Jméno a příjmení: Daniel Vágner UČO: 471405 Název, kód předmětu: Statistická analýza dat, PSY117 Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 08.05.2019 Seminární skupina: 01 Popularizační sdělení Ladislav Csémy, působící v Psychiatrickém centru Praha s týmem výzkumníků z Centra adiktologie a Psychiatrické kliniky 1. LF UK zkoumali dopad problémového užívání drog (pravidelně/dlouhodobě opiáty/amfetaminy či injekčně jakákoliv jiná droga) v adolescenci na budoucí život těchto osob. Výzkumníky primárně zajímalo, kolik z problémových uživatelů si své problémy ponese do dospělosti, a poté v čem se liší ti, kteří se problémů v průběhu času zbavili od těch, u kterých trvají. Všechny vyšetřené osoby docházely v době své adolescence (průměrný věk 17,5 let v letech 1996-98) do center pro pomoc drogově závislým, kde proběhlo i jejich první vyšetření tamními zaměstnanci. Druhé vyšetření provedl výzkumný tým v letech 2010-11, průměrný věk znovu vyšetřených osob byl 31 let. Zatímco první vyšetření podstoupilo 124 osob, druhého se zúčastnilo jen 52 z nich, hlavním důvodem bylo nenalezení osob v místě bydliště. Vyšetření byla provedena formou dotazníků. Základním zjištěním studie je, že problémy s drogami si s sebou do dospělosti neslo 25% osob, resp. 13 z 52. Co se týče porovnání různých charakteristik mezi problémovou a bezproblémovou skupinou, zjištění shrnují následující tabulky: Nemá problémy s drogami v současnosti (39 osob) Má problémy s drogami v současnosti (13 osob) Pohlaví (ženy) 71,8 % 61,5 % Průměrný věk 31 % 31,3 % Nejvyšší vzdělání ZŠ či SOU 53,8 % 76,9 % Pracuje na plný či částečný úvazek 64,1 % 53,8 % Manuální profesi vykonává 38 % 52,5 % V manželství žije 35,9 % 23,1 % Léčí se celoživotně na psychiatrii 30,8 % 30,8 % Podstupuje celoživotně detoxikační pobyty ve zdravotnických zařízeních 0,3 % 3,5 % Léčí se ústavně či ambulantně kvůli drogové závislosti 3,0 % 6,6 % Současně trpí žloutenkou typu C 10,3 % 23,1 % Je v současnosti ve vězení nebo vazbě 17,9 % 23,1 % V adolescenci: Primární droga heroin 45,7 % 92,3 % Užívání primární drogy denně 34,3 % 84,6 % Nadměrná konzumace alkoholu u matky 8,8 % 38,5 % Zde je důležité poznamenat, že vzhledem k poměrně malé velikosti skupin nelze všechny výsledky skutečně zobecnit a považovat za platný společenský trend. Čím menší jsou pozorované vzorky, tím méně je pravděpodobné, že jejich statistiky odpovídají skutečným populačním parametrům. Jednoduše, čím méně osob z celé populace dostaneme do našeho pozorování, tím více osob v populaci zůstává nepozorováno, takže nám část informace chybí. Také je vyšší pravděpodobnost, že právě námi vybraný soubor nereprezentuje obecný trend. K ověření tzv. statistické významnosti výsledků existují testy, které ukáží, zdali si můžeme dovolit námi naměřené hodnoty považovat za obecný trend [AŤ1] (v tomto případě, že se skupiny opravdu liší). Tímto testováním „prošly“ pouze hodnoty, které jsou v tabulkách vyznačeny tučně. Ostatní rozdíly mezi skupinami mohou obecné trendy pouze naznačovat, nelze je ale s jistotou zobecnit[AŤ2] . (pozn. druhá část tabulky obsahuje už jen statisticky významná, „zajímavá“ zjištění, pro celý soubor viz. zdroj) Následující graf vyobrazuje další sadu zjištění dotazníkem ASI-Lite. Vertikální osa zastupuje hodnoty tzv. kompozitních skórů, což jsou souhrnné hodnoty každé oblasti vypočítané z položek, které dané oblasti v dotazníku zastupují (čím vyšší hodnota, tím problémovější oblast). Tučně jsou opět vyznačeny hodnoty, které se testováním ukázaly jako statisticky významné. („Problém s drogami“ je významný arbitrárně) V oblasti těchto zjištění je zajímavé, že vysoká míra problémů v oblasti pracovního uplatnění byla vlastní oběma skupinám, a také že se skupiny nelišily v nízké konzumaci alkoholu. Studie dále zjišťovala vztah mezi jednotlivými oblastmi, čehož výstupem byla souvislost mezi problémy s drogami a problémy v oblasti zdraví, zaměstnání, dodržování zákona jakož i s rodinnými a psychologickými problémy. Poslední složkou výzkumu byla analýza rozdílů různých psychologických charakteristik mezi osobami jednotlivých skupin, s jediným st. významným zjištěním, že skupina bez problémů s drogami vykazuje vyšší úroveň životní spokojenosti. Závěrem – hlavním zjištěním přetrvává, že tři čtvrtiny problémových uživatelů se se svými problémy vypořádalo, ačkoli i toto zjištění je do jisté míry ovlivněno použitou definicí abstinence (nezahrnuje „lehké drogy“). Z výsledků také vyplývá, že zbavení se drogové závislosti neznamená vymizení problémů, jako např. přetrvávajících zdravotních komplikací, či problémů na poli zaměstnání, jehož základem může být nízká studijní úspěšnost adolescentů – problémových uživatelů. Závěry studie jsou omezeny na metropolitní prostředí[AŤ3] . Zdroj: Csémy, L., Zábranksý, T., Grohmannová, K., Dvořáková, Z., Brenza, J., & Janíková, B. (2012). Dospívající uživatelé heroinu a pervitinu po 14 Letech: Analýza Psychosociálních Charakteristik. Československá Psychologie, 56(6), 505–517. ________________________________ [AŤ1]No, to bych určitě takto netvrdil :) [AŤ2]Statistická významnost nerovná se možnost zobecnit výsledek na populaci. [AŤ3]Dane, většinu práce jste „outsourcoval“ do grafu / tabulky, přičemž váš text mnoho samotné popularizace neobsahuje. Zkuste ho ještě o něco obohatit a opravit faktické omyly (upozorňuji na ně v komentářích výše).