Masarykova univerzita

                                     Fakulta sociálních studií

                  Výsledek obrázku pro fakulta sociálnÃch studià brno mu logo

                                 SOCIÁLNÍ DEVIACE A SOCIÁLNÍ PRÁCE

                                             Mini esej

                                  SPR209 Sociální deviace pro SPR


                                                                          Jana Edelová (UČO 471343)

                                                                                 Počet znaků: 7 926



                                         Brno, květen 2019

1.    Definice sociální práce a sociálních pracovníků[R1]

V postmoderní společnosti se stále nedaří profesionalizovat obor sociální práce (SP) a neexistuje
jednotná definice SP. V praxi existují nejrůznější variace, vždy závislé na osobním pojetí
konkrétního sociálního pracovníka (SPR). Je tudíž obtížné definovat jednotný monopol SP. (Musil,
In: Matoušek a kol., 2013) Níže uvádím pojetí SP, jak jej chápu já a které vychází z definic
různých autorů.


Sociální práce

SP lze chápat jako akademickou i praktickou činnost, jejímž cílem je odhalovat, vysvětlovat,
zmírňovat a řešit sociální problémy. SP podporuje sociální změny a rozvoj, sociální soudržnost a
posílení a osvobození lidí. SP je založena na principech společenské solidarity, naplňování
individuálního lidského potenciálu, sociální spravedlnosti, lidských práv, kolektivní odpovědnosti
a respektu k rozmanitosti. Cílem SP je pomáhat lidem v řešení sociálních problémů, zlepšovat
kvalitu jejich života a podporovat blahobyt společnosti. SP má působit nejen na jedince, ale také
na společnost jako celek. (IFSW, 2014; Matoušek, 2007)

S takovouto definicí SP úzce souvisí pojem sociální fungování, který označuje interakci jedince a
jeho prostředí, založenou na schopnostech jedince a očekávání jeho prostředí (Bartlett, 1970).
Navrátil (2000, dle Navrátil, In: Matoušek, 2007) pak za cíl SP považuje podporu „sociálního
fungování klienta v situaci, kde je taková potřeba buď skupinově, nebo individuálně vnímána a
vyjádřena. Sociální práce se profesionálně zabývá lidskými vztahy v souvislosti s výkonem
sociálních rolí.“


Sociální pracovník

Sociální pracovník (SPR) je ten, kdo profesionálně[R2]  vykonává sociální práci (SP). Podle § 109
zákona o sociálních službách, SPR „vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy …,
sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, …,
depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace,
zjišťuje potřeby obyvatel obce a kraje a koordinuje poskytování sociálních služeb.“ SPR dle
Matouška a kol. (2003) pracuje s klienty, jejich rodinami, s přirozenými i uměle vytvořenými
skupinami, s organizacemi, s místními komunitami a v neposlední řadě vždy pracuje jako expert. Jak
již bylo zmíněno výše, identita SP do značné míry závisí na osobním pojetí každého SPR. Dle
Etického kodexu SPR ČR je nejen posláním, ale i povinností SPR vykonávat svou práci svědomitě a
zodpovědně, usilovat o multidisciplinární spolupráce a dodržovat nejvyšší možné standardy
profesionality (SSPČR, 2006).[R3]


2.    Význam znalostí sociálních deviací v sociální práci[R4]

Znalost teorií sociálních deviací (SD) je v SP důležitá z několika důvodů. Je ovšem nezbytně
důležité (!)[R5]  zmínit fakt, že nelze považovat jednu teorii jako tu správnou; teorie se vzájemně
doplňují a umožňují nám vytvořit komplexní obraz sociální reality a nahlédnout samotnou podstatu
jejich problémů (Urban a kol., 2012).

Jak již bylo uvedeno výše, SP je založena mimo jiné na principech sociální spravedlnosti, lidských
právech a respektu k rozmanitosti. Ona rozmanitost zahrnuje právě i deviantní chování (neboli
„jinakost“) některých členů společnosti. Je tedy žádoucí, aby SPR měli základní znalosti o SD, a
mohli tak své zaměstnání vykonávat v souladu s hodnotami a principy SP. Znalost SD umožňuje SPR
komplexně nahlížet na problém, který je předmětem jejich zájmu. Je potřeba, aby SPR dokázali
myšlenkově (ale i prakticky) propojit různé části klientova problému. SPR by měli každý případ
posuzovat individuálně a komplexně, zároveň by měli neustále zpochybňovat svá vlastní (nebo cizí)
přesvědčení a závěry týkající se určité problematiky, jejích příčin a postupů řešení.

