Kapitola 4 Sametová revoluce. Příčiny a průběh pádu komunistické moci1 Stanislav Balík Známky blížícího se kolapsu komunistického panství byl" »°f6 pozorovat od poloviny osmdesátých let. V červenci 1985 se uskutečnila velká katolická pouť na Velehradě, místě spojeném s počátky &ske a moravské kultury a křesťanství. Ačkoli se komunistické organy snažily pouť znemolnit, či alespoň maximáln* omevat, neměly už k lo,nu dostatek síly a autority. Z poutí* ľ? "Ľ|,V"S' Protirežimní shromáždění za dobu komunistické vlády, jehož se zúčastnilo až dvě stě tisíc lidí, z nichž cca dvě tře-y predstavovali mladí lidé. Zvlášť jejich účast byla pro režim l> ol. on - slo o popření komunistických líčení církve jako «le- »K)4: liB^ '"" ^ napf- C"hra 2001: ie8-174> ";'"S ee,l«ľlľ'ý i",'"''**í; SĽ Vy'Ľvih' nefunkčnost dosavadních Dio-Z,n ,; r",f°™aCníCh ka™U' »ři "ovládnutí reakce na kata-ě'* f'",'y V l:Ľ"'»'>yl" v dubnu 1986. KSČ ab- áhíí ľľ -řf?'odci" Michaila S. Gorbačova na j«>m generainino tajemníka nv i^qco i v čala projevovat mj. LirZ^Ĺ daku ľ ^ * * sc promítalo clo čím dal Ä ^"ad^^"tské kruhy, «* ^^mím poli a následně i AffiK" C^' ICko munistického bloku, spojená s fr,.,ľ romcna celeho k° ' POJCna s ŕen«meny perestrojky a glasnosti, Části kapitoly jsou přepracovanou Vcivíre*iftH 1-1 .„ .....200JÍ. /',tcxUl »ahk 2015 a Balík, Ilol/xr, Ko- peček Pfttom pro KSČ znamenala spíše komplikaci XVII. jez v Meznu 1986 totiž perestrojku ve skutečnosti f^lvlhodné * k°nzervovat daný stav. Vedení KSČ se dostalo do J-g^n*. situace. Personálně se od začátku normalizační azete !»V Přičemž po necelá dvě předchozí desetiletí^Mflákvt J*° identity představovala bezpodmínečna poslušnost^ ^ svádět perestrojku a glasnost Cmoskevsky vzo.; ^ y "*nalo popřít vlastní politiku minulých let (k cl » a Jo ^ ;,n<=jvyššíeh orgánech KSČ srov. Štefek 2014: P"^^ jež 1985A986-1989 nesla vc znamení opa^f^dní pod-hyla faktickým vypovězením respektu Moskve,. dosav* "** ccsk0sl„vensUéh0 komunismu. Ve strukturách g- ^ ^ k Prohloubení rozporu mezi vedením („starými h ickou ge. °nioženo vizí změn, a mladší - nepočetnou -tecn variantu funkcionářů, jejichž zájmem bylo nalczt taKc ,u ^Qlo vývoje, která by i v situaci ztráty mocenského "možnila zachování jejich individuálních Poz,c. orientovaným _ Latentní konflikt uvnitř strany mezi PraSmd j v ekonomice, křídlem, ochotným přistoupit na jisté retorm^íc'ím tuto možnost a 'dcologicky ortodoxním proudem, odmit J demontáži mo-»0 začátek procesů, které by vedly k po»l ^otcvřené střet-noPolu KSČ, do listopadu 1989 nevykrysta izo . ^ ye funkci nutí. Některé kroky, např. vystřídání Gusta odchod idco- pnerálního tajemníka ÚV KSČ MflousemJ. vo,bách do Fe-> Vasila Biíaka z Ú V KSČ či novela f**^ kandidátů na detálního shromáždění, umožňujíc, vcunn adekvátm re- Jeden mandát, to vše již není možno ^,hávání majoritní cast. *S na události, nýbrž spíše symptom po alespoň ml- ^nických elit za vývojem a křečovité" ^ ^^ala radu "'mum moci. KSČ tak v druhé polov* dohledu zc strany ^ámek vnitřního rozkladu. Ztráta pat ncpoznane situace. SSSR vystavila vedení KSČ clo nove>«_ ^ ^ v KSČ provázen f itřes politického monopolu na koř< , realitou- hlubokou deziluzí a nemilosrdný víccmene klasické situace V československu jsme byla rozdílena na M Pro konec totalitního režimu; stato ft ^ stvrzovala neoíi-křídla, reformní a konzervativní 97 Í;*'" SCÓ"a' 3 toJ'ak dÓHtenUké kruhy fPalouš 1993). vétšim,. "'ľ V'StVy sP°ícáno«i. Nicméně Československo * od stiek n"y ,° Xľľľ°|,S,<>;ch ze*»' "«iIo tím, že reformní tonu* •W'-vAí mm ľ, ,fsľov- foukal, Litera, Tfejchman 200°. faktickou SJ ň M;id',rsk;l sc <«le Československo \W? ici Íe , ľyZ'U'mnOSlí °PQZÍce - jakkoli byla stále aktivfléjä P ccfákí vÁ . -V?StáValy nízké. Známost opozičních tých let ve 'C,U,SlÍ a Polit% nesl se konec osmdesa; kapitolu) l { " u " L;",ZC,"sl"',(--&"^<é smlouvy" (viz předchozí přestávalUtth. nevh°dnou strukturou ekonomiky. 8**» vatel. Tato orVk- PCM "fP rostoucí konzumní očekávání oby-tých letech bvh lVa,ni,'-doStateené naplňovaná ještě v sedmdesa-soeiálního stanlrn - dCSCtÍIcd P^lňována patrným růstem Posukovaným oní V ZfP.adní EvroP«- obzvláště citlivě občany kem a SRN.'' MOV"avauí se sousedními zeměmi - Rakous- C )cl roku 19( " "ích P^^mň^S^^ff9 podoba a strategie opoz.ě-* základem v ml y vznikat n(,vé organizace, vc- ganizacemi přetrvával H" Vc srovnáni sc staršími OT- Práv, nicméně poprvé se 'v naobranu lidských a občanských táhal 1999). Přes ' " '"'ojevům scházela až do HsW Ize to doloží, j ,|0i)()v. vtcl< (srov. Vanék ,(J()4: garu KSČ nedôverovala stranic- ířJ Padu 1989 společná organizační a politická plaforma stejné jako Protirežimní strategie (Měchýf 1999: 60-63; Suk 1997a: ^ílJ-, Běh událostí a zmčnu společenské atmosféry nakonec urych % události zahraniční - rychlý rozklad komických_rtómfl * Polsku (srov. např. Dudek 2002: 32-80), Madarsku aNDRW ^ukak Litera, Tejchman 2000: 706-708). KMto™"S£*£ masivní vlna východních Němců, prchajících do MŮJ, -sahla i československo (konkrétně velvyslanectví SRN ^ 1» J Jednalo se nepochybně o důležitý moment s vlivem na zme společenské atmosféry (Tůma 1999: 163).' Listopadové události ,.,iímavvm československo bylo vc středoevropském P^Z£X Příkladem zeme, v němž časově splývaly (WW?