Jméno a příjmení:

Adéla Vrbanová


UČO:

483469


Název, kód předmětu:

Statistická analýza dat, PSY117


Vyučující:

Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D.


Datum odevzdání:

8. 5. 2019

Seminární skupina:

01


  Užívání drog v období dospívání má nepříznivý dopad na zdraví a sociální fungování v dospělosti

V roce 2012 provedl Ladislav Csémy se svými kolegy v Praze výzkum, jehož cílem bylo sledovat
dlouhodobý dopad užívání drog v dospívání na pozdější život jedince. Výzkumných poznatků o
dlouhodobém užívání drog je poměrně málo a tento výzkum byl první v České republice zabývající se
tímto tématem. Takové výzkumy jsou náročné jak organizačně, tak finančně, přesto je žádoucí tuto
oblast více zkoumat. Jeden z důvodů je, že v devadesátých letech minulého století došlo u nás
k prudkému nárůstu užívání ilegálních drog mezi dospívajícími, což mohlo být způsobeno otevřením
nových možností po revoluci, a Česká republika je také stále řazena k velkým uživatelům drog.
Dalším důvodem je fakt, že až čtvrtina drogově závislých se nedožije následujících dvaceti let. Je
tedy důležité zjistit faktory, které by mohly přispívat k drogové závislosti.

Problémoví uživatelé drog s průměrným věkem 18 let vyplnili v polovině 80 let dotazník týkající se
užívání drog a rodiny. Ti, kteří souhlasili s opakovaným vyšetřením, byli po 14 letech znovu
kontaktováni. Tentokrát vyplnili dotazník zjišťující jejich problémy v různých oblastech života. Na
základě získaných dat byli účastníci výzkumu rozděleni do dvou skupin – užívají drogy i v
současnosti (problémová skupina) / neužívají drogy v současnosti (neproblémová skupina). Do
problémové skupiny byla zařazena čtvrtina účastníků. U obou skupin byly sledovány rozdíly v dalších
oblastech života.

To, že problémová skupina užívá drogy i v současnosti, může být způsobeno tím, že velká většina
skupiny užívala drogu denně, čili si na ní vytvořila velkou závislost a nebylo snadné se jí zbavit.
Téměř všichni z této skupiny jako první drogu užili heroin, který je také silně návykový. Je dost
pravděpodobné, že velký podíl na přetrvávajících problémech s drogami má i rodinné prostředí.
Ukázalo se, že čím více bylo v rodině problémů, tím více jedinec tíhnul k užívání drog.

S tím také souvisí fakt, že čím více jedinec užívá drogy, tím větší má problémy v oblasti duševního
zdraví. Jedinci z problémové skupiny jsou citově labilnější, náchylnější k onemocnění duševní
chorobou a náchylnější k depresi. To může být vysvětleno tím, že po užití drogy zažívají krásné
pocity, avšak droga účinkuje omezenou dobu a poté se vrátí zpět do pro ně nevlídné reality a
nedokážou se s tím vyrovnat. Aby aspoň částečně předešli těmto nepříjemným pocitům, budou stále
shánět drogu, i kdyby měli porušit zákon, jak uvádí téměř čtvrtina skupiny. Důležitým ukazatelem
osobní vyrovnanosti je životní spokojenost, ta je významně nižší u lidí z problémové skupiny.
Nespokojenost může být dána většími problémy v oblasti pracovního uplatnění, což zřejmě souvisí s
nižší úrovní dosaženého vzdělání. Užívání drog v dospívání výrazně ovlivňuje studijní úspěšnost,
což se zde zřetelně projevilo. Tři čtvrtiny problémových uživatelů má jen základní vzdělání,
případně vyučení. V neproblémové je to jen polovina osob, zastoupení manuálních profesí je však v
obou skupinách vysoké. Větší životní spokojenost osob neproblémové skupiny je možné přičítat tomu,
že nemají tolik zdravotních problémů a častěji žijí v manželství.

                                  Srovnání charakteristik skupin

Z grafu je vidět, jaké jsou mezi skupinami rozdíly. Problémová skupina převyšuje neproblémovou
skupinu v negativních oblastech jako je množství různých léčebných pobytů nebo dosažení pouze
základního vzdělání. Je však zajímavé, že v léčbě psychiatrických poruch jsou na tom obě skupiny
stejně, což nejspíše svědčí o tom, že i skupina, která v současnosti nemá problém s drogami, je
poškozena užíváním drog v období dospívání.

Závěrem bychom tedy mohli říci, že adolescentní užívání drog má v mnoha směrech nepříznivý dopad na
zdraví a sociální fungování v dospělosti, zejména limituje dosažení vyššího vzdělání, a tím
zhoršuje možnosti pracovního uplatnění. V jiných oblastech nebyly zjištěny významné rozdíly mezi
skupinami, což může být způsobeno malým souborem účastníků. Původní počet 124 osob klesl při druhém
vyšetření na méně než polovinu, protože je bylo těžké opakovaně kontaktovat. Protože tento výzkum
probíhal jen v Praze, je možné, že výsledky z menších měst by vypadaly jinak. Výsledky jsou však
smysluplné a poukazují na obecně známý fakt, že problematické mládí předpovídá problematičtější
dospělost[AŤ1] .


Zdroj:

Csémy, L., Zábranský, T., Grohmannová, K., Dvořáková, Z., Brenza, J. Janíková, B. (2012).
Dospívající uživatelé heroinu a pervitinu po 14 letech: analýza psychosociálních charakteristik.
Československá Psychologie, 56(6), 505-517.


________________________________

 [AŤ1]Přijato, 10b.