na whisky a vodku a další západní nápoje: •porušení národního zacházení - stěžovatel musí prokázat, že produkty soutěžily o stejný trh (jsou „like“ produkty;) •Japonci zacházeli s dovozem hůře -> museli odstranit daňový rozdíl; •trvalo to déle než dohodnutá doba implementace, dočasná kompenzace ve formě sníženého cla na dovoz dotčených produktů dokud nebyla změna daní; EU-Sardinky (ochrana domácích producentů) •EU rozhodnutí že jen to co je v Atlantiku a SZM jsou pro EU sardinky - pacifický příbuzný musí být nazýván šprot, •Peru to napadlo - EU ignoruje mezinárodní standard Kodex Alimentarius Commision – že ryby exportované Peru mohou být legitimně zvané sardinky; •EU potřebovalo důvod pro nové názvosloví –> prý ochrana spotřebitele… •proti tomu se postavila UK asociace spotřebitelů, která poslala dobrozdání, že je to naopak proti ekonomickým a informačním zájmům E spotřebitele… •EU neprokázala, že je její akce motivována ochranou spotřebitele – souhlasila se změnou legislativy; Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb EU –Banány (preference – zahraniční politika, ochrana preferovaných producentů) •problémové téma kvůli EU preferencím pro ACP – Karibik vždy velký podíl EU trhu vs. LATAM (spor i mezi GER a FRA-kolonie); podobně i UK a SPA; •velmi neefektivní – za každý 1USD pro kolonie spotřebitel platil 5 (3 pro distribuci a 1 se ztratil) - mnohem efektivnější by byl transfer; •1993 EU vytvořila komplexní systém dovozních licencí; •dvě tarifní kvóty – jednu pro ACP a jednu pro ostatní – dodávky mimo kvótu byly zatížené vysokým tarifem; •tradiční dodavatelé 30% licencí na kvóty a mohli je použít na dovoz z ACP nebo prodat firmám, které chtějí dovážet z US Ameriky – to se dělo a šlo o transfer od US firem k držitelům kvót; náklady spotřebitele 2 mld. USD – ACP dostaly 150mil; • •Latam producenti dvě kauzy ke GATT 1992 proti národním systémům a 1993 proti EU režimu; •vyhrály –> EU vytvořila rámcovou Dohodu o banánech s 4 zeměmi (Kostarika, Kolumbie, Nika, Venezuela) – 1994 kterým dala zvláštní kvóty za to že nebudou napadat EU režim do 2002; •1996 další čtyři producenti napadli režim (Equ, Gua, Hond, Mex), na jejich stranu se postavily US kvůli Chiquitě (US protože nemá banány mohla přistoupit díky GATS –> nediskriminace proti distribučním službám); •EU prohrálo + nepodřídilo se DSB -> retaliace pro US – kolotoč, každých 6 měsíců jiné zboží se 100% tarifem – maximalizace politické škody; •v roce 2006 EU zavádí nový režim se clem 176 eur na tunu a ACP bezcelní kvótu 775k tun do konce 2007 – EPA dohody nahrazují ACP; •Diskuze pokračují v Doha; EU totiž pokračuje s bezcelní kvótou pro ACP i po uplynutí výjimky – US se vložilo; •Ukázalo se, že retaliace Ekvádoru by nefungovala – DCs jsou závislé na tom, že se na jejich stranu postaví velký trh (US); •A dokonce ani US retaliace nestačila v této kauze – extrémní příklad – boj mezi skupinami DCs; •Přestože preference byly financovány spotřebiteli z EU, nebyli hráčem v kauze, a v EU nebyli ani velcí zpracovatelé, kteří by tlačili na levnější vstupy… •Kauza skončila útokem skupiny nepreferovaných zemí na preferenční režim EU; •Podobná byla cukerná kauza, ale zde byli silní EU producenti a zpracovatelé… Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií OPVK_MU_rgb EU –Banány (preference – zahraniční politika, ochrana preferovaných producentů) •problémové téma kvůli EU preferencím pro ACP – Karibik vždy velký podíl EU trhu vs. LATAM (spor i mezi GER a FRA-kolonie); podobně i UK a SPA; •velmi neefektivní – za každý 1USD pro kolonie spotřebitel platil 5 (3 pro distribuci a 1 se ztratil) - mnohem efektivnější by byl transfer; •1993 EU vytvořila komplexní systém dovozních licencí; •dvě tarifní kvóty – jednu pro ACP a jednu pro ostatní – dodávky mimo kvótu byly zatížené vysokým tarifem; •tradiční dodavatelé 30% licencí na kvóty a mohli je použít na dovoz z ACP nebo prodat firmám, které chtějí dovážet z US Ameriky – to se dělo a šlo o transfer od US firem k držitelům kvót; náklady spotřebitele 2 mld. USD – ACP dostaly 150mil; • •LATAM producenti dvě kauzy ke GATT 1992 proti národním systémům a 1993 proti EU režimu; •vyhrály –> EU vytvořila rámcovou Dohodu o banánech s 4 zeměmi (Kostarika, Kolumbie, Nika, Venezuela) – 1994 kterým dala zvláštní kvóty za to že nebudou napadat EU režim do 2002; •1996 další čtyři producenti napadli režim (Equ, Gua, Hond, Mex), na jejich stranu se postavily US kvůli Chiquitě (US protože nemá banány mohla přistoupit díky GATS –> nediskriminace proti distribučním službám); •EU prohrálo + nepodřídilo se DSB -> retaliace pro US – kolotoč, každých 6 měsíců jiné zboží se 100% tarifem – maximalizace politické škody; •v roce 2006 EU zavedl nový režim se clem 176 eur na tunu a ACP bezcelní kvótu 775k tun do konce 2007 – EPA dohody nahrazují ACP; •2010 Geneva agreement on TiB: do 2017 postupně zmizí cla a přejde se na MFN režim s LATAM státy… •Ukázalo se, že retaliace Ekvádoru by nefungovala – DCs jsou závislé na tom, že se na jejich stranu postaví velký trh (US); •A dokonce ani US retaliace nestačila v této kauze – extrémní příklad – boj mezi skupinami DCs; •Přestože preference byly financovány spotřebiteli z EU, nebyli hráčem v kauze, a v EU nebyli ani velcí zpracovatelé, kteří by tlačili na levnější vstupy… •Kauza skončila útokem skupiny nepreferovaných zemí na preferenční režim EU; •Podobná byla cukerná kauza, ale zde byli silní EU producenti a zpracovatelé… OPVK_MU_rgb Děkuji za pozornost Oldřich Krpec krpec@mail.muni.cz MVES FSS MU, Joštova 10, 60200 Brno