Dvoje housle ve Čtveru ročních období aneb Kde se vzaly neobvyklé tvary některých českých číslovek a jak s nimi zacházet V ostravském ghettu Prednádražízůstává stále pět desítek obyvatel. Mykologická výstava nabídla zhruba tři stovky různých druhů hub. Našel více než 6 tisícovek let staré malované figuríny. V rámci stavby bude realizována nejen hlavní hokejová aréna pro zhruba 6 tisícovek diváků... Do Struncových sadů dorazilo přes deset tisícovek diváků. Jak je vidět, do těchto spojení vstupují opět jedině názvy početních řádů: desítky, stovky a tisícovky, * pět dvacítek nebo * čtyři pětistovky by byly rébusy příliš vychýlené z desítkové soustavy. Internetová zpráva, v níž se psalo o čtyřech desítkách osob způsobivších miliónové škody, měla titulek Čtyřicítka podezřelých měla zkrátit daně o 800 miliónů: čtyřicítka je tu přijatelná, protože dotyční delikventi tvoří jakýsi, byť velmi abstraktní celek, avšak čtyři desítky jsou zkreslující: čtyři celky zde delikventi netvoří v žádném ohledu. Stejně matoucí jsou i ostatní uvedené příklady tohoto typu: všechny sugerují, že množství, o němž píší, se skládá z několika stejně velkých celků, a v žádném z nich takové členění nemá oporu ve skutečnosti. Pro čtenáře tedy představují jistou překážku v rozumění textu - a z hlediska pisatele jde o výrazy neekonomické {deset tisícovek má o dvě slabiky víc než deset tisíc). Vyhýbejme se proto jejich užívání. Snad se nedočkáme doby, kdy se vedle deseti tisícovek a desítky tisíc začne místo obvyklých deseti tisíc užívat i desítka tisícovek... Dovětek: Skupinové číslovky má ve zvláštní oblibě Česká televize. Právě z jejího internetového zpravodajství pochází vítěz pomyslné soutěže o jejich nejhustší koncentraci. Při jeho čtení máme dvě možnosti: buď se smát, nebo se začít strachovat o osud českých základních číslovek označujících „kulatá" čísla. Desítky tisíc Rusů vyrazily do ulic proti Putinovi. [...] Demonstrovalo se i v desítkách dalších ruských měst, ale podle médií se v regionech sešly desítky až stovky lidí, od dvacítky ve Vladivostoku po necelou tisícovku v Petrohradu. Tisícovka láteř a u stovky hromů! Robert Adam Nelze zjistit, kolik lidí používajících češtinu si toho někdy v životě všimne, ale pro české číslovky - tedy slova, která primárně vyjadřují počet nebo pořadí - je typická velká různorodost tvarů i užívání. Např. skloňování číslovky jeden se podobá skloňování zájmena ten {bez jedné židlejako bez té židle, bez jednoho křesla jako bez toho křesla), má různé tvary pro různé rody {jedna židle, jedno křeslo) a ke jménu, které počítáme, se tato číslovka váže stejným způsobem jako přídavné jméno {bez jedné žídle jako bez lakované židle). Naproti tomu číslovka pět se vyznačuje skloňováním, které je typické jen pro některé číslovky (má jen dva tvaty - jeden pro první, čtvrtý a pátý pád {pět), druhý pro pády ostatní {pěti)), nevyjadřuje rod {pět židlí/s pěti židlemi, pět křesel/s pěti křesly) a ke jménu, které počítáme, se váže v prvním a ve čtvrtém (potenciálně i v pátém) pádě jako podstatné jméno {pět židlí jako řada židlí) a v ostatním pádech jako jméno přídavné {spěti židlemi jako s lakovanými židlemi). Kromě číslovek jako jedna, pět, tři, sto, jejichž užívání pro rodilé mluvčí češtiny většinou v současné době nepředstavuje žádný