Psychoterapeutické techniky I PST412 PREZENČNÍ STUDIUM Fakulta sociálních studií MU 2019 Základní charakteristika: Kurz navazuje a prohlubuje poznatky povinných předmětů, které se věnují psychoterapii a poradenství. Cílem je studenty teoreticky a prakticky seznámit s vybranými technikami některých psychoterapeutických směrů a přístupů, s jejich využitím při terapeutické práci a se základními terapeutickými dovednostmi. Kurz bude veden formou zážitkových a sebezkušenostních aktivit, které spolu se samostudiem literatury mají být východiskem pro zpracování závěrečné eseje. Určeno: Psychologie – magisterské studium (inklinace k poradenskému, klinickému či psychoterapeutickému směřování) Garant programu: PhDr. Roman Hytych, Ph.D., katedra psychologie FSS MU, e-mail: romhyt@gmail.com Vyučující: PhDr. Roman Hytych, Ph.D., katedra psychologie FSS MU, e-mail: romhyt@gmail.com Mgr. Petr Doležal, Jiřina Kozoňová e-mail: dolezal.cz@gmail.com Mgr. Leoš Zatloukal, Ph.D., e-mail: leos.zatloukal@centrum.cz Čtvrtky 7/3, 14/3 a 28/3 Obsahové a časové rozvržení kurzu Témata: 1 Okruh 1 PhDr. Roman Hytych, Ph.D 7. 3. v čase 8:00-16:00 v učebně číslo U 23 Základní struktura procesu nabízení techniky a specifické využití terapeutických technik při odlišných fázích psychoterapeutického procesu. Při ukázkách aplikace terapeutických technik vycházejících z přístupů psychodramatu, satiterapie a existenciální psychoterapie bude kladen důraz na etické aspekty práce. Nabízené techniky se mohou měnit na základě zkušeností studentů: 1. Rozehřívačky a rituály zakončení 2. Dělení se ve skupině (vyzkoušení různých možností) 3. Představení a seznámení se 4. Zachycení aktuální struktury skupiny 5. Psychodramatická konkretizace cílů a jejich dosahování 6. Kdo Jsem? Okruh 2 Mgr. Leoš Zatloukal, Ph.D. 14. 3. V čase od 9.00– 17.00 U 23 V rámci tohoto bloku se studentky a studenti seznámí s využitím vybraných technik terapie zaměřené na řešení a ericksonovských přístupů. Jednotlivé techniky budou zasazeny do teoretických východisek daného přístupu. Předpokládá se aktivní účast studentů na praktických cvičeních. Témata: 1. Principy terapie zaměřené na řešení 2. „Problem talk“ x „solution talk“ 3. Připojování ke klientovi 4. „Zázračná otázka“ 5. Práce se škálou Využití metafor Okruh 3 Mgr. Petr Doležal, Mgr. Jiřina Kozoňová 28. 3 v čase 8.00 – 16.00 v v učebně číslo U 23 Na semináři se studenti seznámí se základními principy narativní psychoterapie. Na semináři se ukážeme jejich využití při práci s jednotlivci i páry. 1. Východiska a základní principy narativní psychoterapie 2. Dekonstruktivní naslouchání a hledání zářivých momentů 3. Práce s předpoklady 4. Remembering 5. Využití reflektujícího týmu (tým vnějších svědků) Požadavky na ukončení kurzu Ukončení kurzu: Kurz je ukončen kolokviem. Podmínky ukončení kurzu: · účast na seminářích (absence max 4h), předpokládá se aktivní zapojení studentů při výuce · závěrečná seminární práce – esej (viz níže pokyny pro psaní závěrečné eseje) Pokyny pro vypracování eseje: Rozsah: 12 – 13 000 znaků Termín odevzdání: 25. 4. 2019 (včetně) Způsob odevzdání: Odevzdávárna předmětu Výběr tématu: Studenti potvrzují výběr tématického okruhu přihlášením k práci v IS (aplikace seminární skupiny) do 29. 3. 2019 (včetně): okruh 1 (vyučující Roman Hytych) okruh 2 (vyučující Leoš Zatloukal) okruh 3 (vyučujcí Petr Doležal, Jiřina Kozoňová ) Obsah: Práce se věnuje podrobněji jedné technice nebo bloku zaměřenému na jedno téma. Esej musí obsahovat: * teoretické zakotvení techniky – co na semináři nezaznělo a doplňuje praxi (další relevantní techniky, kontext jejich použití, kontraindikace atd.) * sebereflexe zážitku práce s technikou (pocity, zisky, osobní významy a interpretace…) reflexe techniky pro budoucí terapeutickou práci (co bych mohl použít, proč a k čemu, co mi nevyhovuje, proč a v čem): a. uveďte příklad, kdy byste techniku použili (např. individuální t., skupinová t., fáze terapeutického procesu, kdy byste techniku nepoužili?), b. pro kterou cílovou skupinu je vhodná, není vhodná, c. vymyslete modifikaci dané techniky a uveďte příklad, d. jaká jsou rizika techniky, jaké jsou její možnosti a jaké jsou její limity? Reflektovat lze též: e. práci lektora-terapeuta v semináři (co jsem se od něj učil, naučil, co mne rušilo) f. celkové vyznění semináře v kontextu psychoterapeutické výuky (zasazení mezi ostatní předměty, na co navazuje, co umožňuje dál ve studiu atd.) Formální požadavky: Nutností je důsledné odkazování se na zdroje dle citačních standardů APA a dodržování zásad psaní odborného textu. Seminární práce má propojovat odborný text s vlastní reflexí. Citujte nejméně na třech odborných zdrojích z nabídnuté literatury (i jiné). Jako odborný zdroj nebude uznávána základní