Studená válka
Historické pozadí a podmínka pro vznik NATO
Doc. PhDr. Zdeněk Kříž, Ph. D.
1

Druhá světová válka a její důsledky
2
Evropa – Postupimská konference: 17.7.1945 – 2.8. 1945
Druhá světová válka končí 2. 9. 1945 podpisem kapitulace Japonska.
Důsledky
1. Mocenský nástup USA a SSSR, definitivní konec dominance evropských států ve světové politice
2. Lidské ztráty - na 60 mil lidí, z toho asi 40 mil SSSR (až 17 - 30 mil vojáků a členů NKVD)
3. Válečné náklady a škody na 1 150 mld. USD
(stíhačka stojí kolem 30 000 USD, strategický bombardér 150 000 USD, vývoj JZ včetně tří prototypů
2 mld. USD, osobní automobil střední třídy kolem 3 000 USD, roční plat kvalifikovaného amerického
dělníka byl 2000 USD, levný osobní automobil stál do 1000 USD)
4. Obrat doleva v mnohých evropských státech, vzrůst popularity SSSR.
5. Příznivé podmínky pro instalaci komunistických režimů.
Snaha o globální zajištění míru – OSN – organizace kolektivní bezpečnosti – nástupce SN (1919,
1940, 1946)

Stalinův podíl na vzniku NATO
•18. 3. 1949 –  Washingtonská smlouva - 12 zakládajících zemí.
•
•Vyvrcholení vývoje 1945 – 1949 – nárůst sporů mezi USA a SSSR ústící ve studenou válku
•
•Vytvořily se předpoklady pro vznik NATO.
•
•Podpora mnoha politiků Západní Evropy a USA versus sílící odpor levice a levicových intelektuálů
•
•W. Churchill považoval vznik NATO za dílo J. V. Stalina, který svojí politikou západ sjednotil.
•
•Stalin měl dle jeho pojetí sjednotit Západ, který ještě v roce 1946 v zásadě odmítal Churchillovy
výzvy k úzké alianci anglosaských národů.
•
•Bez aktivního podílu SSSR by se jen stěží podařilo překonat americký izolacionismus.
•
•Po skončení války převládaly v USA hlasy, že USA by se měly z Evropy stáhnout.
•
•Severoatlantická aliance vzniká na pozadí studené války.
•
•NATO je produkt studené války.
•
•Na rozdíl od Varšavské smlouvy ji bylo schopno přežít.
•
•Proč???
•
3

Badatelské přístupy ke studené válce
4
1.Interpretace – příčinou je expanzivní charakter zahraniční politiky SSSR. Tradiční způsob.
2.Interpretace – příčinou je expanzivní politika USA, monopolizovaly okupaci Japonska, vyloučily
SSSR z vlivu ve Francii a Itálii a rezignovaly na spolupráci se SSSR v Německu. Jedním ze zdrojů
revizionizmu, kromě neomarxismu, je i gaullismus, který tvrdí, že instituce západního světa jsou
přizpůsobovány americkým potřebám.
3.Interpretace – jde o logické vyústění existence pouze dvou velmocí. Neklade důraz na chování
mocností ale na strukturu systému.
4.Jde o přirozený důsledek existence kapitalismu, který plodí války. Marxistická interpretace.
Problém periodizace: počátek se těžce hledá.
1946 Fulton a projev Churchilla, kdy rekapituluje minulé události – těžko udržitelné.
1947 Trumanova doktrína; Ždanov vystupuje s koncepcemi dvou táborů, míru socialismu a války
kapitalismu ve Varšavě.
1948 První berlínská krize a letecký most Západu – nejpozději tady.
Konec: 1990 -  Pařížská charta pro novou Evropu nebo 1991 - rozpad SSSR.

