Psychoterapie s dětmi a dospívajícími (PST 449)
Garant: PhDr. Roman Hytych, Ph.D. (romhyt@gmail.com)
Vyučující: PhDr. Roman Hytych, Ph.D.,
Typ studijního předmětu: povinně volitelný (PST)
Rozsah předmětu: 4 kredity ETCS
Forma výuky předmětu: přednáška/seminář
Způsob ukončení: zkouška
Termíny výuky: 14:00–17:40 (26. 2., 12. 3., 26. 3., 9. 4., a 23. 4.), U34
8:00–11:40 (2. 4. proběhne výuka s kolegou: Petr Sakař, Ph. D.), M011
Základní charakteristika
Kurz je rozdělen na dvě části: teoretickou (přednáška 14:00-15:40), kasuistickou (seminář: 16:00-
17:40). Teoretická část vytyčuje základní témata související s psychoterapií dětí a dospívajících.
Přednášená témata jsou v průběhu semináře podrobena kritické diskusi a ilustrována konkrétními
kasuistickými zlomky (viz podrobný sylabus).
Požadavky na ukončení předmětu
Je požadována aktivní účast na seminářích (minimálně 75% účast). Předmět je ukončen zkouškou.
Podkladem pro hodnocení je průběžné zpracování zadaných úkolů:
1. Vypracování formulace klinického případu: na základě zápisu z prvního setkání vytvoříte
formulaci klinického případu (viz Ingram, 2006) vámi vybraného příběhu podaného v hrubých
záznamech z terapeutického procesu, který posléze zpracujete v závěrečné práci (termín
odevzdání 10/3 včetně; odevzdávárna předmětu);
2. Vypracování dvou kritických recenzí (1-2 normostrany), jedné česky psané knihy a jednoho
cizojazyčného článku zabývajících se psychoterapií dětí a dospívajících ze studentem
zvoleného psychoterapeutického přístupu, který využije pro zpracování závěrečné práce;
v recenzi se soustřeďte na kritické zhodnocení možného přínosu textu pro vámi
analyzovanou případovou studii (termín odevzdání do 7/4 včetně; odevzdávárna
předmětu);
3. Vypracování závěrečné práce v rozsahu 7 normostran, která použije vámi vybraný „neúplný
příběh“ jako podklad pro kritickou analýzu procesu psychoterapie a navrhne vaše terapeutické
strategie a postupy pro řešení vámi vybraných situací „neúplného příběhu“. Práce popíše
silná a slabá místa záznamu psychoterapeutického procesu, navrhne alternativní řešení a vše
podpoří analyticky zpracovanými, konkrétními ukázkami výchozího textu a argumentací
zakotvené ve vybraném psychoterapeutickém přístupu (literatura obsahuje minimálně dvě
knihy a tři články zabývajících se tématem psychoterapie dětí a dospívajících v daném
psychoterapeutickém přístupu). Přínosem je i úvaha nad limity, se kterými byste se ve vaší pst
práci setkávaly (vaše aktuální kompetence, situace rodiny, instituce v níž terapeutický proces
probíhá). Zásadní je příběh vložit též do kontextu vývojové psychologie a využít vámi
zpracovanou formulaci případu. Písemně zpracovaná seminární práce je odevzdána v zadaném
rozsahu do 23. 5. 2019 včetně; odevzdávárna předmětu).
Podrobný sylabus (6 bloků, seminář a přednáška)
1. Úvodní přehled problematiky, cíle kurzu a uzavření kontraktu se studenty. Seznámení s nástrojem
formulace klinického případu (case formulation) a vysvětlení jeho použití při plnění požadavků
předmětu. Představení kazuistik a výběr jejich pořadí pro následující semináře.
2. Relevantní diagnostické kategorie, intervenující instituce a legislativní rámec. Nosologická versus
problémová diagnóza. Vývojový aspekt psychoterapie s dětmi a dospívajícími.
Psychoterapie s dětmi a dospívajícími (PST 449)
3. Specifika uzavíraní terapeutického kontraktu s dětmi a dospívajícími. Etika. Důvěra jako základní
stavební kámen psychoterapeutického procesu (příklad zvládání integrace do skupiny). Všímavost
a její rozvíjení. Techniky skupinové práce: Tajemství, Masky.
