JEDNOTNÝ TRH Mgr. et Mgr. Veronika Zapletalová, Ph.D. Jaro 2020 VNITŘNÍ TRH– základní informace • Společný trh / jednotný trh (dále JT) = vnitřní trh Společenství. • Je to prostor, kde je uskutečňován volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu (tzv. čtyř svobod). • Cíle: • ekonomické – zvýšení a udržení ekonomické prosperity, zvyšování životní úrovně a kvality života obyvatel Společenství • politické – posílit spolupráci mezi státy a tím jednou pro vždy Evropu zbavit vleklých konfliktů • vt : politiky, navazující aktivity Stupně ekonomické integrace Typ ekonomické integrace Popis Zóna volného obchodu Zrušení tarifních i kvantitativních obchodních omezení mezi dvěma a více státy, přičemž si každý stát zachovává vlastní celní předpisy a kvóty ve vztahu k jiným zemím Celní unie Rozšíření zóny volného obchodu o společný celní sazebník vůči třetím zemím Společný trh Rozšíření volného pohybu zboží o volný pohyb dalších hospodářských faktorů – osob, služeb a kapitálu, jenž je zpravidla chráněn společnými pravidly hospodářské soutěže Měnová unie Společný trh doplněný o společnou měnu, zahrnující jednotný měnový systém a centrální banku Hospodářská unie Plná integrace členských států v nadnárodních orgánech odpovědných za vytváření společné hospodářské politiky včetně existence jednotného daňového systému. Tichý, ed. 1999: 307 - 308 Principy VT I. • Základním nástrojem = společná obchodní politika • Jak dosáhnout VT? • Odstranění celních poplatků a kvantitativních omezení při dovozu a vývozu zboží mezi čl. státy, jakož i všech ostatních opatření s rovnocenným účinkem • Zavedení společného celního sazebníku a společné obchodní politiky vůči třetím státům • Zrušení překážek volného pohybu osob, služeb a kapitálu mezi čl. státy • Zavedení systému zajišťujícího, že soutěž na společném trhu nebude narušována • Sbližování vnitrostátních právních řádů v rozsahu potřebném pro fungování společného trhu (čl. 3 Smlouvy o EHS) Principy VT II. • Výjimky v zavádění VT: • Ano dočasnému, ale i trvalému omezení čtyř svobod na území čl. států • Čl. 36 Smlouvy o EHS umožňuje z důvodu: „veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, zachování zdraví a života lidí, ochrany rostlin, ochrany národních kulturních statků, jež mají uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví.“ (…) Nesmí však sloužit k „diskriminaci, nebo skrytému omezování obchodu mezi členskými státy“. Pozitivní a negativní integrace  NEGATIVNÍ INTEGRACE Hlavním principem je odstranění národních překážek, která brání hospodářské výměně. Konkrétním příkladem je např. princip vzájemného uznávání (mutual recognition), odstranění kontrol Aktér: ESD  POZITIVNÍ INTEGRACE Hlavním principem je nahrazování národních pravidel supranacionálními. Příkladem této činnost je harmonizace a integrace Regulace vs. deregulace Harmonogram zavádění VT - čl. 8 Smlouvy o EHS I. Etapa (4 + 2 roky) Jednomyslné hlasování II. Etapa (4 roky) Jednomyslné hlasování III. Etapa (4 roky) Hlasování kvalifikovanou většinou Zopakuj si: Jak byla problematika VT řešena ve Smlouvě o EHS Období stagnace Proč se VT nedařilo dokončovat?  politické důvody (problematické dosažení jednomyslnosti v Radě)  masivní nárůst netarifních opatření Jaké netarifní opatření znáte + příklady? Zopakuj si: Jak byl vnitřní trh ovlivněn 1) Politickou krizí Společenství 2) „Eurosklerózou“ (1973 – 1984) Zopakujte si: „Get back on the track“ reformní pokusy 80. let Ferrantiho iniciativa Narjesův plán Albert-Ballova zpráva Plán „Evropa 1990“ Co byla jejich podstata a jaký měly dopad? Na cestě k JEA Odblokování po nástupu Komise J. Delorse (1985): publikování Bílé knihy o jednotném trhu  fyzické překážky  technické překážky  daňové překážky → vzájemné uznávání výrobků, zavedení minimální standardů Základem k dokončení Jednotný evropský akt (1986): pevný termín realizace k 31. 12. 