Kapitola 4 Sametová revoluce. Příčiny a průběh pádu komunistické moci1 Stanislav Balík Známky blížícího se kolapsu komunistického panství byl" »°f6 pozorovat od poloviny osmdesátých let. V červenci 1985 se uskutečnila velká katolická pouť na Velehradě, místě spojeném s počátky &ske a moravské kultury a křesťanství. Ačkoli se komunistické organy snažily pouť znemolnit, či alespoň maximáln* omevat, neměly už k lo,nu dostatek síly a autority. Z poutí* ľ? "Ľ|,V"S' Protirežimní shromáždění za dobu komunistické vlády, jehož se zúčastnilo až dvě stě tisíc lidí, z nichž cca dvě tře-y predstavovali mladí lidé. Zvlášť jejich účast byla pro režim l> ol. on - slo o popření komunistických líčení církve jako «le- »K)4: liB^ '"" ^ napf- C"hra 2001: ie8-174> ";'"S ee,l«ľlľ'ý i",'"''**í; SĽ Vy'Ľvih' nefunkčnost dosavadních Dio-Z,n ,; r",f°™aCníCh ka™U' »ři "ovládnutí reakce na kata-ě'* f'",'y V l:Ľ"'»'>yl" v dubnu 1986. KSČ ab- áhíí ľľ -řf?'odci" Michaila S. Gorbačova na j«>m generainino tajemníka nv i^qco i v čala projevovat mj. LirZ^Ĺ daku ľ ^ * * sc promítalo clo čím dal Ä ^"ad^^"tské kruhy, «* ^^mím poli a následně i AffiK" C^' ICko munistického bloku, spojená s fr,.,ľ romcna celeho k° ' POJCna s ŕen«meny perestrojky a glasnosti, Části kapitoly jsou přepracovanou Vcivíre*iftH 1-1 .„ .....200JÍ. /',tcxUl »ahk 2015 a Balík, Ilol/xr, Ko- peček Pfttom pro KSČ znamenala spíše komplikaci XVII. jez v Meznu 1986 totiž perestrojku ve skutečnosti f^lvlhodné * k°nzervovat daný stav. Vedení KSČ se dostalo do J-g^n*. situace. Personálně se od začátku normalizační azete !»V Přičemž po necelá dvě předchozí desetiletí^Mflákvt J*° identity představovala bezpodmínečna poslušnost^ ^ svádět perestrojku a glasnost Cmoskevsky vzo.; ^ y "*nalo popřít vlastní politiku minulých let (k cl » a Jo ^ ;,n<=jvyššíeh orgánech KSČ srov. Štefek 2014: P"^^ jež 1985A986-1989 nesla vc znamení opa^f^dní pod-hyla faktickým vypovězením respektu Moskve,. dosav* "** ccsk0sl„vensUéh0 komunismu. Ve strukturách g- ^ ^ k Prohloubení rozporu mezi vedením („starými h ickou ge. °nioženo vizí změn, a mladší - nepočetnou -tecn variantu funkcionářů, jejichž zájmem bylo nalczt taKc ,u ^Qlo vývoje, která by i v situaci ztráty mocenského "možnila zachování jejich individuálních Poz,c. orientovaným _ Latentní konflikt uvnitř strany mezi PraSmd j v ekonomice, křídlem, ochotným přistoupit na jisté retorm^íc'ím tuto možnost a 'dcologicky ortodoxním proudem, odmit J demontáži mo-»0 začátek procesů, které by vedly k po»l ^otcvřené střet-noPolu KSČ, do listopadu 1989 nevykrysta izo . ^ ye funkci nutí. Některé kroky, např. vystřídání Gusta odchod idco- pnerálního tajemníka ÚV KSČ MflousemJ. vo,bách do Fe-> Vasila Biíaka z Ú V KSČ či novela f**^ kandidátů na detálního shromáždění, umožňujíc, vcunn adekvátm re- Jeden mandát, to vše již není