_ k demokracii - liberalizace a demokratizace^ J y ého *mčnč režimu nepředcházela žádná fáse výzriamnejw^ ^ uvolňování. Výše zmíněné procesy ^eKO A zábnutí starého režimu. V případě Ceškoslcje^^ P ^ ^ vořit o úspěšném přechodu k demokracu; vy ^okracie se zárukami. Jak vlastne cely ^tJmcQ v polovině lis-Hodně obecně řečeno - náhle a rychle. izolovaný nerefor- topadu 1989 představovalo CeskoslovVfl někoiik málo dnů, aby kovaný ostrov vc střední Evropě, staC* zhroUtil, vzdal moci. SĽ tuzemský komunistický režim vni n emancipaCe společ- %ehlost jeho kapitulace, stejně jako rycřii nosti připomíná pád domina. n0nCejní potlačení oficiální Spouštěcím momentem se stalo^ l? Ustopadu 1989 (povolené) studentské demonstrace cesy typu oievic-m, r ír.;ínl výrazný1" \» »----- j uzavřený prostor ^orm^J^ ^ fáze . demokratiz; Na úspěšnou M*f^^%&ýhh institucí a prosazeni der chází k budování dcmo^aUcKy Kunc 1994: 9( videi lny f srov. IWWorsUl^ 99 se vz spon l rum (Ol '>!>' n Ir Padcsátómu výročí smrti studenta Jana QpW* poHclf lt ^ PerZekuce- Nešlo přitom o první podobný tvídy i» t . f " Prní ,zc d"*vat do srpna 1988, další do ledna "trujícíchS 'ĽlKly '' l7' li$t0Pad" '989 byl" mnoho demon-,!.„ií, '"'!" P(>licií *ito. Zřejmě klíčovým rozdílem *■ «bití je n í ľT rbÍ,ÍZad vcřcÍ"<«" * stala «** 0 míně i tak b°,StUdCnta' ^m P sice za dva dny vyvrátil, D«* fení ze zásah, u p**chol°gfcký dopad mimořádný.5 Pob°* ■ípSír*"'' k vyhlá.i„í protestní stávky, k»» Hánních ! 11 Pražských divadel. Na v/ně masových COF^.jchoS ,VZnikl<> 19' listoP«d« 1989 Občanské fó-Do OF se záhy zaěl ľ P°Stavou SĽ stal disident Václav Haveh řada lidí mim„,uv-,r\ , í dosavadní opoziční iniciativy, »K centralizovaná - Ä °k'uh' Organizace OF byla silné v továrnách a úřadech . anská fól<< vznikala i v malých obcích. Cc"tra l< nim byl minimľl^1?éjejÍCn vztah 'Va,',ýni P^taventa v české ná-r---- <'"",° <)b»-c,,í - a v tomto případe Okolo událostí 17 |js(() )( , l«-ffiíÄ^t«'«^.....ÄX^^ľ,^^0*0^- nejedni....., účelôľ, ľ" ľuä *mons,r,, kdo M původcem l>"' ''"'"c iedné i , ' ľ "' 'lisk'«'i,„Vi„ Ná™dní třídě a «b * a dosadí, „,;. , • ' C " l>< I. „ľ? korai""-«ické funkcionář* «vo vede, '"'n..,,,ilf,4 *«*av.i dosavadní vedení KSť ■ ' JA")- K nepodařilo hod novem f 100 šlo o první ze zajímavých protnutí přítomnosti a obce v tzv. sametové revoluci. Nešlo však o výhradu, OF se podařilo oslovit i dělníky, v čemž sehrál. ^"7"s P0«lější ministři Petr Miller (kovář) a Valtr Komárek (prognos tik s renomé respektovaného ekonoma). Pád výkonné moci j inoq Když ve svém zakládajícím provolání z 19. listopadu 1989 pokovalo OF odstoupení osmi zvláště zkompromitovaných komunistických představitelů, byl mezi nimi jen jediný představitel vl% (srov. Suk 1997a: 1). Přinejmenším zpočátku tak OF o převzetí výkonné moci neusilovalo. První fáze se soustředila nikoli ^ změnu vlády, ale na nijak blíže nespecifikované zmeny uvniti komunistické strany Československa. Československa opozice n%la na převzetí moci vůbec připravena, neměla nachystaný scénáře jednání a postupu. , . , Dominantní strategií se stal dialog - ovšem dialog mez. vágní definovanou mocí a podobně vágně definovanou opozic.; d.alog bez předem jasného směru. Mluvčím opozice se stalo Vt, řep«-'ontantem státní moci sc s jistou prodlevou stal fcderaln. přen,.cr » stupce reformních sil v KSČ Ladislav Af^; jfa nikoli jako stranický, ale jako státní představitel, potócobylo ^jmé, že stávající faktický držitc, moc - vedem KSČ - km íemu obdobnému není an. ochotny ^amW*,^ fiaskem k moci" byla zřetelná J*J£JZoíU Lidové mi-naha použít sílu - param.l.ta.m ^ ,ušnost >«*.« V týchž dnech vypověděly rittOP tdevizCi > masové sdělovací prostředky - rozšíření testů rozhlas, noviny, což ve ^ ^ku napomo l( do mimopražských S Svolených stran a masových „sjednocující" orgán vs«=ch do^ 19g4: u0> c organizací (srov. Poslední huni ~--- nů c|o prahy) kde měly pomoci policii sc zklid- Jednotky byly povolaný z bv^ ^ dQ j>ľa|iy vůbec neodjela, celou akci pak něním situace, část miucio po dvou dnech zastavil MJaKcs. 101 měňV!!!. 29,7^°7) K,S(": nepomohla ani mezihra v podobě vý-my gencrá huho tajemníka, jímž se „a několik týdnů stal nc- V 7 ' CVy,ilZ"ý Kard Urbánek, reálná no ,Ad:U,,ĽOV;l Prévzeti iniciativy fakticky skončila kdys; úloha KSČ 'JCn sproklamova«á a dlouho respektovaná vedoucí Jdoucího úľta?nThoľ^etnOSvýv<>J SC ',feunul °" •Silnvn, s„,„ demokratického politického systému. nerähľS rír ym,m0memem se *aIa míněná úspešná £ 84). jí k • 'Ca!:n,l° seJf 75 % občanů - srov. Suk 1997b; ca dbt«ních^ľék0líkadenní Fáze ™s a llildcháľ « AdauSÄÄ'; Ved£ní °F 86 V sledujících jednáních ic"> "a ní pmitíZ,pouze ";l vizi kontroly moci, nemělo živení nové vládv vr'ľ' Adamee tak měl volnou ruku při sesta-„15+5" sestávala ľ J,menovaná '->■ prosince 1989, známá jako lože vznikla na nňZ komun>stů a pěti nekomunistů. Přes' obnově velkvch r " °h°dy sOF> veřejnost ji spontánně po OF svou sStó T "'ľ °dmítIa- Teprve v té chvíli změnilo Si'ně Působil hlas ek . sc vl:k'Ľ l>ří">» participovat-venské akademie věd;r°"!" * ''"'gnostického ústavu Českoslo-deky pochopili že zauiľf' Vádava Klause), kteří pragma-běh událostí více než vn"i ""^ " cxclíuljvč mohou ovlivňovat zignoval (Suk 2003- 5$) S trolou- v reakci na to Adamec re-"ani sc zahraničím nebw ,rcz,gnaci Premiéra tak došlo ve srov-Poznamenal, Že to co vPokl T'mothy Garton Ash trefné měsíců, ve východním Ně, ' 'ľ "Va'° deset let' v Maďarsku deset vcuskn deseti dnech rrľľ deSct t*dnfi. nastalo v Českoslo- Z jednání mezi 1993). "sobu nového federálního ľ"' Adamcc"> a OF vzešel návrh na í,c" KSČ a do listopadu ,P;ril'ra,jímž se «al Marián Čalfe, v polovině rok,, ig89 'f m,n«tr pro legislativ,,, jenž ještě s-ho tiskového zákona Te r VC vládě P»l>n.vu represívnej-'"čia jeden hlavní cíl - dovéľ, »",c"ovaná 10. prosince 1989 v ní /ískalo silné p„zice zeimlľ"", Svobodným volbám. OF komunisté ovšem obsadili ,, . ''"""""iekých resortech, nevlády, ministerstvo zahraničí „ prvního místopředsedy veci. Při první,,, pohled,, na stra, "l''^"^" práce a sociá]ních Stran,ckou Příslušnost sice poměr sil 102 VĽ vládě nezajišťoval OF převahu - z členů vlády bylo lOkomu-**. 