Španělské a Nizozemské impérium a nástup Anglie Evropa ve světové ekonomice 2020 Španělské impérium v Americe •Kastilie – vnitrozemní stát (obchod s vlnou, reconquista, Hidalgos); Aragonie SZM mocnost; 1492 – spojení a dobytí Granady; • •SZM stále dominují italské státy –> dobytí Kanárských o. a nájezdy na Afriku; •1492 Kolumbus (Karibik), 1513 Balboa (Pacifik); 1521 Cortez dobyl Tenochtitlán –> Nové Španělsko (Mexiko); 1532 Pizarro dobyl Cuzco –> Nová Kastilie (Peru); –Aztékové: vyspělá zemědělská civilizace s několika velkými městy (cca 11mil.); vládnoucí náboženská a vojenská aristokracie – masa ovládaných zemědělců prostřednictvím lokálních vládců v jednotlivých (městských) státech – nebyla plně integrovaná (dobytí 1427); –Inkové – obrovská, multietnická, málo soudržná říše vzniklá dobytím; tribut pastevecké a zemědělské populace (20mil.); –Příklad: Solís 1516 La Plata; Buenos Aires (Mendoza) 1536-47; Asunción (Guaraní) – BA 1580; • •Strategie: zajetí vládce, převzetí nucené práce, encomienda (křest za práci); •Karibské ostrovy – čisté kořistění (populace vybita); posouvání hranice plundrování; dobytek na pevnině a cukr na ostrovech; • •Kolumbovská výměna – koně, krávy, ovce, prasata, bavlna, pšenice, káva, banány, třtina X kukuřice, brambory, buráky, rajčata, okurky, kakao; • •Kovy – kořist zlata, od 1540 stříbro v Mexiku a Bolívii (Potosí 160tis.); stříbrná flotila; •Regulace exportů a importů – licencuje Sevillská gilda Consulado (infrastruktura a regulace počtu lodí, výběr daní a poplatků - quinto); •Nový svět se konsoliduje v 17st. (imigrace za 16. a 17st. 700tis. lidí); kůže, cukr, košenila; • •Portugalci: 1500 Cabral – Brazílie, model atlantických ostrovů, cukr a otroci; (Pernambuco) – pokles v 18st. (konkurence FRA a GB Karibiku), oživení zlato a diamanty; – Výsledek obrázku pro aragon 15th century map Výsledek obrázku pro azteca inca empires http://3.bp.blogspot.com/-ilKQHtxEDfM/USvbS-94r0I/AAAAAAAABFo/-tcolhts4fk/s1600/encomienda.jpg Zlato Stříbro 1500–1600 150 7 500 1600–1700 158 26 168 1700–1800 1 400 39 157 Celkem (1500–1800) 1 708 72 825 Drahé kovy přepravené z Amerik do Evropy (t) Ming Čína (1368-1644) •Vůdce rebelie Jüan-čang (dobyl Nanking, 1363 bitva na jezeru Pcho-jang-chu), zničil sídlo Jüan v Dadu (Peking); jako císař Chung-wu (1368-1398) obnovil infrastrukturu, závlahy, kanál, Zeď; sestavil nový konfuciánský kodex; •1380 popravil kancléře a koncentroval moc; kontrola zemědělství (soběstačné komuny a omezení pohybu) a hospodářství (omezení obchodu); • •Syn vládl jako Jung-le (1402-1424), hl.město Peking (1403); obrovské tributární námořní výpravy (Zheng-He,1405-1433, 317 lodí); konfuciánský svět (podřízené státy platí tribut výměnou za uznání svrchovanosti a ochranu); •Změna politiky – omezení obchodu, 1500 a 1525 likvidace obchodní flotily (2tis. lodí) (1851); •Cizinci: obchodníci jen výjimečně – tolerance POR v Kantonu (Makao: regulace- potraviny, zákaz vpuštění cizinců); zprostředkování Čínsko - Japonského obchodu (kvalitní hedvábí za stříbro); • •Technologicky vyspělá země: mechanizovaná textilní produkce (voda), produkce železa i koks – regresy; •Odpor proti integraci trhů, problematická majetková práva, intervence státu (Landes) – malá motivace k investicím a inovacím; monopoly (sůl, železo, čaj, IT); ženy mimo ekonomiku; •Správa (konfuciánská)– kompletní kontrola státu (vzdělání-testy, písmo, bydlení, barvy, oblékání) – sluhové oči a uši; neměnnost a tradice, horlivost úředníků; • •Konec Ming – ztráta Pekingu 1644 (rebelie) – oslabená říše dobyta Mandžui (1662 jih) až do 1913; Dynastie Období Čchin 221-206 BC Chan 206 BC – 220 AD Wej (Toba) 386–534 Suej 581–618 Tchang 618–907 Sung 960–1279 Jüan (monglolská) 1271–1368 Ming 1368–1644 Čching (mandžuská) 1644–1911 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d1/%E6%98%8E%E5%A4%AA%E7%A5%96.jpg Výsledek obrázku pro Battle of Lake Poyang Počet lodí Personál Destinace 1405–1407 62 27 000 Kalikut, Jáva, Sumatra 1407–1409 - - Kalikut, Siam, Jáva, Sumatra 1409–1411 48 30 000 Malaka, Sumatra 1413–1415 63 29 000 Hormuz, Maledivy, Bengálsko, Čampa (Vietnam), Jáva, Sumatra 1417–1419 - - Hormuz, Aden, Mogadiš (Somálsko), Malindi (Keňa), Jáva, Ryuku (Japonsko), Brunej 1421–1422 41 - Aden, východní Afrika, Sumatra 1431–1433 100 27 500 Ceylon, Kalikut, Hormuz, Aden, Malindi, Vietnam, Sumatra, Jáva, Malaka Kolumbus 1492–1493 3 90 Karibské ostrovy Da Gama 1497–1498 4 170 Malabarské pobřeží Indie Magalhães 1519–1522 5 274 Obeplutí země Nástup Nizozemí •Křížení obchodních cest (Alpy, Balt): –nejrozvinutější západní manuf. a obch. oblasti: Flandry (Bruggy, Gent, Antverpy), Valonsko (Lutych), Brabant (Brusel). – •Z Burgundského dědictví 1477 Habsburkům – ti na španělský trůn; Karel V. vládl z Nizozemí, syn Filip II. (1556-1598) zemi opustil a vládl ze Španělska; –povstání – výše daní a reformace (vlivní kalvinisté); –Filip II. – snaha o obnovu kontroly provincie (klíčový zdroj příjmů koruny) a náboženská perzekuce; –otevřená revolta 1567 – k potlačení vyslán vévoda z Alby, poprava vůdců povstání; – •Válka 1568-1618: –Vilém I. Oranžský – postupně dílčí úspěchy; –Španělská vzbouřená armáda vyplenila Antverpy – katolíci na jihu podpořili Španěly – rozdělení; –sedm severních provincií, republika (Utrechtská unie 1579), rozsáhlá emigrace z Flander (polovina lidí) + hugenoti z FRA a židé z Pyrenejí; –Antverpy a Brabant drasticky zasaženy, Amsterodam nové obchodní centrum (růst 4x na 200k); – •Nizozemí – tradice kupecké oligarchie a městských států, ale (také) nejproduktivnější vnitrozemí: –hortikultury, živočišné produkty, mlýny; mezin.dělba práce, dostupný kapitál; sekulární vzdělání; –sebevědomý moderní národ; Výsledek obrázku pro netherlands 16th century map Nizozemí – obchod a průmysl •Rozvoj loďařství a lodní dopravy; •Obilí z Baltu (Gdaňsk) – „Mother Trade“, reexport do ENG a FRA; •Lov sleďů v Severním moři, „herring buis“ – průmysl, inovace, eskorta; •Fluita – specializace; •Textilní průmysl: –roste na úkor Flander – dodávky vlny místo SPA z ENG; –vývoz látek na Balt (za obilí) a SZM; –do NED luxus z východu a reexport do ENG, FRA a Baltu; –výhody NED: levnější doprava, kapitál, konexe, přístup k lisabonskému