problém, existují v češtině i některé méně obvyklé tvary číslovek. Zde se budeme věnovat tvarům jako dvoje, čtverý, čtvero apod., jejichž užívání může být někdy problémem. Ukážeme, jak tyto číslovky vznikly, upozorníme na jejich jedinečnost z hlediska současné češtiny a pokusíme se popsat jejich užívání. Pro začátek se podívejme na následující příklady (pocházejí z korpusů současného jazyka, za každým příkladem je označení korpusu, aby případní zájemci mohli dohledat širší kontext). V prvních čtyřech z nich se číslovky spojují se jménem počítaného předmětu jako přídavná jména {dvoje kalhoty jako nové kalhoty, čtverý trenky jako kostkované trenky, troje maso jako upečené maso, patero shodnéčíslování'jako zmatené shodné číslování). V příkladech (5) a (6) naproti tomu funguje číslovka podobně jako jméno podstatné - řídí tvar jména počítaného předmětu {čtvero sluncí jako 48 I. ČEŠTINA MEZI JAZYKY 49 řada sluncí, dvéstínů jako skupina stínů). V příkladu (7) je z tohoto hlediska fungování číslovky sporné - vzhledem k tomu, že jméno znázornení (a spolu s ním všechna jména skloňovaná podle vzoru stavení) nemá rozdílné tvary pro první pád jednotného čísla {čtvero znázornění jako věrné znázornění) a druhý pád množného čísla {čtvero znázornění jako skupina znázornění), nemůžeme v tomto příkladu s jistotou určit, o který typ spojení číslovky se jménem počítaného předmětu jde. (1) Využil dvoje kalhoty, čtyři trika, kosili, čtverý trenky a dvoje ponožky. (SYN2010) (2) Kdyby chtěl bezejmenný zloděj vypít do poslední kapky všechno, co ukradl ze skladu Vinných sklepů v Jirkově, musel by si pořídit nejméně čtvera játra a vzít si rok dovolenou. (SYN2005) (3) Jemindnku, co tu všecko měli! Troje maso, knedlíky a zelí, koro-ptvičky, tučná kuřata, koláče [...]. (SYN2010) (4) Vzhledem k tomu, že bylo ve Vimperku dříve patero shodné číslování domů, nebylo to vůbec snadné. Malý příklad: číslo popisné 1 bychom za první republiky nalezli na zámku, ve starém městě, na předměstí, v části města zvanéAdolfov a také za vlakovým nádražím [...]. (SYN2009pub) (5) Dva páry křišiálových lustrů splývaly jako čtvero sluncí z vysokého klenutého stropu. (SYN2010) (6) A dvé křivolakých stínů, stín můj, stín tvůj, v tom okamžiku padlo na hladinu a rozprchly se rázem spící ryby. (SYN2010) (7) Nejnápadnější ikonografickou zvláštností je zde však nepochybně čtvero znázornění evangelisty sv. Jana s křídly v podobě anděla. (SYN2010) Všechny tvary zvýrazněných číslovek, se kterými jsme se v příkladech setkali, jsou v rámci českého skloňování jedinečné - jsou to pozůstatky starobylého jmenného skloňování přídavných jmen. Původně se přídavná jména skloňovala stejně jako jména podstatná: v jednotném čísle se tedy původně vyskytovaly tvary jako chůd chlap - bez chudá chlapa, chudá žena - bez chudý ženy, chůdo město - bez chudá města, v množném pak např. tvary chudý ženy, chudá města. Skloňování, které známe z češtiny současné a které se vyznačuje dlouhou samohláskou v koncovce {chudá žena - bez chudé ženy), je až pozdější. Zřejmě pro svoji výraznou odlišnost 50 od skloňování podstatných jmen v češtině postupně převládlo a až na několik zbytků zatlačilo původní skloňování jmenné. Jmenné tvary číslovek mohou fungovat jako přídavná jména, jak jsme viděli v příkladech (l)-(4). Tvar pro jednotné