2 z československé strany socialisticky ^**«SÍ strany lidové a 7 nestraníků (nominovaných Ol a yi i >J-Holzer, Mareš, Pšeja 1999: 95). U nžkKrých Manická příslušnost byla pouze reziduem minulosti a ealne j prezentovali. Každopádně šlo o pivní vládu od unorm © dokonce května 1946), v níž neměli komunisté nommalm faktickou většinu. . ,. nFW hovo- .. Naopak o jisté politické naivitě pWJ* které ™ z hlediska obsazení silových resortu - obrany a v ^ Pritom měly s ohledem na (stále nedokončenou)^n laya kardinální důležitost. Působení komunisty uala ™ Vacka, předchozího náčelníka generálního štábu O-JoJ^ *É lidové armády (ministrem byl na f J*^ mini, "avla i po volbách 1990, a to do rýna UJu;, „ Mno. tra obrany zřejmě nemělo pro bezpečnost zemi A„ dokonĽe h«n závažnějším problémem se ukázal resor.v resortu Plosince 1989 bylo jeho řízení kolektivní, i ° a, v Havel. "jal Richard Sachcr, kterého na tento Postf|,chodného bezvládí V praxi ovšem tento model vedl ke sta V tajné policie ke v resortu, kterého využili především repre - ft« dosvžd. *artaci ohromného množství "f^^geo). ^'jících práci tajných agentů^Suk^^ ^ K ním ^títasptovanéfednáníu „kulatého stolu", Kie.™^-™-■« účast Národu fronty, jejích politických stran, OB a VPN. Jak-u^i. „, /t ji irv%ní nové vlády minimální vliv, ko]i měla jednán na výsledek složeni nove v *7 ' ur, ii j^11"' ttc^ iŕHnoho z rozhodujících aktéru Pomoha leiritim zovat KSC jako jeonuuy j (Pro průběh jednání u „kulatého stolu" . sestavovaní vlády srov. Hanili 990 995-380). Pro budoucnost to fakticky ztížilo (zne-ciJ,ftY/s^-vy^ Čalfaje také symbo- "f'"í ** neí£-na'? v rámci Zl * ^činců neboi ro«áhJel a'e letóínt aI'StÍcké zákonnosti, kdy se ,ov;í revoluc?A° trcsta"í - /efc1 PfcdP«y- Stejné takodm/t-zvratu. ' - se s(;i(() « důvodů pro označen/ „samc- ' Ctlarakteristikou samotného Prezident ^■Xni^? /i""i"k"' Pr0P0J« "qnovější české dč-c uzaw' 'v ,V,'yn>'' Sl° a* o Ja><«usi časovou smyčku, která -de, r reDubTTm závěru roku 1989 p" v"im novéh°prt" poZiaprSnty; i'" r,°h0 aUtorŮ Pouká^o na výjimečnou íviz ^^&kv^rr^^poiitickém systrmd v2niku republ ky^2 Jí r*1"^^*1': tělem výkonné mm iin l"^1 Prezident hlavním představi- ^cJáydZZlt^^ S,,,V;l p0l,tÍC,k°U Přesahoval 4^3& vIívem> který dalece Je jisté zajímavou m4íf 'i T pravom<>rí-"Oduše se odkazuje na >< koi™Y ^oto stavu, jed" denta („Osvoboditele1") IV .pr(VmllQ československého přežitém 1918-1935), který vrl,-r-l i - Masaryka (preziden-jeho výjimečná osobnost nevvsv'! T^"' e3Prit' Ni<"K'm"' a"' stavy o důležitosti prezidenfl , 1 h,uboké zakotvení před-právé Masaryk, který naváv l uřadu- nyl to koneckonců kého národa po spravedlivém ad 'i&<> hlubšího " na touhu čaroval v dlouho vládnoucím In-,''m kráIi. kterého kdysi spat-1848-1916) a který jeho nadST uJosefovi I- (císařema králem )C tak bolestně zklamal (tím, že ne- lni splnil sny o korunovaci českým králem, o poskytnuti maxmán možné samostatnosti českým zemím apod.). V odkazu na tradic, ^ostatného českého knížectví a království se T. b. Mas y "sadil na Pražském hradě, dávném sídle českých, knizai a Voalu. P« celé století od vzniku republiky je f^J^Z^lí '"zřejmým sídlem českých/československých prez.dentuja ' JfM 1 šesti evropských republik' sídlí prezident ^JJS královském sídle, jež jev českém případě nejstars.m kontinualn tu«gujícím sídlem hlavy státu na světě. institutu Význam, jaký československá společnost Pnf^* ^£né P-czidenta, lze doložit i tím, že v československujato jedm_ komunistické zemi střední a východní Evropy "J*WP^ a,ni dočasně - zrušen. Naopak, nejmocnejsi muz reznnu UV KSČ - měl většinou potřebu definitivně P tavení i tím, že se nechal zvolit prezi Jg^*g^g jeden Ve vztahu k událostem roku 1989 je ale au . jj j.^. rozměr spojený s Pražským hradem. V c^kycnuj j ^ kýkoli mocenský převrat dokonán teprve tenoy, y ^ ka vatel Pražský hrad a nejprve (do zatótto1^1 ^ králem menný stolec v areálu hradu, P°t?%^TuJod místa někdejšího ve svatovítské katedrále stoj.c. » &rvnu 1948, kdy stolce. I komunistický převrat byl dokonánia preziden-byl předseda KSČ Klement Gottwaldl zvol katedrále. tem a zúčastnil se slavnostního Te Dcum Nejinak tomu bylo v roce 1989. ením přechodu k demo- Završením sametové revoluce a siv - y polsku či Ma. kracii se proto nestaly parlamentní v j_ komunistický ďarsku), ale volba nového prezidenta. ^ m% nékolik Prezident Gustáv Husák T^xlfn°Jnov0íl vládu. V té době ještě hodin poté, co jmenoval Ca' ástupcenl. Komunisté se poku-nebylo jasné, kdo se stane^°bYVaiýpremiér Ladislav Adamec sili o přímou volbu, y niž Dy průzkum veřejného mí- měl velké šance na výhru. JgQ3 ^ Nicménc k tomu nedošlo, není z prosince 1989 (SUK* prezidenta ještě před začát- naopak převládla touna __ , ,,.. portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko. ' Česká republto, Itálie. ľ"« h 105 emnového rok,, (což mimochodem odporovalo platné ústave ■ i ľ1'" V°lba v rukou parlamentu. V tu ehvíh tenciáÍm-KU Vy'ĽŠÍl "'"'oblen, parlament" - volitelský sborpo-St'W* "^komunistického prezidenta byl totiž slo; satelúní' . PnaiWdl fli>">'á<"e nestraníků éi loajálních člen" iSé v t 'f "''''''-^'kycl, stran) KSČ zvolených v roce premiér prcSvrdriľ f Zmínčný F"é" Ča,fa' t-, hlavn Sal oe,hny P"S'';"'" voliIi "ov^ '""^'ť denta V. Havla "'" proti komunistickému režimu, di«- hWinf nTptľ, l989Lbyl V' "avd vc veřejném parlamentním (Fiala, Holze.