Krizové situace a obnova území – opatření, financování, legislativa a procedury Procházka Josef FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ CÍL •Představit přístupy státu (platnou právní úpravou) k financování: •přípravy na krizové situace, •řešení krizové situace •likvidace následků mimořádných událostí a krizových situací vojenského a nevojenského charakteru. Přednáška je zaměřena na financování přípravy na krizové situace, na vlastní řešení a likvidaci následků mimořádných událostí a krizových situací vojenského a nevojenského charakteru. V případě nevojenských mimořádných událostí a krizových situací je možné hodnotit i praktické zkušenosti. S financováním krizových situací vojenského charakteru se jedná o popis platné právní úpravy, protože nemáme v současnosti zkušenosti s financováním opatření při vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu. OBSAH • ÚVOD 1. FINANCOVÁNÍ KS NEVOJENSKÉHO CHARAKTERU 2. FINANCOVÁNÍ KS VOJENSKÉHO CHARAKTERU 3. OBNOVA ÚZEMÍ 4. NÁHRADA ŠKOD 5. ZÁVĚR LITERATURA - ZÁKLADNÍ (1) •ŠENOVSKÝ, M. a ADAMEC, V. Právní rámec krizového managementu. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, Ostrava 2007, ISBN 80-86634-55-8. •Zákon č.239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému •Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení •Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatření pro krizové stavy •Zákon č. 12/2002 Sb. o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou •Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR. • LITERATURA - DOPORUČENÁ (2) •Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru •Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích •Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecné řízení) •Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze •Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví •Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů •https://docplayer.cz/19647046-Financovani-opatreni-pri-reseni-mimoradnych-udalosti-a-krizovych-sit uaci.html •https://docplayer.cz/21284665-Pomucka-pro-starosty-obci-jihoceskeho-kraje-financni-zabezpeceni-kri zovych-situaci-na-urovni-obce-pro-kalendarni-rok-2014.html • •ÚVOD FINANCOVÁNÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ •PRÁVNÍ ÚPRAVA ŘEŠÍ FINANCOVÁNÍ KS VOJENSKÉHO I NEVOJENSKÉHO CHARAKTERU •FINANCOVÁNÍ KS ZE STRANY STÁTU JE ŘEŠENO REZERVOU VE STÁTNÍM ROZPOČTU •EXISTUJÍ DALŠÍ ZDROJE FINACOVÁNÍ (FONDY EU, DARY, …) •ZA SOS a VS SE PŘECHÁZÍ NA NOUZOVÝ (VÁLEČNÝ) REŽIM ROZPOČTOVÉHO FINANCOVÁNÍ •ČNB POSILUJE ZA KS SVÉ KOMPETENCE KE STABILIZACI MĚNY A HOSPODÁŘSTVÍ •NASTAVENY JSOU MECHANISMY PRO FINANCOVÁNÍ KOMPENZACÍ ZA POSKYTOVANÉ VĚCNÉ PROSTŘEDKY A SLUŽBY ZE STRANY OBČANŮ, OMEZENO JE VLASTNICTVÍ •NASTAVENA JSOU PRAVIDLA PRO FINANCOVÁNÍ ŠKOD A OBNOVY ÚZEMÍ • • • •1. FINANCOVÁNÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ NEVOJENSKÉHO CHARAKTERU •Rozpočtové financování •Financování nevojenských KS dle krizových pravidel •Financování hasičského záchranného sboru a jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí •Financování IZS •Financování HOPKS • PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA (1) •Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech •Stanovuje pravidla pro financování státu včetně způsobu financování krizových situací •Upravuje tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu (schvaluje vláda), státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, příjmy a výdaje státního rozpočtu a další. •Umožňuje financovat všechny krizové situace. • MF po projednání s MV navrhuje v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků. •Všeobecná pokladní správa, účelové rezervy na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků • •Vládní rozpočtová rezerva •Rezerva na předcházení a řešení krizových situací a odstraňování následků •Rezerva na mimořádné výdaje Rozpočtová kapitola „Všeobecná pokladní správa“ je hlavním nástrojem financování řešení krizových situací Z hlediska efektivního použití účelových rezerv jsou velmi důležitá zmocnění pro ministra financí vydávaná v usnesení vlády ke státnímu rozpočtu na příslušný rok. Řádově se jedná o desítky až stovky mil. Kč V případě účelové rezervy na finanční zabezpečení IZS podle § 31 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému je ministr financí