Soupeření Británie s Nizozemím a Francií, Britské impérium, Napoleonské války Evropa ve světové ekonomice 2019 Anglie – politická situace •1215 Magna charta, neúspěch Jana Bezzemka – nutnost konzultovat daně; od 1265 šlechtou volený parlament; gentry a obchodníci; • •Tudorovci: –Jindřich VII. Tudor (1485-1509) – centralizace, odzbrojení šlechty; –Jidřich VIII.(1509-1547) budování byrokratické správy a odluka církve (zrušení klášterů); možnost absolutismu – soupeření o kontrolu nových mocenských nástrojů, silný třetí stav; –Marie I. Tudorovna (1553-1558), katolička, manžel Filip II. španělský – krvavé potlačení povstání; –Alžběta I. (1558-1603) – urovnala rozpory, omezila moc šlechty a posílila kabinet; válka se SPA (1588 Neporazitelná Armada); – •ENG nová námořní velmoc – bohatnou obchodníci a města; • •Stuartovci: –Jakub I. Stuart (1603-1625) – snaha o oslabení parlamentu, spor o monopoly (700 položek 1621); 1623 parlament upírá koruně monopoly v domácím obchodě; –Karel I. (1625-1649) – nesvolává parlament, financuje vynucenými půjčkami a monopoly na IT; válka se Skotskem – nucen svolat Parlament, ten odmítá spolupráci; znovu svolán kvůli neúspěchu ve válce (Skot.) 1642, odmítá se rozpustit a po Naseby (1645) král zajat a 1649 popraven; –Republika pod protektorem Cromwellem (od 1653), 1660 obnovena monarchie; –Karel II. a Jakub II. (1685-1688), snaha o absolutismus – další válka a Slavná revoluce 1688; – •Parlament zve NED stadholdera Viléma Oranžského, ten spolu s Marií II. vládne (1689-1702); –Listina svobod podřizuje královskou moc zákonu, Parlament rozhoduje v oblasti hospodářské politiky; –Změna daňové politiky (místo odporu -> podpora zdanění a výdajů- flotila); změna systému výhodného pro pozemkové vlastníky, zrušeny královské monopoly; – •Místo obchodních privilegií pro klienty změna na agresivní podporu anglických obchodníků a podnikatelů – národní zájmy; Výsledek obrázku pro A Dutch Man-of-War and Various Vessels Války za nezávislost se Španělskem Obchodní války s Anglií Evropské války – rovnováha moci, území a náboženství 1560–1609 1652–1654 1618–1648 (třicetiletá) 1621–1648 1665–1667 1688–1697 (Augšpurská liga) 1672–1674 1701–1713 (Španělské dědictví) 1780–1783 1756–1763 (sedmiletá) 1795–1815 (Revoluční a napoleonské) Anglo - nizozemské války •Na zenitu NED moci; pro Cromwella jediný protestantský spojenec; kombinace obdivu a závisti; • •Anglická výchozí pozice: –populace, zdroje, soběstačnost v potravinách; –produkuje ale jen nezpracované vlněné látky + NED loví sledě v severním moři; –ENG producenti nedokáží NED nahradit (zkušenosti, služby, konexe, kapitál); –silná sebevědomá střední třída; – •Zákony o plavbě (1651) – přepadání NED lodí; první válka (1652-1654) – nerozhodné střety (řadová taktika); vyčerpání (dohoda o Vilémovi); • •Karel II. – pokus o dosazení synovce na Stadtholdera – druhá válka (1665-1667) (Čtyřdenní bitva a Medway, de Ruyter); otřesené sebevědomí; • •Karel II. vázán dohodou s Ludvíkem XIV. (FRA) – společný útok na NED (1672 hrozivá situace – ale strategické vítězství, zapojení SPA a RAK – separátní mír pro ENG 1674); • •Pro NED uspokojivé výsledky vojensky, ale blokády narušily ochod (roste cena sleďů a obilí), riziko – vyčerpávající ochrana flotil; • •Vstup ambiciózní Francie: –Colbert (1661-1683) se snaží vymanit z dovozů oděvů, sýrů, ryb, oleje a cukru – budování moderních sektorů; –FRA 1664, 1667 zvýšení cel na klíčové NED exporty – válka 1672-1678; –po