učebnice (např. Základy psychoterapie). Kritéria pro hodnocení eseje: · způsob zpracování tématu – převaha vlastních úvah, názorů, vhledů a interpretací, propojení s odbornými texty · propracovanost, strukturovanost, zřetelná myšlenková linie či koncepce · obsahová hutnost a hloubka (hloubka je samozřejmě nepřímo úměrná šíři záběru – také práce se širokým záběrem a menší propracovaností jednotlivých podtémat může být výborná; doporučujeme ale raději podrobně a v souvislostech rozpracovat vybrané dílčí téma) · dodržení rozsahu a tématu formální úroveň (citace, zdroje) Upozornění: Písemné práce studenti vypracovávají samostatně s použitím relevantní literatury. Dbejte na dodržování citačních pravidel, v případě, že citujete jiné autory. Práce jiných autorů vydávané za vlastní jsou považovány za plagiát. Takový počin je automaticky považován za nesplnění zadaného úkolu, porušení studijních povinností s následkem disciplinárního řízení. Oprava textu: Pokud bude studentovi text vrácen k přepracování, je nezbytné, aby text přepracoval s ohledem na přímo zmíněné komentáře. Ve slovním hodnocení lze obvykle postihnout jen některé (obvykle ty nejvýraznější) nedostatky či kvality práce, předpokládá se proto, že studující je schopen si tyto komentáře „generalizovat“ a propojit je s požadavky uvedenými v sylabu. Přepracované práce odevzdejte nejpozději týden po obdržení komentáře lektora/lektorky stejným způsobem jako první práci. Literatura: Literatura k okruhu 1: Kratochvíl, S. (2001). Skupinová psychoterapie v praxi. Praha: Galén (78-91, 109-142) J. L. Moreno. Psychodrama a sociodrama; překlad kapitoly z knihy Who Shall Survive? – Foundations of Sociometry, Group Psychotherapy, and Sociodrama (1993). ASGPP, McLean, VA, s. 53 – 61, přeloženo M. Němcovou 1996. Rieger, Z. (1999). Loď skupiny, Hradec Králové: Konfrontace (57-60, 152-184) Rogers, C. R. (1961). A Process Conception of Psychotherapy. (pp. 125-159) In On Becoming a Person: A therapist’s view of Psychotherapy. Boston: Houghton Mifflin Company. Yalom, I.D. (1999). Teorie a praxe skupinové psychoterapie, Hradec Králové: Konfrontace (162-214, 526-534) Yalom, I. D. (2006). Existenciální psychoterapie. Praha: Portál. Literatura k okruhu 2: Battino, R., South, T. L. Ericksonian approaches: A comprehensive manual. 2nd ed. Norwalk: Crown house publ., 2005. Berg, I. K. Posílení rodiny. Praha: ISZ, 1992. Berg, I. K., Miller, S. D. Working with the problem drinker: A solution-focused approach. New York: W.W. Norton and comp., 1992. Combs, G., Freedman, J. Symbol, story and ceremony: Using metaphor in individual and family therapy. New York: W. W. Norton and comp., 1990. De Jong, P., Berg, I. K. Interviewing for solutions. Pacific Groove: Brooks/ Cole publ., 1998. De Shazer, S. Klúče k riešeniu v krátkej terapii. Trenčín: Galanta, 1993. De Shazer, S., Dolan, Y., Korman, H., Trepper, T., McCollum, E., Berg, I. K. Zázračná otázka: Krátká terapie zaměřená na řešení. Praha: Portál, 2011. Dolan, Y. M. A path with a heart: Ericksonian utilization with resistant and chronic clients. New York: Brunner/ Mazel publ., 1985. Literatura k okruhu 3: Freedman, J., & Combs, G. (2009). Narativní psychoterapie. Praha: Portál. Freedman, J. (2014). Witnessing and Positioning: Structuring Narrative Therapy with Families and Couples. Australian & New Zealand Journal of Family Therapy, 35(1), 20–30. https://doi.org/10.1002/anzf.1043 Gonçalves, M. M., Ribeiro, A. P., Stiles, W. B., Conde, T., Matos, M., Martins, C., & Santos, A. (2011). The role of mutual in-feeding in maintaining problematic self-narratives: exploring one path to therapeutic failure. Psychotherapy Research : Journal of the Society for Psychotherapy Research, 21(1), 27–40. https://doi.org/10.1080/10503307.2010.507789 Kim, H., Prouty, A. M., & Roberson, P. N. E. (2012). Narrative Therapy with Intercultural Couples: A Case Study. Journal of Family Psychotherapy, 23(4), 273–286. doi:10.1080/08975353.2012.735591 Marsten, D., Epston, D., & Markham, L. (2016). Narrative Therapy in Wonderland: Connecting with Children's Imaginative Know-How. New York: Norton. Matos, M., Santos, A., Gonçalves, M., & Martins, C. (2009). Innovative moments and change in narrative therapy. Psychotherapy Research : Journal of the Society for Psychotherapy Research, 19(1), 68–80. https://doi.org/10.1080/10503300802430657 Strnad, V., & Nejedlá, A. (2014). Základy narativní terapie a narativního koučinku. Praha: Portál. Sween, E. (2003). Accessing the rest-of-the-story in couples therapy. The Family Journal, 11(1), 61–67. https://doi.org/10.1177/1066480702238474 White, M. (2007). Maps of Narrative Practice. New York: Norton. White, M. & Epston, D. (1990). Narrative Means to Therapeutic Ends. New York: Norton.