možno ^,hávání majoritní cast. *S na události, nýbrž spíše symptom po alespoň ml- ^nických elit za vývojem a křečovité" ^ ^^ala radu "'mum moci. KSČ tak v druhé polov* dohledu zc strany ^ámek vnitřního rozkladu. Ztráta pat ncpoznane situace. SSSR vystavila vedení KSČ clo nove>«_ ^ ^ v KSČ provázen f itřes politického monopolu na koř< , realitou- hlubokou deziluzí a nemilosrdný víccmene klasické situace V československu jsme byla rozdílena na M Pro konec totalitního režimu; stato ft ^ stvrzovala neoíi-křídla, reformní a konzervativní 97 Í;*'" SCÓ"a' 3 toJ'ak dÓHtenUké kruhy fPalouš 1993). vétšim,. "'ľ V'StVy sP°ícáno«i. Nicméně Československo * od stiek n"y ,° Xľľľ°|,S,<>;ch ze*»' "«iIo tím, že reformní tonu* •W'-vAí mm ľ, ,fsľov- foukal, Litera, Tfejchman 200°. faktickou SJ ň M;id',rsk;l sc <«le Československo \W? ici Íe , ľyZ'U'mnOSlí °PQZÍce - jakkoli byla stále aktivfléjä P ccfákí vÁ . -V?StáValy nízké. Známost opozičních tých let ve 'C,U,SlÍ a Polit% nesl se konec osmdesa; kapitolu) l { " u " L;",ZC,"sl"',(--&"^<é smlouvy" (viz předchozí přestávalUtth. nevh°dnou strukturou ekonomiky. 8**» vatel. Tato orVk- PCM "fP rostoucí konzumní očekávání oby-tých letech bvh lVa,ni,'-doStateené naplňovaná ještě v sedmdesa-soeiálního stanlrn - dCSCtÍIcd P^lňována patrným růstem Posukovaným oní V ZfP.adní EvroP«- obzvláště citlivě občany kem a SRN.'' MOV"avauí se sousedními zeměmi - Rakous- C )cl roku 19( " "ích P^^mň^S^^ff9 podoba a strategie opoz.ě-* základem v ml y vznikat n(,vé organizace, vc- ganizacemi přetrvával H" Vc srovnáni sc staršími OT- Práv, nicméně poprvé se 'v naobranu lidských a občanských táhal 1999). Přes ' " '"'ojevům scházela až do HsW Ize to doloží, j ,|0i)()v. vtcl< (srov. Vanék ,(J()4: garu KSČ nedôverovala stranic- ířJ Padu 1989 společná organizační a politická plaforma stejné jako Protirežimní strategie (Měchýf 1999: 60-63; Suk 1997a: ^ílJ-, Běh událostí a zmčnu společenské atmosféry nakonec urych % události zahraniční - rychlý rozklad komických_rtómfl * Polsku (srov. např. Dudek 2002: 32-80), Madarsku aNDRW ^ukak Litera, Tejchman 2000: 706-708). KMto™"S£*£ masivní vlna východních Němců, prchajících do MŮJ, -sahla i československo (konkrétně velvyslanectví SRN ^ 1» J Jednalo se nepochybně o důležitý moment s vlivem na zme společenské atmosféry (Tůma 1999: 163).' Listopadové události ,.,iímavvm československo bylo vc středoevropském P^Z£X Příkladem zeme, v němž časově splývaly (WW?