5
Fulton – W. Churchill
„Od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona.
Za touto linií leží všechna hlavní města starých států střední a východní Evropy. Varšava, Berlín,
Praha, Vídeň, Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Sofie, všechna tato proslulá města i s obyvatelstvem
jejich zemí se ocitla v oblasti, kterou musím nazvat sovětskou sférou a všechna jsou vystavena
nejen té či oné formě sovětského vlivu, ale i vysoké a v mnoha případech rostoucí míře ovládání z
Moskvy. Jediné Athény – tedy Řecko se vší svou nehynoucí slávou – mohou svobodně rozhodnout o
vlastní budoucnosti ve volbách konaných pod dohledem britských, amerických a francouzských
pozorovatelů. Polské vládě ovládané Ruskem se dostalo povzbuzení, aby se neoprávněně zmocnila
rozsáhlých německých území a právě probíhá masové vyhánění Němců, jehož hrozivý dosah si až dosud
nikdo nedokázal představit. Komunistické strany, které v těchto zemích byly velice malé, získaly
postavení a moc zdaleka přesahující počet jejich členů a ze všech sil se snaží prosadit totalitní
vládu. Téměř ve všech případech byl nastolen policejní stát a prozatím nikde, s výjimkou
Československa, neexistuje skutečná demokracie.“
„Na základě toho, co jsem u našich ruských přátel za války spatřil, jsem přesvědčen, že nic
neobdivují tolik, jako sílu a k ničemu nechovají menší úctu, než k slabosti, především vojenské. Z
tohoto důvodu ztratila stará politika mocenské rovnováhy své oprávnění. Nemůžeme si dovolit…
pohybovat se v mezích nepatrné převahy a tím se vystavovat možnosti, že by někdo mohl podlehnout
pokušení a pokusit se o vzájemné změření sil…“
„Budeme-li se neochvějně řídit Chartou OSN a budeme-li vystupovat s vědomím klidné a střízlivé
síly, která netouží po cizím území ani bohatství a nepokouší se svévolně ovládat lidské myšlení,
spojí-li se všechny britské materiální i morální síly a přesvědčení s vašimi v bratrském svazku,
cesty k budoucnosti zůstanou volné nejen pro nás, ale pro všechny, a nejen dnes, ale i po všechna
příští staletí.“
Winston S. CHURCHILL, Druhá světová válka, sv. VI., Praha 1995, s. 645-655.

6
Studená válka - význam
•
•
•
Studená válka:
Zastínila pluralitu mezinárodního napětí (např.Blízký východ, Indie-Pákistán, Čína – Vietnam, Čína
– SSSR, Vietnam – Kambodža atd.) .
Zmrazila mezinárodní situaci ve stavu provizória, zejména vzhledem k Německu (Koreji, Číně a do
1975 i Vietnamu)
Naplnila svět extrémně ničivým množstvím zbraní, které stačily ke zničení 50 – 100 planet velikosti
Země.
Zablokovala akceschopnost globálních bezpečnostních institucí, zejména OSN.

Poválečná orientace ZP USA a VB
•Na konci 2. světové války - USA a VB - projekt OSN. Prioritou zejména pro americkou diplomacii.
•
•Jednání Roosevelta se Stalinem v Teheránu a na Jaltě (4. 2. 1945 – 11. 2. 1945) se nesou ve
znamení USA získat SSSR pro tento projekt. Ústupky USA.
•
•Roosevelt a Stalin hovoří jiným jazykem. R. idealismus naráží na nepochopení u realisty Stalina,
který za celým projektem hledá léčku.
•
•Stalin byl uvažováním bližší Churchillovi - na podzim 1944 údajně nabídl dohodu o vymezení sfér
vlivu na Balkáně. Pro SSSR Rumunsko a Bulharsko (90%), pro Západ Řecko (10%), Jugoslávie dalšímu
vývoji.
•
•SSSR by dostal jen to co už měl. Formální dohoda nikdy nebyla!!
•
•Myšlenka sovětské sféry vlivu v Jaltě nebyla formalizována, de facto vznikla.
•
•Západu nezbývá nic jiného (válka) než je tolerovat, i když nesouhlasí.
•
•Sovětská sféra vlivu/sovětský blok – výsledek válečných operací ve 2. sv. válce, nikoli dohod v
Jaltě a Postupimi!
•
•Pokud by šlo o sféru vlivu, ve které by státy nevstupovaly do spojeneckých závazků bez souhlasu
SSSR, vojensky jej neohrožovaly a ten se nemíchal do vnitřních záležitostí, nemuselo by jít o
rozdělení Evropy a ohrožení demokracie.
•
•Stalin ale od počátku (dle svědectví Jugoslávských komunistů od roku 1946) hovoří o potřebě
transferu systému, o systémové změně a hlavně ji začal v dobytých zemích realizovat.
7