trhu s kořením; •Novinkou severní obchod s RUS – vytlačení ENG z cesty přes Archangelsk (kožešiny a kaviár); pod NED tlakem úpadek Hanzy (dominantní od 1282 – monopol na Baltu); životně důležité dovozy z Baltu – obilí a materiál na stavbu lodí (dřevo, smola, koudel, lana); • D:\23120\Desktop\EEveGE2012\Obrázky\Konvoi_Haringvloot.jpg http://pirateshold.buccaneersoft.com/images/ships/dutch_flute.jpg Budování impéria v Asii •Embarga a blokády (1585 a 1598) – k získání luxusního zboží východu (pro ENG, FRA, RUS) kontrola zdroje; výpravy 1594, 1597, 1601 (65 lodí), snížily cenu pepře v Evropě…; rozhodnutí získat monopol; • •1602 Východoindická společnost (VOC a.s.): –21 let monopol, právo zakládat pevnosti, vést obranou válku a uzavírat smlouvy (Jan Pieterszoon Coen); –plán: obsadit strategické pozice rivalů, participovat na místním obchodě a odsát zisky; –cílem pepř (kultivace na velkém prostoru), molucké koření jen Ambon a Bandas (cenové rozdíly 1:30:100:240); – •Navázání kontaktů s místními vládci a uzavření exkluzivních smluv; (vyloučení ENG); 1616 okupace Moluk: –Ambon: převzetí nucené práce, exkluz. hřebíček, kvóta pro rodiny; –Bandas – autonomní městské státy, 1621 zmasakrováni; –Plantážní systém: rozdělení na oblasti – pracovník VOC nakoupil otroky a produkoval koření, prodával VOC za regulovanou cenu (-> kultivační systém v INDO); – •Důležité momenty kampaně: –sult. Banten – využívá střetu VOC s ENG, obsazuje stanici VOC v Jakartě, Coen vypaluje Jakartu a zakládá Batavii 1619; –Malaka dobyta 1641; –Dobytí Ceylonu dokončeno 1656; – •Vítězství ve válce se SPA (def.1648) – uvolnění rukou – dobytí POR pevností na Malabaru (kromě Goa); –POR se přesunují do Makassaru; NED požadavek na ukončení obchodu s Molukami -> kampaně 1667 a 1669; –Kontrola produkce a obchodu s kořením dokončena (zvláštní charakter); • •Bavlněné látky z Koromadnelu z počátku jen na směnu za koření Moluk; později žádaná komodita v JAP, Persii ale i Evropě; –podíl bavlněných oděvů v prodejích VOC roste z 17% (1650) na 43% (1700), koření klesá z 58% na 37%; • •Odolali: Ming Čína, Tokugawovo Japonsko (1603-1867, Sakoku 1641) a vnitrozemská Indie; https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3b/Muscade.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Nutmeg_fruit_seed_and_aril.jpg/1920px-Nut meg_fruit_seed_and_aril.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/The_flowers_of_clove_tree_in_Pemba_island .JPG/1280px-The_flowers_of_clove_tree_in_Pemba_island.JPG https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4b/ClovesDried.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f1/Baton_de_cannelle.jpg/1280px-Baton_de_can nelle.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f6/4_color_mix_of_peppercorns.jpg/1280px-4_c olor_mix_of_peppercorns.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/31/Black_Pepper_%28Piper_nigrum%29_fruits.jp g/800px-Black_Pepper_%28Piper_nigrum%29_fruits.