Obchod se službami •Co sem patří? Obchod se službami •Co sem patří? •Turistický ruch •Bankovnictví •Telekomunikace •Doprava •Právní a daňové poradenství •Online kurzy Služby •Nehmotné > toky služeb je obtížné sledovat! •Heterogenní – přizpůsobují se zákazníkovi, obtížně klasifikovatelné • • • Obchod se službami •4 módy poskytování •1) Přijede zákazník (turistický ruch) •2) Přijede poskytovatel (polský instalatér v UK) •3) Trvalá komerční přítomnost poskytovatele (pobočka banky) •4) Přeshraniční poskytnutí (call centrum v Indii) • •WTO toho se služby dělá ve smlouvě GATS, tj. není to jenom teoretické rozdělení! Obchod se službami •4 módy poskytování •1) Přijede zákazník (turistický ruch) •2) Přijede poskytovatel (polský instalatér v UK) = migrace! •3) Trvalá komerční přítomnost poskytovatele (pobočka banky) = FDI! •4) Přeshraniční poskytnutí (call centrum v Indii) Obchod se službami •Podíl služeb na HDP: USA – 77 %, EU 75 % •Rozvojové země – v průměru cca 40 % – i tam je to významný sektor! • •Mnohé jsou stále neobchodovatelné – restaurace, kadeřnictví, veřejný sektor •> Skrýš pro západní pracovní sílu před asijskou konkurencí •Přesto služby tvoří přibližně 20 % světového obchodu • • Obchod se službami •Obchod je především mezi vyspělými zeměmi! •80 % obchodu se službami se odehrává mezi státy OECD •- EU je v exportu služeb velmi silná, kromě toho máme obrovský vnitřní obchod se službami •Velké propojení s FDI – 2005 do služeb směřovalo cca 60 % FDI! (banky, mobilní operátoři…) Překážky obchodu se službami •Ne cla! •Kvantitativní restrikce •- omezení počtu firem na trhu (jen dva operátoři, státní monopol na produkci elektřiny…) •Netarifní překážky – zákaz migrace, přesunů kapitálu •- službu smí vykonávat jen rezident/občan •- nejvíce uzavřené – „profesionální služby“ – advokáti, architekti, lékaři atd. - právo poskytovat vázané na členství v komoře, získání certifikátu, diplom z domácí univerzity •Rozdíl – kvantitativní restrikce tady bereme jako nediskriminační – působí i na domácí firmy •Oproti tomu netarifní překážky jsou diskriminační – vylučují cizince • Překážky obchodu se službami •Velké rozdíly v protekci– něco není regulované vůbec (vylepšení webových stránek cizí IT firmou), někde úplný zákaz •Celkově zřejmě výrazně větší překážky než u obchodu se zbožím Překážky obchodu se službami •Překážky jsou obtížně kvantifikovatelné, protože to nejsou cla > těžko se o tom jedná •= jak vyměňovat reciproční ústupky? Politická ekonomie obchodu se službami •Malý zájem exportérů o liberalizaci – podíl exportů na produkci je 6krát nižší než u AGRI a MANU! •Zároveň menší protekcionistické tlaky – import služeb často znamená příchod cizí firmy, která zaměstná místní lidi > veřejnost není proti •> dlouhodobě spíše okrajové téma • •Kontroverzní je přesun poskytovatelů (polští instalatéři) – tento mód tvoří jen asi 2 % exportu služeb Služby a WTO •V GATT 1947 problematika služeb řešena nebyla – vůbec! •S návrhem na liberalizaci přišly během Uruguayského kola USA •EU vlažný postoj, chtěla spíše „měkkou“ dohodu – nezávazné guidelines •Proti Indie, Brazílie a další rozvojové země, vadily jim hlavně služby poskytované komerčním zastoupením = FDI •Odděleno od obchodu se zbožím > GATS GATS •Jedna za 3 hlavních smluv WTO •Mnohem méně ambiciózní a závazná dohoda než GATT! •Velký záběr, ale málo závazků (=dohoda je široká, ale „plytká“) •„Flexibilní“ = plná výjimek, vázaná na obtížně srozumitelný soubor individuálních závazků jednotlivých členských států • •Mnohem méně user-friendly instrument než GATT L Obsah obrázku vsedě, hledání, jídlo, tmavé Popis byl vytvořen automaticky GATS •Zahrnuty všechny 4 módy poskytování •Dohoda dopadá na jakékoliv opatření ovlivňující nabídku služeb GATS •Vyňaty – služby poskytované vládou ( třeba domovy důchodců) • - týkající se zaměstnávání