Kritické zhodnocení výzkumu (Literature Review) POL 494, 13.3. 2019 Kritické zhodnocení literatury •Následuje obvykle po formulaci výzkumných otázek, někdy před nimi (typická varianta: upřesňuje obecnou otázku), někdy paralelně • •Naznačuje dosavadní odpovědi na výzkumnou otázku • •Tvoří součást práce, ale musí být napsaný tak, aby mohl existovat i jako samostatný text • Cíl • • •Ukažte, že váš výzkum spočívá na ramenou obrů Příklad: •V šedesátých letech vznikly dvě klíčové práce o stranické soutěži: •Downs 1956 (klíčová v soutěži blízkost a vzdálenost) x Stokes 1963 (reaguje na Downse, říká, že to je jinak a klíčová je kompetence). •Nejcitovanější práce v politologii, množství následovníků •Moje monografie (2015): na ramenou obrů říká, že je to jinak a že blízkost a vzdálenost a kompetence není buď/anebo, ale navzájem se podporuje. Jaký má tedy kritické zhodnocení literatury cíle? • •Shrnout, co se v dané oblasti vyzkoumalo • • •Posoudit, jak přesné a úplné jsou výsledky tohoto zkoumání Co všechno do něj zahrnout? •Bývá dobré se zamyslet i nad tím, jak dobře koresponduje akademická literatura s reálným světem, někdy je i proto dobré zahrnout neakademické zdroje (aplikovaný výzkum) • •Nehodnotíme ani tak literaturu jako stav poznání. Jak ho dělat? • • •Selektivně- nečtete často celé články/knihy, hledáte jen pasáže, vztahující se k vaší výzkumné otázce/tomu, co vás zajímá. Nepište zeširoka •Příklad •Píšete práci o rozdílech v marketingu Pirátské strany a mainstreamových stran • •NEPIŠTE O: -definicích marketingu (kromě vaší) -vývoji využívání marketingu v politice -hlavních konceptech marketingu (pokud je důkladně nevyužijete v práci) -názorech na vztah marketingu a demokracie…. - Jak ho dělat prakticky •Knihy /někdy dobrý, někdy horší zdroj, moc učebnicové, obecné) • •Články: elektronické databáze, google (souvisí s autorskými právy) • •Ostatní zdroje: Vláda, Nevládní organizace (pozor na hodnoty autorů!) Články vs. Diplomka •V článcích píšete ultrastručné zhodnocení výzkumu, které souvisí s výhradně s odpovědí na vaší otázku. Píšete jen, jaká ta dosavadní odpověď je, případně kauzální mechanismus za ní. •Obvyklý rozsah 2 normostránky. Příklad: Shugart et al. 2017 •V diplomce máte více prostoru, abyste ukázali, jak ta odpověď vznikla, kriticky mezi sebou porovnali argumenty, víc zhodnotili stav poznání atd. •Obvyklý rozsah 20-25% textu Jaké má tedy kritické zhodnocení výzkumu výhody? • •Získáte přehled o výzkumu, který jste neznali •Objevíte, co už je dobře udělané •Porovnáte, to, co napadlo vás, s tím, co se udělalo, výsledkem může být vylepšený nápad •Posoudíte, jaká jsou slabší místa dosavadního výzkumu (problem-gap-contribution) •Uvědomíte si kontext vašeho výzkumu, snáz jste schopni formulovat, proč je relavantní, „k čemu je“. Úkoly kritického zhodnocení literatury •UDĚLEJTE V TÉMATU POŘÁDEK • •Jaké názory/přístupy se vyslovují k výzkumné otázce? Jakou má tradici? Existují nějací klasici, kteří významně ovlivnili odpověď na ni? •Jak by každý proud odpověděl na naši otázku? •Jaké mají tyto odpovědi silné a slabé stránky? •Které proudy jsou pro nás nejvhodnější k využití v práci a proč? Přístupy k výzkumné otázce •Někdy jsou etablované, jindy je musíte sami kriticky interpretovat •Někdy je toho málo na „přístup“ (nové fenomény- př. nové formy mobilizace a jejich efekty), pak si pomáháte tím, co je nejblíže (př. staré formy mobilizace a jejich efekty) •Základní otázka: v čem se shodují, v čem liší a o čem třeba vůbec nemluví (gaps)? Příklad kritické interpretace přístupů k výzkumné otázce: Strmiska-Chytilek 2012 •Otázka: lze uplatňovat stejné konceptuální rámce pro výzkum politických stran ve vyspělých i rozvíjejících se zemích? • •2 základní odpovědi: •Sartori- v žádném případě ne •Mainwaring- ano, všechny stranické systémy tvoří kontinuum „institucionalizovanosti“ Jak přístupy odpovídají na naši otázku? •Pokud vůbec, tak v 99% 1.