Sabina Gargošová
483382
Statistická analýza dat, PSY117
Mgr. Stanislav Ježek, PhD.,
Mgr. Hynek Cígler
8.5.2019 Seminární skupina: 4
Užívání některých drog v dospívání může mít negativní dopad na sociální aspekty
v dospělosti, tvrdí studie
Počet drogově závislých v České republice stoupá. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v roce
2018 zveřejnilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Odhaduje se, že v roce
2017 stoupl počet uživatelů opioidů a pervitinu z 46 800 na necelých 48 tisíc a alarmující je fakt,
že závislost často začíná již v dospívání.
Čeští vědci, v čele s Ladislavem Csémym, se rozhodli zjistit, jaký dopad má užívání drog jako je
heroin nebo pervitin v období dospívání na průběh života drogově závislého jedince. Jak velké
procento dospívajících zůstane závislých i v dospělosti? A v čem se odlišují od těch, kteří se ze
své závislosti úspěšně dostali? Na to všechno se pokusili nalézt odpovědi. A výsledky jsou více
než zajímavé!
Studie (odkaz na původní studii zde) sesbírala data od 124 dospívajících průměrně ve věku 17,5
let, kteří byli v letech 1996 až 1998 poprvé vyšetřeni jako klienti nízkoprahových zařízení - Kcentra
a Drop-Inu, a o 14 let později, mezi lety 2010 a 2011, se pokusili osoby dohledat a provést
na nich druhé šetření. Úspěšně se ale podařilo vyhledat a vyšetřit pouze 42 %, a to 52 dospělých
z původních 124 (jejich průměrný věk byl 31 let). Nejčastějším důvodem pro neotestování
zbylých 72 osob (58 %) bylo jejich nenalezení na adrese bydliště.
Csémy se svými kolegy zjistil, že intenzivní užívání drog v dospívání přetrvávalo do dospělosti až
u 25 % osob (tj. u 13 osob z 52). Zde je důležité neopomenout fakt, že do oněch 25 % osob byly
zařazeny pouze ty osoby, které uvedli užívání heroinu či jiného opiátu, pervitinu, kokainu nebo
jiné substituční látky (metadon nebo buprenorfin). Výzkum tedy nebere v potaz následné
užívání jiných drog jako je například marihuana či extáze a také to, zda se jedná o užívání
v rámci léčby či nikoliv. Zbylé tři čtvrtiny osob, tj. 39, bylo zařazeno do skupiny abstinujících.
III hl Jméno a příjmení:
UČO:
F S S Název, kód předmětu:
Vyučující:
Datum odevzdání:
Pokud byste se pídili po tom, v čem se liší lidé, u kterých závislost přetrvala do dospělosti a lidé,
kteří se v dospělosti s drogovými problémy již nepotýkají, čtěte dál. Faktory, které hrají největší
roli vtom, zda závislost přetrvá až do dospělosti, jsou, dle výzkumu, intenzita a druh užívané
primární drogy. Pokud u lidí závislost přetrvala do dospělosti, s dvakrát větší pravděpodobností
užívali jako dospívající primárně heroin. Drogově závislí také oproti abstinujícím více než
dvakrát častěji užívali primární drogu denně. Také nadměrné užívání alkoholu u matky může být
rizikovějším faktorem pro přetrvání závislosti do dospělosti (objevil se u 39 % závislých
dospělých, kdežto u abstinujících pouze v 9 %).
Závislost přetrvávající do dospělosti pak skýtá mnohá rizika, jako je například častější výskyt
zdravotních a psychologických problémů, problémů s dodržováním zákona a problémů v rodině,
než u lidí, kteří drogy v dospělosti již neužívají. Problémy v oblasti zaměstnání se však objevují
ve zvýšené míře i u lidí, kterým se z drogové závislosti podařilo dostat, nicméně u drogově
závislých je výskyt stále téměř dvakrát vyšší. Z výzkumu dále vyplynulo, že užívání drog
v dospívání výrazně ovlivňuje studijní úspěšnost a vědci poukazují na fakt, že 54 % abstinujících
a 77 % drogově závislých má jen základní vzdělání, popřípadě vyučení. Domnívají se tedy, že
právě nižší úroveň vzdělání u obou skupin může mít dopad na jejich následné problémy
v sociálním fungování, resp. zaměstnání.
Problémy v rodině
Problémy s dodržováním zákona
Psychologické problémy
Problémy se zaměstnáním
Problémy se zdravím
0 0.1 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8
Drogově závislí • Abstinující
Co se týče životní spokojenosti, zdá se, že abstinující jsou spokojenější než drogově závislí
(průměrná hodnota na škále životní spokojenosti u abstinujících byla 16, u závislých 13) a
častěji žijí v manželství nebo trvalém partnerském svazku (36 %) než lidé závislí na drogách (21
%).
Je však důležité myslet na to, že výše zmiňované vztahy spolu nemusí vždy souviset a je tedy na
místě brát výsledky s rezervou. Vědci na závěr upozorňují na možné limity studie, které také
mohou výsledky zkreslovat Mezi ně patří to, že studie byla provedena na malém vzorku lidí,
jelikož vědci porovnávali skupiny pouze o 39 a 13 osobách, což bylo o poznání méně než
původní vzorek (124 osob). Druhým možným problémem může být fakt, že studie byla
provedena v Praze, vztahuje se tedy pouze na velkoměstskou populaci.
V České republice je tato studie první svého druhu a doufejme, že ne poslední, jelikož
problematika drog je téma, které se nedotýká pouze jednotlivců, ale celé společnosti.
Zdroje:
Csémy, L., Zábranský, T., Grohmannová, K., Dvořáková, Z., Brenza, J., & Janíkova, B. (2012). Dospívající
uživatelé heroinu a pervitinu po 14 letech: analýza psychosociálních charakteristik. Československá
Psychologie, 56(6), 505-517.
, H., Vopravil, J. (2018).
2017. Dostupné z https: //www.drogy-
info.cz/data/obj_files/32962/837/VZdrogy2017_webl81207.pdf