INTEGRACE V LATAM
Březen 2020


POČÁTKY INTEGRACE
¢Od 60. let
¢Vychází z tradice „bolívarského snu“
¢Mnoho integračních seskupení, jejich mapa je nepřehledná
¢První integrací je Latinskoamerické sdružení volného obchodu (ALALC) – 1960
¢Ihned následuje Středoamerický společný trh (CACM)
¢V roce 1969 podepsána Cartagenská dohoda – vznik Andské skupiny
¢

70. A 80. LÉTA
¢Vývoj světové ekonomiky paralyzoval integrační snahy –ropné krize
¢Po celé LA dluhová krize a narůstá státní protekcionismus a neochota spolupracovat
¢Přesto vznikají další iniciativy – CARICOM, Amazonský pakt
¢„Ztracená dekáda“
¢

90. LÉTA
¢„Renesance integrace“
¢Nový regionalismus
¢Velké změny v politické i bezpečnostní oblasti v regionu
¢Jak obnovení spolupráce či její transformace, tak vznik nových projektů, jako je Mercosur či NAFTA
¢
¢

ETAPY INTEGRAČNÍHO PROCESU
¢Dle Bély Ballasy:
¢1: zóna volného obchodu – odstranění překážek obchodu mezi zeměmi, nikoliv navenek
¢2: celní unie – koordinace obchodní politiky, existence společného celního sazebníku
¢3: vnitřní trh – kromě zboží též volný pohyb služeb, osob a kapitálu
¢4: HMU – odstranění národních měn, koordinace ekonomických politik a rozpočtové politiky

SUPRANACIONALISMUS VS. INTERGOVERNMENTALISMUS
¢Souvisí s konceptem národní suverenity
¢Ochota vzdát se určitých kompetencí a přesunout je na nadnárodní těleso
¢V rozvojových zemích státy na suverenitu daleko opatrnější
¢
¢

DŮVODY PRO INTEGRACI
¢Primárně ekonomické – využití potenciálu většího ekonomického celku
¢V případě pokusů o politickou integraci též snaha o to, aby státy jako celek měly větší váhu v
mezinárodním dění
¢V rozvojovém světě často politické motivy převyšují nad ekonomickými
¢Přináší stabilitu
¢

TRADE PROMOTES PEACE
¢Ekonomická integrace zvyšuje interdependenci mezi jednotlivými státy – zájem na dobrých vztazích
roste
¢Posilování vztahů mezi společnostmi a důvěry

PODMÍNKY PRO INTEGRACI
¢Obecně ochota spolupracovat – zvyšuje se mezi demokratickými režimy
¢Výhodnost pro všechny zapojené země
¢Existence podobných zájmů
¢Sdílení obdobných hodnot
¢

DOPADY INTEGRACE
¢Zvýšení intraregionálního obchodu
¢Kapitalizace výhod většího trhu
¢Větší dopad v mezinárodním prostředí
¢Tvorba pravidel na vyšší úrovni (nutné hlídat dodržování)
¢Vyšší bezpečnost v regionu

MOŽNÉ PROBLÉMY
¢Existence vnitřních konfliktů
¢Různorodost států s ohledem na velikost a ekonomický potenciál
¢Nedostatek zdrojů a omezená schopnost nakládat s nimi
¢Různorodost zájmů
¢Nerovnoměrné rozdělení benefitů integrace
¢Nacionalismus, suverenita
¢Nedostatek „osobní chemie“ mezi lídry v regionu
¢Podílení se na více procesech

MOŽNÉ PROBLÉMY II
¢Nedostatečná role soukromého sektoru
¢Neodstatečná infrastruktura
¢Nedostatek integrace do globální ekonomiky
¢Obecně slabé státy
¢Nedostatečná úroveň byrokratů
¢Integraci není přikládána vysoká důležitost
¢Nejasný, široký záběr integrace

PRŮBĚH INTEGRACE
¢Pohybuje se kupředu tempem nejpomalejšího státu
¢Vztah mezi hloubkou integrace a počtem zainteresovaných států
¢Tendence k ochraně národních zájmů zpomaluje integraci
¢Otázka existence nezávislého a silného „soudce“
¢




ANDSKÉ SPOLEČENSTVÍ NÁRODŮ
¢Dohoda z Cartageny již z roku 1969
¢V 70. letech vystupuje Chile z důvodu rozdílného pohledu na ekonomiku
¢80. léta poněkud ustrnulý proces
¢V 90. letech nový impuls, snaha o vytvoření společného trhu s politickými prvky (náznaky společné
zahraniční politiky)
¢V současné chvíli v krizi, vystoupila Venezuela, Bolívie je do budoucna s otazníkem (dvojité
členství)

MERCOSUR
¢Založen 1991 Smlouvou z Asunciónu (změněno již 1994 Smlouvou z Ouro Preta)
¢Na počátku výrazný politický podtext – sbližování Argentiny a Brazílie
¢Krizová léta 1999-2003 – pád HDP, evidentní snížení provázání ekonomik
¢V současné době dokončována celní unie, pak je v plánu společný trh
¢2012 přistoupila Venezuela
¢Kombinované HDP 2.9 bilionu dolarů
¢V roce 2019 by měla přistoupit Bolívie
¢
¢
¢
¢




