POL 276
20.2. 2019, ROMAN CHYTILEK
Proč volební reformy?

žMají volební reformy nějaký „řád“?:
ž
ž
ž1. Proč se reformuje, místo toho, aby se nereformovalo?
ž
ž2. Proč se nereformuje, místo toho, aby se reformovalo?
ž
ž(souvisí s tím, jak je pojímán volební systém- jestli jako něco, co „objektivně upravuje“ pravidla
hry nebo jako něco „co je i předmětem této hry“ (analogie s šachem).
ž
ž
ž
ž

ž PRO
žVýhodnost pro ty, kdo reformují
ž
žNefunkčnost stávajícího systému
ž
žPosílení „společenských hodnot“
žPROTI
žNáklady („politika“)
ž
ž
žNejistota
ž
ž
ž„Majetnický efekt“
ž
ž

ž
ž
ž
http://dss.ucsd.edu/~mshugart/P22700010.JPG
http://debate.eudo.eu/cafe/wp-content/uploads/2010/04/Colomer-colour-231x300.jpg
Colomer: ano, řád souvisí s historickým vývojem společnosti instituce  (včetně volebních
pravidel)se mu přizpůsobují
Shugart: ano, řád hodně souvisí s výkonností volebního systému, který je nahrazován

ž
http://web.ceu.hu/polsci/pics/visiting/katz1.jpg
Katz: ne, je to poměrně nahodilý proces, záleží na aktérech, kteří reformu provádí
In my Trinity Office October 2010
Benoit: spíše ne, je to dosti nahodilý proces, který nastává, když volební systém dobře
nemaximalizuje zisk těch, kdo ho mohou změnit

ž
http://static.guim.co.uk/sys-images/Guardian/Pix/pictures/2010/2/19/1266592947564/alan.jpg
Renwick: Klíčové je identifikovat aktéry, kteří mohou reformu provést, to naznačí, jak moc snadno
ji lze provést (více rozhodovacích uzlů-obtížnější)

žRůzným obdobím historického vývoje odpovídají různá volební pravidla
ž
žSouvisí se strukturou zájmů ve společnosti
ž
žStředověk- často jednomyslnost
ž19.stol. – nadpoloviční většina
ž20. stol.- nejčastěji poměrné systémy
ž
ž(volební pravidlo má smysl jen potud, pokud se s jeho pomocí daří dosahovat to, proč bylo
zavedeno).

ž219 voleb, 87 zemí světa:
ž
1.Většinový volební systém je zaváděn pouze tam, kde jsou strany, mající šanci většinu získat
2.Proporční volební systémy jsou zaváděny tam, kde již před přijetím existují více než
dvoustranické konfigurace
3.Volby bezprostředně  po přijetí poměrného systému obvykle potvrzují původní konfiguraci stran
4.S opakováním voleb v jakémkoliv volebním systému se zvyšuje počet stran, zastoupených v
parlamentu a roste tlak na zavádění proporčnějších pravidel
5.
žZávěr: proporční pravidla postupně zcela převládnou

Proč se reformuje (Shugart)
žAby mohla být reforma uskutečněna, musí se protnout dva druhy faktorů:
ž
ž
žinherentních a kontingenčních.
http://dss.ucsd.edu/~mshugart/P22700010.JPG

Inherentní faktory
žsouvisí s dysfunkcí volebního systému, který má být reformován. Dysfunkcí je rozuměna zejména
neschopnost volebního systému produkovat zamýšlené důsledky.
žPříklad: zamýšlenými důsledky systému prvního v cíli jsou 1. produkce akceschopné jednobarevné
vlády a 2. produkce opozice, z velké většiny koncentrované do jedné strany, představující „záložní
vládní alternativu“. Pokud se volebnímu systému prvního v cíli nedaří naplnit některou z těchto
podmínek, stupňuje se tlak na jeho reformu.