Baláž (2018) k možnému propojení SD a SP využívá koncept komplexního posouzení. SPR by podle něj
při práci s klienty měli využít komplexního posouzení, při kterém posuzují potřeby a rizika u
jedince, jeho prostředí a jejich vzájemné interakce. Je podle něj důležité být otevřený
k subjektivně prožívanému světu lidí s problémy a zvažovat adekvátnost některých
institucionalizovaných systémů pomoci, prevence a kontroly. Znalost SD je tak jedním z významných
faktorů umožňujících komplexní posouzení.

Neznalost SPR základních poznatků SD může dle Baláže (2018) posilovat tendence k: „1. mechanickému
rozeznávání deviací, 2. označování mainstreamovou společnost ohrožujících lidí a 3. distribuci
předem připravených preventivních, pomocných či kontrolních služeb.“ To může významně „udržovat
status quo ve společnosti na území ČR, omezovat práva minorit a bránit sociálnímu rozvoji“
(tamtéž).



3.    Užitečnost znalostí sociálních deviací v sociální práci[R6]

Jak již bylo uvedeno výše, znalost SD umožňuje SPR komplexně posoudit životní situaci klienta.
Teorie SD mohou SPR pomoci při identifikaci problému, pochopení jeho příčin, předpovídání vývoje
problému a následně při nastavování intervence.

Identifikace: Obecně lze říci, že deviace je odchylka od normy (Waldschmidt, 2012). Existují ovšem
různá, detailnější pojetí o tom, co SD je, a co naopak je považováno za „normální“. Teorie SD mohou
SPR pomoci při identifikaci podstaty problému a určení jeho aktérů. Pochopení příčin: Teorie SD
nabízí různá vysvětlení příčin vzniku deviantního chování (Urban a kol., 2012). Biologické teorie
původ deviantního chování nalézají uvnitř jedinců, odůvodňují jej z hlediska genetických,
fyziologických predispozic jedince (Hrčka, 2001). Stejně tak psychologické teorie příčiny deviací
nalézají uvnitř jedinců, ovšem zaměřuje se na psychiku, typ osobnosti a psychické potíže (Urban a
kol., 2012). Sociologické teorie naopak příčinu deviací vidí ve vlivu prostředí (společnosti) na
vývoj jedince (Urban a kol., 2012). Znalost těchto teorií umožňuje SPR lepší pochopení a následné
uchopení problému, který je předmětem jejich zájmu. Munková (2013) uvádí, že „znalost příčin
deviantního chování je nezbytnou podmínkou efektivního fungování institucí sociální kontroly, a tím
i možnosti toto chování regulovat[R7] .“ Predikce: Dále znalost teorií SD umožňuje SPR predikovat
možné chování klienta nebo jeho prostředí. Adekvátní intervence: Munková (2013) dále uvádí, že
teorie SD jsou spojeny se snahami o praktickou intervenci, a právě díky znalostem konceptů SD může
dojít k ovlivnění praktického života. Na základě výše uvedených poznatků je pak SPR schopen
nastavit adekvátní intervenci, která je správně cílena, vychází z poznatků o vzniku a vývoji
problému a vede ke zlepšení životní situace klienta.


4.    Role sociálních pracovníků při práci se sociálními deviacemi[R8]

Úkolem SPR je podpořit klienty v jejich sociálním fungování[R9] . Taková podpora může spočívat
v působení na samotného klienta, nebo na jeho prostředí, ale především na jejich vzájemné
interakce. SPR tedy funguje jako jakýsi mediátor, který se snaží nalézt rovnováhu mezi schopnostmi
jedince a očekáváním jeho prostředí.

Dle Briara (1976) má SPR tři role: terapeut, zprostředkovatel, advokát. Terapeutická role je
založena na tvrzení, že hlavním faktorem sociálního fungování je duševní zdraví a pohoda člověka.
Cílem SP je v tomto ohledu pak pomoci lidem zabezpečit jejich psychosociální pohodu. (Briar, 1976;
Navrátil, 2000 In: Matoušek, 2013) Pod rolí zprostředkovatele pak můžeme chápat takovou intervenci
SPR, při které jsou klientovi zprostředkovány různé informace (např. o sociálních dávkách) a pomoc
(Briar, 1976). Advokační role SPR spočívá v hájení práv a zájmů klientů. Tato role SPR se zdá být
nezbytná pro to, aby klient dostal to, na co má nárok. (Briar, 1976)

Při práci se SD se zdá být nejdůležitější právě role SPR jako jakéhosi obhájce klienta. Jestliže
jedním z principů SP je respekt k rozmanitosti, měli by z takového principu vycházet samotní SPR
při práci s deviantními jedinci[R10] , ale měli by také usilovat o to, aby tito jedinci nebyli ve
společnosti stigmatizováni, diskriminováni, a předcházet tak vzniku stereotypů, které mohou mít
negativní dopady na jejich životní situaci.


POUŽITÉ ZDROJE

[1]   BALÁŽ, R. 2018. Komplexní posouzení: Spojení studia sociálních deviací se sociální prací.
Sociální práce/Sociálna práca. (18)6, 26–38.