_ k demokracii - liberalizace a demokratizace^ J y ého *mčnč režimu nepředcházela žádná fáse výzriamnejw^ ^ uvolňování. Výše zmíněné procesy ^eKO A zábnutí starého režimu. V případě Ceškoslcje^^ P ^ ^ vořit o úspěšném přechodu k demokracu; vy ^okracie se zárukami. Jak vlastne cely ^tJmcQ v polovině lis-Hodně obecně řečeno - náhle a rychle. izolovaný nerefor- topadu 1989 představovalo CeskoslovVfl někoiik málo dnů, aby kovaný ostrov vc střední Evropě, staC* zhroUtil, vzdal moci. SĽ tuzemský komunistický režim vni n emancipaCe společ- %ehlost jeho kapitulace, stejně jako rycřii nosti připomíná pád domina. n0nCejní potlačení oficiální Spouštěcím momentem se stalo^ l? Ustopadu 1989 (povolené) studentské demonstrace cesy typu oievic-m, r ír.;ínl výrazný1" \» »----- j uzavřený prostor ^orm^J^ ^ fáze . demokratiz; Na úspěšnou M*f^^%&ýhh institucí a prosazeni der chází k budování dcmo^aUcKy Kunc 1994: 9( videi lny f srov. IWWorsUl^ 99 se vz spon l rum (Ol '>!>' n Ir Padcsátómu výročí smrti studenta Jana QpW* poHclf lt ^ PerZekuce- Nešlo přitom o první podobný tvídy i» t . f " Prní ,zc d"*vat do srpna 1988, další do ledna "trujícíchS 'ĽlKly '' l7' li$t0Pad" '989 byl" mnoho demon-,!.„ií, '"'!" P(>licií *ito. Zřejmě klíčovým rozdílem *■ «bití je n í ľT rbÍ,ÍZad vcřcÍ"<«" * stala «** 0 míně i tak b°,StUdCnta' ^m P sice za dva dny vyvrátil, D«* fení ze zásah, u p**chol°gfcký dopad mimořádný.5 Pob°* ■ípSír*"'' k vyhlá.i„í protestní stávky, k»» Hánních ! 11 Pražských divadel. Na v/ně masových COF^.jchoS ,VZnikl<> 19' listoP«d« 1989 Občanské fó-Do OF se záhy zaěl ľ P°Stavou SĽ stal disident Václav Haveh řada lidí mim„,uv-,r\ , í dosavadní opoziční iniciativy, »K centralizovaná - Ä °k'uh' Organizace OF byla silné v továrnách a úřadech . anská fól<< vznikala i v malých obcích. Cc"tra l< nim byl minimľl^1?éjejÍCn vztah 'Va,',ýni P^taventa v české ná-r---- <'"",° <)b»-c,,í - a v tomto případe Okolo událostí 17 |js(() )( , l«-ffiíÄ^t«'«^.....ÄX^^ľ,^^0*0^- nejedni....., účelôľ, ľ" ľuä *mons,r,, kdo M původcem l>"' ''"'"c iedné i , ' ľ "' 'lisk'«'i,„Vi„ Ná™dní třídě a «b * a dosadí, „,;. , • ' C " l>< I. „ľ? korai""-«ické funkcionář* «vo vede, '"'n..,,,ilf,4 *«*av.i dosavadní vedení KSť ■ ' JA")- K nepodařilo hod novem f 100 šlo o první ze zajímavých protnutí přítomnosti a obce v tzv. sametové revoluci. Nešlo však o výhradu, OF se podařilo oslovit i dělníky, v čemž sehrál. ^"7"s P0«lější ministři Petr Miller (kovář) a Valtr Komárek (prognos tik s renomé respektovaného ekonoma). Pád výkonné moci j inoq Když ve svém zakládajícím provolání z 19. listopadu 1989 pokovalo OF odstoupení osmi zvláště zkompromitovaných komunistických představitelů, byl mezi nimi jen jediný představitel vl% (srov. Suk 1997a: 1). Přinejmenším zpočátku tak OF o převzetí výkonné moci neusilovalo. První fáze se soustředila nikoli ^ změnu vlády, ale na nijak blíže nespecifikované zmeny uvniti komunistické strany Československa. Československa opozice n%la na převzetí moci vůbec připravena, neměla nachystaný scénáře jednání a postupu. , . , Dominantní strategií se stal dialog - ovšem dialog mez. vágní definovanou mocí a podobně vágně definovanou opozic.; d.alog bez předem jasného směru. Mluvčím opozice se stalo Vt, řep«-'ontantem státní moci sc s jistou prodlevou stal fcderaln. přen,.cr » stupce reformních sil v KSČ Ladislav Af^; jfa nikoli jako stranický, ale jako státní představitel, potócobylo ^jmé, že stávající faktický držitc, moc - vedem KSČ - km íemu obdobnému není an. ochotny ^amW*,^ fiaskem k moci" byla zřetelná J*J£JZoíU Lidové mi-naha použít sílu - param.l.ta.m ^ ,ušnost >«*.