válce dokonce odvolaní FRA cel, ale hospodářský systém NED trvalý tlak nevydržel; • •Část obchodní elity se přesunuje do Londýna, růst NED zpomaluje; 1780 GB definitivně předstihuje NED v příjmu na obyvatele, válečná flotila NED se v 18st. stává zanedbatelnou silou; https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/originals/39/e5/90/39e5907f6b84e5a543d251e71fc8dcdd.jpg Jeronymus van Diest (II) - Het opbrengen van het Engelse admiraalschip de 'Royal Charles'.jpg Počet lodí Průměrná kapacita lodi (tuny) Norsko 200 200 Archangelsk 25 360 Grónsko 150 267 Středomoří 200 360 Baltský obchod 735 282 Lov sleďů 1 000 60 Pobřežní obchod 1 000 40 Západní Afrika a Západní Indie 100 400 Asie 100 600 Celkem 3 510 162 1470 1570 1670 1780 Nizozemí 60 000 232 000 568 000 450 000 Německo 60 000 110 000 104 000 155 000 Británie - 51 000 260 000 1 000 000 Francie - 80 000 80 000 700 000 Itálie, Portugalsko, Španělsko - - 250 000 546 000 Dánsko, Norsko, Švédsko - - - 546 000 Severní Amerika - - - 450 000 Přepravní kapacita evropských obchodních flotil (tuny) Anglická expanze - Amerika •Zámořská expanze začala korzárskými útoky na španělský obchod a budováním obchodního a válečného loďstva; •Následně zakládání prvních osad – příklad Jamestown 1607; –Severní Amerika zbyla (není nucená práce); Virginská společnost, kmenový spolek Powhatan (60 z 500 na jaře 1610); pracovní režim, rezignace 1618; od 1619 Shromáždění s volebním právem majetných mužů; –1632 Baltimore (Maryland), pokus o hierarchickou kolonii; stejně neúspěšná Karolína 1663; –20.léta 18st. všech 13 kolonií má systém s Guvernérem a Shromážděním; – •Dvě geografické oblasti ostrovy (plantážová, otrokářská ekonomika) a pevnina (OC: chladné, chudé a bezcenné místo): –Příklad Jamajka 1655: plundrování, nájezd na Portobello 1668, reinvestice zisku do plantáží – export zboží na ENG lodích, odsávání zisků SPA, trh pro průmysl a prodej SPA koloniím; –1770 již 4x více lidí na pevnině – od 1620 vzniká diverzifikovaná ekonomika; kukuřice, kožešiny, dobytek, ryby, lodě, rejdařství, Boston: brzy finanční elita a bankovní služby; ekonomika komplementární s Karibikem; vyvážené demografické složení, replikace sociálních institucí; •V severní Americe: –dostupná půda, nízké renty, nákladná práce; vzdělání a výcvik – při neuspokojivých podmínkách odchod; rychlý růst populace; –Severní kolonie (NE) se industrializují; Maryland a Virginie monokulturní ekonomika (tabák); Carolina a Georgie osídleny imigranty z Karibiku – kopie (rýže a indigo, pak bavlna); nedostatek pracovní síly řešen otroky; •Regulace zákony o plavbě (1651,1660,1663) – proti zprostředkování obchodu + některé komodity pouze do ENG a případně reexport (tabák, bavlna, indigo); zákaz průmyslu, protianglické nálady; http://img.whenintime.com/tli/blaureano/an_overview_of_american_history/71a5c55e-62cb-4cbe-b1fb-c7d d9985cd4a/JS%202.png Soupeření Británie a Francie o zámořské impérium •1689-1815: 64 let válčení; střet námořní a pozemní velmoci; • •Francie v Novém světě (NS): –poslední, severní cesta; tresky a kožešiny, obchodní stanice a kontakty s indiány; –Nová Francie (NF): 1608 Quebeck, Montreal; řetěz opevněných osad, Mississippi a 1718 New Orleans; –Nedovolili Hugenotům emigraci, nezájem na masové migraci (zisky a mzdy), vysoké náklady na obranu; –Karibik: Martinique, Guadeloupe, Saint-Domingue – třtina (otroci); – •Mocenské soupeření v koloniích odrazem válek na kontinentu: –Augšpurské ligy (1688-1697) (FRA