zmocněn: • Uvolňovat z účelové rezervy kapitoly Všeobecná pokladní správa prostředky na finanční zabezpečení IZS podle § 31 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, po posouzení jednotlivých žádostí v součinnosti s místopředsedou vlády a ministrem vnitra. • Žádosti mohou zasílat ministerstva, ostatní ústřední orgány státní správy, kraje a hlavní město Praha, po vyčerpání finančních prostředků rozpočtovaných ve svých rozpočtech na IZS, a to až do výše 50 mil. Kč pro jednotlivé případy V případě účelové rezervy na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků je ministr financí zmocněn: • Uvolňovat z účelové rezervy kapitoly Všeobecná pokladní správa prostředky na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků podle přílohy tohoto usnesení, a to až do výše 50 mil. Kč pro jednotlivé případy. V případě položky Vládní rozpočtová rezerva je ministr financí zmocněn: • Uskutečňovat z kapitoly Všeobecná pokladní správa, položky Vládní rozpočtová rezerva, po projednání s příslušnými správci kapitol, nezbytné výdaje, které nejsou zajištěny v rozpočtech jednotlivých kapitol státního rozpočtu, a to až do výše 50 mil. Kč pro jednotlivé případy. Vláda může také provádět rozpočtová opatření spočívající v přesunech prostředků ve státním rozpočtu, úpravou příjmů a výdajů atd. (§ 23 a násl. zákona o rozpočtových pravidlech). Vládní rozpočtová rezerva •Lze ji využít k financování krizových situací. •MF po vyčerpání rezervy na řešení krizových situací může k plnění schválených žádostí na financování řešení krizových situací použít v souladu s § 27 zákona o rozpočtových pravidlech vládní rozpočtovou rezervu, a to do výše stanovené usnesením vlády. •V praxi k tomu pravidelně dochází a tento postup se využívá např. v případě povodní v roce 2013. •Materiál pro jednání vlády připravuje MF. • Rezerva na předcházení a řešení krizových situací a odstraňování následků •Použití finančních prostředků na předcházení KS je možné pouze ve vazbě na mimořádné události podle zákona o IZS. •Podmínky použití prostředků na řešení KS a odstraňování jejich následků upravuje usnesení vlády, o způsobu použití finančních prostředků z účelové rezervy na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků z kapitoly „Všeobecná pokladní správa“ (podle § 25 písm. b) krizového zákona). •Finanční prostředky lze čerpat ve smyslu krizového zákona pouze po vyhlášení krizového stavu. • Rezerva na mimořádné výdaje •Dle zákona č.239/2000 Sb., o IZS •Rezerva může být použita IZS k úhradě mimořádných výdajů vzniklých v důsledku prováděných záchranných a likvidačních prací. •Ministerstvo financí přijímá žádosti ze strany MV – GŘ HZS ČR (dopis ministra vnitra). •Financovány jsou opravy poškozené zásahové techniky, nákupy nové techniky. •V případě povodní jsou uplatňoványpožadavky na kondenzační odvlhčovače, kalová čerpadla, čluny apod. • Při výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014, kdy hejtman odeslal žádost ministrovi vnitra a ministrovi financí s požadavkem na finanční prostředky pro zajištění mzdových nákladů pro zdravotní záchrannou službu, která byla nepřetržitě přítomna a dále na pohonné hmoty. PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA (2) •Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení •financování nevojenských krizových situací vymezuje § 25 •Ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rozpočtu své kapitoly, kraje a obce ve svých rozpočtech na příslušný rok vyčleňují objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situace; •kraje a obce dále ve svém rozpočtu na příslušný rok vyčleňují účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků. •Žádný právní předpis neupravuje výši vyčleňovaných finančních prostředků na uvedený účel, toto je v rozhodovací pravomoci příslušných orgánů krajů a obcí, které schvalují svůj rozpočet na daný rok. • Středočeský kraj ve svém rozpočtu pro rok 2019 vyčlenil v rámci běžných výdajů objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situace ve výši 4 mil. Kč, a účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků ve výši 60 mil. Kč. PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA (3) •Zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně •Za součást financování připravenosti na řešení krizových situací lze považovat financování jednotek požární ochrany •Výkonnou složkou pro řešení krizových situací jsou složky IZS, mezi ně patří jednotky požární ochrany (profesionální i dobrovolné). •Územním rozpočtům jsou tímto zákonem ukládány povinnosti v přenesené působnosti státní správy. •Obce zřizují jednotky dobrovolných hasičů obcí a odpovídají za jejich akceschopnost. •Kraje přispívají na financování potřeb jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a hasičských záchranných sborů krajů. •Toto finanční opatření se týká pouze této složky IZS. Středočeský kraj ve svém rozpočtu pro rok 2019 vyčlenil částku ve výši 38 mil. Kč do Fondu podpory dobrovolných hasičů a složek IZS PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA (4) •Zákon č. 239/2000 Sb., o IZS (§ 31) •dokumentace IZS, •opatření ochrany obyvatelstva, •ověřování připravenosti k záchranným a likvidačním pracím •budování a provozování společně užívaných zařízení pro potřeby IZS (telekomunikace, IS) •Požadavky uplatňuje MV, kraje v návrhu svého rozpočtu. PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA (5) •Zákon č. 241/2000, o hospodářských opatřeních pro krizové stavy (HOKS) •Upravuje přípravu HOKS a přijetí hospodářských opatření po vyhlášení KS. •Stanoví pravomoc vlády a správních úřadů při přípravě a přijetí HOKS. •Stanoví práva a povinnosti fyzických a právnických osob při přípravě a přijetí HOKS PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA (6) •Zákon č. 241/2000, o hospodářských opatřeních pro krizové stavy •Za stavu nebezpečí může hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností uložit právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě povinnost: •dodávat výrobky, práce nebo služby, které jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání, a to v přiměřeném množství, •skladovat ve svých prostorách materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků nebo toto skladování strpět, •přemístit dopravní a mechanizační prostředky, jakož i výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo. PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA (7) •Zákon č. 241/2000, o hospodářských opatřeních pro krizové stavy •Za stavu nebezpečí může hejtman nařídit: •regulaci prodávaného zboží v obchodní síti •způsob, jakým bude regulováno množství zboží prodávané spotřebiteli •maximální množství zboží, které lze spotřebiteli prodat, •okruh spotřebitelů, kterým budou vybrané položky zboží dodávány přednostně, • PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA (8) •Zákon č. 241/2000, o hospodářských opatřeních pro krizové stavy •V systému nouzového hospodářství nezbytnou dodávku hradí orgán krizového řízení, který o ní rozhodl. •Poskytnuté pohotovostní zásoby, mimo zásob, které byly spotřebovány, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení KS. •Přidělení zásob pro humanitární pomoc fyzickým osobám vážně postiženým krizovou situací zajišťuje hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností, kterému byly zásoby pro humanitární pomoc poskytnuty. •Vydané zásoby se neuhrazují, ani nevracejí. PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA (9) •Zákon č. 241/2000, o hospodářských opatřeních pro krizové stavy •Náklady spojené s použitím některého regulačního opatření včetně zvýšených nákladů, které by osobě jinak nevznikly, nese správní úřad, který regulační opatření vyhlásil, pokud se s příslušným ústředním správním úřadem o způsobu jejich úhrady nedohodne jinak. •O způsobu úhrady může rozhodnout rovněž vláda •Náhrady újmy a škody tento zákon neřeší •2. FINANCOVÁNÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ VOJENSKÉHO CHARAKTERU • •Zajišťování obrany •Financování za stavu ohrožení státu a válečného stavu • PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA (10) •Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR •Stanovuje povinnosti státních orgánů, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob k zajišťování obrany státu před vnějším napadením a odpovědnost za porušení těchto povinností. •Za přípravu a zajišťování obrany státu odpovídá vláda. •Obrana je souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. •Obrana státu zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému. PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA (11) •Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR •Definuje pracovní povinnost jako