« V týchž dnech vypověděly rittOP tdevizCi > masové sdělovací prostředky - rozšíření testů rozhlas, noviny, což ve ^ ^ku napomo l( do mimopražských S Svolených stran a masových „sjednocující" orgán vs«=ch do^ 19g4: u0> c organizací (srov. Poslední huni ~--- nů c|o prahy) kde měly pomoci policii sc zklid- Jednotky byly povolaný z bv^ ^ dQ j>ľa|iy vůbec neodjela, celou akci pak něním situace, část miucio po dvou dnech zastavil MJaKcs. 101 iné™!!!. 29,7^°7) K,S(": "cpowiohla ani mezihra v podobě vý-my gencrá nlho tajemníka, jímž sc na několik týdnů .stal W V , ' CVy,ilZ"ý Kard Urbánek, reálná nľ ,Ad:U,,ĽOV;l Prévzeti iniciativy fakticky skončila kdys úloha KSČ 'JCn froklamova»á << dlouho respektovaná vedoucí Jdoucího úľta?nThoľ^etnOSvýv<>J SC ',feunul °" •Silněn, demokrauckého politického systému nerähľS rír ym,m0memem se *aIa míněná úspěšná £ 84). jí končin- a^n'° S£jí 75 % «tó.nů - srov. Suk 1997b; ěa to£Än^n*?,*»dennl fáze vzedmutí mas a nádchy « Adame, n ou Ä': Vct'C,,í OF * v následujících jednáních ic'» "a ní partídno?°UZC ";l vizi k<>l>t,oly ™w. nemžto Z vení nové vládv vr'ľ' Adamee fal< měl volnou ruku při scsta-„15+5" sestávala ľ J,menovaná '->■ prosince 1989, známá jako lože vznikla na oňní?0? komun'«ů a pěti nekomunistů. Přes-obnově velkvch r " °h°dy sOF> veřejnost ji spontánně po OF svou sirÍ T ra,,f '>nlc v té chvíli změnilo Si'ně působil hlas d, . sc vl:k'Ľ l>ří">» participovat venské akademie vězIT"!" 2 ,>roSnostickčho ústavu Čcskoslo-['cky pochopili žezauief' Václava Klause), kteří pragma-běh událostí více než vně m ""^ " cxclíuljvč mohou ovlivňovat zignoval (Suk 2003- 58) k trolou- v reakci na to Adamec re-nání se zahraniěím nebvv ireziSnaci Premiéra tak došlo ve srov-poznamenal, Že to co vPokl 'Rmothy Garton Ash trefné měsíců, vc východní,,, Ně, ' 'ľ "Va'° dcsct let' v Maďarsku deset vensku po deseti dnech rrľľ deSct t*dnfi. nastalo v Čcskoslo- Z jednání mezi 12?"^% osobu nového federálního ľ'"' Adamcc"> a OF vzešel návrh na «« KSČ a do listovú Io^ril'ra,jímž se «al Marián Čalfa, v polovině rok,, tg89 m,n'str pro legislativ,,, jenž ještě s-ho tiskového zákona Te r VC vládě P«P*vu represívnej-'"čia jede, hlavní cíl - doveľ JTnovana Pasince 1989 v ní získalo silné pozice >ciJ,™m',k svobodným volbám. OF komunisté ovšem (lhs;K|||< ™» v ekonomických resortech, nevlády, ministerstvo zahraniěí „ prvníh° místopředsedy veci. Při první,,, pohled,, na ,tra, "T,sterstvo práce a sociá]ních Stran,ckou Příslušnost sice poměr sil 102 VĽ vládě nezajišťoval OF převahu - z členů vlády bylo lOkomu-**. 