STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA Z „Metody a techniky výzkumu médií“ (ZURs306):


Termín zkoušky: 14. 6. 2019


Jméno:

UČO:


Předmět ZURs306 Metody a techniky výzkumu médií prověřuje teoretické znalosti nabyté v průběhu
studia a reflektuje tak především obsah povinného předmětu ZUR434 Metodologie mediálního výzkumu.


Délka trvání: 90 minut

Forma zkoušky: písemný test na PC, všechny zadané otázky jsou otevřené.

Obsah: Zkouška sestává ze sedmi otázek, které zahrnují tematické okruhy vycházející z předmětu
ZUR434.


Hodnocení: Celkem lze získat max. 100 bodů.


Známka

      Bodové rozpětí

A

      100–93 b.

B

      92–85 b.

C

      84–77 b.

D

      76–69 b.

E

      68–60 b.

F

      59 b. a méně


Do opraveného testu bude možné nahlédnout dne 18.6 2019 od 9:00 do 10:00 v pracovně č. 2.46



Zadání (otázka 1 – max. 10 bodů):

Popište, co znamená reliabilita a validita. Vysvětlete, jak je možné, že i nevalidní měření může
být reliabilní. Ilustrujte na konkrétním příkladu z oblasti mediálních studií.


Vypracovaná odpověď:





Zadání (otázka 2 – max. 10 bodů):

Vysvětlete, co se v rámci výzkumu myslí pod operacionalizací, a demonstrujte to na libovolném
příkladu z oblasti mediálních studií. Zdůvodněte, proč jde o důležitou součást výzkumu.


Vypracovaná odpověď:




Zadání (otázka 3 – max. 15 bodů):

Předsedu parlamentu se novináři ptají, jak hodnotí výsledky nejnovějšího průzkumu veřejného mínění,
dle kterého podpora pro vládnoucí stranu poprvé za delší čas výrazněji klesla (ve srovnání
s předchozím měsícem o 5 procentních bodů). Řekne: „Je to sofistikovaná anketa, z jednoho průzkumu
bych nedělal větší závěry.“


A.      Vysvětlete panu předsedovi, v čem (obecně) spočívají hlavní rozdíly mezi seriózním
průzkumem veřejného mínění a anketou. Ilustrujte na příkladu.

B.      Které informace o průzkumu by si měl pan předseda vyžádat, aby mohl posoudit jeho kvalitu a
výpovědní hodnotu?

C.      Co kdyby novináři doplnili, že uvedeného průzkumu se účastnilo 1 051 respondentů a
respondentek – měl by pak pan předseda brát průzkum vážně?


Vypracovaná odpověď:



































Zadání (otázka 4 – max. 16 bodů):

Mezi kritéria při posuzování kvality kvalitativního výzkumu patří například member-checking, status
insidera nebo podrobná lingvistická evidence. Vysvětlete jedno z nich.


Vypracovaná odpověď:











































Zadání (otázka 5 – max. 16 bodů):

a) Krátce vysvětlete klíčové prvky hloubkového rozhovoru. (17 bodů)


Vypracovaná odpověď:








































Zadání (otázka 6 – max. 17 bodů):

Krátce vysvětlete základní podstatu experimentální studie. Uveďte ji na příkladu studie, kdy chcete
zjistit, zda vystavení negativním zprávám o politikovi snižuje důvěru v daného politika.


Vypracovaná odpověď:











































Zadání (otázka 7 – max. 16 bodů, bod (a) 10 bodů, bod (b) 6 bodů):

Uveďte (a) co všechno by měl obsahovat informovaný souhlas (b) jaké etické problémy jsou specifické
při realizaci výzkumu na internetu, který analyzuje diskuze lidí na sociálních sítích.


Vypracovaná odpověď: