Bílou jsme občas nastavovali i u fotky. Ale tam to tolik nebylo potřeba, automat nás většinou podržel. U videa nás potopí. Takže pro pořádek: jak na to.

Správnou barvu má mít ten předmět nebo ta osoba, který/která je středem mého zájmu. Bylo by hezké, kdyby pěkné barvy mělo i všechno kolem, ale to se nemůže vždycky vyplnit. Takže pokud točím o červeném autě, musí být auto červené. Točím-li o člověkovi, musí mít krásnou pleťovku (přirozenou barvu pleti). Na tento svůj objekt zájmu proto vyvažuji bílou.

Člověk si může podržet před nosem bílý papír, před předmět ho položím. Vyfotím tento bílý papír tak, aby zabíral pokud možno celé políčko. Přejdu do nastavení, kde nejprve nastavím (a to už bych mohla mít z dřívějška), že chci používat uživatelem nastavenou bílou. A potom přístroji podsunu fotku, kterou jsem právě vyfotila – říkám mu vlastně, že TOTO je bílá.

Takto nastavenou bílou si můžu ponechat po celou dobu, co natáčím ve stejném prostředí, pokud se mi nezmění světlo (nezajde slunce, někdo nerozsvítí lampu). Jakmile se mění světlo, musím přebělit.

Trocha teorie: světlo je definováno mimo jiné svou barevnou teplotou, od níž se odvíjí barevný odstín, který věcem dává. Nižší teploty jsou víc do červené, vyšší teploty víc do modré. Teplota denního světla se přes den mění, od cca 5000 K do zhruba 7000 K. Svíčka má pouhých 1900 K, zářivka 4200 K, UV trubice v soláriu 14 000 K.