2 z československé strany socialisticky ^**«SÍ strany lidové a 7 nestraníků (nominovaných Ol a yi i >J-Holzer, Mareš, Pšeja 1999: 95). U nžkKrých Manická příslušnost byla pouze reziduem minulosti a ealne j prezentovali. Každopádně šlo o pivní vládu od unorm © dokonce května 1946), v níž neměli komunisté nommalm faktickou většinu. . ,. nFW hovo- .. Naopak o jisté politické naivitě pWJ* které ™ z hlediska obsazení silových resortu - obrany a v ^ Pritom měly s ohledem na (stále nedokončenou)^n laya kardinální důležitost. Působení komunisty uala ™ Vacka, předchozího náčelníka generálního štábu O-JoJ^ *É lidové armády (ministrem byl na f J*^ mini, "avla i po volbách 1990, a to do rýna UJu;, „ Mno. tra obrany zřejmě nemělo pro bezpečnost zemi A„ dokonĽe h«n závažnějším problémem se ukázal resor.v resortu Plosince 1989 bylo jeho řízení kolektivní, i ° a, v Havel. "jal Richard Sachcr, kterého na tento Postf|,chodného bezvládí V praxi ovšem tento model vedl ke sta V tajné policie ke v resortu, kterého využili především repre - ft« dosvžd. *artaci ohromného množství "f^^geo). ^'jících práci tajných agentů^Suk^^ ^ K ním ^títasptovanéfednáníu „kulatého stolu", Kie.™^-™-■« účast Národu fronty, jejích politických stran, OB a VPN. Jak-u^i. „, /t ji irv%ní nové vlády minimální vliv, ko]i měla jednán na výsledek složeni nove v *7 ' ur, ii j^11"' ttc^ iŕHnoho z rozhodujících aktéru Pomoha leiritim zovat KSC jako jeonuuy j (Pro průběh jednání u „kulatého stolu" . sestavovaní vlády srov. Hanili 990 995-380). Pro budoucnost to fakticky ztížilo (zne-ciJ,ftY/s^-vykteI* Je jisté zajímavou mizíc 'i T pravomod' "odufc se odkazuje „aZ '¥ to koneckonců kého národa po spravedlivém ''1 'i&<> hlubšího " ";> touhu ČCS' foval v dlouho vládnoucím k,-,"', l, 111 kn'li, kterého kdysi spat-1848-1916) a který jeho nadll'i uj0sefovi I- (císařem a králem )C Wk bo'estně zklamal (tím, že ne- lni ^Plnil sny o korunovaci českým králem, o poskytnutí maxmj m°žné samostatnosti českým zemím apod.)- V odkazu na tradic, samostatného českého knížectví a království se T. b. Mas y "sadil na Pražském hradě, dávném sídle českých, knizai a kia u. P° celé století od vzniku republiky je P«žský královsky hiad sa '"zřejmým sídlem českých/československých prezentuj a ľ ^ šesti evropských republik' sídlí prezident ' královském sídle, jež jev českem případě nejstars.m konttnualn fu«gujícím sídlem hlavy státu na světě. institutu Význam, jaký československá společnost Pnf^* ^£né P*zidenta, lze doložit i tím, že v československu jako jeto komunistické zemi střední a východní Evropy "ff^\x^ a,ni dočasně - zrušen. Naopak, nejmocnejs, muz reznnu UV KSČ - měl většinou potřebu definitivně P tavení i tím, že se nechal zvolit prezi Jg^*g^g jeden Ve vztahu k událostem roku 1989 je ale au . jj b,}-a_ rozměr spojený s Pražským hradem. V cesk^" C.dvž dobyl vyzy-kýkoli mocenský převrat dokonán teprve tenoy, y ^ ^ vatel Pražský hrad a nejprve (do zacatktil3.B ^ králem menný stolec v areálu hradu, P°t?