1992 – shoda na dokončení projektu, posílení hlasování QMV Zopakujte si: Hodnocení pokroku na cestě k VT Cecchiniho zpráva Sutherlandova zpráva Bílá kniha „Růst konkurenceshopnost a zaměstnanost: výzvy a cesty vpřed do 21. století“ (1993) 4 SVOBODY – volný pohyb zboží I. Překážky ve spuštění volného pohybu zboží:  A) národní technické požadavky  B) různé sazby DPH Řešení: 1) vzájemné uznávání 2) harmonizace – „nový přístup“ (od 80. let 20. století) spolupráce mezi evropskými nevládními normalizačními institucemi (CEN, CENELEC, ETSI) - role certifikace (označení CE) 3) DPH podle země určení („přechodný systém“, stálá minimální základní sazba DPH ve výši 15 %) = snaha vyhnout se tzv. karuselovým podvodům 4 SVOBODY – volný pohyb zboží II. Co je spojeno s volným pohybem zboží a musí být tedy dále řešeno? Ochrana spotřebitele Ochrana duševního a průmyslového vlastnictví Podpora malých a středních podniků Fungující celoevropský trh veřejných zakázek VZNIK SOLVIT 4 SVOBODY – volný pohyb služeb  „poskytovatel může provozovat svou činnost v KTERÉMKOLI jiném členském státě, za STEJNÝCH podmínek jako příslušníci tohoto státu“ = nediskriminace na základě st. příslušnosti (formálně zakotveno již v roce 1970)  Poskytování služeb: A) usazením v jiném členském státě (např. bankou nebo jinou finanční institucí, zřízením obchodu, hotelu, servisu aj.) B) přeshraničními aktivitami (poskytováním pojišťovacích služeb, poradenstvím aj.). 2006 – Směrnice 2006/123/ES – směrnice o službách Hostitelská země vs. Země původu (obava z tzv. sociálního dumpingu) 4 SVOBODY – volný pohyb osob  Volný pohyb pracovníku a a všech občanů Společenství (v platnosti od roku 1968)  „Každý občan (a jeho rodina) má právo se přesunout do jiné členské země s cílem tam pracovat a usadit se v ní za stejných podmínek jako občané této země.“  Propojeno se svobodou poskytování služeb  Problematické body: Sociální zabezpečení osob Uznávání odborných kvalifikací 4 SVOBODY UŽITEČNÉ ODKAZY EURES - https://portal.mpsv.cz/eures ENIC – NARIC - http://www.enic- naric.net/czech-republic.aspx#anc01_13 Kancelář zdravotního pojištění https://www.kancelarzp.cz/cs/ 4 SVOBODY – volný pohyb kapitálu Klíčové postavení v rámci 4 svobod Volný pohyb kapitálu: A) volný pohyb plateb B) volný kapitál Uvolnění v roce 1994 5. svoboda – volný pohyb poznatků  Problematika tzv. znalostního trojúhelníku  Podněcuje VT inovace? NE Březen 2008 – ER návrh na volný pohyb vědomostí  Posílit mobilitu vědeckých pracovníků, studentů, akademiků přes hranice členských států, jež má překonat roztříštěnost vědeckého úsilí EU a zvýšit jeho výsledky,  Přitáhnout do Evropy špičkové vědce z třetích zemí,  Vybudovat moderní vědeckou infrastrukturu zahrnující špičková pracoviště srovnatelná s předními světovými vědeckými centry,  Zajistit transfer vědeckých poznatků do praxe, zejména propojením univerzit spotřebami podnikové sféry,  Zajistit volný přístup ke znalostem a inovacím,  Ochraňovat průmyslové a duševní vlastnictví, zejména také přijetím patentu SpolečenstvÍ VT na prahu 21. století  Konec 90. let – vysoká nezaměstnanost (cca 15 mil. lidí), nízká produktivita práce, problematický volný pohyb služeb, masivní propad výzkumu a inovací… Neujede Evropě vlak? (jaro 2000) Evropská rada: je třeba masivní transformace evropské ekonomiky Evropa potřebuje obnovit vysokou ekonomickou dynamiku, vysokou konkurenceschopnost opřenou o znalosti LISABONSKÁ STRATEGIE Lisabonská strategie I.  