Kde končí náš svět?
•Komunisté prohráli drtivě volby v Maďarsku a Rakousku.
•
•Sověti a Američané opustili ČSR. Západ přesto znepokojen politikou SSSR, zejména obstrukcemi v
OSN.
•
•Sovětský tlak na Turecko s cílem získat vojenskou základnu v Úžinách a snaha o anexi severních
provincií Iránu (přelom 1945/46)
•
•Otázka: není cílem SSSR oprášit teze o vývozu revoluce z 20. let?
•
•Hrází dle Churchilla mělo být spojenectví anglosaských národů - 1946 odmítnut v USA.
•
•Ještě více rezervovaná byla ZE. Komunisté jsou velmi populární v Itálii, Francii a Československu.
•
•Za hlavní úkol se jeví vnitřní konsolidace ZE a ne zadržování SSSR. ZE chce americkou pomoc. USA
za pomoc požadují aktivní podporu rozvoje svobodného obchodu.
•
•Obavy vzbuzuje postoj SSSR k budování mezinárodního ekonomického řádu na bázi MMF, SB a GAAT.
•
•V USA sílí idea podpořit hospodářskou rekonstrukci Západu ne proti SSSR ale bez SSSR. Tato
politika se prosadila po roce 1947.
8

Percepce SSSR
•1945 američtí znalci SSSR - George Kennan a Averell Harriman (velvyslanec v SSSR) -  v jednání se
SSSR  strategie „něco za něco“.
•
•Kennan – Dlouhý telegram (únor 1946) se domníval, že nedůvěru SSSR není možné rozptýlit – jde o
povahu režimu a jeho cíle. SSSR se v B, R, P a M choval jako správce dobytých území (rekvizice
majetku, deportace obyvatel, likvidace nekomunistických předáků, nerespektování legitimních
exilových vlád) – obavy Západu o budoucnost této oblasti.
•
•USA se dle nich měly zaměřit na budování atlantického společenství se zeměmi západní Evropy –
velmi revoluční návrh versus.
•
•Proti veřejnost USA - se „strýčkem Joem“ se bude možné domluvit.
•
•Podstatu sovětského režimu a jeho zločiny tehdy chtěl znát málokdo.
•
•Churchill požadoval v roce 1945, aby USA a VB postoupily co nejdál do SE. Odmítnut USA, které si
přály dohodu se Stalinem.
•
•USA spokojeny, že se s SSSR dohodly na vzniku OSN (jejich a britský vynález) a že se rámcově
dohodly i na správě a osudu Německa (Postupim). Uspokojení USA podporoval i jaderný monopol.
•
•Truman - po Postupimi přesvědčen, že se Stalin bude respektovat dohody z Jalty, tj. právo národů
vybrat si vládu, jakou uznají za vhodnou a vojenskou pomoc proti Japonsku.
•
•
•
•
•
•
•
9

Sovětská politika na počátku studené války
•
•
•
10
Stalin již v letech 1945/46 (svědectví Jugoslávských komunistů - Milovan Đilas) hovořil o nutnosti
nastolit v jím obsazených zemích vlastní společenský systém.
Sovětizace obsazených zemí byla dle dnes přístupných pramenů Stalinova koncepce, jež se zformovala
už v době, kdy pokračovala spolupráce se Západem.
Nešlo o reakci na SV. Nejprve byl počátek sovětizace (Polsko 1945, potom studená válka).
V Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku jsou dosazeny levicové vlády přátelsky nakloněné SSSR.
V případě Polska se USA a VB musely spokojit s doplněním lublinské vlády politiky z emigrační vlády
v Londýně a se slibem svobodných voleb.
Co bylo alternativou?
Jenom válka s SSSR – obecně nepřijatelné!!!
SSSR vyvíjí tlak na Turecko, požadují územní ústupky a revizi statutu Úžin.
USA v roce 1946 na žádost turecké vlády reagují vysláním křižníku do Egejského moře.
Sovětské požadavky ustaly, nicméně napětí zůstalo.
Novikovův telegram (velvyslanec SSSR v USA, září 1946) – zpracován z nařízení Stalina a poslán do
Moskvy. Za narůstající nepřátelství mohou USA a VB.
Jejich politika odráží agresivní povahu světového imperialismu s cílem získat světovládu. Ohniskem
jejich sváru se ale stane BV.
Dodnes hojně citován revizionistickými autory – Stalinova propaganda úspěšná.