povinnost fyzických osob vykonávat po nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné k zajišťování obrany státu za SOS a VS •Povinnost poskytnout věcné prostředky jako movité a nemovité věci ve vlastnictví státu, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob nebo jimi poskytované služby, které lze využít v zájmu zajišťování obrany státu. •Výdaje spojené s přípravou k obraně státu a s obranou státu za SOS a VS hradí stát. PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA (12) •Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR •Náhrady vyplácí obecní úřad obce s rozšířenou působností, který o poskytnutí věcných prostředků, pracovní výpomoci nebo pracovní povinnosti rozhodl. •Náhrady se vyplácejí do 6 měsíců od odvolání SOS nebo VS. Nárok na náhradu se nepromlčuje •Náhrada za poskytnutí věcného prostředku dle § 41 se určí, nedošlo-li k dohodě o její výši, ve výši ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu. •Rada kraje může stanovit sazby a způsob výpočtu maximální výše náhrad za poskytnutí jednotlivých druhů věcných prostředků PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA (13) •Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR • •Výjimečně lze vyvlastnit ve zkráceném řízení nezbytné nemovité a movité věci a práva k nim. •Vyvlastnění lze uskutečnit pouze za náhradu. •Náhrady za vyvlastnění vyplácí MF na návrh příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, •Návrh se podá do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vyvlastnění. •Nárok na náhradu se nepromlčuje. PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA (14) •Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR •Majetkovou újmou na věcných prostředcích se rozumí každé poškození nebo opotřebení nad obvyklou míru dodaného věcného prostředku. •Došlo-li k poškození věcného prostředku a nebyl-li uveden do původního stavu ke dni vrácení, náleží jeho majiteli náhrada majetkové újmy. •Není-li uplatněno právo na náhradu majetkové újmy nejpozději do 6 měsíců ode dne jeho vrácení a v ostatních případech nejpozději do 1 roku ode dne jeho vrácení, zaniká •Odškodňují se pouze pracovní úrazy, nemoci z povolání a úmrtí, ke kterým došlo při plnění úkolů po dobu pracovní výpomoci nebo pracovní povinnosti. ROZPOČTOVÉ FINANCOVÁNÍ SOS a VS •Zákon o rozpočtových pravidlech upravuje financování v důsledku vojenské nebo nevojenské krizové situace, kdy je vyhlášen stav ohrožení státu (SOS) nebo za vojenské krizové situace válečný stav (VS). •§ 31, MF vypracuje a do 15 dnů ode dne vyhlášení SOS předloží vládě, návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh nouzového státního rozpočtu •§ 32, MF vypracuje návrh mimořádného státního závěrečného účtu a návrh válečného státního rozpočtu po vyhlášení VS. Vláda může nařízením zvýšit nebo snížit výši sazeb poplatků, může změnit jejich předmět nebo určité subjekty od poplatkové povinnosti osvobodit. Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda České republiky na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku, osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a havarijní službu. Vláda tak může operativně reagovat na vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu ve smyslu čl. 39 odst. 3, čl. 43 odst. 1 Ústavy a čl. 7 ústavního zák. č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (srov. § 22 zák. č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky) Vláda je v takovém případě oprávněna na dobu trvání vyhlášeného stavu a v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového, resp. válečného státního rozpočtu ve smyslu § 31 a násl. zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), nařízením upravit sazebník a osvobodit od poplatků složky, které se intenzivně podílejí na řešení daného stavu. V praxi doposud naštěstí nebylo nutno přikročit k využití tohoto zmocnění. Obdobně je vláda zmocněna zvýšit nebo snížit daně z příjmů, spotřební daně, daně z přidané hodnoty a silniční daně, příp. některé subjekty od těchto daní osvobodit8 . STABILITA MĚNY, ROLE ČNB (1) •§ 23 odst. 1 písm. c) zákona o hospodářských opatření pro krizové stavy je vláda za SOS a VS oprávněna na návrh guvernéra ČNB svým nařízením omezit nebo zakázat nakládání s peněžními prostředky na účtech u osob oprávněných poskytovat platební služby. •ČNB je za krizové situace povinna zabezpečit