Obchod s textilem a zemědělskými produkty Mezinárodní obchodní režim, jaro 2020 Minulá hodina •Právní a institucionální struktura WTO •Upřesnění režimu pro obchod s průmyslovým zbožím •- vysoká míra liberalizace na straně vyspělých zemí, které se v této oblasti dlouhodobě cítí silné Textil a zemědělství •Dvě oblasti obchodu se zbožím, ve kterých mají dlouhodobě komparativní výhody rozvojové země •> Neochota vyspělých zemí podřídit tyto produkty režimu GATT •> Subvence, kvóty, relativně vysoká cla • • Textil •Na pracovní sílu náročné •Často první druh průmyslu (Průmyslová revoluce v Británii….) •Původně zařazeno do GATT, ale strach USA z asijských zemí s levnou pracovní silou •Vstup Japonska do GATT 1955 – „dobrovolné“ omezení vývozu do USA Textil •Příprava na Kennedyho kolo – Kennedyho administrativa potřebovala prosadit zákon, který by jí dal mandát k jednání = Trade Expansion Act 1962 •Odpor zájmových skupin (podnikatelé a odbory v textilním průmyslu) •> Kennedyho administrativa jako ústupek protlačila Short-Term Arrangement on Cotton Textiles (1961), který rychle nahradil Long-Term Arrangement regarding International Trade in Cotton Textiles (LTA; 1962) • • Textil •Příprava na Kennedyho kolo – Kennedyho administrativa potřebovala prosadit zákon, který by jí dal mandát k jednání = Trade Expansion Act 1962 •Odpor zájmových skupin (podnikatelé a odbory v textilním průmyslu) •> Kennedyho administrativa jako ústupek protlačila Short-Term Arrangement on Cotton Textiles (1961), který rychle nahradil Long-Term Arrangement regarding International Trade in Cotton Textiles (LTA; 1962) •Pouze textil vyráběný z bavlny! Long Term Arrangement (LTA) •> Síť bilaterálních kvót a dobrovolných omezení exporti •Diskriminační, porušení zákazu kvantitativních omezení •> Proti pravidlům GATT! • •V původním Short-Term Arrangement byly mezi jednotlivými státy domluveny limity exportu (např. UK a Indie) •LTA stanovil, že export bavlněného textilu může oproti těmto kvótám růst maximálně o 5 ročně • Obsah obrázku osoba, interiér, fotka, skupina Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku interiér, osoba, strop, sledování Popis byl vytvořen automaticky MFA •Tokijské kolo – LTA nahrazeny Multifibre Arrangements (MFA; 1974), který byl pravidelně obnovován •Opět tlak domácí lobby v souvislosti se schvalováním zákona – Trade Act of 1974 •Také síť bilaterálních kvót a VERs • MFA •Protekce se rozšířila z bavlněného textilu i na oblečení z jiných materiálů •Růst exportu maximálně 6 % ročně •80‘s – do MFA zapojeno 45 zemí, zároveň textil tvořil 45 % exportu rozvojových zemí do zemí OECD •= MFA byly základem režimu obchodu Sever-Jih! • LTA a MFA •Dopad – zpomalilo to pokles zaměstnanosti, špatné pro spotřebitele •Řešilo to jenom kvantitu - exportéři částečně kompenzovaní vyšší cenou, motivováni k vyšší kvalitě •Špatné pro Čínu, Hongkong a další nejvíce konkurenceschopné země •„Kvóty přeskakující FDI“ – přesun do zemí, které nebyly do MFA zapojeny •Některé země nebyly zapojeny a přesunula se tam produkce – Bangladéš! • • Obsah obrázku osoba, budova, interiér, oranžová Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku vsedě, muž, stůl, držení Popis byl vytvořen automaticky Uruguayské kolo •USA a ES souhlasily s postupným zrušením MFA výměnou za uzavření TRIPS •> Agreement on Textiles and Clothing Agreement on Textiles and Clothing •= Jednorázová dohoda o zrušení Multi-Fibre Arrangement a vrácení textilu do režimu GATT •Není tu tvořen speciální režim, naopak je rušen! •Postupné navyšování a rušení kvót do roku 2005 •Vyspělé státy – pomalá implementace, nejcitlivější