Trumanova doktrína a Marshallův plán
•V roce 1947 SSSR a jeho pátá kolona likviduje zbytky demokracie v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku.
•
•Komunisté falšují volby v Polsku - porušení dohod z Jalty a Postupimi, tam se Stalin zavázal
výměnou za respektování komunisty ustavené vlády v Lublinu provést svobodné volby. Předseda vlády
Mikolajczyk uprchl a jeho lidová strana je rozpuštěna.
•
•Snahu Západu o hospodářskou obnovu -  hráz krajně levicovým tendencím.
•
•Truman se rozhodl podpořit Turecko (pod tlakem SSSR) a převzít britské závazky v Řecku (občanská
válka mezi komunisty a monarchisty – 1946 - 1949).
•
•Březen 1947 -  žádost Kongresu o podporu 400 mil USD - chladné reakce, projev považován za příliš
agresivní (kritizuje jej i Kennan) – strategie zadržování komunismu na světě.
•
•Všeobecnou podporu získal až program z června 1947 – program hospodářské obnovy, Marshallův plán -
do konce roku 1952 poskytnuto 13 mld. USD (nakonec ne jen pro Evropu).
•
•V rámci GAAT – proto USA vážně nepočítají, že se jej účastní SSSR.
•
•Strategie bez SSSR ale ne proti SSSR. Sověty ovládané země a Finsko účast na MP odmítly.
•
•Naplnila se Kennanova slova „kde vládnou Sověti, náš svět končí“.
•
•
•
•
•
•
•
11

Rozdělení Německa
12
Stalin 1946: Německo musí být získáno. Dvě překážky.
1. Brutalita s jakou RA postupovala v jí obsazovaných územích. Mezi lety 1945 – 1947 bylo
znásilněno na 2,5 mil německých žen. Důsledek: nepřátelské postoje Němců, které přetrvávaly hluboko
do druhé poloviny 20. století.
2. Postoj spojenců. Jednostranný postup SSSR ve východní a střední Evropě nutí k ostražitosti.
Snaha o konsolidaci vlastních okupačních zón.
Poté, co Němci pochopili možné důsledky ovládnutí Německa Stalinem podporují západní postup.
Spor mezi Západem a Sovětským svazem o provedení měnové reformy. Nakonec proběhla odděleně v
západních okupačních zónách a zóně sovětské.
1947 - Bizonie (USA a VB). Jedním z hlavních cílů bylo vytvoření předpokladů pro hospodářskou
obnovu válkou zničeného Německa. Zahájeno budování institucí.
K Bizónii se dubnu 1949 připojila Francie (Trizonie).
Sársko mimo SRN až do1. ledna 1957 (referendum).
Přes Bizonii a Trizonii nakonec vznikly dva německé státy – SRN a NDR na podzim roku 1949.

Pozice USA ve studené válce
•
•
•
13
Bipolarita – USA versus SSSR, Velká Británie není třetím to party po rozhodnutí dekolonizovat a
rozpustit impérium.
Úpadek dalších mocností: VB, Francie, Japonska, Německa a Itálie.
USA vzešly z války nesmírně posíleny.
Vysoký veřejný dluh – 120% HDP – dluží sami sobě!
Relativně nízké ztráty (400 000 lidí), vedení boje mimo území USA.
Rozsáhlá demobilizace (10 000 000 vojáků) – dodatečné zdroje pracovní síly – ženy zůstaly většinou
na trhu práce!
Po konverzi průmyslu, odstranění státní regulace zavedené za války a celkové liberalizaci ekonomiky
produkují USA na konci 40. let téměř 50% celoplanetárního bohatství, obhospodařují dvě třetiny
zlatých rezerv a mají převahu ve vědě a technice.
Americká veřejnost věří, že zvítězil americký způsob života.
USA mají zájem na formování prostředí pro světový obchod.
Spojené státy jsou světovou jedničkou jak v ekonomické, tak vojenské rovině (monopol na JZ a víra,
že si jej uchovají dlouho).