-M-ľ ô- * JednomysIné zvolen prezidentem bolicky uzavírá sa ' ^ '"9: 99)" TímK> "kamzíkem se syr»-tem republiky bvl i '>ild komun>stiekého režimu - prezidem ' Politických dúvodí° " 'L,"'kohoJeště sedm měsíců předtím stát stické strany kdv - ' ' " symboIické ponížení komunr Poslanci jednomvslnŕ M °m te'evizním přenosu úplně všichni jej1 sléze pozdravil scsvvm 'ľ°Val1 Pro Havlovu volbu. Havel se po" kdejšího kamenného st !",Z"'va na hradním nádvoří na místě ne-tovítské katedrále I),".;;,ľ '-7' z1Llcasl"il Se liturgie Te Deum ve sva- 1 y kruh SĽ uzavřel, změna byla dokonána. Zastupitelské 0rgany •Vn.casii tradic české/Češi l rance parlamentu v krizoví', V,Cnskó PoIitiky je faktická igno-,938' l939> 19«. "948 ?968 °^ľŽÍCÍch- Bylo tomu tak v roce pozornost zčásti upřela ve rĹ r "C jako l9ii9- Na parlament sc ;iz Po ní. Na konci rok,, |9!f, ľ , Pf^entské volby, resp. spíže °Ptac' nových poslanců narl, ľ V:'1"' zal nadvládou nebyla po dobu celého toku od zmeny rez ^ 57-58). zdejších exponentů komunistické moci ^ Sametová REVOLUCE? komunistického režimu byla podob, pádu něj "ISTMÄ ovlivněna řadou okolnost . NCP>' strany, klera Dy j kala na příležitost, až odejoc fe ina. Absence neexistoVala připravená °P°*^y komunist.cke strany poz oi • i ľ V i-rrhnokratu uvin ostatních sticcio kup.ny m adych tech aijla „akvém dep způsobila, ze se k an a ze „akon . Malý evropských kcrnuniuck^a ncpartic,povaU "^demokratická okra i politického Spe^ dl k tomU, že nova počet opozičních ^ttv. u v o odbornJků schopných po likt e garnitura měla až £k z velké část. spoléhat na (mnohdy na výkonu moci. Mus 107 •"•"-"Hou v«/l„osli> i^PMování cílů spofc&rf b>"y po^S1* wwfc* , noví mocní k tóm" 2 důvodu f.Se c^vá '"'-'<'/<, / ^)"ÍCdno z vysvětleníp« d/„0slí 7 «««*u a vš í,0,^»,,s, "ff vanou .«,mctovost přc-** v Jgj* PoiS^fcí poíitídcý Ji* v<-' f(lv která v V '?'"">' '>ne ^V""' r«P ceíéhospo- ' ■ °' '< 2014) 06**vá„í S i P°dře Prtz/cum/potó- ,"0'°v.cl,íěástiveřenoSt; SlíRNUl í pád komunistického r^- Kracii by ncm*,. , ,Cv-»uu v £c k . v moderníS& ""IV,^m, ll^r*"P'«*°d k dc.no-doČasné vychyW^ l>0"hc dějinné w?mUnÍ8mus Přistavoval společnosti V pnroženého „ "c Vvs"'"b, náhodný paradox, 'Vaškovi!:', r"",ých Sr1' re p^^^ k™ism • " v'"" ''"^vání,' 'i* **»° -ěta řada spole-v^niku, nastojS," " českého ' 3)09) soíí! i '"" "^hu fsro' ); ",Cntó«* debata o jeho Jednalo se naopakó? , StoIctí totiž , ;lvc,,í komunistického 'Wk°Jcden zjVjích vý,o !v " dějinnou anomálií. 10« . jeho analýze nelze než respektovat potenciál se historicky jeví dominantnějším a dynamtctejs.m hybatelem «*É politiky v porovnán! s českou pravicí (v-vyraxnou pod Poru levice již v prvních všeobecných volbách 190/ '^ousko-uhersl é monarchie). To s sebou náhled na samotnou politiku: v českém prostřed, se "P^gJ "technické" pojetí vnímající politiku jako sféru určenou p tóvaní a hledání kompromisu mezi jednotlivým; svobodné vyjad Ranými názory, nýbrž spíše moralizující pojet. poj.maj.c. ji jako kolbiště pro tažení za spravedlnost. j V 19. století bojoval český národ proti Habsburkům vj3ivn^ polovině 20. století československá demokracie pro Na " v celém 20. století český proletariát proti burzoas n J mak &>.o, česká levice na jedné straně opakovane: piokazala pozor u hodnou důvěru v progresivní vize polidcké budoucnoÄJC z j Po více než půldruhé ttolctí v ^g*?^ lcPe reprezentuje marxismus; na strane diuhe zarov i j ' občasnou schopno* kritické -b^exe^^utoosU s metodami jejich nastolování (Raman 2000). I o dru válce každopádně čeští komunisté nemusehbojo^ 'cviče dávno měla. A odtud také zbožněni S^J^^ vším v kulturním diskurzu, ^ujto^^^ pro. 'látá léta. Obecně se vůbec jevt podíl ceske ^ rf cesu formování moderního českého "^°dn*0^,lkonepře-vání samostatného státu ve všech *^^*M&&e, Médnutelný, ba určující (Kusák 1998). NejgJ.čes. ne obchodník, nýbrž spisovatel je tím skutečným kého národa. , ,, j druhé poloviny Nabízí se až teze, zda se onen ProsW)v .„ . ké historie ne-19. století českými intelektuály hledaný „smy ^ ( ^ naplnil pravé v období komunismu. A ro..J , á, beztřidní trvajícino pokusu o naplnění ^^jStické hnutí, společnosti, tak v tom smyslu, že 1 °"° iku „ikoli jako Čľ> 109 «*) svn I .Chart,stickí hnutí (& přinejmenším jeho významy ™u vrchovaľó'rľ"' Pfedevším osob°n V. Havh, naplnilo m>-Plynoucí z pv ' 0tI2Je Pak v tom, že „totální morální nasazen? . jich „nenoli.t !C,ni',,S','l;' ^ " l<,>ř'L"ň zk)amäni části české společnost, cit pak mají nřes lif kradenosti" listopadové revoluce. Tento pC "ebývnlé rozšíření k |,ozitiv"í změny, které listopad přinesl" ebranu přírodv nfZiľ - S''Č'y' vÝ'az„ý ekonomický růst, za- Vysvétlení zľl h,roz,cím zničení,,,... h^Padu'MzehlcŽt"'?"? Části české společnosti z „výsledků '"""'snu,. K'., tak t,, - VC 2mínč"é autentičnosti českého ko-""■"Wická strana J* ?YZ*lUmc- že v Červnu 19.90 získala ko-14 % hlasů. Tak vvU ,Cľ stoP'"ecntní voličské účasti temer s°váním, tvrdým donľ/POrU "^volíme protestním hl* ;i znehodnocením ', " ckonomických reforem, zdraže-tel.dy.jc.štcvČL,sk( «P»r, nezaměstnaností... Nic z toho sc "í'?' nik°» dávnou ľ Tu'f MĽP'"Jevilo. Naopak, přitom" v<""; zaostávání za Rak,,,' " l>yl° nelhávání centrálního plá""' s'°vensko kdy, sm&« 'ko^kem a Německem, s nimiž se Česko- , "f k"»nu,istieká stranľT °'' *nfe,í «votního prostředí-neho vedení, predstavo^'^T^ '** dynamiky a věrohodné pohtické obce. v ^S*0"0" alternativu pTO sedminu P uln' ;,v""'°Vat sPolefikadU '9!!VCnSk° ^^^^)- ^ pohledu věkově dnes už převážně star-nostalgiků po Československu mělo jít o svévolné rozhod-luu těchto dvou politiků, které nerespektovalo vůli většiny Čechů C , ^v^ku zachovat Československo. Tehdejší průzkumy veřejného nn'1^ni skutečně ukazovaly trvající podporu pokračování společ-°ho svazku u obou národů. Avšak tento pohled zkresluje hlubší °reny a mnohem delší genezi česko-slovenského rozchodu.' ^» brCTVÍ MINULOSTI A FORMOVÁNÍ ^ OVENSKÉ1IO NÁRODA A STÁTU Podstatnou roli v rozdělení Československa sehrála dědictví minulosti. Tím nejdůležitějším byla už od roku 1918 slovenská Tato kapitola je kvůli omezenému rozsahu nutně selektivní a pomíjí některé zají-tnave, nicméně mé k Československu mavé, nicméně méně podstatné záležitosti, jako jsou postoje maďarské menšiny i či vliv slovenských exilových organizací na proces rozdělení. 