L.XIV) – válka krále Viléma (Iroquéská konfederace); –Španělské dědictví (1701-1714) (L.XIV a Filip z Anjou - SPA), v NS znesnadnění merkantilistických restrikcí, 1703 CA; –Jenkinsovo ucho (1739-1748) – asiento (dovoz do SPA kolonií), nájezd na Portobello (PAN); –(Rakouské dědictví 1740-1768); –Sedmiletá válka (1756-1763): •GB vs. FRA v Atlantiku + RAK vs. PRU (Kladsko a Slezsko); •v NS od 1753 – tlak na Mississipi + New Orleans; •v Evropě s GB jen HAN a PRU (Friedrich II. – úspěchy); •FRA – fiasko, místo invaze do GB prohry Lagos a Quiberon – fatální pro kolonie; •1759 rok zázraků: dobyli Quebeck a Montreal, Gua+Mar, Pondichery 1761, pevnosti v SEN a GAM; vstup SPA 1762 – GB obsadilo Kubu a Filipíny; •mír: NF pod GB + karibské ostrovy a Florida, FRA vráceny cukrové ostrovy a SPA Manila a Havana; •Námořní dominance: západní squadrona, řadové lodě, obrovské náklady; •Poválečná recese – GB Parlament odmítá daně i default, přesun nákladů na kolonie (podmínka zastoupení); zákaz expanze na západ; požadavek nezávislosti Sev.Am. kolonií 1776 (1778 FRA, NIZ, SPA); GB v izolaci; 1783 nezávislost USA. – D:\23120\Desktop\the-battle-of-quiberon-bay-12-november-1759-the-day-after-1400.jpg D:\23120\Desktop\Nová složka\Mapy OK\Střední Amerika-ořez.gif Britské impérium v Asii •Vých.ind. spol. (EIC 1600); cíl koření na Molukách (neúspěch NED); pobřeží Indie: –1607 Surat (dostupnost zboží a blízkost Mugh.říše); –budování pozice – eskorty obchodníků a poutníků – obchodní privilegia: Madras 1639, Bombaj 1661 a Kalkata 1690; zakoupení „feudálních práv“ v Bengálsku (1698); –roztržka s říší 1688 – obsazení skladišť v Suratu, obnovení privilegií; – •Mughálská říše (1526-1858) nejvýznamnější v Indii: –Bábur z Kábulu (turkický kmen), Pánípat 1526 vítězí nad Dillím – obsazení Dillí a Agry (centra); –Expanze za Kabara a Aurangzéba (1658-1701) (výnosy 10x L.XIV), 150mil obyv., překročení optimálního bodu; –Agresivní konfederace Maratha (šiíté) – konec náb.tolerance v Mugh.říši – finanční přetížení a úpadek; –1803 císař Šáh Alem pod GB ochranu, 1858 Viktorie císařovna Indická; –Ek.systém: džagír (nedědičně propůjčená půda), mansab (+voj. povinnost); polygamní dvory, kasty; postupně monetizace-daně, doplněk: obchodní příjmy; špičkový exportér manuf.textilní produkce (celosvětová poptávka – od mušelín po koromandel); –zaostávání v inovacích (železo, ocelové zbraně), dostupnost pracovní síly, nízké mzdové náklady; pak politiky GB (dovoz surovin, likvidace prům.); – •Britská expanze: –malá armáda místních + E. důstojníci a dělostřelectvo + diplomacie využívající místní konflikty -> možnost ovládnutí lokálních států a provincií jako loutek (Dupleix); –Bengálsko – autonomní vláda, bavlněný textil; 1756 přepad Kalkaty (podpora FRA), expedice Roberta Clivea: obsazení Kalkaty a bitva u Palásí 1757 (3050 vs. 62k) -> smlouva 1756 na právo výběru výnosů z bavlny a hedvábí; GB protektorát – skandály a reforma; –Obchod s bavlněnými látkami a oděvy – Indie největší producent, 60-80% obchodu EIC v 1750; objednávky z GB, kontrakt s místními obchodníky, zpracování v manufakturách ve vnitrozemí, dodání do přístavů a do GB; –Obchod s čajem (1/3 obchodu) a opiem: postupný pokles potřeby stříbra (z 75% exp.GB na 30%); opium za čaj (Kalkata - Kanton) –dříve E poptávka zlepšovala ToT Asie, daně z BENG a opium: obrat v toku stříbra a dezindustrializace; D:\23120\Desktop\Nová složka\Mapy OK\Indie-ořez.gif http://i707.photobucket.com/albums/ww71/chalklands/scan0001.jpg