Strukturální krize a přizpůsobení
Evropa ve světové ekonomice
2020

Konec zázraku
•Konec 60.let – vyčerpání extenzivního růstu (pracovníci z AGRI. a jihu E; rekonstrukce INDU,
zavedení masové výroby a vybudování infrastruktury; US technologie);
–GER zpomaluje, FRA se drží, GB pokračuje v erozi pozice; skandinávský model (suroviny,
kvalifikace, korporativismus, koheze – konkurenceschopný INDU);
–
•Vyčerpání zásoby práce, imigrace:
–W.GER zpomalení z 5,1 na 3,1% (příliv práce z jihu ustal, SVE železná opona – Turecko a Irán
2,16mil v 1971);
–FRA – domovský status kolonií – kulturní enklávy, nevhodná kvalifikace, příliv imigrantů z býv.
kolonií do GB a NED;
–
•Sociální tlaky - stávky, hodnotové změny:
–poválečná generace – renesance aktivismu; samozřejmost - základní životní standard vs. práce jako
osvobození (válečná generace);
–kvalita života (ŽP, sociální jistoty); práce dle sociálního statusu;
–kritická reflexe US politiky (Vietnam);
–
•Protesty ve FRA 1968: průmysl (růst minimální mzdy o 35% a mezd o 10%) (ITA, NED, DEN, IRL),
zaostává produktivita – konkurenceschopnost; pokles zisků – propouštění; aktivizace odborů;
•Inflační prostředí po pádu B-W systému, neexistuje plán na přechod k intenzivnímu růstu; problémy
keynesiánského modelu – stagflace;







D:\23120\Desktop\GRR-085_Paris-police-storming-student-barricades_1968.jpg




1913
1929
1938
1950
1973
2003
Produkt na obyvatele USA=100
Francie
66
68
73
55
79
73
Německo
69
59
82
41
72
64
Itálie
48
45
54
37
64
66
Británie
93
80
102
73
72
72
Produkt na hodinu USA=100
Francie
56
-
-
46
74
111
Německo
59
-
-
32
79
98
Itálie
42
-
-
35
78
100
Británie
84
-
-
63
60
83
Produkt na obyvatele a hodinu práce (procenta)

http://akorra.com/blog/wp-content/uploads/2009/03/the-oil-crisis-of-1973.jpg



Ropné šoky
•Šoky v období zpomalování světové ekonomiky 1960-1973 E +4,6% a US +4%; do 1980 jen 2,3% a 1,5%;
•
•Levná ropa podporovala růst:
–nahradila uhlí (kromě GB) – těžba citlivá záležitost;
–rozvoj kapacit těžby (Irán, Irák, SA, KUW, LIB), dopravy (tankery a terminály); rozvoj
energ.náročných odvětví (auta, chemie, ropa jako palivo)
–kooperace s US (Blízký východ) – koncese již v 20letech; 1980 25% světové produkce a 80% E
spotřeby;
–1968 OPEC pevné ceny, devalvace US (B-W), závislost FRA 72,5% a ITA 78,6%;
•
•Ropný šok 1973 – Jomkipurská válka:
–OPEC 5% redukce těžby a embargo (US a NED) – kartel; šok (z 2,6 USD na 11,7 USD), podpora
Arabských požadavků (stažení IZR);
–Druhý šok 1979 – Iránská revoluce (70.léta 10x nárůst ceny);
–
•Šoky: B-W, inflace 13-15%, růst nezaměstnanosti, stimulace – fiskální deficity, sociální neklid,
pokles konkurenceschopnosti + nástup NIC;
•Dopady na Světovou ekonomiku – přesun příjmů k OPEC (malá poptávka), prostředky pro zhoršení
dlužnické pozice DCs s ISI strategií (ty stojí mimo GATT liberální trendy) – strukturální
přizpůsobení;
•Monetární reformy v AIC;


1955
1972
Uhlí
75
23
Ropa
22
60
Zemní plyn
1
9
Jiné
2
8
Vyprodukováno v Evropě
78
35
Dovezeno z mimoevropského
regionu (čistý dovoz)
22
65
Primární zdroje energie v západní Evropě (procenta)

Strukturální změny AICs
•Robustnost ekonomik AICs v reakci na komoditní šoky:
–Ochrana průmyslu (dostatečné rezervy 1980s); omezení energetické náročnosti a významu náročných
odvětví;
–Diverzifikace - komodity (plyn) a regiony (Severní moře; Afrika – Nigérie, Angola; Aljaška a
Mexický záliv);
–Stimul pro inovace (těžba, úspory); (zelené technologie…);
–Kartel (SA – free riding; 1991 malé zvýšení) vs. flexibilita AICs (precedens);
–
•Vlny růstu:
–19st. pára, vysoké pece, železnice (potraviny, oděvy, kovové výrobky);
–20st.  chemie, elektřina, doprava (motorizovaná pozemní, námořní kontejnerová, letecká); spotřební
zboží (automobily, spotřebiče) a vybavení domácností (elektřina, plyn, voda);
–od 80.let. 20st.– elektronika, komunikační, informační a výpočetní technika
–E není dominantním zdrojem (vs. 19st) ani nezískává technologie od hegemona (20.st.); přechod na
inovační fázi (samy US pod tlakem inovátorů);





1960–1975
1975–2000
Británie
1,96
1,86
Francie
3,87
1,67
Německo
3,45
1,21
Itálie
4,40
2,05
Nizozemí
2,78
1,11
Belgie
3,88
1,79
Dánsko
2,07
1,74
Švédsko
2,56
1,15
Norsko
2,62
2,21
Irsko
3,68
4,23
Španělsko
6,47
1,28
Řecko
6,47
1,06
Spojené státy
1,81
1,94
Růst produktu na pracovníka 1960-2000
(průměrný roční růst v procentech)