Demobilizace v USA
•1944 v USA přijata formou zákona Deklarace práv vojáků – program podpory demobilizovaným
příslušníkům US Army (půjčky, stipendia a studium)
•
•Zrušení povinné vojenské služby, pokles obranných výdajů (ze 76 mld. USD na rok 1945 na 11,5 v
roce 1947. Výdaje na obranu se zvětšují až od roku 1947.
•
•1945 – 11,5 mil vojáků, 1947 1,5 mil vojáků.
•
•V Japonsku 5 divizí, v Německu dvě americké divize a v Rakousku 1 brigáda.
•
•V USA vládne opojení atomovou zbraní – zánik masových armád.
•
•Podobně klesají početní stavy VB a Francie. Francie má většinu sil vázánu v Indočíně.
•
•Přestože rozdělení v Evropě bránu jako fakt, v roce 1947 ještě není SSSR považován za protivníka.
•
•Za hlavní hrozbu je nadále považováno Německo, vůči kterému Francie a VB podepisují v roce 1947
Dunkerskou smlouvu.
•
•Platná 50 let, spolupráce v případě německé agrese.
•
•
•
14

Pozice SSSR
•
•
•
15
SSSR - ekonomický trpaslík s obřím vojenským kyjem.
Obrovské ztráty pracovní síly – při sčítání lidu v roce 1950 měl SSSR jen 178 mil obyvatel, přes
anexi Baltských států, Podkarpatské Rusi, Besarábie, severní Bukoviny a východního Polska, Kuril a
malé části Mandžuska.
Ztráty kolem 27 mil lidí ( nejméně 17 mil vojáků).
Ještě v roce 1959 připadalo na 1000 žen jen 633 mužů (věk 35-44let), problémy pro hospodářství i
průmysl. Nezamýšlený důsledek: emancipace žen.
Zničeno 1710 měst, 70 000 vesnic, 32 000 průmyslových podniků, 62 000 km. železnic, 16 000
lokomotiv. Ztráta 65% koní (7 mil z 11,6), zničeno 137 000 traktorů, 49 000 kombajnů, 40 000
nemocnic, 84 000 škol.
Otázka spolehlivosti dat - lze rámcově věřit. Nezávisle ale ověřena nebyla.
Byly zničeny nejvyspělejší části SSSR, přes které několikrát přešla fronta.
Jenom jedna země utrpěla větší relativní ztráty – Německo, které bylo zničeno celé.
HDP SSSR - 10 – 20% HDP USA z roku 1945.
Tehdy se operovalo s 30% - 50%, což opakovalo i mnoho západních autorů ještě v 80. letech

Demobilizace v SSSR
•Sovětská armáda zůstává ve všech zemích kam se probojovala s výjimkou ČSR, z které se reciproční
stahuje jak SSSR, tak USA.
•Demobilizace probíhá od července 1945 do ledna 1948.
•
•V roce 1945 – 11 mil vojáků (bez NKVD), 1948 propuštěno na 8, 5 mil. Povolávání nových ročníků,
takže SSSR má ve zbrani 5 – 5,5 mil vojáků v roce 1948.
•
•SSSR má 200 divizí, vybavených moderní technikou a vedených vojáky s bohatými bojovými
zkušenostmi.
•
•Pozemní síly byly ve srovnání s protivníky relativně nejsilnější v historii SSSR.
•
•Problémy v letectvu. Zaostávání za Západem v tryskových motorech, radiolokaci a aerodynamice.
•
•Snaha získat nov technologie: u Němců a od spojenců. Západ dodává SSSR nejmodernější zbraně ještě
v roce 1946 – kopírování, motory do MIG – 15.
•
•V letech 1945 – 1948 zaostávání SSSR největší.
•
•USA ale mají jen několik použitelných jaderných bomb a hlavně SSSR není chápán jako protivník.
•
•Satelité: armády dle sov. vzoru. Systém poradců (ČSR) nebo instalace sovětské generality (Polsko).
•
•SSSR se orientuje na kvantitativní převahu – po celou SV.
16

