Jméno a příjmení: Kamila Uvírová UČO: 483775 Název, kód předmětu: Statistická analýza dat, PSY117 Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 7. 5. 2019 DOSPÍVAJÍCÍ UŽIVATELÉ HEROINU A PERVITINU PO 14 LETECH Všichni víme, že drogy jsou velice škodlivé látky a závislostí na ně trpí velká část populace. Mnoho vědců se v minulosti pokusilo zmapovat situaci, na našem území však výzkumy v oblasti drog až doposud zaostávaly. Proto se vědecký tým v roce 2012 v čele se Ladislavem Czémym rozhodl napsat psychologickou studii, ve které se snažil lépe porozumět drogově závislým lidem v České republice. Vědce zajímalo, jak velký vliv na člověka má závislost, když začne být závislý už v mládí. Snažili se sledovat vývoj 17letých drogově závislých osob až do dospělosti, kdy se věk zkoumaných osob pohyboval kolem třiceti let. Byli proto testováni dvakrát, jednou v mladém věku a podruhé ve starším. Bohužel druhá (starší) skupina byla velikostně o polovinu menší než ta původní. Převážně kvůli změně bydliště nebo odmítnutí v další spolupráci. Výzkumný vzorek tvořily z dvou třetin ženy, avšak to by nemělo mít zkreslující vliv na výsledky. Bylo zjištěno mnoho negativních vlivů na vývoj závislosti, především bychom zde měli zařadit prostředí, ve kterém se daný jedinec pohybuje nebo ve kterém vyrůstá. Špatná ekonomická situace nebo rodinné prostředí mohou mít dopad na jeho chování. Nemusí se však vždy jednat pouze o rodinu. Můžeme zde uvést příklad: velký vliv na závislost má situace, kdy je váš/vaše nejlepší kamarád/ka drogově závislá. Máte větší než 50% pravděpodobnost, že když je závislý/á on/a, vy budete taky. [AŤ1] Bohužel, drogy mají špatný vliv nejenom na zdraví jedinců, ale taktéž na jejich pozdější uplatnění se v zaměstnání. Skupinka drogově závislých má mnohem horší šanci získat stálé zaměstnání (v porovnáni s tou abstinující). Takové problémy může mít až přes 70 % z nich. Když už si nějaké zaměstnání najdou, tak se v polovině případů živí manuální prací. Je to hlavně způsobeno tím, že nemají získané dostatečné vzdělání, aby si mohli kvalitní práci najít. Pro užívání drog jsou typické některé druhy chování. Například taková promiskuita v mladém věku pro vás určitě není překvapením. Bylo však zjištěno, že alkohol na celkovou situaci moc velký vliv nemá, tzn. lidé závislí na drogách nejsou automaticky taktéž závislí na alkoholu, ve většině případů k alkoholismu nedochází. Bylo zajímavé, že 25 % zkoumaných osob se při druhém testování pořád nacházelo v zajetí působení drog. Zbytku osob se úspěšně podařilo se z vlivu drog dostat ven a abstinovat. Právě rozdíly mezi těmito dvěma skupinami se snažili vědci prozkoumat podrobněji. Jako první z nich bychom mohli zmínit nejčastěji užívanou drogu. U lidí, kteří stále drogy užívají, je nejčastější výskyt počátku závislosti kvůli heroinu (až nadpoloviční), poté až na pervitinu. U dnes abstinujících jsou právě tyto dvě drogy přehozeny. Nejmarkantnějším rozdílem je častost užívání těchto látek v době mládí. Každodenním užíváním je totiž charakteristická skupina první (čtyři pětiny z nich bralo drogy každý den!), což se následně projeví i pobytem v léčebnách a na celkovému vývoji jedince. Společným jevem je však používání injekčních stříkaček. Zajímavé taktéž je, že jejich povahy a osobnostní rysy lidí z obou skupin od sebe nebyly příliš odlišné. Sebehodnocení a životní spokojenost byly u problémové skupiny nižší než u té abstinující. Taktéž s ní byl provázán vyšší výskyt depresivních stavů. Na grafu č. 1 máte popsanou výsledné údaje. Můžete se sami podívat, že výsledky skupin se od sebe až tak moc neliší. Co se týče rozdílů v domácím prostředí, jeden jev odlišný byl. Matky dnes drogově závislých měli problém s alkoholem víc než u „vyléčených“ (myslíme si, že zcela se vyléčit je nemožné), jejich počet byl větší o třetinu. Dalo by se tedy předpokládat, že alkoholismus má špatný vliv na výchovu dítěte. [AŤ2] Jaký z toho plyne závěr? Skupiny jsou od sebe málo rozdílné, ale v normálním životě je pořád výhodnější se pokusit vést stabilní život bez drog a jiných návykových látek[AŤ3] . Zdrojový článek: CSÉMY, L., ZÁBRANSKÝ, T., GROHMANNOVÁ, K., DVOŘÁKOVÁ, Z., BRENZA, J., & JANÍKOVÁ, B. (2012). Dospívající Uživatelé Heroinu a Pervitinu Po 14 Letech: Analýza Psychosociálních Charakteristik. Ceskoslovenska Psychologie, 56(6), 505–517. Retrieved from https://search-ebscohost-com.ezproxy.muni.cz/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=asn&A N=85505618&lang=cs&site=eds-live&scope=site ________________________________ [AŤ1]Toto je podle mě závažná dezinterpretace daného zjištění v článku. U drogově závislých je pravděpodobné, že i jejich nejlepší kamarád/ka bude rovněž užívat, ale to přece neznamená, že ten vztah můžeme takto otočit. [AŤ2]Právě naopak, jen absolutní rozdíl dvou hodnot bez dalšího kontextu je nicneříkající a může být zavádějící. (narážím na popis osy Y) [AŤ3]Práci nepřijímám – jednak kvůli dvěma zavádějícím / nesprávným částem obsahu (irelevance škály, když popisujeme rozdíl, obrácená pravděpodobnost), ale částečně i ze stylistických / formálních důvodů. Zkuste text ještě o něco lépe posunout do žánru pěkné popularizace (mrkněte na příklady v zadání SP).