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Nutmeg_on_Tree.jpg/1280px-Nutmeg_on_Tree. jpg Atlantický, baltský a středomořský obchod •Atlantik: –jen dílčí úspěchy; dobyli pevnost Bahia (Braz.), Recif a Pernambuco – třtinové plantáže (1630); –1654 ztratili Brazílii v důsledku povstání; WIC ztrátová, reorientace na obchod s otroky; • •V SZM ukončili benátskou dominanci: –po dobití Egypta Otomany 1517 - snaha nových vládců zajistit příjem z rent z koření (obrana Adenu); kompromis s POR; s udržením Otomanů se udržely Benátky; –to se změnilo s NED monopolem – dodávky o 30-40% levnější než POR; stačilo na vytlačení BEN a Levantského obchodu; VOC se primárně nesnažila maximalizovat zisk, ale udržet pozici primárního dodavatele; –další rána pro Benátky je konkurence jejich exportu vlněných látek do Egypta a Levanty; italské gildy trvají na exportu drahých těžkých látek, západ (NED a ENG) dodávají levnější a lehčí zboží (masová poptávka); padělání značek a nižší dopravní náklady; –po porážce u Lepanta 1571 byli Otomani ochotni spojit se s protestanty proti společnému nepříteli – katolickým Habsburkům; obchodní koncese na úkor Benátek; – •Drastické důsledky válek mezi NED a Habsburky: –SPA utratilo mnohem víc než získalo z Nového světa (tvrdé zdanění zemědělství a půjčky z Itálie); –také NED růst státního dluhu a daní, ale půjčují si v Amsterodamu a úroky (s blížícím se vítězstvím) klesají; •I přes prestiž obchodu s Asií zřejmě nikdy nebyl tak důležitý jako obchod s Baltem, lov sleďů ani obchod ve SZM; Počet lodí Průměrná kapacita lodi (tuny) Norsko 200 200 Archangelsk 25 360 Grónsko 150 267 Středomoří 200 360 Baltský obchod 735 282 Lov sleďů 1 000 60 Pobřežní obchod 1 000 40 Západní Afrika a Západní Indie 100 400 Asie 100 600 Celkem 3 510 162 Anglie – politická situace •1215 Magna charta, neúspěch Jana Bezzemka – nutnost konzultovat daně; od 1265 šlechtou volený parlament; gentry a obchodníci; • •Tudorovci: –Jindřich VII. Tudor (1485-1509) – centralizace, odzbrojení šlechty; –Jidřich VIII.(1509-1547) budování byrokratické správy a odluka církve (zrušení klášterů); možnost absolutismu – soupeření o kontrolu nových mocenských nástrojů, silný třetí stav; –Marie I. Tudorovna (1553-1558), katolička, manžel Filip II. španělský – krvavé potlačení povstání; –Alžběta I. (1558-1603) – urovnala rozpory, omezila moc šlechty a posílila kabinet; válka se SPA (1588 Neporazitelná Armada); – •ENG nová námořní velmoc – bohatnou obchodníci a města; • •Stuartovci: –Jakub I. Stuart (1603-1625) – snaha o oslabení parlamentu, spor o monopoly (700 položek 1621); 1623 parlament upírá koruně monopoly v domácím obchodě; –Karel I. (1625-1649) – nesvolává parlament, financuje vynucenými půjčkami a monopoly na IT; válka se Skotskem – nucen svolat Parlament, ten odmítá spolupráci; znovu svolán kvůli neúspěchu ve válce (Skot.) 1642, odmítá se rozpustit a po Naseby (1645) král zajat a 1649 popraven; –Republika pod protektorem Cromwellem (od 1653), 1660 obnovena monarchie; –Karel II. a Jakub II. (1685-1688), snaha o absolutismus – další válka a Slavná revoluce 1688; – •Parlament zve NED stadholdera Viléma Oranžského, ten spolu s Marií II. vládne (1689-1702); –Listina svobod podřizuje královskou moc zákonu, Parlament rozhoduje