Překonání amerického izolacionismu
•Na přelomu  let 1947/1948 - Sověti začínají být pomalu chápání jako bezpečnostní hrozba.
•
•Rozdělením Evropy SSSR pohltil území s 25 mil. obyvateli a obklopil se pásmem satelitů sahajícím
až do střední Evropy – obavy z budoucnosti.
•
•Z britské iniciativy byla zahájena jednání o vzniku „Západní unie“.
•
•Převrat v ČSR v únoru 1948 sice nemění poměr sil, avšak vzbuzuje obavy.
•
•SSSR zahájil nátlak na Norsko s cílem vnutit mu princip omezené suverenity. Finsko se v roce 1947
sovětskému tlaku ubránilo.
•
•Jednání o vzniku Bruselský pakt (březen 1947), Západní unie prokázala ochotu k akci při
zajišťování své bezpečnosti. Organizace vzniká roku 1948.
•
• Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Velká Británie.
•
•Problém sčítání nul, otázka zapojení USA.
•
•V USA je ale nutné překonat izolacionismus a zásadu G. W. o nevstupování do aliancí s evropskými
zeměmi v době světového míru.
•
•V USA ale mezi politiky sílí hlasy, že je nutné se sovětské hrozbě postavit.
17

Vandenbergova rezoluce
•Již od jara1948 konzultují USA, VB a Francie možnosti spolupráce v rámci Západní unie – rozhodnutí
vybudovat kolektivní bezpečnostní organizaci v oblasti S. Atlantiku.
•
•Americké vojenské kruhy -  angažmá Šp., Niz., Dán, Islandu, It, a Port.
•
•Vstup USA do ZU nereálné. Problémem je otázka formy zapojení USA.
•
•SSSR ztrácí mimo pokrokovou veřejnost poslední zbytky popularity.
•
•Odmítnutí MP, sovětizace VE, rozsáhlá špionáž proti USA a agresivní rétorika – z problémového
spojence je nebezpečný protivník.
•
•Republikáni (většina v Kongresu od 1947) ale nechtěli poskytnou šanci dem. prezidentovi na další
zahraničněpolitickou iniciativu.
•
•Řešení: Vandenbergova v Senátu (poměr hlasů 64:4) 11. června 1948 č. 239
•
•Senát doporučuje prezidentovi co má udělat – založit NATO!!!
•
•11. 6. 1948 – jednání o spojenectví začínají oficiálně.
•
•
18

Vznik NATO
•SSSR vytvořil pro jednání příznivou atmosféru – 24. 6. 1949 zahájil blokádu Berlína s cílem
vytlačit z něj Západ – reakce: letecký most.
•
•Jedná se o teritoriálním záběru organizace, USA odmítají vstup do Západní unie a uvažují o
začlenění států od Š po I.
•
•Koncem října 1948 dosaženo shody. Název severoatlantický navrhlo Nizozemí. Po prezidentských
volbách v listopadu 1948 začala v prosinci jednání o textu smlouvy.
•
•Debaty o článku 5. Senát odmítá formulaci, že státy podniknou kroky, které budou nutné, protože to
v žargonu znamená vyhlášení války, jež přísluší právě Senátu.
•
•Kompromis: kroky, které státy budou považovat za nutné.
•
•Debaty  čl. 6., Francie prosadila, že se vztahoval i na alžírské departamenty.
•
•Ze strat. důvodů i Portugalsko (Salazar, rozpor s hodnotami).
•
•4. 4. 1949 podpis Washingtonské smlouvy – 12 zakládajích členů: USA, Kanada, VB, Francie,
Nizozemí, Belgie, Lucembursko, Portugalsko, Itálie, Norskem, Dánsko a Island.
•
•Potřeba naplnit deklaraci konkrétním obsahem.
19

Evropská bezpečnostní architektura
•Počátek 50. let – doformování jádra současných bezpečnostních institucí.
•
•Další vývoj na pozadí SV.
•
•Organizace kolektivní bezpečnosti
•
•OSN – prubířský kámen akceschopnosti – Korejská válka – 1953-1956.
•
•Organizace kolektivní obrany
•
•Organizace Bruselské smlouvy – 1948 – od 1954 – ZEU.
•
•Severoatlantická aliance – 1949.
•
•Varšavská smlouva – 1955.
•
•Mezinárodní bezpečnostní režimy
•
•
•
20

Další literatura nad rámec povinné ke kurzu
•Luňák, Petr (1997): Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce. Praha.
•
•Nálevka, Vladimír (2000): Světová politika ve 20. století I. Praha: Aleš Skřivan ml.
•
•Plechanovová, Běla – Fidler, Jiří (1997): Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1941 – 1995.
Praha.
21