111 SéhřnS JĽd":'k dokončení Formování moderního sloven-státu. 'JCdnak Pos^vení Slovenska v rámci společného várkoľeso^walis1Iownsko sice by'y pfcd P"'ní svétoVOU ™«4 vhdnu' ^"""-UhcBk,, avšak politická kultu* bylo clLo , '! 3 m°oernizace se v nich velmi lišily, co* &ské zemľnf!ľ ",czi rakouskou a uherskou částí monarchie monarSTéVm):-,yJCCÍnU Z hosP°d^ky nejvysp^ občanskou k,.i. , stoPr°centní gramotnosti, rozvinutou Pr°ces formový& Kt^™ spo'k°vým a stranickým životem-usP«nézavržen ,\Ífh° národa ''>'' v prtt>Óm slole ' desetiletích jduľ díkydcmokratizaci Rakouska v poslední* "a konci éry Uh^ľT'^' NaoPak Slovensko představovalo negramotnosti a Prevážnč agrární zemi s vysokou mí«>u by'a katoličku drk^CT"''"1 V'ÍVem edičních institucí, jakou negativně pozná mJ/i VC,,skou politickou zkušenost dále ?strikeí ná,r,dn,,s,1',W ^ madarí^ spojená s drastickou demokratizaoc a „„ ' , P™v Slováků, jen pomalu probíhajíc IS65>- To všechno S» naproti tOfflU hozené slovenské emíf (Musi) "«5: 87). e mez, lety 1918-1938 střS.^"' " autonomizaěni tendence oy predstavou jednotného rv ľ 8 ,koncepcí ěechoslovakismU, i'-; centralistickou J)fĽc| "'slovenského politického ná- ; I'' Bakke2004). Na rozdíl 0ľ°" Státu (Kováč 1997, Lipták -enska jako .,,„ ,, „ «' ve sIny ^ „ ^ • nnc,s, , to na škále od t(£j fovenské pocty mnohé* ; - ovhvnovaly „z ,,„,, ^-„i se s „„„ ;,. y * «vj /..ivisicho Slovctwl-ói ,UJTlIsmu a noyrlřii tvůrcem —vně-katolická H.i„CÍ^fe Iwffi?bSl!S Ska Iudová strana, která mo- WUzovala svč příznivce pod hesly namířenými pr kým, husitským a ateistickým Čechům. kontextu. Prosa- Důležité byly také negativní dopady vnéj ncgťastných udá-?ení slovenské autonomie na podzim 1»*» P oření Sloven-'ostech Mnichova a krátce nato následující nyatrvalo vrylo do ského státu závislém na Hitlerově Německu ě)o k obavám c«kého národního povědomí a do budoucn. 1 i Názorně se ■'■ větších kompetencí pro slovenské národní ins ^ to Projevilo během třetí republiky a po roce ^_ ^ oficiální čele centralistickému uspořádáni, i Koy kapjtola této ■aHstické doktríny (podrobně druha c "ávrat k ce choslov knihy) , Slovenská otázka ovšem byla pouze na čas udu S;l* léta, jejichž závčr byl spojený s liberalizaci 'í°m"n's™ ^u, pfinesljejí oživení. Výsledkem bylo vnorení fi^^° ^Pořádání ovlivněného sovětským vzorem, jak f^T^t Cc°vá: fcderalismus byl přitom využit jako P^W^^Ä ^ooptovat slovenský tórod a tím G kí>u dominanci českých zemí" (Buňce 2004 427). ■ nítOddho hlediska se jednalo nepochybně o uspech ovsem" JoUv plnohodnotný. Nové federální "^^^"Ju Ľ1* dvou dekádách kvůli normalizaci a po*f^vomoci slG-KSČ uchovalo striktně centralistický ^'^^Z^o-venské republikové vlády a P^^ ££Ä jen jako morový federální parlament a federálni vláda u g ^ Převodová páka komunistického režimu. Avšak pi nálnost federace výrazně posílila slovenské sebevědomí 'ovála proces budování národa českosloven-•Skutečností také je, že etnofederah . to dchc ^ *onadvěfonnáMrovnoprávnérepub^ >|edku ne. a těžkopádná struktura ústavních instituci ve_ sv nápadní podkopaly C eskoslove*t Ä-jeho pozdější rozpad (Buňce 1999 a -W, entíta , po- Význam mělo i to, že chyběla "飣nÄad»OU. Ani podobnou mírou autonomie f""™^ ani Morava, přes četná maďarská menšina najiznim SJ™^, status nCzís-svou historickou a kulturní svébytnost, autonou 113 fochu mí"'' poutickéh° monopol,, KSČ v roce 1989, ktery likové iCurT'C PUSobiIJako ""cl Československa, se repf" Politiků nm , " lnst,tuce stanou důležitou oporou slovenskytn '° Proviní jejich politických vizí. ÚSKALÍ demokratu 1..í „. byl komunismus^ ranz,ce: Vnímáni i smus jistým zlem? 90-1« 20 s,o,,;.!m'sí|,c|<<:'i',> „a SIovensku „a začátku kých zemích Nrmii T "é a hlavně '"čně negativní než v čes- «"* státu, ale takéÍnskel o parlamentu I-',,,,,, J,J'"' /"""gurský a předseda slo-'''' «1 hstopade,,, ,.„,,, ,„c OŠ1 „, Qba dto politici p* Vyznarovněž měIo, katolické disidenty. soc,olog,ckych vý2kumů pona«na cast Slováků oceňovala podle ~ oJ sociální a ekonomické anény spojene s komunistickým režimem a jen málo z " f «udo éru komunismu jako ztracené dekády, což byl vdmnrozsi řený pocit u Čechů (Aktuálne problémy slovenskej spoločnosti 1992, Příhoda 1995, Marušiak 2008). vv ... hě. Tento rozdíl mezi oběma částmi státu hem radikální ekonomické reformy v pivních P^Jg letech, během které sc na Slovensku I^gS^SST* »ost. Nc vždy se přitom jednalo o primy důsledek eKononu formy, protože například řada slovenských abrojovek postavena většinou v éře komunistického režimu v důsledku konce studené _ komunisté udrželi větší z.astou-venskýn, ,»(•?,' ,>0mčrcch- Výmluvné nejpopulárnějším slo-stavitel ref > SC ''"1cd 'K> dopadu 1989 stal hlavní pred- Alexander K£k^wj****> experimentu pražského J£ 'eeh se přiton 7 Usl,cs"v Politický vzestup v nových ponte tem, ale i „ělu nejenom [jdem spojeným s pražským p stům. Přetrvání?'