Mezinárodní investiční právo a TRIMs Mezinárodní obchodní režim, jaro 2020 Mezinárodní investiční právo •= exkurze mimo WTO! • •Na konci přednášky se podíváme na TRIMs, což je velmi skromná úprava v rámci WTO • Mezinárodní investiční právo •Zajímají nás dva okruhy regulace: •1) Pravidla pro přeshraniční přesuny kapitálu (kapitálové kontroly vs. liberalizace) •Můžu si koupit akcie americké firmy? •2) Právní režim již zřízených investic na území přijímajícího státu (otázka diskriminace zahraničního investora) •Budu v USA platit stejné daně jako američtí podnikatelé? Může vláda můj podnik znárodnit? • Mezinárodní investiční právo •Neexistence multilaterálního systému! • Mezinárodní investiční právo •Úprava je obsažená ve dvou typech smluv: •1) Preferenční ekonomické dohody •Liberalizace přesunů kapitálu •Například SEU a SFEU, asociační dohody EU, novější dohody o volném obchodu (NAFTA, TPP) •2) Dohody o podpoře a ochraně investic •= bilateral investment treaties, BITs •Postavení investora v přijímající zemi, řešení sporů mezi investorem a státem • •Dle UNCTAD existuje 2 367 platných a účinných BITs! • •2 367 Obsah obrázku žena, osoba, oblečení, interiér Popis byl vytvořen automaticky Mezinárodní investiční právo •Dle UNCTAD existuje 2 367 platných a účinných BITs! •Ty zároveň ale pokrývají pouze 13 % bilaterálních vztahů mezi všemi státy světa • •ČR má těchto smluv uzavřených 70! •Tedy – liberalizace přesunů kapitálu je řešená v dohodách o volném obchodu •Ochrana investora je řešená zvlášť v BITs Historický vývoj •„První globalizace“ Historický vývoj •„První globalizace“ • Obsah obrázku text, mapa Popis byl vytvořen automaticky Historický vývoj •„První globalizace“ •1870 – 1914 •Zlatý standard – každá významná měna se dala směnit za zlato •Všechny významné státy nakloněné liberálnímu kapitalismu •Investice – vyspělé státy navzájem, nebo v rámci koloniální říše > volný pohyb kapitálu, malé riziko vyvlastnění J • •Který region byl problematický? Obsah obrázku muž, šaty, staré, nošení Popis byl vytvořen automaticky •= Latinská Amerika •Nezávislost na Španělsku kolem roku 1820 > už to nebyly kolonie •Příliv investic z Británie a později z USA •Ale obrovská nestabilita – státní bankroty; puče a občanské války – riziko pro zahraniční kapitál •Kolem roku 1900 – evropské mocnosti vymáhají své pohledávky v Latinské Americe pomocí vojenských intervencí •> Rooseveltův dodatek k Monreově doktríně •= pokud mají Evropané problém s vymáháním dluhu, mají se obrátit na USA •Američané do dané země pošlou námořnictvo, to obsadí přístavy a zajistí, že vybrané clo se použije na splacení státního dluhu J •= hegemonie USA na západní polokouli • Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky •Větší problémy pro mezinárodní přesuny a návrat kapitálu nastaly po 1. světové válce… Obsah obrázku osoba, budova, fotka, exteriér Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku fotka, osoba, pózování, uniforma Popis byl vytvořen automaticky Meziválečné období – postavení investora •Znárodňování v Rusku a Mexiku > snahy vymáhat práva věřitelských států arbitráží •> USA po Mexiku požadují „rychlou, přiměřenou a efektivní kompenzaci“ •= Hullovo pravidlo (dle ministra zahraničí Cordella Hulla), dodnes používané v nejrůznějších BITs • •> Společnost národů - úvahy o globální mezinárodní smlouvě o investicích •– neúspěch Meziválečné období – přesuny kapitálu •Zkomplikoval to špatně fungující měnový systém •Pokus o návrat ke zlatému standardu, než se jej podařilo plně obnovit, zkolaboval během krize •Hlavní tok kapitálu – Američané investují v Německu, Německo splácí reparace UK a FR, UK a FR splácí dluh Američanům, ti investují v Německu... •Po začátku krize byly platby reparací zastaveny •Státy hromadně uvalily kapitálové kontroly – podobný kolaps