Snaha o obnovení vysoké ekonomické dynamiky, posílení konkurenceschopnosti opřené o znalosti  Hlavní úloha v rukou Evropské rady (mezivládní impulz) Nástroj: otevřená metoda koordinace (Open Method of Coordination – OMC)  3 pilíře: Ekonomický Sociální Ekologický (po roce 2001) Lisabonská strategie II. Principy:  Zvýšení zaměstnanosti (70% do roku 2010)  EU – znalostní ekonomika a znalostní společnost  Dokončení vnitřního trhu + liberalizace síťových odvětví, odstranění překážek v podnikání, posílení soutěžního prostředí, úprava státní podpory  Modernizace evropského sociálního modelu  Posílení péče o kvalitu života + udržitelný rozvoj Lisabonská strategie - hodnocení  LS = „Velmi rychlý neúspěch“  Faktory: Nedodržení ročního optimistického růstu HDP (oslabení investic, oslabení výdajů ze státního rozpočtu) Nedostatečná kooperace mezi členskými státy (nepopulární opatření a jejich zavádění) Celkové koncepce LS (protichůdné cíle a priority, obecnost) Syndrom „business as usual“ Tlak na revizi LS (aktivita Evropské komise) Revize Lisabonské strategie  2003 – Sapirova zpráva  2004 – Kokova skupina revize „Společně k růstu a zaměstnanosti – Nový začátek pro Lisabonskou strategii“ - zjednodušení a zpřesnění LS, ALE bez zásadnější reformy - důraz na ekonomický růst a flexibilitu pracovního trhu - Hospodářská recese Strategie Evropa 2020 I.  3/2008 – summit ER – potřeba navázat na LS  Role Komise – J. M. Barrosa reflexe výsledků LS  11/2009 – veřejná konzultace k nové strategii (1.400 příspěvků)  2.2.2010 – „Lisbon Strategy Evaluation“  3.3.2010 – sdělení „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“  25.-26.3.2010 – summit ER – schválení zahájení nové strategie Evropa 2020 + sestavení 5 prioritních cílů 19.5.2010 – představena první z tzv. vlajkových iniciativ SE2020 – „Digitální agenda pro Evropu“ Proces završen 17.6.2010 – ER v Závěrech potvrzuje 5 cílů SE2020 Strategie Evropa 2020 – cíle a mechanismy  cílem i podtitulem Strategie je dosažení takového hospodářského růstu, jenž bude založen na: principech znalostní ekonomiky, bude udržitelný a bude podporovat začleňování, a to jak sociální tak územní.  Tematické oblasti spadají = sdílené nebo koordinované pravomoci (SFEU)  Rozdílný monitoring! přijetí vnitrostátních postupů v souladu se specifickými národními podmínkami (tzv. národní programy) pravidelný přezkum Komise (tzv. evropský semestr), vydávání doporučení, příp. politických varování (dostatečné pro změny?)  EK Strategie 2020 - cíle 1.Úsilí o dosažení 75% zaměstnanosti žen a mužů ve věku od 20 do 64 let, mimo jiné i prostřednictvím vyšší účasti mladých lidí, starších pracovníků a pracovníků s nízkou kvalifikací a lepší integrace legálních migrantů; 2.Zlepšení podmínek pro výzkum a vývoj, zejména s cílem zajistit, aby veřejné a soukromé investice v tomto odvětví dosáhly v úhrnu 3 % HDP. Komise vytvoří ukazatel, který bude vyjadřovat intenzitu výzkumu a vývoje a inovací; 3. Snížení emisí skleníkových plynů o 20 % oproti úrovním roku 1990 a zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v konečné spotřebě energie na 20 % a posun ke zvýšení energetické účinnosti o 20 %; 4.Zlepšení úrovně vzdělání, zejména snahou snížit míru předčasného ukončování školní docházky pod 10 % a zvýšit podíl osob ve věku 30-34 let s dokončeným terciárním nebo srovnatelným vzděláním na nejméně 40 %; 5.Podpora sociálního začlenění, zejména prostřednictvím snižování chudoby, a to snahou snížit počet lidí ohrožených chudobou nebo vyloučením nejméně o 20 milionů. Obecné zhodnocení • VT přinesl odstranění historických bariér (viz např. celní, obchodní, daňové, technické, administrativní a jiné mezi trhy jednotlivých členských zemí). • Může být VT vůbec někdy dokončen? • VT a ekonomická krize: • Regulační přístup (x USA) • Na cestě k dokončení VT: Akt o jednotném trhu I a II (2011 a 2012) Aktuální téma: Jednotný digitální trh  EK návrh v roce 2015: Strategie pro jednotný digitální trh: Stanovila 16 různých opatření Stojí na třech základních pilířích  1. PŘÍSTUP: Zlepšení přístupu k digitálnímu zboží a službám pro spotřebitele a podniky  2. PROSTŘEDÍ: Vytvoření vhodného prostředí pro rozvoj digitálních sítí a služeb  3. EKONOMIKA & SPOLEČNOST Maximalizace růstového potenciálu digitální ekonomiky Jednotný digitální trh: první témata  Reforma v oblasti ochrany údajů  Ukončení geoblockingu  Bezplatné hotspoty WiFi4EU  Přenositelnost digitálních služeb  Konec roamingu  Posílení ochrany spotřebitele včetně reformy doručování zásilek ze zahraničí  