v oblasti hospodářské politiky; –Změna daňové politiky (místo odporu -> podpora zdanění a výdajů- flotila); změna systému výhodného pro pozemkové vlastníky, zrušeny královské monopoly; – •Místo obchodních privilegií pro klienty změna na agresivní podporu anglických obchodníků a podnikatelů – národní zájmy; Anglo - nizozemské války •Na zenitu NED moci; pro Cromwella jediný protestantský spojenec; kombinace obdivu a závisti; • •Anglická výchozí pozice: –populace, zdroje, soběstačnost v potravinách; –produkuje ale jen nezpracované vlněné látky + NED loví sledě v severním moři; –ENG producenti nedokáží NED nahradit (zkušenosti, služby, konexe, kapitál); –silná sebevědomá střední třída; – •Zákony o plavbě (1651) – přepadání NED lodí; první válka (1652-1654) – nerozhodné střety (řadová taktika); vyčerpání (dohoda o Vilémovi); • •Karel II. – pokus o dosazení synovce na Stadtholdera – druhá válka (1665-1667) (Čtyřdenní bitva a Medway, de Ruyter); otřesené sebevědomí; • •Karel II. vázán dohodou s Ludvíkem XIV. (FRA) – společný útok na NED (1672 hrozivá situace – ale strategické vítězství, zapojení SPA a RAK – separátní mír pro ENG 1674); • •Pro NED uspokojivé výsledky vojensky, ale blokády narušily ochod (roste cena sleďů a obilí), riziko – vyčerpávající ochrana flotil; • •Vstup ambiciózní Francie: –Colbert (1661-1683) se snaží vymanit z dovozů oděvů, sýrů, ryb, oleje a cukru – budování moderních sektorů; –FRA 1664, 1667 zvýšení cel na klíčové NED exporty – válka 1672-1678; –po válce dokonce odvolaní FRA cel, ale hospodářský systém NED trvalý tlak nevydržel; • •Část obchodní elity se přesunuje do Londýna, růst NED zpomaluje; 1780 GB definitivně předstihuje NED v příjmu na obyvatele, válečná flotila NED se v 18st. stává zanedbatelnou silou; https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/originals/39/e5/90/39e5907f6b84e5a543d251e71fc8dcdd.jpg Války za nezávislost se Španělskem Obchodní války s Anglií Evropské války – rovnováha moci, území a náboženství 1560–1609 1652–1654 1618–1648 (třicetiletá) 1621–1648 1665–1667 1688–1697 (Augšpurská liga) 1672–1674 1701–1713 (Španělské dědictví) 1780–1783 1756–1763 (sedmiletá) 1795–1815 (Revoluční a napoleonské) 1470 1570 1670 1780 Nizozemí 60 000 232 000 568 000 450 000 Německo 60 000 110 000 104 000 155 000 Británie - 51 000 260 000 1 000 000 Francie - 80 000 80 000 700 000 Itálie, Portugalsko, Španělsko - - 250 000 546 000 Dánsko, Norsko, Švédsko - - - 546 000 Severní Amerika - - - 450 000 Přepravní kapacita evropských obchodních flotil (tuny) Anglická expanze - Amerika •Zámořská expanze začala korzárskými útoky na španělský obchod a budováním obchodního a válečného loďstva; •Následně zakládání prvních osad – příklad Jamestown 1607-10; –Severní Amerika zbyla (není nucená práce); Virginská společnost, kmenový spolek Powhatan (60 z 500 na jaře 1610); pracovní režim, rezignace 1618; od 1619 Shromáždění s volebním právem majetných mužů; –1632 - Baltimore (Maryland), pokus o hierarchickou kolonii; stejně neúspěšná Karolína 1663; –20.léta 18st. všech 13 kolonií má systém Guvernérem a Shromážděním; – •Dvě