4. Skutečnosti, se kterými se lze setkat při práci s dětmi a dospívajícími: narušené sebeschéma
(rozvíjející se poruchy příjmů potravy), pozice ve vrstevnické skupině (šikana, agresivita,
neschopnost vymezit své hranice), vztah k autoritě, poruchy pozornosti, škola jako instituce a
nezbytné dovednosti jejího zvládání, návykové látky (experimenty či závislost), vrstevnické skupiny
(sdílené představy, skupinové normy a žitá praxe jejich uplatňování), životní cíle, jejich
diverzifikace, hierarchie a způsoby naplňování, (ne)přítomnost nosných mezilidských vztahů.
5. Psychoterapeutický proces s dětmi a dospívajícími, vytváření podmínek pro dlouhodobou
terapeutickou práci. Procesy supervize, intervize, sebezkušenostní výcvik, psychohygiena, nosné
mezilidské vztahy, smysluplně vytyčené životní a pracovní cíle. Motivace a hodnoty.
6. Práce se skupinou: vytváření nosných vztahů, dovedných vzorců interpersonálního jednání,
posilování koherence skupiny a skupinové definování žité etiky (Příběh prince/ princezny Kumárí).
Co s odpadlíkem, černou ovcí).
Podrobné požadavky na seminární práci
Cílem seminární práce je integrativní propojení dvou částí kurzu (teoretické a kasuistické). Studenti na
podkladě kvalitativní analýzy předloženého záznamu průběhu psychoterapeutického procesu vymezí
hlavní kategorie / témata, která jsou podkladem pro následnou kritickou diskusi z perspektivy jimi
vybraného psychoterapeutického přístupu. Kritéria pro hodnocení seminární práce:
 osobní zpracování tématu - převaha vlastních úvah, názorů, vhledů a interpretací (pracujte
s literaturou, ale nezůstávejte na úrovni popisu nebo citací literatury)
 využití formulace případu vypracovanou na počátku semestru
 propracovanost, strukturovanost, zřetelná myšlenková linie či koncepce
 obsahová hutnost a hloubka (hloubka je samozřejmě nepřímo úměrná šíři záběru – také práce
se širokým záběrem a menší propracovaností jednotlivých podtémat může být výborná;
doporučujeme ale raději podrobně a v souvislostech rozpracovat vybrané dílčí téma)
 schopnost jasného prezentování hlavních myšlenek práce a vedení kritické diskuse s kolegy
 dodržení rozsahu a tématu
 formálně správná práce s terminologií a literaturou, zřetelné odlišení vlastních myšlenek od
přejatých, citování podle standardu APA
(http://psych.fss.muni.cz/phprs/download.php?sekce=1) Hlavní pravidlo: všechny citace
v textu musejí mít svůj protějšek v seznamu literatury a všechny odkazy v seznamu literatury
musejí být citovány /a řádně označeny/ někde v textu. Využívání cizích textů bez uvedení
zdroje je považováno za plagiátorství a může mít pro studující vážné disciplinární následky.
Základní literatura:
Formulace klinického případu:
Eells, T. D. ed. (2007). Handbook of Psychotherapy Case Formulation. New York: The Guilford
Press. alternativou je
Ingram, B. L. (2006). Clinical Case Formulations: Matching the Integrative Treatment Plan to the
Client. New Jersey: John Wiley & Sons, Inc.
Vývojové hledisko:
Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. – Dětství a dospívání. Praha: Karolinum. alternativně
Langmeier, J., Krejčířová, D. (2009). Vývojová psychologie. (2ed.). Praha: Grada. (vybrané kapitoly)
Psychoterapie dětí a dospívajících:
Geldard, K., Geldard, D. (2008). Dětská psychoterapie a poradenství. Praha: Portál.
Langmeier, J., Balzar, K., Špitz, J. (2010). Dětská psychoterapie. Praha: Portál.
Říčan, P., Krejčířová, D. a kol. (2006). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada.
Hort, V., Hrdlička, M. a kol. (2008). Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha: Portál.
Psychoterapie s dětmi a dospívajícími (PST 449)
Oaklander, V. (2003). Třinácté komnaty dětské duše: tvořivá dětská psychoterapie v duchu Gestalt terapie.
Dobříš: Drvoštěp.