%^TuJod místa někdejšího ve svatovítské katedrále stojíc, » &rvnu 1948, kdy stolce. I komunistický převrat byl dokonán,a iden. byl předseda KSČ Klement Gottwaldl zvol katedrále. tem a zúčastnil se slavnostního Te Dcum Nejinak tomu bylo v roce 1989. ením přechodu k demo- Završením sametové revoluce a sxvi ^ polgku a Ma. kracii se proto nestaly parlamentní v j_ komunistický ďarsku), ale volba nového preztdenta. ^ m% nékolik Prezident Gustáv Husák T^xlfn°Jnov0íl vládu. V té době ještě hodin poté, co jmenoval Ca' ástupcem. Komunisté se poku-ncbylo jasné, kdo se stane.Jf"°bývaiý premiér Ladislav Adamec sili o přímou volbu, y niž oy pruzkuni veřejného mí- měl velké šance na ^'ir"'2,03. 2()0) Nicméně k tomu nedošlo, není z prosince 1989 (Sukz prezidenta ještě před začát- naopak převládla touna __ , ,,.. porturalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko. ' Česká repubUte,Itá««=-ť0" 8 105 emnového rok,, (což mimochodem odporovalo platné ústave ■ i ľ1'" V°lba v rukou parlamentu. V tu chvft tenči „„- U Vy,ĽŠÍl »Pr°W6m parlament" - volitelský sbor po-žcn^wnOV?K> nd<"'—>ického prezidenta byl totiž slo; sateHtníŕľ 1 '"'"""'^ smilně nestraníků či loajálních členu iSě v t ^k°mUnÍStÍCk^h ««n) KSČ zvolených v roce premiér ľresvédčiľ f f™én Ča,fa' ^.'ľ? tem h.avKlvu oeřhny POSlance' al>y voliIi "ov^ p,M,ť denta V. Mávla "'" pTOti komunistickému režimu, dua- hlatvirt nfŠ '989Lbyl V' Havcl ve «fein6n parlamentním (Fiala, Holzer ' M? I pomyslné zvolen prezidentem bolieky uzavín }a '"9: 99> Tí»"<> okamžikem se sym tem republiky bvl, i ''^ komun>stického režimu - preziden-' Politických dúvodr° " 'Ľ,"'J 19«. lÄľb?Ctt' Bylo tomu tak v roce Pozornost zčásti uj.řcla veH,, v r''k° 1989 Na parlament sc az PO ní. Na konci roku 19». ľ,,' Pontské volby, resp. spíše °Placi nových poslanců Daria ľ zákon umožňující ko- kte« "a svůj manda, rezWalľ ví "a poslanců, ustavní zákon, který umožľovaľ t \ 1990 P!lk W p*S«« optoval jíně, mohlo se to ale Ä??** přím° odvolávat a ko-Rovnez došlo ke zkrácení funKľ d° kon<* 1990. -voleb 1986, současně byl zni£ °n°h(l,bi Parlamentu vzešlého Uprázdněné mandáty se ,cdy ,," >sh,,,^ký nu,ndá. na volný-a!'' "a základě návrhu polil i,Lch ™?aly "a základě voleb, Y " fvcetn* KSČ) (Sufc 2003: lOíi 2Ô3-290). šlo o jeden z podstatných rysů první etapy poptom **bo období. Otázka voleb byla odsunuta ^^SS * ■* v červnu 1990, tedy více než půl roku od ^pad^vy ^tí a téměř půl roku od zvolení V. Havla P^^^ sc tak nestaly okamžikem rozhodnutí, ale spise zpcx ^ ^ Institut kooptací (jež se dotkly