též ochranu měny (stabilitu měny) - (§ 23 odst. 3, kriový zákon) •Guvernér ČNB disponuje za SOS a VS významnými pravomocemi STABILITA MĚNY, ROLE ČNB (2) •Změny měnové politiky a stanovení kurzu české koruny vůči cizím měnám •Omezení nebo zakázání bezhotovostních a hotovostních převodů mezi poskytovateli finančních služeb •Přerušení správních řízení vedených ČNB •Omezení nebo zakázání výkonu činností povolených ČNB •Omezení nebo zakázání nákupu a vývozu devizových hodnot a čerpání prostředků z devizových účtů, •Zavedení nabídkové povinnosti devizových hodnot a stanovení jejího rozsahu •Omezení nebo zakázání poskytování úvěrů a prodej úvěrových produktů •Omezit nebo zakázání vývozu české koruny. • •3. FINANCOVÁNÍ OBNOVY ÚZEMÍ 3. FINANCOVÁNÍ OBNOVY ÚZEMÍ •Obnova majetku •Fond solidarity Evropské unie •Další možnosti financování následků živelní pohromy: –Úhrada škod pojišťovnami; –Sociální výpomoc občanům; –Využití půjčky ze zahraničí (např. Evropská investiční banka); –Fondy Evropské unie; –PPP - tzv. Partnerství veřejného a soukromého sektoru; –Finanční dary od domácích fyzických a právnických osob –Finanční dary ze zahraničí a občanská solidarita • OBNOVA MAJETKU (1) •Zákon č. 12/2002., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou •Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, •Pomoc na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území, které bylo postiženou živelní nebo jinou pohromou a v jejímž důsledku byl vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav •Pomoc lze poskytnout pouze krajům, obcím a všem právnickým a fyzickým osobám (podnikatelským i nepodnikatelským subjektům), které na postiženém území prostřednictvím vlastního majetku zabezpečují základní funkce. •Uvedené subjekty musí prokázat, že nejsou schopny vlastními prostředky obnovit tento majetek. OBNOVA MAJETKU (2) •Základními funkcemi v území se rozumí zabezpečení: •dopravní obslužnosti, veřejných telekomunikačních a poštovních služeb, •zdravotnických, sociálních a školských služeb, •bydlení, zásobování vodou, elektrickou energií, plynem, •energetickými surovinami, potravinami, léky a krmivy pro živočišnou výrobu, •odvádění odpadních vod, likvidace komunálního odpadu. •Státní finanční pomoc na obnovu nebo pořízení majetku poškozeného nebo zničeného živelní nebo jinou pohromou se poskytuje z prostředků státního rozpočtu jednorázově na základě rozhodnutí ministerstva, určeného ve strategii obnovy území. ZÁSADY VYŽADOVÁNÍ STÁTNÍ POMOCI •Musí být vyhlášen některý z krizových stavů (stav nebezpečí, nouzový stav), •Musí být podána na ministerstvo žádost s doložením, že obec či kraj nejsou schopny vlastními prostředky obnovit svůj majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území, •Kraje a obce musí doložit Ministerstvu pro místní rozvoj, v jaké míře jsou schopny situaci řešit z vlastních rozpočtů a další nezbytné údaje k finančním prostředkům potřebných na obnovu, •Kraj, v jehož územním obvodu došlo k mimořádné události, vypracuje přehled o předběžném odhadu nákladů a předložit jej MF do 7 dnů od zrušení vyhlášeného krizového stavu, • STRATEGIE OBNOVY ÚZEMÍ •Po podání žádosti o státní podporu vypracuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MPMR) ve spolupráci s MF návrh strategie obnovy postiženého území •Strategii předloží MPMR vládě ke schválení do 20 dnů po uplynutí doby vyhlášení KS. •V usnesení vlády je ministrům příslušných resortů uloženo předložit v rámci stanovených finančních částek návrh: –dokumentace programů a podprogramů pro pomoc postiženým oblastem, –poskytnutí dotací z určených rozpočtových kapitol –uvolnění finančních prostředků z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa, •Protředky jsou pak převedeny do rozpočtových kapitol (zejména MPMR a Ministerstva zemědělství). FOND SOLIDARITY EU •Financování prvotních nákladů za nezbytná opatření nutná k obnovení základních funkcí poškozeného majetku a území, které nebyly kryty jinými prostředky z rozpočtové kapitoly MF, z jiných rozpočtových kapitol státního rozpočtu, ze strukturálních fondů EU nebo jiných prostředků EU, jiných zahraničních zdrojů, pojištění, darů. •Princip retroaktivní úhrady již uskutečněného a zdokumentovaného výdaje. •Příspěvek FSEU kryje 100 % oprávněného výdaje, není požadováno žádné další spolufinancování z národních zdrojů. •Za