Komoditní složení evropských exportů z Asie do Evropy Portugalsko (%, hodnota) 1513–1519 1608–1610 Pepř 80,0 69,0 Molucké koření 9,0 0,03 Jiné koření 9,4 10,9 Textil 0,2 7,8 Indigo 0,0 7,7 jiné 1,4 4,6 VOC (Nizozemí) (%, hodnota) 1619–1621 1778–1780 Pepř 56,4 11,0 Jiné koření 17,6 24,4 Textil a surové hedvábí 16,1 32,7 Čaj a káva 0,0 22,9 jiné 9,9 9,0 EIC (Británie) (%, hodnota) 1668–1670 1758–1760 Pepř 25,3 4,4 Textil 56,6 53,5 Surové hedvábí 0,6 12,3 Čaj 0,03 25,3 jiné 17,5 4,5 Politický vývoj ve Francii, GB •1680-1780 GB arm. a nám. se ztrojnásobilo (vojenské výdaje 70%+ výdajů státu a 14% HDP v 1760); –výběr daní – centralizovaná správa, nepřímé daně (2x/obyv. vs. FRA); nižší úroky z půjček; (NED top zdanění – ochrana obchodu); •FRA: do revoluce absolutismus; aristokracie a klérus neplatí daně a rolnické dávky, cechy nepřipouští trh; merkantilismus Colberta (1665-1683) protekcionismus a státní podpora průmyslu; •Neúnosné náklady válek – katastrofální stav rozpočtu a nutnost daňové reformy: –1787 svolání Shromáždění notáblů, neúspěch a svolání Generálních stavů (od 1614) – snaha o udržení privilegií -> omezení absolutismu; –Národní shromáždění – reprezentován třetí stav (podpora ulice, Bastila); –Nová ústava 1791: radikální (feudální systém, privilegia, způsobilost, cechy) (útěk a poprava krále 1793); –Od roku 1792 protifrancouzské koalice… – • GB: –moderní průmyslové výroby (železo, uhlí, papír…bavlna), obchod a zpracování koloniálních produktů; –Impérium: 1/3 daňových výnosů z koloniálního zboží (1800); –čaj, cukr, tabák zboží masové spotřeby; zámořské exporty (drobné pům.zboží) na konci 18st. 3x více než do E (vs. FRA absence dyn.trhu, reexport cukru ze S-D); – •Proměna GB obchodu: –před občanskou válkou 80% exportů vlněné produkty do E; v 1700 nové koloniální produkty již 50% -> rozvoj dopravních a finančních služeb (NED); –odstranění korporátních monopolistických privilegií –> národní „monopoly“; parlament – podnikatelská třída – národní zájem - národní stát; Napoleonské války a kontinentální blokáda •Proti revoluční FRA koalice SŘŘ a Pruska, pak GB, SPA, Italské státy; •Egypt 1798 – neúspěch zpět do E; stabilizace poměrů ve FRA a obsazení ITA; plán invaze do GB (Trafalgar 1805); •Směr Vídeň (Slavkov 1805), ovládnutí německých států a Rýnský spolek; porážka Pruska a vstup do Berlína; •1806 Berlínský dekret: –Kontinentální blokáda (zákaz obchodu, konfiskace zboží, uzavření přístavů GB lodím); režim prosazen do všech zemí E kromě POR a TUR; –1807 donuceno RUS k účasti; snaha vyhnat GB z Baltu (Dánsko a SKAN); –USA – neutrální obchod (FRA kolonie <–> FRA); GB protiopatření (licence nebo zabavení) -> FRA Milánský dekret (konfiskace lodí v kontaktu s Brity); USA embargo (válka 1812); –GB narušuje blokádu pašováním (Helgoland, Soluň, Malta) + růst obchodu s mimo E; GB obchod během blokády vzrostl; – •Napoleon musel povolit dovozy vstupů pro prům.+ vývoz pšenice 1810; GB situaci zvládá cly, zdaněním a půjčkami; •FRA: propad cel, neochota zavést daně -> válečné retribuce, země pokrývají náklady okupačních armád, bezcelní přístup na trhy pro FRA zboží; italské daně; branná povinnost od 1793 (obrovská síla); •Zvrat: 1810 RUS neakceptují škody z přerušení obchodu, otevírají přístavy neutrálním lodím; 1812 invaze Napoleona do RUS – katastrofa; prohra u Lipska (1813) a invaze do FRA; •GB obchod zasažen málo, FRA pokles na polovinu; • •Válka -> utrpení, ale také zásadní externí