mezinárodních investic, jako mezinárodního obchodu Poválečné období • Poválečné období •Nejdříve se podíváme na liberalizaci přesunů kapitálu (Bretton Woods vs Post-Bretton Woods) •Potom na úpravu postavení zahraničního investora (rozvoj BITs) Bretton Woodský systém (1945-1971) •fixní směnné kurzy - riziko, že přesuny kapitálu budou tlačit na změnu kurzu Bretton Woodský systém (1945-1971) •Příklad: •Všichni investoři utečou z Itálie > prodají svá aktiva za italské liry, pak smění liry za svou domácí měnu > spousta lir, které nikdo nechce! •> tlak na devalvaci liry! •Italská centrální banka musí nakupovat liry za své devizové rezervy, těch má ale omezené množství •Až dojdou, bude muset devalvovat L • •= princip měnových krizí (Asie a ČR 1997) Trilema •Musím si zvolit dvě věci ze tří, poslední se vzdám • •Zlatý standard – A (obětována měnová autonomie) •Bretton Woods – C (obětována mobilita kapitálu) •Post-Bretton Woods – B (obětována stabilita kurzu) Bretton Woodský systém •Byly zavedeny (nebo nebyly zrušeny) kapitálové kontroly = regulace přesunů kapitálu •= Bylo možné směnit měnu za účelem nákupu zboží (obchod), ne za účelem nákupu aktiv (investice) • •- v omezené míře byly tolerovány FDI (velké, dlouhodobé investice), portfoliové investice (drobnější investice a krátkodobé spekulace) z velké části zakázány Rozpad Bretton Woodu (70. léta) •Většina zemí přešla na volně plovoucí kurzy (tzv. Jamajský měnový systém – každý ať si to dělá, jak chce) •> uvolnění kapitálových kontrol, boom soukromých investic, včetně krátkodobých portfoliových •„Přesuny kapitálu budou hýbat s kurzem, ale nám to nevadí“ •> příliv kapitálu do Číny a dalších rozvojových zemí J x dluhové a měnové krize v zemích, které zůstaly u fixního kurzu (Asie 1997) L • Éra floatingu (1976 – současnost) •Zahrnování liberalizace toků kapitálu do některých preferenčních dohod (například společný trh EU, asociační dohody, CETA s Kanadou) •Neexistence globální smlouvy po vzoru GATT! Poválečné období •Teď – postavení zahraničního investora Obsah obrázku kreslení Popis byl vytvořen automaticky •Po vzniku OSN bylo již jasné, že vymáhání nároků investorů použitím vojenské síly je v rozporu s mezinárodním právem •Zároveň dekolonizace – nově nezávislé země měly tendenci znárodňovat západní kapitál, často také byly nestabilní •Spor globálního Severu a Jihu – rozvojové země tvrdí, že si z cizími investicemi můžou dělat, co chtějí – znárodňování majetku kolonizátorů •Vyspělé státy vyžadují Hullovo pravidlo – když něco znárodníte, poskytněte kompenzaci • Bilaterální investiční smlouvy (BITs) •GATT se investicemi nezabýval •Usnesení GATT 1955 - státy by měly vzájemně uzavírat dohody o ochraně investic, které budou mimo režim GATT Bilaterální investiční smlouvy (BITs) •GATT se investicemi nezabýval •Usnesení GATT 1955 - státy by měly vzájemně uzavírat dohody o ochraně investic, které budou mimo režim GATT • •> 1959 – 1. BIT (mezi Německem a Pákistánem; tj. vyspělá země chrání své investice v rozvojové zemi) • > BITs byly a jsou dobrovolné, bilaterální, na kolech GATT/WTO se o nich nejedná! • Bilaterální investiční smlouvy (BITs) •1965 – Washingtonská úmluva – procesní pravidla pro řešení sporů mezi investorem a státem •> mimosoudní arbitráže mezi soukromou firmou a státem pod záštitou Světové Banky (ICSID) •= nevěříme soudním systémům v rozvojových zemích, proto to necháme rozhodovat nezávislé experty Bilaterální investiční smlouvy (BITs) •Neoliberální obrat v rozvojových zemích v 80. letech – už nechtějí znárodňovat, ale naopak přilákat západní investice! •> Obrovská proliferace BITs od 80. let • •Cca ve stejné době jako uvolnění kapitálových kontrol • •> Tisíce vzájemně nekonzistentních smluv • Obsah obrázku text, interiér, lidé, budova Popis byl vytvořen automaticky Snahy o vytvoření