ľ 141 Mil I M\ SI <>\ OSLEDU i i i \ i    im i ( I.INĽNÍ VĚTNÉHO
i linku napadlo Německo?
......ístopředsedou federální vlády Miroslavem Mackem (Te-
il I     'i ' Reflektovat realitu) byla jedna z otázek položena takto: i/// , řešení státoprávního uspořádání negativně ovlivnit přijetí republikových ústav?
Kdo nesleduje současné politické dění, bude nutně nad touto otázkou \ rozpacích, o ovlivnění čeho čím tu vlastně jde. A dotázaný rovněž mohl byt v rozpacích nad odpovědí. Těžko mohl vyhovět klasickému požadavku „Vaše odpověď budiž ano, ano - ne, ne"; například takové Samozřejmě že může by nic nerozhodlo, dvojznačnost by naopak byla ještě nápadnější. Ale ani zvolená nepřímá odpověď nebyla bez rizika, že přesné porozumění bude intelektuálně dost náročné: Pokud půjde kterákoli ústava nad rámec federální ústavy anebo bude nějakým způsobem blokovat federální zákony, tak už. samozřejmě nebude možné hovořit o společném státě. V tom okamžiku se tento stát rozdělí.
Zmíněné potíže by patrně nenastaly, kdyby formulace dotazu zachovala obvyklý slovní pořádek (tzv. objektivní slovosled), kdy vycházíme od (probíraného) tématu - tím jsou zde republikové ústavy - a pokračujeme k tzv. r é m a t u, jinak řečeno k jádru promluvy, jímž je v tomto případě řešení státoprávního uspořádání. Tedy: Může přijetí republikových ústav negativně ovlivnit řešení státoprávního uspořádání? - A pokud by tazatel trval na slovosledu s řešením státoprávního uspořádáni na prvním místě, měl by - v zájmu jednoznačnosti svého vyjádření - uplatnit konstrukci s trpným tvarem: Může být řešení státoprávního uspořádání negativně ovlivněno přijetím republikových ústav?
Vznik dvojznačností typu Československo napadlo nacistické Německo, Svit slunce definitivně zahnal déšť apod., tj. dvojznačností konstrukčních, syntaktických, je předurčován dvojznačnostmi v našem tvarosloví, jinak řečeno tvarovou homonymií. Značná část českých podstatných jmen má v prvním a čtvrtém pádě, tj. v pádech podmetu a předmětu, stejné tvary (srov. v našich příkladech Německo - Československo, svit - déšť, přijetí-řešení), a ty nám pak pochopitelně samy o sobě rozlišování podmetu a předmětu neumožňují. Takže například v inkriminované otázce položené panu Mackovi nedokážeme bez dostatečné obeznámenosti s reáliemi určit, co může být ovlivněno čím. (SI. 25, LtN č. 37/92)
62
Nerespektování zásad slovosledu a aktuálního členění větného
l'n ctení či poslouchání jakéhokoli textu bychom neměli být vyrušováni rádným jazykovým ani stylistickým zádrhelem. To se ovšem snadno řekne... Mezi rušitele plynulé, hladké četby patří i vady slovosledné (samozrejme méně nápadné než třeba nesprávná „íčka")- Na jednu takovou jsem narazila ve velmi zajímavém rozhovoru Ztratila nezávislost, ale má odpo-vědnost (Svobodné slovo 16.1.93):
- Na vlastní oči jsem viděla umírat velmi těžce raněného vojáka právě Sovětskou armádou. - Jak vzniklo toto znění, je zřejmé. Podle zásad aktuálního členění větného se na konec věty klade její j á d r o, tj. nová nebo nejdůležitější část sdělení. V citované větě chtělo být zdůrazněno, že voják byl zraněn právě Sovětskou armádou (předtím se o ní mluvilo), proto vyjá-dření tohoto faktu stojí na konci věty. Jenže se takto porušily, zpřetrhaly užší vnitrovětné vztahy. Sdělení tvoří tyto složky: autorka viděla umírat vojáka; tento voják byl velmi těžce zraněn právě Sovětskou armádou. Soudržnost každé složky je třeba zachovat: Na vlastní oči jsem viděla umírat vojáka, velmi těžce zraněného právě Sovětskou armádou. (Jistě jste v upravené větě zaznamenali ještě další změnu; vidíme sice umírat těžce raněného vojáka, je to však voják Sovětskou armádou těžce zraněný.)