Big data  Posílení kybernetické bezpečnosti  Jednotná digitální brána Jak bude vypadat (blízká) digitální budoucnost EU? Evropská strategie pro data Bílá kniha o umělé inteligenci Digital Services Act 19.2.2020 Evropa v digitálním věku (Europe fit for the digital age)  Internet jako „divoký západ“  paradox neregulace oproti bankovnictví, pojišťovnictví, finančním trhům atd.)  zneužívání postavení na trhu (viz Google pokuty 2017, 2019)  Cíl: „Je třeba vyjasnit roli a zodpovědnost online platforem s cílem učinit internet bezpečnějším místem. Nemůžeme dále tolerovat online prodej nelegálního a nebezpečného zboží a online šíření nezákonného obsahu. Internetové firmy musejí jednat zodpovědně a bojovat proti takovému nezákonnému obsahu, zároveň však musejí chránit svobodu slova“ (EK 2020)  => Digital Services Act (konec 2020, nahradí směrnici e-commerce 2000/31/EC):  regulace nezákonného a nenávistného obsahu  boj proti dezinformacím a zasahování do demokratických voleb  ochrana demokratických institucí v EU  => 3 nové akční plány:  Democracy Action Plan (Věra Jourová),  Media Action Plan  Digital Education Action Plan. 19.2.2020 Evropa v digitálním věku (Europe fit for the digital age)  Digitální daň  Národní vs. celoevropské pojetí  Aktivita OECD  Umělá inteligence  Rozvoj ruku v ruce s regulací  Klíčová Bílá kniha o umělé inteligenci (White Paper on Artificial Intelligence - A European approach to excellence and trust, 19.2.2020, COM(2020) 65 final) – možnosti budoucího legislativního rámce (výzkum a vývoj, lidská práva, osobní údaje, etické témata..) snaha nastartovat celoevropskou diskuzi o tom, v jakých odvětvích a v jaké míře najde AI své uplatnění. Do konzultací by se dle Komise měla zapojit celá řada odvětví od zdravotnictví, přes dopravu, finančnictví, veřejnou správu až po oblast kultury či školství.  Řada kontroverzních témat – viz např. technologie rozeznávání obličejů 19.2.2020 Evropa v digitálním věku (Europe fit for the digital age)  Shromažďování, zpracování a sdílení dat  Nejenom GDPR  Evropská strategie pro data (European data stratégy, COM(2020) 66 final, 19.2.2020), Data governance (2. pol. 2020) Data act (2. pol. 2020)  Co je vlastně cílem této strategie? Do roku 2030 vytvořit tzv. EU data space Přijetí nařízení ePrivacy  Kyberbezpečnost  Navazuje na Akt o kybernetické bezpečnosti (2019, COM/2017/0477 final) – certifikace výrobků podle jejich odolnosti vůči kynerútokům, posílení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)  Návrhy na další spolupráci – prioritou vznik tzv. společné kybernetické jednotlky (Joint Cyber Unit) již v první polovině roku 2020. Cílem bude posílení využití dat v evropské ekonomice, stanovit pravidla pro sdílení dat mezi podnikateli a firmami a vládou, mezi podnikateli a firmami navzájem či zajistit větší kontrolu osobních dat Jak chránit jednotný trh? Ochrana hospodářské soutěže  Cílem je odstranit všechna opatření deformující obchod a trh včetně zákazu diskriminace  Zacíleno na jednotlivce (podnikatelské subjekty) i státy = platí pro všechny subjekty na trhu bez ohledu na jejich sídlo!  PROTOŽE: Porušují jak státy (státní podpora, postavení firem „veřejného zájmu“ na trhu, státní monopoly), tak podniky (zneužití dominantního postavení na trhu, fúze a slučování, kartelové dohody)  Hlavní aktéři: EK (EP konzultace) ESD Evropská síť pro hospodářskou soutěž (ESHS) – EK plus antimonopolní úřady Konkrétní aktivity v ochraně hospodářské soutěže  Boj proti kartelům (možnost udělit pokutu až do výše 10 % obratu, výjimky - individuální, bloková)  Boj proti zneužití dominantního postavení na trhu  Kontrola fúzí (pokud se jedná o spojení podniků s celosvětovým obratem vyšším než 5 miliard eur a s obratem alespoň dvou zúčastněných podniků vyšším než 250 mililonů eur = drží se tzv. onestop shop princip)  Kontrola státních subvencí  Dohlížení na liberalizaci v rámci tzv. public services Děkuji za pozornost! zapletal@fss.muni.cz