(Pokusy o) Reformy směrem k většinovým systémům (a personalizaci volby) POL 276, 17.4. 2019 Nejčastější argument pro většinovější pravidla: Personalizace volby • •Akademický zájem o personalizaci volby: Lijphart 1985, Grofman 1999, Shugart 2005. • •Grofman 1999: Politické důsledky toho, zda voliči volí strany (celé kandidátky) a/nebo kandidáty, jsou větší, než jestli volí většinovým a/nebo poměrným systémem Dimenze zkoumání personalizace •Sociodemografické efekty (reprezentace různých skupin- geografická, věk, ženy) •Hlasování o kandidátech (personal vote)- praktický aspekt, jací kandidáti mají větší šanci na zvolení (místo narození, zastávání veřejného úřadu, povolání, místo bydliště), „kvality kandidátů“ •Vztah kandidáta, volebního obvodu a volebního procesu- mění se nějak povaha přijímaných politik, podle toho, jak velkému elektorátu se politik zodpovídá? •"Mě baví většinový systém ve Spojených státech. Když nastoupil prezident Trump, hned šel do kanceláře a rozhodoval. Neměl koaliční jednání, komise, rady.„ (A. Babiš, 2017) Důležitost personálních charakteristik kandidátů (Shugart-Carey 1995) • ČR • • •Paradox: skrze větší personalizaci volby byly odůvodňovány návrhy na změny volebního systému směrem k většinovému. Havel 1991 •Jednomandátové obvody, zajišťující volbu osobností. •Doplňkové hlasování (volič má dva hlasy), minimálně 40% na zvolení •Zbytek rozdělen stranám (ne nezávislým kandidátům) , které zdolaly klauzuli 5%, ve 3.skrutiniu D´Hondtem • •„poměrný volební systém preferuje strany před osobnostmi“ vs. Rumunsko 2012 (nerealizováno) •42 volebních krajů, každý s jednomandátovými obvody •klauzule 5% nebo 6 přímých mandátů •Kandidáti s více než 50% hlasů získávají mandát (pokud strana překročila klauzuli) •Zbytek křesel podobně jako ve Skotsku na úrovni volebních krajů, nerozdělené nejlepším stranám na národní úrovni). Topolánek (senát 2000, obhajoba reformy, vzešlé z opoziční smlouvy) BENEFITY: Posílení odpovědnosti a kontroly poslanců Zvýšení vlivu voličů na výsledek voleb Zvýšení konkurence a kvality poslanců Oslabení antisystémových stran Snadnější vytvoření programově pevných vlád Akceschopné vlády, vzniklé rozhodnutím voličů Přímá volba poslanců (2012) •Iniciativa „občanské společnosti“ (kultura, akademická sféra, průmysl) • • • • PROBLÉMY ŘEŠENÍ Přílišný vliv stran na složení parlamentu, lobbysmus, morální úpadek politiky Jednomandátové obvody Nízká personální soutěživost vede k nízké kvalitě kandidátů Jednomandátové obvody Volič nemá v politice zastání Míň voličů na jednoho zvoleného kandidáta (menší obvody) „Osobnosti“ se dnes štítí stran V zemích s VVS (Kanada, GB) jsou osobnosti snáze inkorporovány do stran Přímá volba poslanců- argumenty pro a proti reformě PRO PROTI AKCESCHOPNOST VYLOUČENÍ MENŠIN OMEZENÍ ÚLOHY „SELEKTORŮ“ POPULISTIČTÍ KANDIDÁTI „OSOBNOSTI“, VLASTNÍ NÁZOR, IMUNNÍ VŮČI KORUPCI OBTÍŽNÉ HLEDÁNÍ VĚTŠINY OSOBNOSTI PROSAZUJÍ VEŘEJNÝ ZÁJEM OSOBNOSTI PROSAZUJÍ LOKÁLNÍ ZÁJMY AKCESCHOPNÁ VLÁDA VŠEHO SCHOPNÁ VLÁDA NEJDŮLEŽITĚJŠÍ INSTITUCIONÁLNÍ PRVEK, NAPRAVÍ POLITICKOU KULTURU „NIC SE NEZMĚNÍ“, JE TŘEBA ZMĚNIT MENTALITU LIDÍ Zeman (2013) PROBLÉMY ŘEŠENÍ PERSONÁLNÍ VYPRÁZDNĚNOST STRAN SNÍŽENÍ HRANICE PRO UPLATNĚNÍ PREFERENČNÍCH HLASŮ ANONYMITA KANDIDÁTŮ MENŠÍ VOLEBNÍ OBVODY (M=5) NUTNOST VOLIT KANDIDÁTY POUZE JEDNÉ STRANY PANAŠOVÁNÍ Nebojí se prý, že by to přespříliš posílilo velké strany na úkor malých. »Ano, posiluje to silné strany, ale panašování je zase oslabuje. Výsledek by byl neutrální,« řekl Zeman na tiskové konferenci po svém vystoupení v Konírně. Babiš (2013/2015) PROBLÉMY ŘEŠENÍ JEDEN ČLOVĚK NEMŮŽE BÝT ZODPOVĚDNÝ ZA VŠECHNO, MUSÍ DĚLAT KOMPROMISY/NEMŮŽE VLÁDNOUT JEDEN VĚTŠINOVÝ VOLEBNÍ SYSTÉM, UMOŽŇUJÍCÍ JEDNOBAREVNOU VLÁDU BABIS.png Dienstbier a kol. (2018): Senát PČR • • PROBLÉM ŘEŠENÍ NÍZKÁ VOLEBNÍ ÚČAST VE DRUHÉM KOLE SENÁTNÍCH VOLEB SENÁTNÍ VOLBY KONANÉ LIMITOVANÝM ALTERNATIVNÍM HLASOVÁNÍM Nízká účast ve srovnání s volbami do jiných zastupitelských sborů má vícero příčin. Může k nim patřit obecně nižší motivace k volbě do Senátu nebo skutečnost, že voliči mají pocit, že v České republice se koná příliš mnoho voleb, v případě druhého kola voleb do Senátu jde o druhé hlasování během jednoho týdne. Důvodem je na základě zkušenosti prakticky všech senátorů z kampaně mezi prvním a druhým kolem voleb do Senátu nepochybně i skutečnost, že řada voličů vůbec netuší, že se druhé kolo koná, protože na rozdíl od prvního kola před druhým kolem neobdrží do schránek informaci o konání voleb a volební lístky. Nízká účast v druhém kole voleb je zdrojem zpochybňování legitimity Senátu. (Důvodová zpráva http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=86951 ).