^8006 Plaveným normalizačním komUlU" Soňa SzomoHn "tranzičníeh komunistů", jak je označuje molányi I'm y' umožnil Postup VPN v závěru roku 1989 (Sxo- » P«"itickou vůli otSdktu»VPN tChdy nĽprOÍĽVÍIi vdk°U,Cv|! strategie vnější I « °vé státní funkc« a dlouho se drželi opustila. Předsedo i moci' kterou OF v české politice bfíV '•' Předsedou slovenľk'K^^ Vlády »"á'odního porozuměn-voluce stali wsoc Parlamentu se tak během sametové rc- &ě a Rudolf SchusrStAľní l""'Ľdlistopadoví komunisté Milá" obrany slovenských ľ'- • hkovnS vsadili na kartu nacionálu' J»tílo strmý nárůst n ľ **** "Pragoeentrismem", což jim za-Szomolányi 1999, Suk aoM?'5' '' politické přežití fSútovcc 1999. 2 Příklonu k více čim i 1 . Jtal obecný trend sloveľľ? nd,k^ nacionálni linii se ovšem sífh významných aktérů ^ S?"1** 1!,zy SĽ Pr0JeviI také U * ' bach, ať už to bylo Kfe«* , !'Sp'ul>á z těchto formací se už po vol-";>v;""' úrodní oriente h,. flovenské nezávislostí. Zdfin* stranu Slovenska, která ľe£ l'"'/"a"u' i P"> Komunistickou k°-len,nskoU identitu ale ' ZaČala °P°«*ft svou marxista ko'nunisty, aby Ľxis|Ľ, '^".zvolňovat svůj vztah s českými " "vně „Končila. DokonTe^f*"* na konci roku 1991 de-ladate.u VPN,jmcn^ '' "eklerých liberálně smýšlejících revoh ,ci« CSuk 2()(),: ^ POl't,ckc ""■<% MAw k Před^a'a.většina slovenské elity přes stave vytvoření vlastního státu, u; ' %ž až v dlouhodobější perspektivě. Povazovala to '-Působ, jak zajistit už úspěšně završené „budován, naroda(^v nq Rokkan 1999a). Nevylučovalo se to se zachovamm Českosto venska, alespoň po přechodnou dobu, ale pouze v nejaké "■ozvolněné podobě. ,,.„ , j-j „ft. , Tyto představy ovšem musely narazit na *"y českých politiků a veřejnosti, kteří, jak výst.zne koštovala C«ol Skalník Lenová, „nechápali hodnotu decentní ^dního sebeprosazem" (Leff 2000: 45). Toto české a slovenské nepochopení či spíše vzájemné myšlenkové míjení vřelo už Ucm Su lg9u „ejprve při takzvane P^1^™^ jejíž podstata byla symbolická, a následně při konfliktu o kompc tence, při němž šlo o politickou moc. PomlCkovA válka a boj o kompetencí d Václav Iniciátorem pomlčkové války se neúmyslné sta F«f£ Havel, kter/„a konci ledna 1990 .««í£ s tátu. lamentu vyzval poslance ke *™™dT^*cnské socialistické Podle jeho představy mělo z nazvu CeskoSJ _ um komu. ^publiky zmizet označení »soclf stlCfAmyrozhodnutí odlo-nistické minulosti. Federální pa^ment °™ konfllkw. Za. «1, čímž vytvořil prostor pro zážeh nac o ^ vc£]ku bez tímco česká veřejnost přijala P^enacn y^ odpor> pro- výhrad, na Slovensku vyvolal Havlův bUk (podrobně tože připomínal čechoslovakismuspivn na pom,č. viz kapitolu 2). Zc Slovenska zase narazil0 na ostrý kový název" Čcsko-Slovensko, c°f° „ripomínalo negativně vní-ncsouhlas na české straně, protože »Kí ^ 193!M939. Kontro-manč označení pomnichovske ^ doba státního znaku, verze vyvolala i Havlem "f^"sehrála méně podstatnou roli. nicméně ta v rozpoutané cle „ se odchravai celé jaro roku Emocionální spor »° Pom mýi 1999: 307). lvlk"'domeček si měj" (cit. podle Mě- kotícího se vľi^,nľ>-<)dťi/'Cní nás'edně posilovala únava z vle-JWsedebataofinľnľ k Ud°UCÍ Podobž «*« a také stupňu-Počet z české části led"' transfcrechjdoucích přes federální roz-Pomáhaly vyrov„-,v„L!:1CC 'Slovc"sko. Tylo finanční transfery stát" a znaéná el"t £e h°spodářske rozdíJy ,llL.zi obéma částmi žadavků vnímala sr-"«ítí<>- ''alším, z pohledu mneS.OUhlaScm-stalo téma nové dělbv^!LtlCk5ÍCh e,ít vclmi důležitým sporem se které by odstranilo komT^ť mCZÍ federaci a obž republiky, sc většinou roku 1990 p , ccntralistické dědictví, a táhlo vydíráním. Slovenský lí" krokv hraničící s politický." českému premiérskému nlíl Meéiar z VPN svému ''•'''y -ačátken, p„,si '1 °^iiku_ ťbtru Pithartovi při návštČvč lam«tjc údajné H ř Wwap;vě oznámil, že slovenský pardonu nad zákony fcdeJľ , svrch°vanoSt republikových komP«enčníhozákona Vv'ihš,'' ' neProjde í<*o představa menalo konec federace. KS' Sľrchovanosti by de facto zna- strategie 7wľšilľ ľ'^ MCČÍi"' °V&ra "en.luvil pravdu a jd* ux u i i naopak posílení republikowch orffánů v sobe obsahovalo néktcré problémy. Newtv^ll • Čl\c\ i /• ixcvytyciio jasnou hrania me« působností federálních a republikových MgápAj-°£ 7>o prostor kompetenčním sporům. Zvláště velký °^'™h **a funkčnosti nového uspořádání visel nad tun, « octech, jako byly hospodářské reformy nebo doprava^usUa ^konodárná pravomoc federaci, ale jejich proyaden. peoaflo V.«*ou republikových orgánů (Stein 1997). »»2» ** některých politiků formující sc české prav.ee vůči pr"vl pithartovi, že byl při vyjednávání příliš měkký Spo. o kompc *nce oslabil v české police pozice umírněných a dosazeny vy sledek byl zjevně jen přechodným kompromisem. Slepá ulička v jednaní a obtížná slučitelnost státoprávních představ ,,, /.mxiSná po dohodě o kompetencích následovala vlekla a málouspesn* Jednání o novém ústavním základu f^^Vf^-™U zástupci české, slovenské a federální vlády veden na od "ích parlamentů a parlamentu federálního a „avcl Wé jednotlivých parlamentních stran a 9™®°*? „stroje které » v pociťované krizi Československa «"*4m» by situaci pomohly řešit. Významne M**^ Soud ního soudu, který měl řešit vznikající kompete 1 ovšem nemohl být univerzálním lékem na ncco,^ kem zjevné chybějícího pottW^Sto opět hlavně Hav-Podobně se mrtvě narozeným dítětem u ^ si sliboval 'cm prosazené ústavní zakotven, reteren , ^ ^ pQ_ Podporu udržení Československa, rroo ^ ^ njc n£. ložená otázka Jste pro spolecny sta y ^ vétšinová „dpověd vyřešila, protože by na ni v obou rep , ^ si však veřej. byla bezpochyby kladná. Pod Pgg£^ nžco diametrálně ji-nost v obou částech fcderace p - & v českých po- nčho. Sociologické výzkumy 11 ' státu nebo federace, na měrech převažovala predsta■ « mnohem volnějšímu uspořá- Slovensku se většina lidipi" ^ ^ zastánců nezávislosti (IWM dání anechybčla ani Pocc _ federální parlament na znění otázky 1991). Vcelku o&^Äna podzim 1991 shodnout, pro referendum nedokaza 1 119 iování n, ľ •■ f byl prob,ém nekonzistentnosti názorů č. JV* SlweňsRJLteInéh°"' na ktc* upozorňovaly hlavné nétóeré stáncľrcdrT ^ NaPříklad témčř třetin, deklarativních vcnskvel, S'OVĽ"sku současně žádala nadřazenost slO- .Alž ale federaci vylučovalo Političtí ak či n7 SlovensN spoločnosti 1992). Tuto situac. vííčz^ mc • ' mílĽľ>Vali ;l ve volbách roku 1992 na Slovensku vyslovoval,. !, . 