číslo středního rodu {čtvero, patero, šestero, sedmero atd.) se však na rozdíl od ostatních tvarů začal užívat také jako jméno podstatné - jméno počítaného předmětu má po něm tvar druhého pádu {čtvero sluncí v příkladu (5)). Číslovkám, které mají jmenný tvar a se jménem počítaného předmětu se pojí jako přídavná jména, se někdy říká souborové, protože se nejčastěji užívají se jmény souborů {čtverý ponožky, patery špagety, dvoje boty, troje klíče atd.). Jak jsme ale viděli v příkladech (3) a (4), užívají se tyto číslovky i se jmény v jednotném čísle, kde se potom o počítání souborů nejedná (v příkladu (3) jde o vyjádření počtu druhů masa, v příkladu (4) došlo k tomu, že se ve městě začalo s číslováním pětkrát nezávisle na sobě). Vedle jmen souborů se číslovky jako čtverý nebo dvoje užívají velmi často také se jmény, která nemají jednotné číslo (neboli se jmény pomnožnými) - v češtině to jsou například jména dveře, játra, housle nebo brýle - ani v těchto případech nepočítají tyto číslovky žádný soubor a jsou někdy považovány za typ číslovek základních (většinou označují prostý počet). Jmenné tvary, které začaly fungovat jako podstatná jména {devatero řemesel, čtvero koní), se někdy označují jako číslovky úhrnné a připisuje se jim specifický druh významu - mohou označovat skupinu jevů, které patří k sobě, ale zároveň se jednotlivé prvky ve skupině navzájem liší. Tento typ významu je nejpatrnější v ustálených spojeních jako devatero řemesel, čtvero ročních dob, desatero přikázání, v ostatních případech zřejmě zůstává zachováno pouze pojetí počtu jako uceleného (to by však bylo potřeba ověřit u současných mluvčích češtiny). V mnoha případech jsou tyto tvary stylově příznakové a užívají se k ozvláštňová-ní textů (v pohádkách, poezii, pro jazykový humor atd.). Jak jsme se již zmínili, představují tvary číslovek jako dvoje, čtverý, čtvero pozůstatek původního jmenného skloňování přídavných jmen. Protože se jedná o pouhý pozůstatek, nemají tyto číslovky původní tvary ve všech pádech - v ostatních pádech mají skloňování shodné s číslovkami druhovými (to jsou číslovky pro počítání (Jruhů, např. dvojí nebo čtverý). Názorně to ukazují tabulky 1 a 2 - první přibližuje skloňování číslovek dvoje a troje, druhá ukazuje skloňování číslovek čtvero, patero atd. Kombinace pádů, rodů I. ČEŠTINA MEZI JAZYKY 51 a čísel, kde se vyskytují jmenné tvary, jsou podloženy šedě. Všude jsou zároveň uvedeny tvary číslovek druhových {dvojí, čtverý), aby bylo možné všechny tvary vidět v souvislostech. Z tabulek je patrné, že se jmenné tvary zachovaly nejlépe v prvním a čtvrtém pádě v množném čísle {dvoje dveře, čtverý ponožky). V čísle jednotném se jmenný tvar zachoval pouze u středního rodu (spojování se jmény jiného rodu je naprosto okrajové, proto ho v tabulce neuvádíme), a to zřejmě také jen pro první a čtvrtý pád. jednotné číslo množné číslo mužský živ. mužský neživ. střední ženský mužský živ. mužský í střední ženský neživ. 