„Extrémní“ volební systémy
žKoncept Shugarta a Wattenberga
žZákladní myšlenky:
žNěkteré volební systémy zavdávají z inherentních příčin pobídky k reformě častěji než jiné
žInherentní příčiny k reformě mohou existovat ve vnitrostranické i mezistranické dimenzi

Mezistranická dimenze
žMenší podbídky k reformě:
žreprezentativní (representative, poměrné systémy s klauzulí)
žvětšinové (majoritarian, absolutně většinové)
ž
žVětší pobídky k reformě:
žnejvyššího počtu (pluralitarian, vítěz bere vše)
žhyper-reprezentativní  (hyper-representative, poměrné bez klauzule)
ž
ž

Vnitrostranická dimenze
žStabilní:
žjmenné (candidate-centered)
žlistinné (party-centered)
ž
žNestabilní:
žhypercentralizované (hyper-centralised)
žhyperpersonalistické (hyper-personalistic)

žNejvětší pobídky vznikají u volebních systémů, které jsou extrémní v obou dimenzích.
extreme%20electoral%20systems


ž„Volební systém nezreformuje sám sebe“, reformují ho jiní aktéři
ž
žDva druhy motivace:
ž
žVýsledek (nový volební systém)
žProces (reforma je populární)

Proč se reformuje (Katz 2005: Proč mění vítězové pravidla hry, v níž vyhrávají?)
ž1. vítězové voleb z doby t se domnívají, že jejich vítězství ve volbách v čase t+1 je ohroženo
ž2. vítězové voleb nemají úplnou kontrolu nad procesem volební reformy, může jím být vnucena
ž3. volební reforma se stává institucí nového údělu (new deal institution), na jejím podkladě
zanikne předchozí většina a vznikne nová
ž4. vítězové přeceňují pozitivní účinky reformy a podceňují její náklady
ž5. vítězové preferují dlouhodobou změnu systémové logiky před (svou) krátkodobou ztrátou
ž6. volební reforma je součástí politické výměny ve více vyjednávacích arénách
ž
ž
ž

Proč se reformuje (Benoit 2004): maximalizace mandátů
žK reformě dochází vždy, pokud si aktéři, kteří ji dokáží prosadit, jsou jistí, že s její pomocí
získají více mandátů (seat maximizing přístup)

žRenwick 2010



žAby hra „byla lepší pro všechny“ (values)
ž
žDemokracie
žStabilita
žVládnutelnost
žPolicy
žVztah poslance k volebnímu obvodu
žIdentita
žProveditelnost volby
žAby hráči měli lepší výsledky ve hře (power)
ž
žReforma pro voliče
žVíce hlasů
žVíce křesel
žLepší šance na vládu
žZvýšení vlivu

ž



ž
ž


žHistorický precedens
žSpolečenské faktory
žEkonomické hodnoty
žTechnokratická rozhodnutí
žVůle lidu
žExterní vlivy
žNáhoda
ž

žMaximalizace moci
ž
žFrancie 1985
žFrancie 1986
žItálie 2005
žInherentní a kontingenční faktory
ž
žFrancie 1985
žItálie 1993
žNový Zéland 1993
žJaponsko 1994

žBowler/Donovan: míň, než se myslí.
ž
žEfekty reforem, zařaditelných pod inherentní a kontingenční faktory, méně systematické, přeceňují
se případy, kdy to fungovalo, podceňují ty, kdy byl efekt méně zřejmý („nulové výsledky“).
ž
žMálo se měří změna v delším časovém horizontu.
ž
žČasto více změn naráz, není jasné, které efekt připsat.
ž
žProblém s kauzalitou- chování se často mění už před reformou a tím ji vyvolává.
ž

-Manifestní a latentní důvody pro reformy (problém dosáhnout hodnot jako participace a efektivita)
-
-Přeceňuje se význam institucí na aktéry (elity je využívají a voliči nad nimi tolik nepřemýšlí,
jejich důvěru v politický systém ovlivňují jiné faktory).

žSartori G. (2001) Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, výsledků a podnětů. Praha,
SLON, str. 38-40, 64-89 (28 s.)
ž
žChytilek, R. et al. (2009): Volební systémy. Praha: Portál. s. 103-107 (5 s.)
ž
ž
žDoporučená literatura:
ž
žRenwick, A. (2010): The Politics of Electoral Reform, úvod a kap. 1-3, s. 1-85, Cambridge:
Cambridge University Press.
ž
žKatz, R. (2005): Why are There so Many (or so Few) Electoral Reforms? In Gallagher M.- Mitchell P.
: The Politics of Electoral Systems. Oxford, Oxford University Press, pp. 57-78 (22 s.)
ž
žBenoit, K. (2004): Models of Electoral System Change. Electoral Studies 23: 363-389.
http://www.kenbenoit.net/pdfs/benoit_MES.pdf
ž