cizinců nebo trvalého pobytu cizinců (pracovní agentura najímající Ukrajince – kontroverzní, spojené s migrací.) •- letecká doprava •Kontrolní otázka – má vynětí letecké dopravy vztah k vícestranné dohodě o obchodu s civilními letadly? •Kontrolní otázka – má vynětí letecké dopravy vztah k vícestranné dohodě o obchodu s civilními letadly? • •Ne! V té se jedná o fyzické prodání letadla, tady nám jde o službu v podobě přepravě cestujících. •Společné je to, že státy leteckou dopravu považují za strategickou a nechtějí se zavázat k liberalizaci GATS Principy GATS – Doložka nejvyšších výhod •MFN v zásadě funguje stejně jako u GATT – nediskriminace mezi ostatními zeměmi navzájem •je možné vyhradit si výjimky! •> seznamy výjimek jednotlivých států – tvoří součást GATS Principy GATS – Doložka nejvyšších výhod •Některé země požadují reciprocitu, například u financí a telekomunikací •= výhody vám poskytneme, jen pokud vy sami liberalizujete tento trh •- strach z černých pasažérů Principy GATS - Transparentnost •– povinnost států zřídit místo pro dotazy, kde budou poskytovány informace o účinných regulacích •myslí se především nějaký úřad, který informace zveřejní na webových stránkách Principy GATS - Národní zacházení •Opět stejná myšlenka jako v GATT – nediskriminace mezi cizími a domácími poskytovateli služeb •ALE! – v GATS jen na základě následných závazků •= Stát se musí aktivně zavázat, že v některém sektoru nebude cizí poskytovatele služeb diskriminovat •Liberalizované sektory každý stát uvádí ve svém seznamu závazků (schedule) • •Rozdělení – 12 sektorů, 4 módy poskytování Národní zacházení •Příklad – Japonsko ve svém seznamu uvede, že zavede národní zacházení pro stavební služby (kategorie 3.) poskytované stálým komerčním zastoupením (3. mód) • •Je možné sektor více upřesnit – třeba „služby snižování hluku“ • •> GATS je mnohem méně přehledný než GATT • •Velká role seznamů závazků (schedules) – až tam zjistím, k čemu se vlastně stát zavázal •Existuje něco podobného i u GATT? •> GATS je mnohem méně přehledný než GATT • •Velká role seznamů závazků (schedules) – až tam zjistím, k čemu se vlastně stát zavázal •Existuje něco podobného i u GATT? •Ano! Jsou to schémata maximálních cel •Nicméně tady je to důležitější, až v seznamu zjistím, jestli národní zacházení vůbec existuje… Typy závazků uváděné v seznamech •A) Úplná liberalizace (full commitment) •= plné zavedení národního zacházení •B) Specifický závazek (commitment with limitations) •- omezení je potřeba ve schedule vypsat („zvýhodňovat domácí firmy budeme takto a takto“) •C) Žádný závazek (no commitment) • Národní zacházení •Příklad – Japonsko ve svém seznamu uvede, že zavede v rozsahu plného závazku národní zacházení pro stavební služby (kategorie 3.) poskytované stálým komerčním zastoupením (3. mód) • •Je možné sektor více upřesnit – třeba „služby snižování hluku“ • Národní zacházení •Vůbec se nevztahuje na veřejné zakázky a subvence – stejně jako u GATT J • •GATS je koncipováno jako analogická dohoda GATT, v mnohém ho kopíruje Principy GATS - Přístup na trh •– nový princip, který v GATT není •„ When a Member undertakes a commitment in a sector or subsector it must indicate for each mode of supply what limitations, if any, it maintains on market access“ Principy GATS - Přístup na trh •– nový princip, který v GATT není •„ When a Member undertakes a commitment in a sector or subsector it must indicate for each mode of supply what limitations, if any, it maintains on market access“ •= U každého sektoru uvedeného ve schedule vypsat, jestli existují nějaké další bariéry vstupu na trh Přístup na trh a národní zacházení •Příklady překážek: •„V ČR může pracovat jenom X notářů, v Praze je udělena licence max. Y taxikářům“ •Není to diskriminační – neporušuje to národní zacházení! •Protože je to stejné i pro české