1./5. pád dvojí dvoje/ dvojí dvojí dvojí dvoje/dvojí 2. pád dvojího dvojí dvojích 3. pád dvojímu dvoji dvojím 4. pád dvojího dvojí dvoje/ dvojí dvojí dvoje/dvojí 6. pád dvojím dvojí dvojích 7. pád dvojím dvojí dvojími Tabulka 1: Tvary měkkého jmenného i složeného typu skloňování číslovek souborových a druhových jednotné číslo množné číslo mužský živ. mužský neživ. střední ženský mužský živ. mužský neživ. střední ženský l./í. pád čtverý čtvero/ čtveré čtverá X čtverý/ čtveré čtvera/ čtverá čtverý/ čtveré 2. pád čtverého čtveré čtverých 3. pád čtverému čtveré čtverým 4. pád čtverého čtverý čtvero/ čtveré čtverou čtverý/ čtveré čtvera/ čtverá čtverý/ čtveré 6. pád čtverém čtveré čtverých 7. pád čtverým čtverou čtvervmi Tabulka 2: Tvary tvrdého jmenného i složeného typu skloňování číslovek souborových a druhových Tvary jako čtvero, patero užívané jako podstatná jména {devatero řemesel, čtvero knih) se skloňují podle vzoru město v jednotném u.sle. Jméno počítaného předmětu zůstává po těchto tvarech vždy v druhém pádě (množného čísla). Toto skloňování ukazují příklady (8)-(l0). (8) Při štědrovečerní večeři každopádně dodržujeme pravidlo devatera pokrmů, neboť podle našich předků měla devítka magické kouzlo. (SYN2009pub) (9) jakojedno veliké srdce, které tlouklo ve čtveru rytmů (SYN2005) (10) obyvatelé jsou uvězněni za sedmerem složitých zámků (SYN2000) Kromě tvarů podle vzoru město se však u těchto číslovek v současné češtině vyskytují i tvary ustrnulé. Původní tvar pro první pád (stejně vypadá i tvar pro pád čtvrtý a pátý) se začíná užívat ve funkci pádů ostatních. Jméno počítaného předmětu je v tomto případě v pádě, který vyžaduje větná stavba. Ustrnulé tvary číslovek jako čtvero se v tomto případě užívají stejně jako nesklonná adjektiva {se čtvero věcmi jako s prima věcmi). Ze všech pádů se ustrnulé tvary užívají nejčastěji v pádě sedmém. Ustálená počáteční formule pohádek za devatero/sedmero horami dobře ilustruje toto nejčastější užití. Další případy jsou ve větách (11)—(13). (11) aby přestala být Evropa dějištěm tisícero konfliktu různých minorit (SYN2006pub) (12) stavba ji naučila devatero řemeslům (SYN2005) (13) odehrával se zprvu jen ve čtvero kulisách (SYN2010) Kromě ustáleného spojení za devatero/sedmero horami mohou být ustrnulé tvary vnímány jako příznakové, a ve spisovném projevu je proto lepší dát přednost tvarům skloňovaným. Poslední poznámka se týká tvaru dvé a tré. Tyto /. hlediska dnešní češtiny zvláštně působící tvary vznikly stažením (tedy redukcí skupiny oje na e) z číslovek dvoje a troje (podobně jako vedle tvaru moje existuje i tvar mé) a začaly se užívat jako podstatná jména středního rodu (stejně jako číslovky typu čtvero). V současné češtině mají tvary pouze pro první a čtvrtý pád, v ostatních pádech se neužívají. I když jsou už celé století označovány ve slovnících jako 52 I. ČEŠTINA MEZI JAZYKY 53 archaické, stále se užívají — zřejmě pro svůj výrazný ozvláštňující potenciál. Cílem tohoto krátkého pojednání bylo objasnit původ číslovek jako dvoje i čtverý\ čtvero', které jsou z hlediska současné češtiny zvláštní, a stručně popsat, co tyto tvary nejčastěji znamenají a jak s nimi v textech nakládat. Starobylost tvarů číslovek jako čtverý, dvoje a čtvero způsobuje mnoho komplikací - pro některé pády mají tyto číslovky tvary společné s číslovkami druhovými, mnoho z těchto tvarů je již v současné češtině neobvyklých a některá užití v psané i mluvené češtině ukazují na ztrátu jistoty v jejích používání. V mluvnicích je těmto tvarům věnována většinou pouze krátká zmínka, proto jsme se jim věnovali na tomto místě poněkud podrobněji. Pavlína Synková 54