špatně studujeme nebo 2. máme špatně formulovanou otázku • •Pokud nějak, pak je potřeba vysvětlit, v čem se shodují a v čem odlišují (nejlepší situace). • •Pokud všichni odpovídají stejně, je slušná šance, že otázka je banální • Jaké mohou být problémy dosavadních odpovědí? • •Zastaralost věcná • •Zastaralost konceptuální • •Etnocentrismus, Kontext (nesmíme zanedbat) Jak dobré odpovědi nabízí jednotlivé přístupy? •Těžká část- dívejte se na problém očima těch přístupů, ne svýma! • • •Posuzujte empirickou využitelnost a logickou konzistenci Který přístup si vybereme? •Výjimečně posuzujeme v celé práci problém z více perspektiv • •Obvykleme vybereme jeden, jasně vysvětlíme kritéria (menší prozkoumanost, sociální relevance) Jak psát kritické zhodnocení •Výstižné názvy kapitol • •„Jak probíhají volební reformy: tři přístupy“ = správně • •„Průběh volebních reforem“ = špatně (implikuje popis, není jasné, že jde o konfliktní věc) Jak psát kritické zhodnocení •Držte se úkolů 1-4, nejde o to, řadit za sebe argumenty z toho, co si přečtete, je nutné je strukturovat, konstantně mezi nimi posuzovat= syntéza • •Argumenty přístupů prezentujete nezaujatě • •Váš zkoumaný případ/případy prozatím příliš do argumentace věcně nezapojujte Příliš málo vs. příliš moc literatury •Pokud příliš málo, obvyklá postupujete koncentricky- máte jak nadřazenou literaturu vašemu problému, tak i tu, která se ho dotýká přímo •Pokud příliš moc, snažte se přehled literatury co nejvíc zaměřit/zacílit na věc, která vás zajímá. Př.: Diplomka o využívání sportovních metafor (David Vokál) •Experimentálně chce zkoumat využívání sportovních metafor v politických textech •Level 1: chvíli píše o metaforách (co jsou, jaká je jejich funkce) •Level 2: píše o sportovních metaforách (jejich funkci, využívání, dosavadním výzkumu) •Level 3: píše o experimentálním výzkumu sportovních metafor (je ho málo, ale přinesl zajímavé výsledky). Příklad: Svačinová 2012 (DP, studujte v Isu!) •Co je dobré/výborné: •Rozsah •Zaměřenost •Kompletnost zpracování •Řazení problémů •Konstantní posuzování přístupů proti sobě •Stálá diskuse o výhodách a slabinách, zdůvodnění toho, co se použije v práci •Co by se mohlo vylepšit: •Názvy kapitol •PŘÍKLAD, KDY JE PREZENTOVÁN POSTUPNĚ SE ROZVÍJEJÍCÍ VÝZKUM, MĚNÍCÍ SE V ČASE. Příklad Svačinová 2012: Ekonomické hlasování v CE Evropě? •Existuje v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku ekonomické hlasování? V jaké míře? •Je ekonomické hlasování pro jednotlivé vládní strany v zemích střední Evropy odlišné? •Změnilo se ekonomické hlasování v zemích střední Evropy po vstupu zemí do Evropské unie a vypuknutí ekonomické krize? Př. Svačinová 2012- Teorie „Ekonomického hlasování“ •Základní myšlenka (shodují se): existuje vztah mezi stavem ekonomiky a volebním chováním (volič maximalizuje skrze volbu svůj zisk) • •Co volič hodnotí: ekonomiku země vs. ekonomiku svou (v politologii obvyklejší první přístup, tzv. sociotropický) Svačinová 2012- Jak se vyvíjel sociotropický přístup •První sporná otázka- jak volič hodnotí ekonomiku: • •Skrze makroekonomické ukazatele (starší) •Skrze vlastní percepci o stavu ekonomiky (novější) Svačinová 2012- Jak se vyvíjel sociotropický přístup •Druhá sporná otázka: Proč voliči nevolí čistě ekonomicky? • •Kognitivní překážky •Institucionální omezení Svačinová 2012- Co má volič dělat, aby použil ekonomické hlasování? • •Model trestu (retrospektivní hlasování) • •Selekční model (retrospektivní a prospektivní model) Svačinová 2012- modely westminsterské provenience, jak je adjustovat na Evropu? •Koaliční vlády (ekonomické hlasování empiricky slabší) • •Kterou stranu v koalici trestat? • •Jak do výzkumu zahrnout, že vlády kontrolují ekonomiku stále méně (globalizace)? CE Evropa •Na základě představené teorie by mělo být slabé • •Proměnlivé stranické systémy, nejasné responzibilita •Komunistické dědictví •Může se měnit cca od roku 2000 (oba předchozí faktory ztrácí na významu), málo empirických studií. Přehled literatury se může výjimečně týkat i metod, příklad: Chytilek-Eibl 2011 • •Jak nejlépe zkoumat politický prostor v ČR a pozici parlamentních stran v něm? • •zde se nezabýváme teorií (jak ho definovat), ale metodou (jak ho nejlépe měřit). Chytilek-Eibl: přístupy (a jejich podstata, silné a slabé stránky, přihlášení se k jedné z nich) •Skrze voliče •Legislativní hlasování •Strojové zpracování programů •Manuální analýza programů •Výzkum stranických elit •Výzkum expertů • •PŘÍKLAD, KDY VEDLE SEBE STOJÍ NĚKOLIK VÍCEMÉNĚ NEZÁVISLÝCH PŘÍSTUPŮ, NEPROPOJENÝCH HISTORICKY ANI VÝVOJEM, JE POTŘEBA JE POSOUDIT A VYBRAT Z NICH. • •(může existovat i jako esej: Havlík: Jak je měřit? Postoje stran k evropské integraci.)