1951–1960
1961–1970
1971–1980
1981–1990
1992–2000
Spojené státy
Růst HDP
3,4
4,2
3,3
3,2
3,6
Inflace
2,1
2,8
7,9
4,7
2,6
EU-15
Růst HDP
4,8
4,8
3,0
2,4
2,1
Inflace
3,6
3,9
10,8
6,7
2,4




Inflace

1950–1973
1974–1983
1984–1993
1994–1998
Británie
4,6
13,5
5,2
3,0
Francie
5,0
11,2
3,7
1,5
Německo
2,7
4,9
2,4
1,7
Itálie
3,9
16,7
6,4
3,5
Nizozemí
4,1
6,5
1,8
2,2
Belgie
2,9
8,1
3,1
1,8
Španělsko
4,6
16,4
6,9
3,4
Západní Evropa
4,3
11,2
4,5
2,2
Spojené státy
2,7
8,2
3,8
2,4
Japonsko
5,2
7,6
1,7
0,6
 Nezaměstnanost

1950-1973
1974–1983
1984–1993
1994–1998
Británie
2,8
7,0
9,7
8,0
Francie
2,0
5,7
10,0
12,1
Německo
2,5
4,1
6,2
9,0
Itálie
5,5
7,2
9,3
11,9
Nizozemí
2,2
7,3
7,3
5,9
Belgie
3,0
8,2
8,8
9,7
Španělsko
2,9
9,1
19,4
21,8
Západní Evropa
2,6
6,0
9,2
10,7
Spojené státy
4,6
7,4
6,7
5,3
Japonsko
1,6
2,1
2,3
3,4

Reforma státu blahobytu
•Výdaje na sociální programy v 80.letech 30% HDP (US 21% a JAP 18%)
–vzdalování od poslání – pojištění (snižování rizika a marginalizace) -> snížení motivace;
–minimální standard na základě občanství – poprvé možná existence bez příjmu mimo solidaritu
rodiny, komunity (neformální sankce);
–nižší tlak na výkonnost, na akceptování konkur. mzdy, nestatusové pozice bez bonusu;
–v kontextu zpomalení, zhoršení směnných relací, nárůstu konkurence; posílení nátlakových skupin ->
aktivní stimulují aktivity ostatních;
–mezera mezi E a US (JAP) se rozevírá + penetrace NIC;
–
•GB reforma (M.Thatcherová):
–4letý plán (1979) – monetární restrikce (proti inflaci), omezení veřejného sektoru, omezení odborů
– flexibilnější trh práce; konfrontace stávek;
–Pomalé přizpůsobení – inflace 11,9%, zvýšení úrokových měr – posílení libry a recese; pokles
produktu o 4,8%, zdvojnásobení nezaměstnanosti (10,5%);
–Uvolnění politiky 1981 (volnější měnová, pokračující fiskální restrikce);
–Pokles cen ropy a úrokové míry 14%;
–Privatizace a prodej majetku;
–Teprve pak zvýšení produktivity v důsledku deregulace; snížení podílu veřejných výdajů pod 40% HDP
jen pomalu a v důsledku obnovy růstu;
– revize sociálního státu v demokratických podmínkách skoro nemožná, pokus USA (Reagan) v kontextu
studené války a v GB po 30 letech frustrace ze slabého výkonu;

D:\23120\Desktop\strike[1]_0.jpg




1979
1980
1981
1982
1983
1984
1985
1986
1987
1988
1989
Růst HDP
2,8
-2,0
-1,2
1,7
3,8
1,8
3,8
3,6
4,4
4,7
2,1
Inflace
13,4
18,0
11,9
8,6
4,5
5,0
6,0
3,4
4,2
4,9
7,8
Nezaměstnanost
4,0
4,8
7,9
9,5
10,5
10,7
10,9
11,8
10,3
8,3
6,4
Hospodářský vývoj ve Velké Británii (procenta)

D:\23120\Desktop\minersc.jpg




1960
1967
1973
1980
1981
1982
1995
1999
Spojené státy
27,8
31,2
31,2
33,2
33,5
35,5
34,3
30,1
Japonsko
20,7
22,7
22,1
32,7
33,3
34,8
28,5
38,1
Francie
34,6
39,0
38,5
46,2
50,8
51,9
50,9
52,4
SRN
32,0
38,2
40,5
46,9
49,3
49,7
46,6
47,6
Británie
32,6
38,5
41,1
44,3
45,3
46,2
42,3
39,7
Itálie
30,1
33,7
37,8
45,6
53,0
54,9
49,5
-
Výdaje veřejného sektoru
(jako procento domácího produktu)

Instituce
•Eichengreen – stejné instituce, které byly základem úspěchu po WWII, byly příčinou problému v 70.
letech
•Možnosti extenzivního růstu (přesun výrobních faktorů, akumulace fyzického kapitálu, přebírání
postupů a technologií, produkce známého zboží) vyčerpány – nutnost přechodu na růst intenzivní
(inovace – nové/neznámé způsoby produkce nebo nové produkty);
•Velké (státní) E banky – konzervativní investice do velkých podniků a známých výrob vs.
decentralizovaný kapitálový trh US (sázka na úspěch, IT);
•Sociální výdaje – jistota v období přesunů faktorů do masové produkce – vedla k posílení
spolupráce v rámci tripartity vs. překážka pro růst v prostředí vyžadujícím flexibilitu;
•Participace zaměstnanců na řízení vede ke konzervativnímu přístupu k inovacím, restrukturalizací a
zavádění technologií pro zvýšení produktivity;
•Státní podniky které byly motorem investic a pokroku – nyní často odkázány na podpory, usilující o
protekci, bašta nátlakových skupin.
•