kategorie zboží ponechány až do poslední vlny liberalizace •Vůči Číně protekce zůstávala • Agreement on Textiles and Clothing •Zrušení kvót 2005 > obrovský boom importu! •Americké importy textilu z Číny vzrostly za rok o 270 %! •Čínský protokol o vstupu do WTO (2001) –dovoloval diskriminaci J a arbitrární zvyšování cel až do roku 2013 •Čína raději souhlasila s dočasným obnovením kvót na textil, GATT režim až 2013 • Výsledky ATC •Úspěšné zahrnutí textilu a oblečení pod režim GATT 1994 •Protekcionismus se přechodně koncentroval na Čínu – dobré pro ostatní rozvojové země •Vyspělé státy mají pořád relativně vysoká cla, ale kvantitativní omezení byly odstraněny Obsah obrázku snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky Zemědělství – vyspělé země •Okolo 1-2 % HDP!, cca 4 % zaměstnanců •Silná, organizovaná zájmová skupina; jídlo tvoří malou část výdajů domácností > problém kolektivní akce • Problém kolektivní akce •Pro spotřebitele vyšší cena mouky/cukru/cibule atd. znamená zlomek výdajů •Pro producenta je vyšší cena klíčová •> Malé množství producentů vytvoří lobby, spotřebitelé se nikdy nezorganizují, protože je to nezajímá • Zemědělství – vyspělé země •Tradiční a sentimentální motivy protekcionismu (soběstačnost, potravinová bezpečnost, zachování tradičního způsobu života….) •Dovážet jídlo je často intuitivně považováno za nemorální •x textil – tam bylo hodně ohrožených pracovních míst, ale emocionální vazbu na to nemáme • • •Problém kolektivní akce + vnímaná zvláštní hodnota zemědělství > silná státní podpora (subvence, cla, kvóty) • Zemědělství – rozvojové země •Zájmovou skupinou jsou města a průmysl! •Velký poměr výdajů domácností na jídlo > tlak na levné importy jídla •Daně na zemědělství, výkup státem pod cenou > podpora průmyslu a urbanizace (LATAM po WWII, SSSR za Stalina) • Obsah obrázku text, mapa Popis byl vytvořen automaticky Zemědělství – rozvojové země •Zájmovou skupinou jsou města a průmysl! > cla na průmyslové zboží •Velký poměr výdajů domácností na jídlo > tlak na levné importy! •Daně na zemědělství, výkup státem pod cenou > podpora průmyslu a urbanizace (LATAM po WWII, SSSR za Stalina) •Směnné relace, klesající úspory z rozsahu – lepší produkovat méně •Okolo roku 1990 obrat, dnes je zemědělství daněno především v nejchudších státech světa (Afrika) • Zemědělství – GATT 1947 •Historicky – nárůst protekcionismu od konce 19. století (strach Evropy z USA a Ruska) •GATT 1947 – zahrnuto, ovšem na nátlak amerických farmářů mírnější režim •Povoleno používat kvóty, pokud země zároveň provede opatření ke snížení produkce (dnes už toto neplatí) •Byly povoleny exportní subvence (toto už také neplatí) •USA si přesto v roce 1955 pro zemědělství vyjednaly celkovou výjimku, EHS je následovalo hned při vzniku 1957 > CAP Zemědělství – GATT 1947 •USA v reakci na CAP změnily názor, od 60. let paradoxně prosazovaly opětovné zahrnutí zemědělství do režimu GATT •x EU chtěla řízený obchod •V EU i USA postupný nárůst podpory, vrchol v 80. letech - obrovské výdaje, oba bloky se staly čistými vývozci u zboží, kde nemají komparativní výhodu •CAP – tehdy 70 % výdajů ES, dnes necelých 40 % • • • • Případová studie – původní CAP Obsah obrázku interiér, osoba, kočka, modrá Popis byl vytvořen automaticky Případová studie – původní CAP •Garantovaná cena – při poklesu za tuto cenu EU produkty vykoupila > „hory másla, jezera vína“ •Prahová cena – vyšší než garantovaná, pod ní nebyly vpuštěny importy •Kvazi-clo : prahová cena – nejnižší reprezentativní cena na světovém trhu > zvýšení ceny importu na prahovou cenu • •Exportní subvence: evropská cena – světová cena •= prodám ve světě stejně jako v Evropě J •> snaha, aby evropský farmář vůbec nepřišel do styku se světovým trhem J Případová studie – cukr v EU •Výroba cukru z řepy je dvakrát dražší než z třtiny •Z řepy se to začalo vyrábět jako náhražka za Napoleonských válek •1970 – ES roční import 2,5 milionu tun, 2000 měla EU roční export 5 milionů tun (2. největší exportér po Brazílii) •Subvence ve výši dvojnásobku světové ceny, garantovaná cena, 90 % clo • • • Případová studie – cukr v EU •Kvóta na maximální množství cukru prodané za rok – zbytek vývoz •Zároveň importy z rozvojových zemí – garantovaný přístup na trh pro bývalé kolonie – obratem se ztrátou vyváženo •= draze se clem dovezeme, potom to musíme levně vyvést za světovou cenu J •Světová banka (1986) – jenom podpora cukru a hovězího bere rozvojovým zemím částku v hodnotě poloviny rozvojové pomoci • •2017 částečná reforma, ale pořád silná podpora • • • Uruguayské kolo •„Cairns group“ – USA, Austrálie, Brazílie a Argentina požadovaly liberalizaci •> chtěli zrušení exportních dotací a tvorbu nedistorzivních dotací – nemají ovlivňovat produkci •EU napřed odpor, potom na začátku 90. let reforma CAP (moc drahé + neoliberalismus) > platby za nevyužitou půdu •Pro USA přijatelné > Agreement on Agriculture Dohoda o zemědělství •1) Export – zákaz nových exportních subvencí, stávající musí být nahlášeny, zastropovány a postupně sníženy o 36 % •> dnes jsou zakázány u vyspělých zemí •2) Přístup na trh – netarifní překážky a kvóty musí být převedeny na clo, vyspělé země je potom sníží v průměru o 36 % •> konec kvót! •- musí být přijaty celní závazky pro všechny zemědělské výrobky Dohoda o zemědělství – přístup na trh •Možnost snížit bezvýznamná cla, celní závazky si dát vysoko nad reálně aplikované překážky (EU) a pak dle potřeby zvyšovat •> často místo kvót prohibitivní cla J • •Jednání – alespoň minimální prostor pro importy > celní kvóty •= určité množství zboží vstoupí na trh s relativně nízkým clem, po naplnění kvóty clo stoupne na původní úroveň Dohoda o zemědělství •3) Vnitřní opatření – různé formy podpory zemědělství - zelená, jantarová (amber) a modrá schránka •Zelená– opatření, která nemají vliv na obchod (transfery) – povoleno •Jantarová – subvence, minimální a garantované ceny - distorzivní •> sečíst = aggregate measure of support (AMS), snížit o 20 % •Modrá – ovlivňují obchod, ale motivují ke snížení produkce •- platby za nevyužití půdy v EU •- povoleno (jinak by EU nesouhlasila s Dohodou) •= Dohoda upevňuje vnitřní reformu CAP • Dohoda o zemědělství •Zdravotní aspekty – odkazuje na Dohodu o sanitárních a fytosanitárních opatřeních J - viz. příští hodina •Výjimky pro rozvojové země – mírnější povinnosti snížení ochrany, u řady z nich žádná povinnost snížit AMS • •Oproti ATC – je to stále živý instrument! Zřizuje speciální režim, který dovoluje větší míru ochrany oproti GATT. Dohoda o zemědělství - výsledky •Celková ochrana ve vyspělých zemích zůstala vysoká •Pokrok v „decoupling“ – oddělení podpory od produkce a obchodu •> zemědělské dotace v EU bez ohledu na objem produkce, jen transfer bohatství, neovlivňuje podněty J • • Katarské kolo (2001 - ∞) •Velký tlak rozvojových zemí na liberalizaci zemědělství •Bavlna – „Cotton 4“ vs USA •Řada koalic – G20 (většinou exportéři), G33 (rozvojové země dovážející jídlo) •Nairobi 2015 – dohodnuta okamžitá eliminace exportních subvencí ve vyspělých zemích • Co dále? •Odpor zájmových skupin ve vyspělých zemích, LDCs nemají co nabídnout na výměnu •> použít WTO k upevnění národních reforem? •> specifické dohody o komoditách? •Děkuji za pozornost J