Aktuální členění větné není zcela v pořádku ani v následujícím výroku /. Mladé fronty DNES (i když si toho možná ne každý všimne):
- Policisté si musí uvědomit, že jsou tady proto, aby sloužili občanům, a ne proto, aby nad nimi vykonávali moc. - Náležité znění by bylo: Policisté si musí uvědomit, že jsou tady proto, aby občanům sloužili, a ne proto, aby nad nimi vykonávali moc. Důležité i nové jsou pro sdělení výrazy sloužili a vykonávali moc. Proto je uvedeme na koncích vět daného souvětí. Původní slovosled by mohla mít samostatná věta Policisté si musí uvědomit, že jsou tady proto, aby sloužili občanům (kde by výraz občanům byl skutečně jádrem sdělení).
(SI. 40, LtN č. 6/93)
Objektivní a subjektivní slovosled
Na 7. straně Reflexu č. 16/93 najdeme tuto větu:
- Felliniho film připomíná nevázaný „východniarsky" masopust, který et-nografové spojují s dávnými bakchanáliemi... Bez kontextu patrně budeme předpokládat, že Fellini natočil jakýsi rozpustilý film připomínající masopust -jenom nám bude trochu divné, proč zrovna „východniarsky". A ono je to ve skutečnosti zcela naopak: jde o slovenský (proto tedy „východniar-
63
1 l kT) jako by nám připomínal nejaký nevázaný Felliniho
l)|.....m\,i/v. subjektivní slovosled - na rozdíl od tzv. slovo-
.....i -1 ( k t i v n í h o, neutrálního - klade na začátek věty novou nebo
,,. ,.iuľ . iir|si složku, jádro sdělení. Pokud je nové všechno, jako v našem pľíkladč (uvedená věta stojí pod obrázkem na stránce přinášející obsah i ísla, jde tedy o propagaci příslušného článku, a ještě jednou pak je umís-těna na samém začátku stránky a graficky zvýrazněna coby nadpis), čtenáře to spolehlivě zmate.
Dále si přečtěme výstražný text tabulek umístěných na jednom smíchovském zdravotnickém zařízení:
- ZÁKAZ VSTUPU DO AREÁLU SE PSY. - Protože jde o areál „člověčího" zdravotnictví, dá se předpokládat, že spojení areál se psy je tzv. nepravá větná dvojice a že se vstup zapovídá příchozím se psy. Příhodněji by zápověď zněla třeba takto:
- DO AREÁLU ZAKÁZÁN VSTUP SE PSY nebo
- SE PSY VSTUP DO AREÁLU ZAKÁZÁN
Nepravá větná dvojice areál se psy v inkriminovanom nápisu Zákaz vstupu do areálu se psy vznikla patrně ze snahy učinit jádrem výpovědi (umístit na konec věty) vyjádření se psy. Připojení tohoto vyjádření za spojení Zákaz vstupu do areálu však právě způsobilo, že se do bezprostředního sousedství dostaly výrazy do areálu a se psy, a ty vytvořily nepravou větnou dvojici. Oba naše návrhy na vhodnější znění nápisu respektují snahu pisatelů zvýraznit vyjádření se psy: v prvním případě - Do areálu zakázán vstup se psy - je slovosled objektivní a výraz .se psy je jádrem sdělení umístěným na konci věty, v druhém případě - Se psy vstup do areálu zakázán - jsme zvolili subjektivní slovosled s jádrem sdělení na začátku věty.