šok, který změnil absolutistické feudální režimy: –Prusko, Belgie, Nizozemí, Německo, Švýcarsko – radikální reformy (zrušeny feudální pozemkové vztahy a cechy, rovnost před zákonem, klérus zbaven výsad, zlomeny cechy); změny přežily i restaurace; – •Blokády nastartovaly protekcionistickou průmyslovou loby: –absence GB (strojní) konkurence; ve FRA přesun zpracovatelských odvětví z Atlantického pobřeží (cukr, len, oděvy pro Karibik) do vnitrozemí a SZM – reorientace na E trh; –po válce návrat GB a požadavek ochrany; klíčovým odvětvím pak zpracování bavlny. • Výsledek obrázku pro HMS Victory File:Charles Meynier - Napoleon in Berlin.png Hospodářský a politický vývoj Francie •FRA: restaurace Bourbonů: –L.XVIII a Karel X. – konzervativní, katolická politika, snaha o revizi volebního práva -> červencová revoluce 1830; –nástup liberálního Ludvíka Filipa Orleánského 1830-1848, reformy; –abdikace po revoluci 1848, volba prezidenta Ludvíka Napoleona - druhá republika (1848-1852); –svržena 1852 a nastolení císařství, do války s Pruskem 1870; ta vedla k sjednocení Německa, Itálie a svržení Napoleona III. – třetí republika do 1940; •Orientace na produkci s vysokým podílem řemeslné práce a luxusní zboží; •Revoluční garance vlastnictví půdy – neochota rolníků k přechodu do měst (proletariát); potravinová soběstačnost (vs. potřeba IT); dostatek dřeva (vs. koks); •Za císařství programy budování cest, kanálů a železnic (2,5k km v 1820 a 17,5k km v 1850), rozvoj průmyslu zpracování železa, investičního bankovnictví a inženýrských odvětví; Dynastie a politické zřízení Někteří významní panovníci a hlavy státu Francouzské království (do 1848) Karlovci 843 - 987 Kapetovci 987-1328 Valois 1328-1589 Bourboni 1589-1792 Ludvík XIV 1643-1715 Ludvík XV 1715-1774 Ludvík XVI 1774-1792 První republika 1792-1804 První císařství 1804-1814, 1815 Bonapartové 1804-1814, 1815 Napoleon I. 1804-1814, 1815 Restaurace Bourbonů Bourboni 1814-1830 Ludvík XVIII 1814-1824 Karel X 1824-1830 Bourbon-Orléans 1830-1848 Ludvík Filip 1830-1848 Druhá republika 1848-1852 Druhé císařství 1852-1870 Napoleon III. 1852-1870 Třetí republika 1870-1940 Čtvrtá republika 1946-1958 Pátá republika 1958- Německo a další země •Místo SŘŘ vzniká Německý spolek (39 států v čele s RAK); –1834 celní unie -> rychlý růst a budování železnic; –1862 pruským premiérem Bismarck, společná správa Šlesvicko-Hoštýnska s RAK konfliktní –> prusko-rakouská válka (1866); –Severoněmecké konfederace –> RAK ztrácí pozici (R-U); –Neshody PRU s FRA (nástupnictví na SPA trůn) – válka (1870-1871) – GER získává Alsasko a Lotrinsko (průmyslový region), Vilém I. císařem Německé říše; –Bismarckova průmyslová politika industrializace a protekcionizmus je úspěšná (List); zahr. politika – rovnováha moci, izolace FRA; – •Švýcarsko – nemá uhlí ani rudu, nemá přístup k moři, obklopeno protekcionisty; –vzdělaná prac.síla (kalvinismus) a zkušenosti s obchodem; –orientace na segment vysoké kvality, živočišnou výrobu a obchod; zaměření na extra-E trhy (64% exportu do zámoří); – •Belgie: uhlí, ruda – GB model, budování železnic, otevřenost v IT; •Dále severní ITA a Skandinávie; • •Naopak absolutismus RAK-UH a Ruska: –ostražitost vůči průmyslu, povolování či zákaz budování továren, omezení na stavbu železnic; konze…vace společnosti a explicitní politika minimálních změn; Politické zřízení Některé hlavy státu Německé království – Svatá říše římská 843-1806 Rýnský spolek 1806-1813 Napoleon I. (císař