globální úpravy •Multilateral Agreement on Investment v rámci OECD (1995) •Odpor veřejnosti proti další liberalizaci > debakl, smlouva nikdy nebyla ratifikována •Pochybné vítězství odpůrců globalizace nad neoliberalismem– BITs a regionální dohody přetrvaly • •> „Systém“ je chaotický a nepřehledný, nikdy se nepodařilo vytvořit globální režim pro investice! Současnost •Odstupování některých rozvojových zemí od BITs (Indie) •v EU zrušeny vnitřní BITs, snaha nahradit vnější BITs jednotnými unijními smlouvami •> CETA, Singapur, Vietnam Současnost •Odpor veřejnosti vůči mimosoudní arbitráži •Při jednání o TTIP > „Investiční soudní systém“ •Inspirován orgánem pro řešení sporů WTO – státem jmenovaní soudci, možnost odvolání •Nahradí ICSID…? Smlouva TRIMs •Návrat do režimu WTO! •Uruguayské kolo – USA chtěly upravit s obchodem spojená investiční opatření •„Trade Related Investment Measures“ •Jiná oblast zájmu než to, co jsme doteď probírali! TRIMs •„performance requirements“ – vláda má na zahraniční investory požadavky: •- Používejte vstupy od místních subdodavatelů (local content) •- Převeďte technologii na místní firmy •- Zboží exportujte (ať nekonkurujete místním firmám na našem trhu) •- Nezhoršujte obchodní bilanci (když něco dovezete, musíte stejně vyvést) • •Ne daňové úlevy a jiná podpora investic!!! •TRIMs jsou opatření, která investora ovlivňují negativně! • •Ve WTO – TRIMs vadí vyspělým zemím, ze kterých pocházejí velké nadnárodní firmy TRIMs •Týká se to obchodu se zbožím! •Nejedná se o samotnou investici (pohyb kapitálu), ani o typické záležitosti řešení v BITs (znárodnění, arbitráž…) TRIMs •Typické pro asijské rozvojové země (Čína!) •Často kombinováno s podporou FDI („Sice musíte používat místní vstupy, ale dáme vám daňovou úlevu.“) • •Ale ta podpora nejsou TRIMs J Dohoda o TRIMs •USA – chtěly dalekosáhlou dohodu, něco jako GATT •Velký odpor rozvojových zemí •> málo ambiciózní text •Dohoda TRIMs je specializovaný doplněk ke GATT, stejně jako třeba Dohoda o technických překážkách obchodu •Není na stejné úrovni jako GATS a TRIPS! (i když má podobný název!) Dohoda o TRIMs •Zakazuje investiční opatření, která už jsou v rozporu s národních zacházením nebo se zákazem kvantitativních restrikcí • TRIMs •„performance requirements“ – vláda má na zahraniční investory požadavky: •- Používejte vstupy od místních subdodavatelů (local content) •- Převeďte technologii na místní firmy •- Zboží exportujte (ať nekonkurujete místním firmám na našem trhu) •- Nezhoršujte obchodní bilanci (když něco dovezete, musíte stejně vyvést) • Dohoda o TRIMs •Zakazuje investiční opatření, která už jsou v rozporu s národních zacházením nebo se zákazem kvantitativních restrikcí •Příklad – povinnost používat domácí vstupy, která zavazuje jenom zahraniční investory, je diskriminační a rozlišuje mezi domácím a cizím zbožím – porušení národního zacházení! • •= dohoda potvrzuje, že režim GATT se vztahuje i na opatření spojená s investicemi • Dohoda o TRIMs •Obsahuje demonstrativní výčet zakázaných opatření – příklady toho, co se nesmí •= neuvedení ještě neznamená, že je nějaké opatření povolené! • Dohoda o TRIMs •Obsahuje demonstrativní výčet zakázaných opatření •Local content – využívání místních vstupů •Opatření na vyrovnání obchodní bilance (=vláda investorovi zakáže dovážet víc zboží, než vyváží) •Opatření na ochranu devizových rezerv • •Nezmiňuje povinnost exportovat – jedno z nejvýznamnějších TRIM x ale stejně je to v rozporu s národním zacházením, navíc výčet je jen demonstrativní Dohoda o TRIMs •Stále kontroverzní téma – spor mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi •Neochota zejména asijských zemí implementovat • •= nepříliš úspěšná smlouva, další nepovedený pokus upravit na globální úrovni investice •Zatím nedořešeno…. •Děkuji za pozornost J