(SI. 48, LtN č. 22/93)
Nepravé skladebné dvojice v textech pod fotografiemi
Texty pod fotografiemi v novinách občas patrně uniknou pozornosti jazykových redaktorů - když už šije po sobě nepřečetli a neopravili sami jejich autoři. Pod příslušnými obrázky potom najdeme třeba takovéto záhady:
- Fedil Talovič se po návratu ze srbského zajetí v Kralupech nad Vltavou opět setkal se svou rodinou (LN 7.9.92). Srbské zajetí v Kralupech nad Vltavou - to už málem vypadá na mezinárodní zápletku. A přitom jde „jen" o nepravou skladební (větnou) dvojici: ve větě vedle sebe stojí (a do nepravého větného vztahu se dostávají) větné členy, které k sobě významově nepatří. - Ale ono není zase tak snadné ty Kralupy nad Vltavou v dané větě
vhodně umístit. Zkusme tedy pár přesunů. Nejprve vyloučíme znění F.T. se p<> návratu ze srbského zajetí opět setkal v Kralupech n. V. se svou rodinou, protože to by znamenalo, že se F.T. už někdy (před svým zajetím) v Kralupech se svou rodinou setkal, a to je nepravděpodobné. Znění F.T. se po návratu ze srbského zajetí opět setkal se svou rodinou v Kralupech n. V. se zdá přijatelnější, i když tady nám zase není zcela jasná úloha Kralup: jsou jen místem setkání, nebo tam Talovičova rodina žije? - Jiné možné umístění Kralup n.V. by v naší větě (pokud bychom ty nahuštěné, a přitom ne zcela dostačující informace po potřebném doplnění raději nerozvedli do dvou vět) bylo na jejím začátku: V Kralupech n. V. se po svém návratu ze srbského zajetí opět setkal se svou rodinou Fedor Talovič. - Další kombinatoriku s větnými členy (další možné slovosledné přesuny) nechť si už doplní čtenář sám. Máme totiž před sebou ještě jeden podobný rébus. Pod fotografií (v LN 27.7.92) zachycující skok střemhlav z balónu stojí mj. psáno:
- Tato odvážná zábava má původ na australském ostrově Pentecost: domorodci zde ...skákalipřipoutáni za kotníky liánou z bambusových vězí. - Nepravou skladební dvojici liána z bambusových věží v tomto případě zrušíme snadno a uspokojivě jediným slovosledným přesunem: ...skákali z bambusových věží připoutáni za kotníky liánou. (SI. 27, LtN č. 39/92)
Novinářské slovosledné zádrhele
V dnešním sloupku si všimneme tří slovosledných zádrhelů, kdy by bylo stačilo nemnoho - velice prostý zásah samotného autora, jazykového redaktora nebo korektora -, a mohli jsme si počíst docela hladce.
- Ofsetová rotačka ...tiskne ...vysoceprodělečný Prostor. Ten totiž kvůli jeho v našich podmínkách nesmyslnému formátu na knihtiskové rotačce tisknout nelze (Český deník 6.11.92, Podvodník aneb Podivné podnikání pana podpředsedy). Tady by zádrhelovou formulaci projasnilo osamostatnění onoho v našich podmínkách nesmyslnému, nevhodně vpašovaného do těsného, nedílného slovního spojení (přivlastňovací zájmeno jeho + podstatné jméno formát). Upravené znění (...Ten totiž kvůli jeho formátu, v našich podmínkách nesmyslnému, na knihtiskové rotačce tisknout nelze) by zároveň patřičně zdůraznilo tu nesmyslnost...
V dalším citátu není na svém místě Vídeň:
- ...nenechal se (prezident) svést možným pokušením demonstrovat... pohodlný či alibistický odstup od kritizovaného verdiktu Vídní (LN 17.3.93, Sousedská témata). Takto to vypadá, že jsou Vídně nejméně dvě. Opravu by asi zvládl i maturant: ...odstup od verdiktu kritizovaného Vídní.
64
65
,. i. ,in\ přesun pomůže také v třetí ukázce:
a- v Příbrami v pátek přemístila několik kusů dobytka lli     ',/< '/v se pohybujících v centru do přilehlého družstva (Český 1I1 ml  lu 1 9 I, Tvrdni zvířat povoleno? - Zásah generální prokuratury).
iii. 1. In pohybu v centru do přilehlého družstva snadno vyřeší znění Městsko policie v Příbrami v pátek přemístila do přilehlého družstva několik kii.su dobytka a koní dlouhodobě se pohybujících v centru.
(SI. 53, LtN č. 32/93)
Rozkolísávání kancléře Kohla?
Pouhé maličké slůvko i nese vinu na rozkolísávání kancléře Kohla. Nevěříte?
