• Jakkoliv to zní banálně, vždy si předem před focením zkontrolujte stav baterie a dostatečné místo na paměťové kartě (a taky, že jste si ji nezapomněli do fotoaparátu vložit :) ). V ideálním případě noste vždy minimálně jednu náhradní baterii a jednu náhradní paměťovou kartu.

• Dávejte si pozor na prudké změny teplot, kvůli kterým může ve fotoaparátu kondenzovat voda a poškodit elektroniku. Např. pokud se vracíte zvenku z chladného a zejména mrazivého počasí, nechte vždy fotoaparát po nějakou dobu aklimatizovat v brašně.

• Čtěte manuál, ošahejte si všechna tlačítka. Fotoaparát se naučte ovládat prakticky poslepu pohmatu. Zejména v reportáži budete vděční za každou vteřinu :)

• Budeme si snažit maximum věcí nastavit vždy sami, pokud to tedy jde, uzpůsobte si funkce tlačítek na fotoaparátu tak, abyste měli nejdůležitější nastavení co nejsnáze přístupné. (Typicky kolečka na gripu vpředu ovládaná ukazováčkem a vzadu palcem apod.)

• Po vyfocení fotografie zkontrolujeme. Neznamená to, že se po každé fotografii koukáme na displej, tím bychom se zdržovali. Jsou ale věci, kterých si v hledáčku při fotografování nevšimneme. Zpětně však můžeme odhalit mnoho chyb (nevhodné pozadí, nevyhovující kompozice, předměty trčící lidem z hlavy, přesvětlené nebo příliš tmavé snímky apod.). Čím čistší a přesnější práce v terénu, tím méně práce v postprodukci. 

Expoziční režimy – proč je (ne)požívat

• Zapomeňte na automat. V automatickém režimu nemáte žádnou kontrolu nad tím, jak fotoaparát scénu vyhodnotí. V neutrálních světelných podmínkách to sice může jakž takž dopadnout dobře, ale jakákoliv výchylka velmi pravděpodobně skončí debaklem.

• Mimo automatický režim fotoaparáty běžně disponují dalšími režimy:

• Scénické režimy (portrét, krajina apod.) – jen převlečený automat, pro nás další špatný sluha

• P (Program) – variace automatiky, můžete "přeskakovat" mezi různými variantami nastavení. Vhodný pro rychlou práci za poměrně dobrých světelných podmínek, ale je matoucí, pokud fotoaparát neumíte plně manuálně používat. Raději si jej opět nevšímejte.

• Av/Tv – prioritní režimy, kdy manuálně určujete část nastavení a zbývající hodnoty se s ohledem na vaši volbu "dopočítají". Podobně jako režim P může ulehčit práci, ale předpokladem je znát principy manuálního nastavení.

• M - manuální režim – vše si nastavíte sami, podle toho, jak potřebujete.

• Budeme vždy fotit na manuál. Zkoušejte si různá nastavení, dívejte se, jak to ovlivňuje výsledek. Postupně se naučíte poměrně rychle a poměrně přesně odhadnout, jaké nastavení budete při konkrétní příležitosti potřebovat.

Menu – co nastavit

• Kvalita obrazu - první věc, kterou si nastavte a mimo výjimečné situace neměňte, je kvalita fotografií - RAW.

• RAW (z angl. "surový") je nekomprimovaný obrazový formát, který nám umožňuje ponechat si všechny původní informace o dané fotografii, tak jak je fotoaparát zaznamenal.

• Pokud byste zvolili JPEG (či jiný komprimovaný formát), při každém snímku byste přišli o značnou část detailů a výrazně si tím snížili možnost pozdějších úprav v počítači.

• Zároveň nám RAW umožňuje fotografie tisknout v mnohem větší velikosti za dobré kvality. Např. pro portrét doplňující rozhovor se známou osobností na celou A4 v příloze tisku by JPEG byl svou kvalitou nepostačující.

• single shot/kontinuální snímání

• v reportážní praxi se vám často může hodit tzv. režim kontinuálního snímání, kdy při podržení tlačítka spouště můžete pořídit několik expozic za sebou ve velmi rychlém sledu

• single shot = při zmáčknutí spouště se "vyrobí" pouze jeden snímek a pokud chcete pořídit další, musíte spoušť zmáčknout znovu

• vyvážení bílé

• většinou můžete nechat na AUTO či na některý z přednastavených režimů (Denní světlo, Oblačno, Žárovky apod.)

• v dalších lekcích si ale povíme, jak vám některé světelné podmínky mohou zamotat hlavu a jak se s tím dá poprat

Ostření a zoomování

• automatické ostření:

• většinou je rychlejší a pohodlnější (přesnost a rychlost závisí na kvalitě používané techniky, ale také na způsobu nastavení ostření)

• pro běžné fotografování je nejvhodnější

• existuje několik režimů - zónové, na střed, bodové apod.

• ostříme na konkrétní bod - chceme si co nejpřesněji vybrat, jakou část obrazu má objektiv zaostřit

• ostření na bod:

• ve fotoaparátu si vybereme konkrétní bod (nejčastěji ve středu nebo blízko středu)

• některé fotoaparáty umožňují také zvolit si velikost bodu

• každý typ fotoaparátu může mít různě jemnou síť bodů, na něž můžeme ostřit

• pomocí příslušného ovládacího prvku můžeme v průběhu fotografování měnit ostřící bod podle toho, kam chceme zaostřit (kolečko, joystick či kombinace tlačítek)

• někdy je ale rychlejší ponechat ostřící bod na jednom místě, namířit jej na místo, které chceme mít ostré, přidržet spoušť a poté nakomponovat a snímek vyfotit

• ruční ostření:

• ovlivňuje ho velikost hledáčku/displeje (ne vždy nám umožňuje vidět obraz dostatečně přesně)

• vyžaduje větší soustředění (unavené oči nás mohou zradit)

• zoom:

• u zrcadlovek není důvod nevyužívat - zoom je optický nikoliv digitální jako u levných kompaktů a mobilů, kvalita obrazu tedy nepřichází k úhoně

• nejlepší zoom jsou ale nohy :)

• pevné objektivy jsou často kvalitnější

• obraz vypadá jinak „nazoomovaný“, než když si k němu dojdete