PROBLÉMY MERCOSURU
¢Dominance Brazílie
¢Různý pohled na integraci ze strany malých a velkých států – „slon, myš a dva mravenci“
¢Politický nebo obchodní integrační proces?
¢Dlouhé přistupování Venezuely
¢Obecně protekcionismus Argentiny a Brazílie (nyní lehce na ústupu)
¢Neschopnost vyjednat si obchodní smlouvy mimo oblast LatAmu
¢Ekonomická nestabilita – pár let zpět Brazílie, nyní Argentina
¢Není oslabeno postavení vznikem Unasuru?
¢

INTEGRACE A DEMOKRACIE
¢Demokracie může být jedním z „pravidel klubu“
¢Podmínka pro vstup či hrozba vyloučením v případě porušení
¢Otázka důvěryhodnosti hrozby
¢Hrozba je vyšší u bohatších zemí s velkou provázaností
¢Regionální bloky v tomto silnější než WTO či OSN
¢Paraguay a Mercosur v roce 1996
¢Paraguay v roce 2012
¢Venezuela a Mercosur 2016

REÁLNÉ DOPADY
¢Dočasné vyloučení Paraguaye z Mercosuru po odvolání prezidenta Luga v roce 2012
¢„Parlamentní puč“
¢Otázka, zda nebyly jiné důvody – vstup Venezuely
¢Vyloučení Venezuely v roce 2016 na základě kritiky lidských práv a porušování pravidel
¢
¢

NAFTA
¢Původně měla být jen US-CAN
¢Velká snaha prezidenta Salinase připojit se k projektu
¢Vznik v roce 1994
¢Striktně mezivládní charakter
¢Otázka, jaký vliv bude mít Trump – proces renegociace smlouvy v roce 2018 – USMCA
¢Trump chce snížit deficit, vadí mu maquiladoras
¢Fokus na autoprůmysl
¢

KRITIKA NAFTA
¢Dopad na mexické zemědělství – neschopnost konkurovat (především malí farmáři)
¢Nedostatečné snižování míry chudoby
¢O hodně pomalejší růst mezd, než se čekalo
¢Rozevírání nůžek mezi severem a jihem Mexika
¢Dopady na životní prostředí - maquiladoras
¢Deindustrializace USA, ztráta pracovních příležitostí (např. 350.000 míst v automobilovém průmyslu
mezi lety 1994-2015)







CESTA K FTAA
¢Iniciativa USA – Bush starší – 1990 – Iniciativa pro Ameriky  „zóna volného obchodu od Anchorage
po Ohňovou zemi
¢Summit v Miami – Deklarace principů – mezi jinými i závazek vytvořit FTAA do roku 2005
¢Hayes: úspěchu napomohla shoda na širokém spektru otázek, nutnost na nich spolupracovat a fakt, že
vlády měly demokratický mandát
¢
¢

DALŠÍ VÝVOJ
¢1998 Summit v Santiagu
¢Principy vytváření FTAA:
¢1) Vše založeno na konsenzu
¢2) V souladu s pravidly WTO
¢3) Přijímat se bude dohoda jako celek „single undertaking“
¢4) Komplementarita s již existujícími procesy

MIAMI 2003
¢Zlom, nešťastné naplánování po neúspěšném jednání WTO v Cancúnu
¢Snaha o vyjednávání buďto „variabilní geometrie“, nebo „FTAA-lite“
¢FTAA dodnes nevznikla a pravděpodobně nevznikne
¢

NEJVĚTŠÍ PROBLÉMY FTAA
¢Pozice některých zemí
¢Problematika zemědělství
¢Existence integračního seskupení zahrnujícího prakticky celou JA – Jihoamerické společenství
národů
¢Dnes vznik nereálný

UNASUR
¢Jihoamerický projekt pod taktovkou Brazílie
¢Navazuje na ideu SAFTA z 90. let
¢Hlavní sídlo v Quito
¢Výrazně institucionálně inspirováno Evropskou unií
¢Vize volného pohybu osob, zboží (2014-2019) společné měny
¢Účastní se všechny státy jižní Ameriky

VÝHLEDY UNASURU
¢Zatím se vyvíjí velmi pomalu
¢„Budování důvěry“
¢Emancipace od USA
¢Role Brazílie?? – Dilma a Bolsonaro jiný přístup než Lula
¢Ekonomická krize v Brazílii moc nepomohla
¢Chile jako hodnotový leader?
¢V minulosti nevypočitatelný Chávez, dnes další vývoj ve Venezuele a jeho dopady na region
¢

ALBA
¢Bolívarská alternativa pro Ameriky
¢Ideologická integrace – spíše blok obdobně smýšlejících zemí
¢Projekt bývalého venezuelského prezidenta Cháveze
¢Kuba, Bolívie, Nikaragua, Dominikánská republika, Ekvádor
¢Po smrti Cháveze význam upadá
¢Nyní Venezuela nemá prostředky, aby táhla spolupráci dále

PACIFICKÁ ALIANCE
¢Založena 2012
¢Chile, Perú, Kolumbie, Mexiko
¢„Pacifické pumy“
¢Třetina HDP LatAm
¢Vyšší dynamiky hospodářství
¢Spojuje je liberální a proexportní přístup k obchodu
¢Pragmatičtější přístup omezený spíše na ekonomiku
¢Zatím slabší intratrade
¢Snaha přistoupit od Panamy a Kostariky
¢Protiváha Mercosuru?

OBECNĚ KE STAVU INTEGRACE V LATAM
¢Nedostatek politické vůle
¢Není chápána jako priorita
¢Odlišnosti v politické i ekonomické rovině
¢Příliš mnoho platforem
¢Postupuje kupředu jen velmi pomalu
¢Stále slabá infrastruktura
¢Tarify klesly, ale spousta netarifních opatření