8 SĽ l"<,(° k Mastní preferované variante ** nevJ úk v ľ'rrC'Uní a vedle "Přednostnované konfede-v českých zcnnV • ľ''0'' ,1;,v<-'"ek) zcela ani federaci. Naopak buď funkční ľc ! d° VoIeb s cí,i velmi jednoznačnými- nefao rozdělení na dva C''mŽ byl<) míněno silné .státní centrum, Neúspěchem sl« 'l..slatv' mocí občanské mol'T ' HavIova snaha o záchranu státu s pováný dramatik siwh i Prez'dent, původní profesí talentové revoluce a v tele Tuboi,cky datum druhého výročí sainc-ústavních reforem ŕ p,0'cvi' nastínil představu rozsáhlých MO významné rozš«W^ (Havcl 1992) Jejich podsta*? "»sli vyhlásil referend pi'cz|dentských pravomocí včetně moz-vat dekrety do konání no'" ?Zpustit federální parlament či vydá; reforma podoby a volební pnrlaniĽr'ťiích voleb a dále rozsáhlá Havlova výzva sice nřiv,, i Systému do federálního parlamentu. m&! dsíce lidí, ale „a ,s,", ' na "am&d několika velkých českých torUa Prezidenta zjevné ,,, ,,' C V tú dobč už popularita i au; parlament následné' všcelTí, ',' větSÍ ohIas neničia. Federální zamítl. Strategie mobilizarľ '°Vy "ávrhy na ústavní reformy roky později na radikálne J" * lisloPadu 1989 narazila o dva , KIeN''eí popularita t^TV^ slovenské důvěry ve federál"' ''' ?Wida obcc.,ý trend mizející vkKly, a to bez ohledu 3 P0lit% zvláště členy derální Slovák" či „pražský siovái° *™° 0 '^'W Výraz. Jer stale pejorativnějším nádechem n, ľ"3 Slo^nsku používal se dezren, o nedostatečné obhajobě ľ ' * 8 ní™ bojovalo po- ^ českými politiky, mči;. ľ;ľ"skyd' zá'"'ů a "k«lab°- "a Populárnu těchto lidí. Názoľnw£!tdne "egativní dopad Slovák Marián . ,„., (i!)Ä**m je federální p«- ' J' Je"ož původně vysoká 120 tivrií f€ ^ ^ovcnsku v průběhu času takřka rozplynula. Nega-^isiri "Polských Slováků" má starší analogie v éře komu- °dráv i eS^e -^ve 1 za první republiky, přičemž minimálně zčásti r°ce 19WBaIÍtU ^Lcff200í))- Pn státoprávních vyjednáváních po vali ** a SC P°utici federální vlády většinou názorově přihližo-rodn' S <^n\frePu'3^^ovym) představitelům. Avšak spíše než „naft /i • ZIac^a sc v tom promítala logika jejich pozice v centru státu gem Lldržet ho ^ kla 1 ,°Vou Sltucici provázely občas zajímavé paradoxy. Napří-jede CJŠÍ fedcrální ministr financí, předseda ODS a zakrátko ^jem ^ dV°U hlavních »otců" rozdělení státu Václav Klaus měl ném nC^enom na prosazení radikální ekonomické reformy a sil-3 nad C amilT1 centru, ale i na udržení slovenské ekonomiky rif, ■Vodou Jinak řečeno šlo mu o to předejít slovenskému eko-n,\ľ!ľ..kémľ kolaPsu- v závěru roku 1991 tak při jednání o stát- a ^rosadil přes odpor Pithartovy ipromis, kterým zachoval v ur-«*■ mne uz zminene imanui ^fery z českých zemí na Sloven- p(Stein 1997, Kopeček 2012). °slední tečku za pokusy dohodnout se na novém uspořádání sPolečncho státu udělalo v únoru roku 1992 jednání v Milovech, Bialé odlehlé obci na Vysočině, v danou roční dobu těžko do-stlJpné - hlavně pro novináře. Sice se zde v relativní izolaci od Veta podařilo dojednat kompromis, který znamenal vzájemně VeUcé ústupky, ale dohodu poté neschválilo předsednictvo slovenského parlamentu, kde se proti postavila nejenom opozice, ale 1 část zástupců vládních stran (Stein 1997, Rychlík 2002). Krach tcto takzvané milovské smlouvy měl značný vliv na atmosféru před volbami a radikalizaci společenských nálad. Příznačně na-Príklad ještě na začátku roku 1992 byla skupina zastánců české nezávislosti marginální, ovšem v době voleb už výzkumy ukazovaly Podporu tohoto kroku u 13 procent dotázaných (IVVM 1992). I kdyby ale milovská smlouva platila, klid a stabilitu v československých vztazích by nenastolila. Pro slovenské politiky totiž žádné definitivní řešení nepředstavovala, a to ani pro ty, kdo ji dojednávali. Výmluvný je postoj jednoho z hlavních slovenských vyjednavačů předsedy Křesťanskodemokratického hnutí 121 ■ ti ad prcmičraJána čamogurského, který na jaře 1991 fF ' W \ Prc«feké funkci odvolaného Vladimíra Me&f n,,,č ■ Lr , C'-'y P0litik SĽ "bledne úspěšně změnil v hlavního t. m -f' ľ'" ™ •S,(>vc»^" - a hlavního lícha opozice.) hví Äf "avřoiim '"i'ovské smlouvy hovořil o vizi vlast* cílpoSit r"*3 "a ™°VsU v|aJ« " • tom, íe „za konečný ™atné členství Slovenska v celoevropských wr s platností n,iľ ,' Cill"ogi"sl<ý potvrzoval, že počítal ven k" X Fvh fIOUVy "'-""álnč do vstupu Česko/Sk, nuto: v nredv'ľ 0lC&',ství CRychlík 2002). Krátce shr-představj ctht[ ,'r'a.ľľU"ích vo'eb 1992 byly státoprávní elit, tak i]bäľýejh občľnfi "a ÚroVDÍ l>olitiCl<ý InswucíonAmí zablokovaní .Je dobré v dobov.'-,,, 1 "v/4|x" cíěktetnoledcMáh,í " T'" přiblížií "ž z'»!»čný destruktivní venska. Zvláštn "' snižuJfcí fence na přežití Českoslo-jedna komora Snemoľľ'Ä^f WŽÍ fedetální parlament Jeho reálného počtu obr. .Vna'!du' bvla konstruována na principu "y'odů, pak byla mTd*W Drahá komora, Sněmovna skon. U rozsáhlého ol h P°'oviny - českou a .sloven- PWjejich schválení včtíánv ^ pIatila nutnost dosáhnout lidu, tak v „ho,, částech s > Poslanců jak ve Snemovne Případech především u ú* ""-"ľ.