poloviny poslane: ;, ^ Problematický a obhajitelný snad jen pro nezD> ^ ^ tak zformoval zákonodárnou moc, která SC1 podstaty uvní rovině první nejzákladnější změny nedemokia československého politického režimu (srov. Zoubek 1999: 41-43). . , . , liniatněn i v ob- Výše zmíněný ústavní zákon o kooptacich byl up ^ lasti místní správy - v tzv. národních v^°TrC^;Drostřednictvím tovaly veřejnou moc v obcích a rcgloneC^^ompromitovaní po-Wli z národních výborů odvolám nejvíce zKo P To se sWi a kooptovaní představitelé nekomunisi1 ^ personální ale ve větší míře dotklo pouze větších mest. - proběhiy obměně pak došlo až po komunálních yo demokra-v listopadu 1990, kdy také vstoupila v živ ^ obce a mčsta tieká územní samospráva. Znamená to ai > nadvládou nebyla po dobu celého roku od změny rez ^ 57-58). zdejších exponentů komunistické moci ^ sametová revoluce? komunistického režimu byla podob, pádu něj "ISTMÄ ovlivněna řadou okolnost . NCP>' strany, ktcra Dy ) kala na příležitost, až odejoc fe ina. Absence neexistovala připravená °P°*^y komunist.cke strany poz oi • i ľ v, irrhnokratu uvni ostatních sticcio kupmy m arlych tech oJ^» ^ ^ ^ děj, způsobila, ze se k an a ze „akon . Malý evropských komuni^a „epartic.povaU "^^^ okraji politického Spe^ dl k tomU, nova *fl počet opozičních odborníku «*$^P£g£ garnitura měla až £k z velké část. spoléhat na (mnohdy na výkonu moci. Mus 107 •"•"-"Hou v«/l„osli> i^PMování cílů Spo/c&nStó vw-h V Pr°ména , 0 TOvnéŽ o*ř c,■ toPad0^U2c> kta* v V '?'"">' 'mc '!"U' resP ceiéhospo-' ■ °' '< 201*) "' °^ávánř Podle průzkumůpotó- Shrnutí pád komunistidcé dočasné vychý,', ;;sloni Pouhé dějinnáw°mUnÍ8n,us představoval společnosti V pnroženého „ í yS"u,íí> shodný paradox, čenskovědníd X""!** fcC?ňí TC Popadni české k™ism č " v'"" ''"'Sování,' 'i' ^ ^éta řada společníku, nastoKso " f ^'2 S/' Chara^ristik českého ' 'olze-r 2009) „J. , usPechu rsro„>; '"""éně debata o jeho «»...d v ěesk Šutr"*- éP::př- **. >dnaIose naopakó? , St°Ictí totií , ;1VC,,Í komunistického 'Wk°Jcden zJejích vy, ( !>"' dějinnou anomálií. y stnych znaků. 10« . PS jeho analýze nelze než respektovat potenciál ceakelcv^ se historicky jeví dominantnějším a dynamičtějším W»^c' «*É politiky v porovnán! s ěeskon P^f^ZT^Tv době Potu levice již v prvních všeobecných volbách 190/ ''^ousko-uhersl é monarchie). To s sebon náhled na samotnou politiku: v českém prostřed, se nep***Wo "technické" pojetí vnímající politiku jako sféru urcen°U P. . tóvání a hledání kompromisu mezi jednotlivým, svobodné vyjad Ranými názory, nýbrž spíše moralizující pojet. poj.maj.c. ji jako °'biště pro tažení za spravedlnost. , ,,m v „,vni V 19. století bojoval český národ proti Habsburkům^vpmu polovině 20. století československá demokracie pro Na " v celen, 20. století český proletariát proti burso*^JmaK ^ &no, ěeská levice