oprávněnost prostředků nárokovaných z FSEU odpovídá kraj (ověřuje správnost využití). •Na finanční pomoc z FSEU není právní nárok. • Při povodních 2013 byla využita částka, 411 841 478 Kč. Využita musela být (tj. odeslána na účty oprávněných žadatelů) do jednoho roku od obdržení Českou republikou, tj. do 18. března 2015. Další finanční zdroje na krytí nejzávažnějších škod, způsobených zejména přírodními katastrofami lze čerpat z Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „FSEU“) založeného v roce 2002. Rozsah katastrof, stejně tak jako kritéria a podmínky poskytnutí pomoci definuje Nařízení Rady (ES) 2012/2002. Jako konkrétní příklad čerpání finančních prostředků uvedu povodňovou situaci v ČR v červnu 2013, kdy Ministerstvo financí předložilo dne 8. srpna 2013 Žádost o čerpání finančních prostředků z FSEU jako jednoho z možných nástrojů krytí části výdajů veřejných rozpočtů na odstraňování povodňových škod. Iniciativa předložit tuto žádost byla schválena Usnesením vlády č. 578, ze dne 31. července 2013. Na základě Rozhodnutí Evropské komise č. C(2013) 8886 ze dne 9. prosince 20131 byl České republice udělen finanční příspěvek z FSEU ve výši 15 928 275 EUR na krytí části výdajů spojených s likvidací následků povodní z června 2013 na území Jihočeského, Plzeňského, Středočeského, Královéhradeckého, Libereckého a Ústeckého kraje a Hlavního města Prahy Financování veřejné správy – finanční zabezpečení přípravy na krizové situace a na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků. Dohoda o implementaci FSEU v ČR (dále jen „Dohoda“), sjednávaná na vládní úrovni, byla dne 12. března 2014 podepsána komisařem pro regionální politiku, panem Johannesem Hahnem, a ministrem financí, panem Ing. Andrejem Babišem, zmocněným členem vlády. Finanční prostředky byly na účet Ministerstva financí – Národního fondu (dále jen „NF“) převedeny dne 19. března 2014. VÝŠE ŠKOD POVODNĚ 2013 • •4. NÁHRADA ŠKOD NÁHRADA ŠKODY (1) •Ustanovení § 36 krizového zákona: „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. •Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. •Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody. •Náhrada újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, pokud nárok na náhradu této škody nevznikl již z pracovněprávního vztahu. „Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné nebo osobní pomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož územním obvodu byla pomoc poskytována. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení záchranných nebo likvidačních prací.“ - viz ustanovení § 29 odst. 1 zákona o integrovaném záchranném systému. Stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám vzniklou v příčinné souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám nebo způsobil havárii.“ – viz ustanovení § 30 odst. 1 zákona o integrovaném záchranném systému. „Peněžní náhradu poskytne stát prostřednictvím krajského úřadu, v jehož správním obvodu při záchranných a likvidačních pracích nebo cvičení škoda či újma vznikla. Při poskytování této náhrady za věcnou škodu se postupuje podle zvláštních právních předpisů platných v době vzniku škody.“ – viz ustanovení § 30 odst. 4 zákona o integrovaném záchranném systému. Právo na náhradu škody s uvedením důvodů je třeba uplatnit písemně u příslušného krajského úřadu do 6 měsíců od doby, kdy se právnická nebo fyzická osoba o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Krajský úřad může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti, nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.“ – viz ustanovení § 30 odst. 5 zákona o integrovaném záchranném systému. „Vznikne-li škoda složkám IZS nebo osobám v nich zařazeným při poskytování pomoci v zahraničí, hradí tuto škodu Ministerstvo vnitra, pokud ke škodě došlo při mezistátní pomoci schválené Ministerstvem vnitra. V případě poskytování pomoci v příhraničí hradí škodu kraj, z jehož území byla pomoc poskytnuta. Odškodnění se provádí tak, jako kdyby škoda vznikla na území České republiky.“ – viz ustanovení § 30 odst. 6 zákona o integrovaném záchranném systému. Kompenzace vynaložených nákladů „Obce, kraje, popřípadě základní složky IZS jsou oprávněny požadovat uhrazení nákladů, které vynaložily jako náhradu za poskytnutí věcné nebo osobní pomoci, za provedené likvidační práce a škody prokazatelně vzniklé havárií, po původci havárie. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje.“ - viz ustanovení § 29 odst. 5 zákona o integrovaném záchranném systému. „Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik havárie.“ - viz ustanovení § 30 odst. 7 zákona o integrovaném záchranném systému. NÁHRADA ŠKODY (2) •Peněžní náhradu poskytne orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma. •Nárok na náhradu škody uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. •Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody. •Náhrada škody se neposkytuje osobám, které ji zavinily. •Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci vzniku krizové situace, kdy byla nařízena krizová opatření. VYMAHATELNOST •Duch zákona bezpochyby vládě ukládá konat tak, aby chránila život, zdraví a majetek občanů, •V zákonech nelze předzvědět všechny možné budoucí situace, a měli by v nich být stanoveny velmi stručně zásady, jimiž se vláda má v krizových situacích řídit. •Komplikovaná právní úprava nahrává právníkům vysoudit na zdevastovaném státě odškodnění pro své klienty. •Současný stav legislativy, bohužel, tyto budoucí morální a nesolidární excesy může způsobit. •Bude pak na soudech, aby jednaly podle zákona, přiznaly státu pochybení a uznaly nároky žalobců. •Odškodněním by mohla být jedna koruna, která by spravedlivě vyjadřovala, co si o takovém počínání společnost myslí. • ZÁVĚR •Platná právní úprava umožňuje financovat přípravu na krizové situace, jejich zvládání včetně řešení následků a obnovy území. •Financování má vícezdrojový charakter. •Velkou část odpovědnosti přenáší stát na kraje a obce, způsob financování je nepružný. •Platná právní úprava je komplexní, vykazuje však odlišné přístupy pro řešení jednotlivých krizových situací a použité nástroje (IZS, AČR). •V praxi je problematický výklad jednotlivých ustanovení zákona (nejednotné chápání) – především při uplatňování náhrad! •S uplatňováním mechanismů v rámci SOS a VS nejsou praktické zkušenosti. Platná právní úprava poskytuje rámec pro financování KS a obnovy území v souvislosti s řešením KS. Dle odborníků obsahují zákony rozpory, nejsou jednotné a vytvářejí nerovné postavení státu vůči krajům a obcím. Různým výkladem a různou aplikací uvedených právních předpisů může docházet i k poškozování zájmů právnických nebo fyzických osob, které většinou chtějí (nebo musí dle rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy) pomáhat řešit mimořádné události nebo krizové situace. Poskytování náhrad za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné a osobní pomoci, poskytnutí věcných prostředků, vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci, náhrady způsobené škody, majetkové újmy a odškodňování úrazů, řeší každý z uvedených speciálních zákonů jiným způsobem a zpravidla z finančních prostředků kraje bez náležité kompenzace ze státního rozpočtu, a to i přesto, že se jedná o výkon státní správy v přenesené působnosti. Jiná právní situace je např. ve Slovenské republice, kde obdobné zákony obsahují vždy ustanovení ve smyslu „vyšší samosprávné celky (tj. kraje) jsou při plnění povinností uložených (příslušným) zákonem financované formou státních dotací“. Finanční kompenzace výkonu státní správy v přenesené působnosti u krajů a obcí v České republice je řešena formou příspěvku, který ale neodpovídá skutečně vynakládaným částkám z rozpočtu krajů a obcí, a musí být používány i finanční prostředky, prioritně určené na zabezpečení samosprávné působnosti. PŘIPRAVENOST •Jsme dobře připraveni? Procesy krizového řízení i vymezení kritické infrastruktury, stav státních hmotných rezerv odvisí od analýzy hrozeb a stanovení rizikových priorit. •Může být stát stejně dobře připraven na povodně i sucha, které se rychle a nečekaně střídají, stejně jako na Rusy, hraboše, kybernetické útoky, tornáda, Číňany, hybridní válku, epidemie, krachy na burze, embarga, ropné šoky, energetický dumping, obchodní válku, migrační krizi, nedostatek pracovních sil, hloupost politiků, chamtivost nadnárodních řetězců, korupci, ekologické havárie, odliv kapitálu, dezinformační válku proti dezinformacím a případné podrazy údajných spojenců? •Vzhledem ke škále hrozeb a ideologicky deformovaným kritériím některých zpravodajců, kteří nyní slavně bojují a nepochybně i vítězí v minulých válkách, byl stát připraven docela dobře.