Od teorie k empirickému výzkumu POL 494, 27.3. 2019 Co v DP děláme s teorií •Řekneme, jaká je dosavadní teorie • •Tato teorie nás obvykle silně orientuje v tom, co děláme v empirické části • •Až skončíme, řekneme v závěru, co náš vlastní výzkum pro teorii znamená, co ji přináší Příklad •Zkoumáme vztah většinových volebních a stranických systémů, prověřujeme, že mají reduktivní účinek •Díváme se na počet relevantních stran v zemích s VVS •Zjistíme, že v zemích jako Kanada nebo Indie je počet stran vyšší než v UK a USA. •Navrhneme v závěru, že roli v počtu stran hraje nejen volební systém, ale i etnická diverzita a to, jak je teritoriálně rozprostřena jejich podpora. Nerole teorie v diplomové práci •Zabírat místo •Shrnutí všeho, co jste načetli, slyšeli v přednáškách •Být úvodem práce •Jmenovat se Teorie a metody (jde o úplně jiné oblasti) •Něco, co nesouvisí s dalšími částmi práce •Text bez vašeho vlastního vkladu Koncepty •Při kritickém zhodnocení literatury se často snažíme pochopit význam „výrazů“ nebo zamýšlíme nad tím, zda když všichni autoři používají ty samé „výrazy“ (např. stranický systém), píší o tomtéž- pracujeme s koncepty •Koncepty označují a třídí fenomény, zároveň jsou kontejnery dat •Jsou proto důležité jak pro teorie, tak i pro výběr případů Koncepty (struktura, Škrha 2012) • Jak by měly vypadat dobré koncepty: dva přístupy k formování konceptů • •Sémantický (důležitý je –v širokém slova smyslu- jazyk, Sartori) • • •Realistický (důležitá je struktura konceptu, Goertz) • C:\Users\Goldmund\Desktop\IMG_5803.JPG Jsou dobré a špatné koncepty? • • • •Ano, určitě, jak sémantický, tak realistický přístup mají nástroje, jak to určit Dobrý koncept by měl být (sémantický přístup) •Koherentní (společné atributy x odlišení) •Operacionalizovatelný (musíme být schopni propojit intenzi a extenzi, rozpoznat ho v reálném světě) •Validita (extenze odpovídá intenzi) •Oprávněnost v oboru •Rezonance •Kontextový rozsah •Úspornost •Empirická užitečnost • „KMOTROVSKÁ STRANA“? Dobrý koncept by měl (realistický přístup)- dobře popsat vztahy mezi úrovněmi Jak pracovat s koncepty: stupně abstrakce • http://poli.haifa.ac.il/~levi/ladder.jpg Příklad • •Chceme dohromady zkoumat jak demokracie, tak autoritativní režimy • •Řekneme, že zkoumáme politické systémy (menší intenze, větší extenze) „Šedé zóny a ideální typy“ •Koncepty mají občas problém s koherencí, je těžké jednoznačně říci, zda je nějaká země „rozvojová“ či strana „marketingová“ •Pomáháme si definováním antikonceptu (toho, co musí platit, aby už nebyla) •Používáme logiku šedých zón („spíše marketingová“), resp. Weberových „ideálních typů“ (stačí nám naplnění nějakých podmínek z intenze) Má ve vědě jeden termín vždy jen jednu definici? Ne! • http://www.emeraldinsight.com/content_images/fig/0240290102002.png Problémy s definicemi v politologii •Jeden termín má často víc definic („relevantní strana“, „extremistická strana“). To, kterou z nich vybereme, ovlivňuje, které případy zahrneme do analýzy. • •Koncepty na sekundární úrovni si často vybírají jiné třídící kritérium (příklad: organizační typ strany vs. strany podle marketingové strategie) http://blogs.lse.ac.uk/impactofsocialsciences/2015/10/07/how-data-does-political-things/ data.png Příklad: populismus • •In common political usage, “populist” is a synonym for “bad guy,” and populism often represents no more than the dark side of popularity, the “mystery ingredient that explains why a rival political leader has inexplicably large