[2]   BARTLETT, H.M., 1970. The Common Base of Social Work Practice. Washington: NASW, p. 86-104

[3]   BRIAR, S., 1976. The Current Crisis in Social Casework. In: GILBERT, N., SPETCH, H., The
Emergence of Social Welfare and Social Work. F.E. Peacock Publishers, Itasca, pp. 407–411.

[4]   HRČKA, M., 2001. Sociální deviace. Praha: Slon.

[5]   IFSW (Mezinárodní federace sociálních pracovníků), 2014. Definition of Social Work [online].
Švýcarsko: IFSW [cit. 2019-05-14]. Dostupné z:
https://www.ifsw.org/cs/what-is-social-work/global-definition-of-social-work/

[6]   MATOUŠEK, O. a kol., 2003. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál.

[7]   MATOUŠEK, O. a kol., 2013. Encyklopedie sociální práce. Praha: Portál.

[8]   MATOUŠEK, O., 2007. Základy sociální práce. Vyd. 2. Praha: Portál.

[9]   MUNKOVÁ, G., 2013. Sociální deviace. Praha: Aleš Čeněk.

[10]           MUSIL, L., 2013. Identita oboru/profese sociální práce. In: MATOUŠEK, O. a kol.
Encyklopedie sociální práce. Praha: Portál, s. 512-513.

[11]           NAVRÁTIL, P., 2007. Současné pojetí a dilemata disciplíny. In: MATOUŠEK, O. Základy
sociální práce. Vyd. 2. Praha: Portál, s. 183-192

[12]           SSPČR (Společnost sociálních pracovníků ČR), 2006. Etický kodex sociálních
pracovníků České republiky [online]. Česko: SSPČR [cit. 2019-05-14]. Dostupné z:
http://www.apsscr.cz/ckfinder/userfiles/files/Etick%C3%BD%20kodex_Profesn%C3%AD%20svaz_verII.pdf

[13]           URBAN, L. a kol., 2012. Sociální deviace. Plzeň: Aleš Čeněk.

[14]           WALDSCHMIDT, A., 2012. Kdo je normální? Kdo je deviantní? In: KOLÁŘOVÁ, K. (ed.)
Jinakost, postižení, kritika. Společenské konstrukty nezpůsobilosti a hendikepu. Antologie textů z
oboru disability studies. Praha: SLON, str. 127-146.

[15]           Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. [online]. Česko: Sbírka zákonů ČR
[cit. 2019-05-14]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108


Celkové hodnocení: 86 B

·         Formální náležitosti (chybí úvod a závěr, přehledná strukturace textu, líbí se mi
různorodost zdrojů, dodržený rozsah) (16 bodů)

·         Definice sociální práce (dále jen SP) a sociálních pracovníků  (17 bodů)

·         Zdůvodnění důležitosti znalostí o deviacích/odchylkách/jinakostech pro SP (18 bodů)

·         Popis možné aplikace znalostí do SP (18 bodů)

·         Popis možných rolí sociálních pracovnic (17 bodů)

________________________________

 [R1]17 bodů

zejména za definici sociální práce, která se nezaměřuje jen a pouze na jednotlivce a jejich
fungování, ale i na širší společenské prostředí… to se vám pak u definice sociálních pracovníků
ztratilo.

 [R2]jestliže SP "se stále nedaří profesionalizovat obor" (viz vaše uvedení do kapitoly), tak co
zde znamená pojem "profesionální vykonávání SP"? Ve smyslu "kvalitní"…?

 [R3]kde se vám tu ztratil ten důraz na " sociální změny a rozvoj, sociální soudržnost a posílení a
osvobození lidí…"?

 [R4]18 bodů

toto se vám povedlo, jen by bylo třeba v závěru argumentovat i někým jiným, než jen Balážem… a
spíše než mě doslova citovat, tak si to převyprávět tak, aby to hezky zapadlo k vámi užité definici
SP a SPR…

 [R5]toto sem nepatří

 [R6]18 bodů

velmi dobré, jen ve druhé části podkapitoly jste sklouzla k optice "nedostatečnosti jedince" a
ustoupila jste z pozice, z níž byste dokázala nahlédnout problém v komplexitě (tedy i z pohledu,
řekněme, "nedostatečnosti institucí")

 [R7]co když tyto instituce nedokázaly reagovat na překotné změny ve společnosti  a fungují špatně?
(a např. potlačují práva lidí, zvýhodňují určité skupiny, atd.)

 [R8]17 bodů

 [R9]nejen to, to je definice poplatná anglosaské diskusi v 70. letech minulého století… držte se
vaší definice SP, kterou jste učinila výše.

 [R10]pozor na tento pojem! viz literatura 2. studijního týdne…