^ námdň, přičemž v některých trípětinová většina Ústav 7 zákonů byla dokonce potřebná 1 'izace, přičemž podstatné h^-^ f° "^alo zákazem rnaJQ-kona mohla poměrné malá 1 ^ * praxi zab'okova t přijetí zá-movny národů. U ústavní , "'.T3 P°sIanců vjedné z částí Snč-31 z celkových 300 poslanců l^TÍ k tomu stílčil nesouhlas Pento problém se začal ?aJnihoParlamentu (Stein 1997). mokratické éry, kdy se f'| '.,27°™ "* v P,vních měsících de-n'lav plnohodnotný parlament p' "P5*ľodová Páka KSČ" mč-■ozpatl ()F a VPN J/)os, ^ ' v"'bách roku 1990 pak rychlý -schvalování zákonů Achillovu o , " , ľ ''^"'otacc učinily ze PatU celeho politického systému. 122 ^«,a tohoto velmi komplikovaného mcchamsmu Plomby nf průchodná. Snad by byla možná v revoluční situaci * nikoliv v podmínkách demokratické polmckc vcn- S a Proti příliš mnoha zájmům, zvláště tétt' W3£» *ými národními aspiracemi. Možnost snadno f^f^S* 'shodnutí chápali slovenští P^í^j^^^ ^hodlali vzdát (srovnej Linz, Stepán 1996, Stem 1997, w 2()°0, Kopecký 2000, Suk 2003). . xástech Rovněž je důležité, že volby 1992 vytvořůy v obouJá.W* stat" zcela rozdílnou stranickou strukturu a dva ocme nické systémy, čímž byl parlament do budoucna odso ze fickému ochromení. Nicméně počátek »hotó/^^v&ícc Pozdčji na konci srpna, kdy by' m°statné republľk vf31? ",zf|ílcní státu včetně toho, že obé "ova"á nová federil "í"0" '',ctll,a '993. V Červenci 1992pf uřadu už s obecn/m" VladaJana Stráského tak nastupovala do hodnost vládního „ ,,aníln P«pravovat rozdělení státu. Pi* deseti členy, a t0 „, ''','!'''!;" signaliZOvala, že byla tvořena poV^ den český křesťanskoIade,narod™ parity - čtyři , ODS (jpluiJ* da,i Pádnost 'S,dĽ,m,kra,) a pět za HZDS. Klaus i MeO* Poté' co v polovině remiéTŮ republikových vlád. !'ac' <» svrchovanosti SI™ ľ* přijal slovenský parlament Dekla-s'f 'Pravní démon £ľ •' °°ž l>vl další jasný signál piobfl* Have' to Příznačně zdův ^ľ8"^''taveJ "a prezidentský úřad-*? vývoje (...} ™dn> slovy: fa „nechce být brzdon hiStO-ekohk (ydm.., ,c » ' > h,hujícím úfcdníkem, který bude ještě (Havel l992: , ok, k kdy dehnitivně opusLůj áracľ ' " ovuzvolení vc Icxle i , ,Ľ T' t0tÍŽ "euspčla Havlova snaha ^- Havlova níÍ!llu£™» Pffmentu zejména kvůli odporu t usľ" ZaČ',tkĽ"' ««l*ks, ^'"tan parlamentu nepoda- ne > ob í'"' °C'skoslove, - I,UCIIIil v polovině prosince 1992. ku' »ZCCla Ma(|ce 't'a v uč 111 dmhé Poloviny roku 1992 nez, á '7 J/^ávislos, vSmoľľ" '^'^ "ZDS. plenku J;;drU ^^'^"nalijako riskantní krok do rePubhk. vÄ Ck°""»nek,, oI " P společenství obou opozice, ale i ,-isi "" větaina č,- de,ace, protože se proO Poslanců HZDs™ 3 slovenské parlamentní ' tStein 1997, Rychlík 2002). Avšak žádná oboustranná přijatelná náhradní alternativa nelistovala. Klausova ODS zařazení „zpátečky" a jednaní o nějakém volnám společném politickém svazku spojeném ^CKOU Československo odmítala. Začátkem října 1992 se ODS a HZDb d»hodly na společném prohlášení, které potvrzovalo platnost oo-"Ody o rozdčlení. Mcčiar se s rolí „otce" slovenské nezávislost, Plně ztotožnil a udělal z něho do budoucna důležitý zdroj sve po-litické legitimity. , „u,,.- Na konci listopadu pak federální parlament napodruhé schva-lil wzdělení státu. I většina české převážně levicové a levost e dové opozice se v té době už s koncem Československa smmia. Potvrzuje to obecnější postřeh Carol Skalník Le love ze Československo bylo státem, který každý chtěl, ale nikdo ho nechtěl dost" (Lcff 2000:45). ,,. . .ff,rr Poslední měsíce roku 1992 vyplnilo uzavírán, seric srn uv ktere řešily široké spektrum témat od podoby pohraničního styku píes Problematiku občanství až po bezcelní charakter vzájemného ob ehodu. Podařilo se uzavřít i dohodu o majetku ™f^>*™S*™' když nemovitosti byly rozděleny dle^ místa kde^s nachaze y u movitých věcí a zahraničního majetk„ yd]t ^ Jouvy stanoven poměr 2 :1 v český prospech. Ne y*^yj „. ovšem vydržely a ne vše se pod ^ uspokopve vyieslUj^ jaře 1993 došlo k rozdělení společné meny^ dohodnutá měnová unie obou státu. VzWeoe ku ekonomik obou států šlo o nutný ^t^^^ položek se nepodařilo uspokojivě ^^^Lm, a definitivně se majetkové za ez.tosti «jw. rozchod, který Avšak celkově se jednaj o .M^ ^'^vým rozpadem ju-kontrastuje se souběžně pwW J Sovčtskčho svazu, goslávie či chaosem poznamenaný.. Ex post úvah v Dodnes se vede debata, co mohlo zachránit československo. Někteří autoři uvažují nad možnostmi konsociačního řešení, tedy uspořádání založeného na kompromisech a vzájemných ústupcích. Československo k němu nepochybně mělo určité předpo- 125 Kiady, ovšem vyžadovalo by to jinou Hadici a hlavne vzaj ^ ochotu kc kompromisům na úrovni elit, která by nebyla J ' I i dvC V/'*-' razova, ale dlouhodobá a umožnila udržovat pospolu u 9()qq). lující se národní společnosti (Rychlík 2000, Kopečky - ^ Po volbách roku 1992 ale bylo na takové konsociační ^sen ^ beznadějně pozdě, institucionálně stálo Československo V kolapsem a vývoj ukazoval na rostoucí a potenciálnej^'^j^í nou nacionálni polarizaci. I proto se rychlé „sametové roz jeví jako rozumné řešení. , /rihy Jedním z pozitiv této sametovosti byly dobré budoucí v ^ Čechu a Slováku. Politické elity obou zemí bez rozdílu Stra" příslušnosti dodnes zdůrazňují jako mantru nadstandar těchto vztahu. I když není příliš jasné, co je reálným p° ,KJné obsahem této nadstandardnosti, nepochybné platí, že vžaje ^ lidské kontakty jsou dodnes výborné, stejně jako spoluP v řadě sfér, Češi považují Slováky za najbližší národ, který^Sl 7 jednoho sociologického výzkumu „vlastně ani není přfllS ^ jako cizí" ÍCWM 2010). Podobně to platí obráceně. 1 P°hl ^ rozdělení Československa se s plynutím času stal mnohem S livějším než v době dělení. Část lidí, která s ním tehdy nesot* sila, svůj názor v průběhu času přehodnotila (například č 2012). Lze proto uzavřít konstatováním, že Československo VJ^ státem, v němž svůj život prožito několik generací, ale jeho zan nepředstavoval zlom, který by měl fatální následky