geografické oblasti ostrovy (plantážová, otrokářská ekonomika) a pevnina (OC: chladné, chudé a bezcenné místo): –Příklad Jamajka 1655: plundrování, nájezd na Portobello 1668, reinvestice zisku do plantáží – export zboží na ENG lodích, odsávání zisků SPA, trh pro průmysl a prodej SPA koloniím; –1770 již 4x více lidí na pevnině – od 1620 vzniká diverzifikovaná ekonomika; kukuřice, kožešiny, dobytek, ryby, lodě, rejdařství, Boston: brzy finanční elita a bankovní služby; ekonomika komplementární s Karibikem; vyvážené demografické složení, replikace sociálních institucí; •V severní Americe: –dostupná půda, nízké renty, nákladná práce; vzdělání a výcvik – při neuspokojivých podmínkách odchod; rychlý růst populace; –Severní kolonie (NE) se industrializují; Maryland a Virginie monokulturní ekonomika (tabák); Carolina a Georgie osídleny imigranty z Karibiku – kopie (rýže a indigo, pak bavlna); nedostatek pracovní síly řešen otroky; •Regulace zákony o plavbě (1651,1660,1663) – proti zprostředkování obchodu + některé komodity pouze do ENG a případně reexport (tabák, bavlna, indigo); zákaz průmyslu, proti-anglické nálady; http://img.whenintime.com/tli/blaureano/an_overview_of_american_history/71a5c55e-62cb-4cbe-b1fb-c7d d9985cd4a/JS%202.png Soupeření Británie a Francie o zámořské impérium •1689-1815: 64 let válčení; střet námořní a pozemní velmoci; • •Francie v Novém světě (NS): –poslední, severní cesta; tresky a kožešiny, obchodní stanice a kontakty s indiány; –Nová Francie (NF): 1608 Quebeck, Montreal; řetěz opevněných osad, Mississippi a 1718 New Orleans; –Nedovolili Hugenotům emigraci, nezájem na masové migraci (zisky a mzdy), vysoké náklady na obranu; –Karibik: Martinique, Guadeloupe, Saint-Domingue – třtina (otroci); – •Mocenské soupeření v koloniích odrazem válek na kontinentu: –Augšpurské ligy (1688-1697) (FRA L.XIV) – válka krále Viléma (Iroquéská konfederace); –Španělské dědictví (1701-1714) (L.XIV a Filip z Anjou - SPA), v NS znesnadnění merkantilistických restrikcí, 1703 CA; –Jenkinsovo ucho (1739-1748) – asiento (dovoz do SPA kolonií), nájezd na Portobello (PAN); –(Rakouské dědictví 1740-1768); –Sedmiletá válka (1756-1763): •GB vs. FRA v Atlantiku + RAK vs. PRU (Kladsko a Slezsko); •v NS od 1753 – tlak na Mississipi + New Orleans; •v Evropě s GB jen HAN a PRU (Friedrich II. – úspěchy); •FRA – fiasko, místo invaze do GB prohry Lagos a Quiberon – fatální pro kolonie; •1759 rok zázraků: dobyli Quebeck a Montreal, Gua+Mar, Pondichery 1761, pevnosti v SEN a GAM; vstup SPA 1762 – GB obsadilo Kubu a Filipíny; •mír: NF pod GB + karibské ostrovy a Florida, FRA vráceny cukrové ostrovy a SPA Manila a Havana; •Námořní dominance: západní squadrona, řadové lodě, obrovské náklady; •Poválečná recese – GB Parlament odmítá daně i default, přesun nákladů na kolonie (podmínka zastoupení); zákaz expanze na západ; požadavek nezávislosti Sev.Am. kolonií 1776 (1778 FRA, NIZ, SPA); GB v izolaci; 1783 nezávislost USA. – D:\23120\Desktop\the-battle-of-quiberon-bay-12-november-1759-the-day-after-1400.jpg D:\23120\Desktop\Nová složka\Mapy OK\Střední Amerika-ořez.gif