support” (Deegan-Krause 2007). Populismus jako • • •Ideologie •Styl politického apelu •Redistributivní strategie (Latinská Amerika) Populismus (Mudde, Stanley) • homogeneity of the people; • homogeneity of the elite; • glorification of the people; • denigration of the elite; • unmediated leadership (as befits the sovereignty of the people); and • rejection of cooperation or compromise (as befits the friend/enemy dichotomy). Deegan-Krause a Haughton (2009): populismus není dichotomocká proměnná • Příklad z praxe: lid vs. RRTV • •Příkladem zmatení jazyků může být případ z roku 2017, kdy si skupina českých občanů, sdružených ve spolku Organizace proti kulturnímu fanatismu, stěžovala u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na to, že Česká televize označila nizozemského politika Geerta Wilderse za "populistu". RRTV odepsala následovně: “Označení „populista“ považujete za pejorativní, tedy za jakousi nálepku pro “líbivou” politiku či využívání zkreslených a zjednodušených argumentů. Ve skutečnosti se však jedná o ideologii či politický styl akcentující dichotomii mezi lidem a elitami. “Líbivá” politika či využívání zkreslených a zjednodušených argumentů sice může být průvodním jevem populismu, nikoliv však jeho podstatou.” •V této výměně se střetávají oba pohledy na populismus, odborný se stále jasnějším obsahem konceptu a laický, zdůrazňující jeho negativní konotaci ve veřejném prostoru. Koncepty a typologie •Koncepty spolu v reálném světě často „reagují“, výsledkem nový koncept, který může nabývat podoby několika „typů“ • •Tyto typy nám pomáhají dále zjednodušit, lépe popsat a pochopit sociální realitu. Příklad: Hennebergova typologie strategických postojů k volebnímu trhu- deskriptivní typologie • Klasifikační typologie: nevytváříme ideální typy, ale zahrnujeme objekty v realitě- příklad 2 „Kanály přístupu k US prezidentovi“- klasifikatorní typologie (mohla teoreticky vzniknout i jako výsledek kvanti analýzy) • http://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S0362331900000616-gr1.gif Někdy se snažíme předvídat výsledky (řádky i sloupce jsou vysvětlující proměnné)- explanační typologie, Příklad3: Sartori: Jak můžeme vysvětlit podobu volební soutěže působením volebního systému a strukturovaností stranického systému? Volební systém/Stranický systém Strukturovaný Nestrukturovaný Silný Reduktivní účinek na SS Reduktivní účinek na volební obvod Slabý Dominance stávajícího SS Žádný predikovatelný vliv Př.4- typologizace je často součást (neukončené) teoretické diskuse- někdy to „nejde“ • http://developmentdaily.files.wordpress.com/2012/03/typologies-of-dispute-0011.jpg Operacionalizace •Převádí koncepty do měřitelné/pozorovatelné podoby • •Dvě otázky: • •Pomocí jakých proměnných nejlépe v realitě zachytit daný koncept? •Zda a jak je měřit? Příklad operacionalizace: „míra personalizace volby v listinných poměrných systémech“ •2 dimenze: •Možnost voliče udělovat preferenční hlasy •Jak je (pak) určeno pořadí na kandidátkách • •Můžeme obojí převést v číselné proměnné •Ad 1: 1= volič má právo určit pořadí na celé kandidátce, 0,8= volič má právo udělit preferenční hlasy 50% kandidátů......0= volič nemá žádné preferenční hlasy •Ad 2: 1= pořadí kandidátů určeno čistě preferenčními hlasy, 0.8= pro preferenční volbu se kvalifikují kandidáti, kteří získají více než je průměrný počaet preferenčních hlasů na jednoho kandidáta....0=preferenční hlasy nemají při určení výsledku žádnou váhu Mochťak-Schedler „volební demokracie“.... •