- ...nečitelnápolitika Prahy vůči sudetským Němcům může rozkolísávat křeslo i kancléře Kohla (LN 3.6.93, Jednání s nimi). Ovšemže to i mělo stát před křeslem, a bylo by vše v pořádku: ...nečitelnápolitika Prahy ...může rozkolísávat i křeslo kancléře Kohla. Tím, že autor položil zdůrazňovací částici i před kancléře Kohla, nikoli před jeho křeslo, rozpojil pevný přivlastňovací vztah vyjádřený 2. pádem, tzv. přivlastňovacím genitivem (čí křeslo? - kancléře Kohla). Mimo rámec kýženého pevného posesivního spojení křeslo kancléře Kohla „zafungoval" tvar kancléře Kohla coby akuzativ, 4. pád. Jako by se tu takto sešly dva akuzativy vedle sebe: rozkolísávat (koho, co?) křeslo i (koho, co?) kancléře Kohla, a původní zdůrazňovací částice i se změnila ve slučovací spojku mezi těmito akuzativy. Místo vztahu přivlastňovacího jsme tedy omylem (tj. roztržením nedílného spojení) a zároveň zlomyslnou náhodou dostali, hleďme, vztah slučovací. (Podobné zlomyslné náhody umožňuje tvarová a slovní homonymie češtiny: v našem případě to je stejnotvarost 2. a 4. pádu a i buď jako spojka, nebo jako částice). (SI. 49, LtN č. 24/93)
A zítra se těším na shledanou
A ještě jedna zmínka o slovosledné zvláštnůstce: Jako varianty zdvořilostního loučení s diváky nebo posluchači se v televizi i v rozhlase velice často vyskytují takovéto formulace: (...přeji vám příjemnou zábavu)... a zítra se (zase) těším na shledanou/na slyšenou, nebo ...a zítra se (zase) budu těšit na shledanou/na slyšenou. Pak se ovšem vnucují všetečné otázky jako ...a proč se těšíte/budete těšit... až zítra, proč ne už dnes? - Mimochodem: této slohové neobratnosti se odborně říká anticipace. (Ze si. 65, LtN č. 4/94)
66
Hromadění předložek
Jsou v češtině zásady, jejichž nedodržování pociťujeme obzvlášť nelibě. Když jsem četla větu
- V pátek dopoledne nacouval J.V. (41) se svým vozem AVIA do za ním stojícího osobního automobilu Peugeot (Jihočeské listy 20.9.93, Jindřichohradecko), nejdříve mě dojaly ty dvě za sebou stojící předložky, a pak teprve jsem si začala představovat, jak asi dopadl ten nešťastný Peugeot. -Prostě a krátce: předložky za sebou nemají následovat; nelze roztrhávat předložkové výrazy, předložková spojení., (Tradičně se toleruje jen modlitba za v Pánu zesnulé.) - Napravit citovanou větu můžeme bud pouhým slovosledným přesunem (Vpátek... nacouval J. V. se svým vozem AVIA do osobního automobilu Peugeot stojícího za ním), nebo rozvinutím v souvětí (...nacouval... do automobilu Peugeot, který stál za ním).
Bohužel těchto mluvnických chyb - hromadění předložek - přibývá. Někdy vznikají i spojení dosti krkolomná (či jazykolomná):
- Kolínský Dóm je nejstarší a největší evropskou katedrálou, avšak vyfotografovat jej bez v bezprostřední blízkosti stojícího nádraží není lehkým úkolem (Magazín SEZÓNA 1993, text pod fotografií). - Tady lépe vyzní úprava obšírnější: ...avšak vyfotografovat jej bez nádraží, které stojí v jeho bezprostřední blízkosti, není lehký úkol.
Trochu jsem už vlastně naznačila odpověď na otázku, proč asi autoři ty nakupené, sousedící předložky tak často používají. Možná (i) proto, že si takto získaná vyjádření cení jakožto stručnější, kondenzovanější, sevřenější (než by byla vyjádření neprotivící se gramatickým pravidlům). Takováto stručnost či kondenzace se však míjí s účinkem. Srov. i následující případ:
- Jsou to docela obyčejné děti s na první pohled nepatrným handicapem (Jihočeské listy 13.8.93, Nezájem ze strany lékařů?). - Také tato věta potřebuje podstatnější zásah: Jsou to docela obyčejné děti, které mají (nebo mající) na první pohled nepatrný handicap.
(SI. 69, LtN č. 12/94)
67