francouzský) 1806-1813 Německý spolek 1815-1866 František I. (císař rakouský) 1815-1835 Ferdinand I. (císař rakouský) 1835-1848 Jan (arcivévoda rakouský) 1848-1849 Fridrich Vilém IV. (král pruský) 1849-1850 František Josef I. (císař rakouský) 1850-1866 Severoněmecká konfederace 1867-1871 Vilém I. (král Pruska) 1867-1871, Německá říše 1871-1918 Vilém I. 1861-1888 Vilém II. 1888-1918 Výmarská republika 1918-1933 Tovární produkce •Moderní odvětví: –bavlněný textil, železo a ocel, uhlí (1770-1815 růst o 7%, 3% a 2%); –nárůst produkce 1800-1860: železo 16x, uhlí 14x a spotřeba surové bavlny 21x; •Přeměna tradiční výroby v manufakturách na tovární (koncentrovaná, masová, využívající stroje): technika, management, sociální vztahy a trhy; •Odlesňování -> uhlí (GB, BEL, US vs. FRA, SPA); •Stroj: –místo lidské, zvířecí, přírodní „živelné“ síly: uhlí + parní stroj, odděluje produkci od zdroje (ke koncentrované pracovní síle – města); –opakované pohyby nástroje (baterie) rychlost a síla – rozdělení produkčního procesu do kroků; expertnost obsluhy; – •Levné zboží masové spotřeby: předpoklad poptávky; důsledek tovární výroby; •Parní stroj: –Podtlak – voda v dolech (Savery 1698), Newcomen; použití v továrně až Watt (1756 – oddělený kondenzátor páry); rotační pohyb… –Plnotlaký PS – přesun do hal a lokomotiv – Stephenson 1825 (Rocket; lokomotiva na železnici 90t, 30km/h) - revoluce; –1867 – sdružený PS (několikanásobná expanze v samostatných válcích); Parsons 1884 – parní turbína; –1800: 35k HP -> 1870: 2mil. HP; •Produkce železa ve vysoké peci, koks (Darby 1709); Bessemer – ocel (1856), dostupný materiál; •Pokrok, zvědavost, hrdost – hodnoty GB společnosti; pozemková šlechta ztrácí politický vliv i hospodářskou kontrolu (přizpůsobení i odpor) – překonána… http://media-3.web.britannica.com/eb-media/97/92897-050-E898E2C8.jpg Zpracování bavlny •Bavlna – vhodná pro tovární výrobu + levná + masová poptávka; BO propojily GB s E a NW (AFR); industrializace západu a dezin. východu (Asie); • •Kaliko (levné, barvené dovozy z IND) vs. průmysl vlny; –1700 zákaz dovozu kalika -> EIC dováží nezpracované látky, dokončení v GB; 1721 pokuta za nošení; –nevztahuje se na mušelín (luxus) nebo fustian (len+bavlna); –imigrace z Flander (po 1579) -> Lancashire aglom.; bavlna posílená příměsí lnu- do roku 1774 zákaz dovozu barvených látek, ale fustian povolen 1736 (dopad na GB zaměstnanost); –Masivní dovozy surové bavlny (Live. – Izmir, Karib., BRA a US); export příze (a látek) do AFR, NW (a Asie); – •Tovární výroba (inovace)+ poptávka + dostupné suroviny: –Vs. hedvábí (ITA 14st., FRA 17st. -> GB omezený trh); vlna nevhodná –> bavlna; –létající člunek (2x); spinning jenny (Hargreaves); waterframe (Arkwright); mul (Crompton); mechanický tkalcovský stav (Carwright); odzrňovač bavlny (Whitney); -> nerovnováha mezi spřádáním a tkaním… –dělba práce: GB produkuje přízi a E zpracovává do látek (manufakturní a podomní práce)… –stimul pro další odvětví – barvení (chemie), tisk (rotačky); odběr kapitálového zboží (stroje); – •Decentralizovaná podomní výroba výhodou proti cechovní regulaci - nyní nevhodná; koncentrace do továren není samozřejmá (neutěšené podmínky, dozor); –vznik nové sociální třídy – průmyslový námezdní dělník (mimo GB donucení); oplocování; –rozdíl ve výši mezd – dán produktivitou, ta dána organizací práce a využitím strojů; –produktivita: zpracování 45 kg surové bavlny v 1779: 50k hodin v IND a 2k v GB; 1795: GB 300h a v 1825: 135h;