firmy •Ale přesto je to překážka •Princip přístupu na trh státům ukládá, aby tyto překážky specifikovaly Přístup na trh a národní zacházení •Národní zacházení – diskriminace! •Přístup na trh – nediskriminační překážky! • •Národní zacházení i přístup na trh jsou specifické principy – vázané na to, co stát uvede ve svém seznamu závazků • Přístup na trh •Defaultně jsou zakázána tato omezení: •1) počtu firem •2) hodnoty transakcí nebo aktiv •3) množství poskytnutých služeb •4) počet zaměstnanců •5) právní forma poskytovatele •6) kapitálová participace cizinců Přístup na trh •Pokud si přeji některé z těchto omezení zachovat, musím to ve schedule explicitně uvést, jinak se předpokládá, že jsem se zavázal je zrušit! Přístup na trh •Defaultně jsou zakázána tato omezení: •1) počtu firem •2) hodnoty transakcí nebo aktiv •3) množství poskytnutých služeb •4) počet zaměstnanců •= kvantitativní omezení Přístup na trh •Defaultně jsou zakázána tato omezení: •5) právní forma poskytovatele – např. může to dělat jenom akciová společnost •6) kapitálová participace cizinců – investice – jediné diskriminační opatření – je to i v rozporu s národním zacházením •Proč je 6 znovu uváděná tady - ????? • Kontrolní otázky ze stránek WTO •Imagine that your country intended to schedule the following services: telecommunications, banking, and rail transport. • •1) What could be an example of a market access restriction in these sectors? •2) What could be an example of a national treatment restriction? • Kontrolní otázky ze stránek WTO •Possible reply: • •Market access: Existence of exclusive or monopoly operators. Prescribed forms of legal incorporation (e.g. joint stock companies). Quantitative restrictions on presence of natural persons. •National treatment: Restrictions on foreigners’ participation in company boards. Prohibition of foreign land ownership. Discriminatory minimum capital or minimum reserve requirements. • Příklad závazků - Tádžikistán Typy závazků uváděné v seznamech •„None“ = plný závazek •„Unbound“ = žádný závazek •„None, except the following“ = specifický závazek • Horizontální závazky •Stát si může vyhradit nějaké omezení napříč všemi sektory •Národní zacházení, i přístup na trh •Například – „zakazujeme poskytování služeb vstupem pracovníků“ – mód 2 •Je to uvedené na začátku schedule, pak už se to neopakuje • •= najdu si svůj sektor ve schedule, myslím si, že mám vyhráno, ale ono je to zakázáno plošně Seznamy závazků •Mají hrát stejnou roli jako celní závazky u GATT – ale jsou méně přehledné •USA – seznam má 78 stran, k němu jsou tři další dokumenty s dodatky J Seznamy závazků •Závazků opět existuje více u vyspělých než u rozvojových zemí •Vyspělé státy mají nějaký závazek pro více než polovinu služeb, asi u třetiny zavedly úplně volný obchod •Rozvojové země mají závazky jen u asi 15 % služeb •To je všechno ke GATS J • •To je všechno ke GATS J • • Obsah obrázku osoba, malé, kočka, mladý Popis byl vytvořen automaticky Jednání během Katarského kola (2001 - ???) •Naprostý krach jednání •Rozvojové země nebyly ochotné dělat žádné ústupky, pokud nebude liberalizován pohyb poskytovatelů •Nezájem exportní lobby ve vyspělých zemích •Strach spotřebitelů a národních regulátorů z liberalizace • • Jednání během Katarského kola (2001 - ???) •Dochází k liberalizaci obchodu se službami mimo GATS a WTO •= jednostranně, případně regionálně • GATS – shrnutí •Smlouva je modelovaná podle GATT, ale obsahuje mnohem méně závazků •Signatáři jsou univerzálně vázáni pouze principy MFN (s výjimkami) a transparentnosti •Národní zacházení a přístup na trh se aplikují pouze když se k tomu stát zaváže ve svém seznamu závazků • •> GATS tvoří právní rámec pro budoucí jednání ve WTO •Úspěch – větší transparentnost překážek • •Děkuji za pozornost, zvládli jste dost možná nejnáročnější téma kurzu J