Pöethe, P. (2008). Emoční poruchy v dětství a dospívání – psychoanalytický přístup. Praha: Grada.
Ronenová, T. (2000). Psychologická pomoc dětem v nesnázích – kognitivně-behaviorální přístupy při
práci s dětmi. Praha: Portál.
Vymětal, J., Rezková, V. (2001). Rogersovský přístup k dospělým a dětem. Praha: Portál.
Doporučená literatura:
Blatný, M., a kol. (2005). Problematika rizikového chování vývoje dětí a dospívajících: hlavní témata
a implikace pro další výzkum. Československá psychologie, 49, 6, 524-539.
Cosa, M. (2006). Rebels with a cause : working with adolescents using action techniques.
London, Philadelphia: Jessica Kingsley Pub.
Čermák, I., Klimusová, H., Vízdalová, H. (2005). Deprese v dětství a její vztah k problémům chování.
Československá psychologie, 49, 3, 223-236.
Čevelíček, M., Hytych, R., Roubal, J. (2013). Představení vybraných modelů psychoterapeutické
formulace případu. Československá psychologie, 57 (5), 447-460.
Čevelíček, M., Roubal, J., Hytych, R. (2014). Využití formulace případu ve výuce a výcviku
psychoterapie. Psychoterapie, 8(1), s. 44-54.
Dies, K. (2000). Adolescent Development and a Model of Group Psychotherapy: Effective Leadership
in the New Millennium. Journal of Child and Adolescent Group Therapy, 10(2), pp. 97-111.
Geldard, K., Geldard, D. (2001). Working with Children in Groups: Handbook for Counsellors,
Educators and Community Workers. New York, Palgrave.
Foltová, L., Hytych, R. (2012). Terapeutické intervence v rámci skupinové psychoterapie
s dospívajícími. Psychoterapie: Praxe–inspirace–konfrontace. 3-4, 192-201.
Hoag, M. J., Burlingame, G. M. (1997). Evaluating Effectivness of Child and Adolescent Group
Treatment: A Meta-Analytic Review. Journal of Clinical Child Psychology, 26 (3), 234-246.
Hrdlička, M., Komárek, V. (2004). Dětský autismus. Praha: Portál.
Hytych, R. (2007). Etika ve vztahu s klientem: od vnějšího tlaku k vnitřní motivaci. Zpravodaj
Pedagogicko–psychologického poradenství. č. 48, 66–71. Praha: IPPP ČR.
Johnson, Ch. V., Riester, A. E., Corbett, C., Buehler,A., Huffaker, L., Levich, K., Pena1, E. (1998).
Group Activities for Children and Adolescents: An Activity Group Therapy Approach, Journal of
Child and Adolescent Group Therapy, 8(2), pp. 71-88.
Kleiger, J. H., Helmig, L. (1999). Evolution of a Group Therapy Model for Adolescent Residential
Treatment. Journal of Child and Adolescent Group Therapy, 9(4), pp. 187-197.
Larman, S. (2006). The Use of Group Therapy as a Means of Facilitating Cognitive–Behavioural
Instruction for Adolescents With Disruptive Behaviour, Australian Journal of Guidance &
Counselling, 16(2), pp. 233–248.
Macek, P. (2003). Adolescence: Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Praha: Portál.
Mills, E., Kellington, S. (2012). Using group art therapy to address the shame and silencing
surrounding children’s experiences of witnessing domestic violence. International Journal of Art
Therapy, 17(1), 3-12.
Richman, S. (2006). Výchova dětí s autismem. Praha: Portál.
Sommers-Flanagan, J., Sommers-Flanagan, R. (1995). Psychotherapeutic techniques with treatmentresistant
adolescents. Psychotherapy, 32(1), pp. 131-140.
Nickman, S. L. a kol. (2005). Children in Adoptive Families: Overview and Update. Child Adolescent
Psychiatry, 44(10):987–995.
Train, A. (2001/2005/2008). Nejčastější poruchy chování: jak je rozpoznat a kdy se obrátit na
odborníka. Praha: Portál.
Vickers, B. (2002). Cognitive Behaviour Therapy for Adolescents with Psychological Disorders:
A Group Treatment Programme. Clinical Child Psychology and Psychiatry, 7(2), pp. 249–262.
Vymětal, J. (2002). Úzkost a strach u dětí. Praha: Portál.