Jméno a příjmení: Alexandra Bajnarová UČO: 482980 Název, kód předmětu: Statistická analýza dat, PSY117 Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 08. 05. 2019 Seminární skupina: 02 Uživatelé tvrdých drog po 14 letech Užívání omamných látek je téma, o kterém se v dnešní době mluví ve velké míře. Čím dál více můžeme slyšet škodlivosti drog, tak i o jejich legalizaci. Je těžké se v tomto obsáhlém tématu orientovat a stejně tak vybrat si stranu ke které se přiklonit. Dlouhodobými následky užívání tvrdých drog (pervitinu a heroinu) v mladém věku (náctiletí okolo osmnáctého roku života) u lidí žijících ve velkoměstech se zabývala studie českých vědců. V rámci této studie vyhledali vědci uživatele pervitinu a heroinu po čtrnácti letech od jejich prvního zkoumání a zjišťovali, zda a jakým způsobem jim dřívější závislost ovlivňuje život o tolik let později, popřípadě zda tato závislost stále přetrvává. Většina jedinců uvedla, že začala s užíváním primární drogy (tedy nejčastěji užívané) ještě před šestnáctým rokem svého života, a tudíž se dá předpokládat, že první setkání s lehkými drogami proběhlo ještě dříve. Dodnes má ze zkoumané skupiny problém s omamnými látkami 25 % vyšetřených (1 ze 4), můžeme se však domnívat, že v celkovém součtu se ještě o větší počet lidí, jelikož studie nezahrnovala jakožto drogově závislé ty, kteří užívají jen tzv. lehké drogy jako je marihuana či extáze. Ve skupině lidí, kteří i po čtrnácti letech stále aktivně užívají drogy je výrazně vyšší zastoupení uživatelů heroinu jakožto primární drogy, jedná se o 92 % lidí (9 z 10). Ve skupině, která dnes již nemá problémy s drogami to bylo jen 46 % lidí (každý druhý), z čehož vyplývá, že na heroinu vzniká hlubší závislost, než u pervitinu a tím pádem se jí daleko hůř zbavit. Výrazný vliv má také to, jestli už v mládí člověk užíval drogu denně. 85 % lidí (9 z 10) s drogovým problémem používalo drogu již v mladém věku denně, zatímco u vyléčených jedinců byl počet denních uživatelů jen 34 % (3 z 10). Občasní uživatelé, tedy mají téměř třikrát větší šanci se své závislosti zbavit, což je nejspíše spojeno také s tím, že spousta z nich užívá drogy jen rekreačně v rámci různých tanečních či hudebních akcí. Čím větší lidé uvedli, že mají problémy s drogami, tím větší problémy měli také v oblasti zdraví, zaměstnání, dodržování zákona, ale také s rodinnými a psychologickými problémy. Nejspíše není nijak překvapující, že skupina s drogovými problémy je méně spokojena se svou životní situací než skupina neproblémová. Celá studie dokazuje, že užívání drog v mladém věku má velice nepříznivý dopad na pozdější život. Přestože se počet lidí, kteří mají zaměstnání neliší ať už jsou zkoumaní lidé uživateli drog dodnes či ne, můžeme mluvit o významných rozdílech v tom jaké profese vykonávají. Více než polovina uživatelů drog pracuje manuálně u nynějších neuživatelů drog se jedná pouze o 38 % (2 z 5). Studie dále ukázala obtížnost pracovního uplatnění i pro osoby, jimž se drogový problém podařilo překonat. Nesnáze v pracovním uplatnění zřejmě souvisí s nižší úrovní dosaženého vzdělání. Větší polovina drogově abstinujících lidí a 77 % (3 ze 4) problémových uživatelů má jen základní vzdělání, případně vyučení. U lidí ve stejném věku je zastoupení úplného středního a vysokoškolského vzdělání vyšší. Užívání drog v dospívání výrazně ovlivňuje studijní úspěšnost, což se zde jasně projevuje. Další oblast, která stojí za zmínku je manželství, jen 23 % (1 ze 4) drogově závislých žije v manželství. U lidí s vyléčenou závislostí se jedná o vyšší počet 36 % (9 z 25). Výsledky naznačují, že oproti skupině s drogovými problémy je skupina bez drogových problémů lépe sociálně adaptovaná (vyšší vzdělání, vyšší zaměstnanost v pozicích s vyšším statusem, vyšší procento žije v manželském nebo trvalém partnerském svazku. Tento výzkum jasně ukázal, že skupina užívající drogy i v dospělosti má nižší sebehodnocení, projevuje se u ní vyšší míra deprese a horší duševního zdraví. Významně vyšší životní spokojenost neproblémové skupiny nepřekvapuje, ale i tak užívání drog v mladém věku má v mnoha směrech nepříznivý dopad na zdraví a sociální fungování v dospělosti, zejména limituje dosažení vyššího vzdělání, a tím zhoršuje možnosti pracovního uplatnění[AŤ1] . ________________________________ [AŤ1]Přijato, 10b