na jedné straně opakovane prokázala pozo. u hodnou důvěru v progresivní vize P*^***2Hä5 Po více než půldruhé ttolctí v lcpe reprezentuje marxismus; na strane diuhe zarov i j ' občasnou schopno* kritické ^reftexe^rak^zkutoost. s metodami jejich nastolování (Raman 2000). I o drnn. válce každopádně čeští komunisté nemusel' bojovat o' ^ 'cviče dávno měla. A odtud také zbožněn. ^Z^cini vším v kulturním diskurzu, V»**^*££5Í projatá léta. Obecně se vůbec jev. podíl ceske W» eesu formování moderního českého narodmh^z.vota^i vání samostatného státu ve všech *^^*M&&e, hlédnuteM, ba určující (Kusák 1998). Ne^;^ ne obchodník, nýbrž spisovatel je tím skutečným kého národa. , ,, j druné poloviny Nabízí se až teze, zda sc onen Proí>w)v ,„ . ké historie ne-19. století českými intelektuály hledaný „smy. ^ ( ^ naplnil pravé v období komunismu. A toj beztřídní trvajícího pokusu o naplnení ^^jStické hnutí, společnosti, tak v tom smyslu, že i °«° iku nikoli jako 109 část) svn i , K''t,S*,ťkŕ hnutí ® přinejmenším jeho významy rouvrehľvaľó'rľ"' PfcdeVŠÍm «*°b™ V- "avb, náplni* Plynoucí z« 0tI2Je Pak v tom, že „totální morální nasazen? . jich „neDoIiřiIe-mni,SUuace' v níž se čeští disidenti nacházeli,F mířeny k d<,.-,ť, ,c,'cl' sny :l touhy tak byly paradoxne na V tom spočľí V"'"1'* v nčmz měly ztratit svou moc a půvab; z listopadu Dor.v', ' k,>řo'ň zk,:l"™ní části české společnost, cit pak mají nře, „ »ukrade"osti'' listopadové revoluce. Tento pc nebývalé rozšíření íľ pozitivní změny, které listopad přineslI-chranu přírodv „rv-ľm Sf6ry"' výrazný ekonomický růst, za- Vysvětlení zk h,roz,cfm zničením... Srtu'fehft ?f' ^.sti české společnosti z „výsledků "H""'S"UI- len tak tořP» V<"' zn,í,|č"é autentičnosti českého ko-'""'"•stická strana „fH, ^étlíme> «c v Červnu 19.90 získala k<>; 14 % hlasů, lák vysek ,Cr st°P'"ccntní voličské účasti tčmer Rvaním, tvrdým donľ/POrU "svědíme protestním W* ;i znehodnocením ', " ckonomických reforem, zdraže-tehdy.jc.ste vČL,sk(«l»»r, nezaměstnaností... Nic z toho se n°Sh' nik°» dávno,, nh, o Tu*? zjevilo. Naopak, plítoffl-v<""; zaostávání za Rakous ľ ° scll>;1vání centrálního plánO" s'°vensko kdysi směle pomÍT f Německem, , ni,niž sc čcsko-, "f ko«unistická s l,,'t,ova »: zničení životního prostředí-"dovedení, představo^'^T^ °ez dynamiky a věrohodné Poluické obce. V li ytĽ;n"v<>''alternativu pr(,.scdminn post u k*,'^ *' 'VÍ,lovat společenskoU '"f VŠak ^ příležitost v, T'"' S"& ""s k rCa,Ítu Podle svých ideových ^ternovou alternativo,,. lgICkou upomínkou nežli reálnou I 10 II. TŘICET LET DEMOKRACIE Kapitola 5 Sametový rozvod: konec Československa Lubomír Kopeček lucfŮln°Cv.31'v I)rosincc lí)92, pouhé tři roky po sametové revo-V h[ VCnSk° ^^^^)- ^ pohledu věkově dnes už převážně star-nostalgiků po Československu mělo jít o svévolné rozhod-luu těchto dvou politiků, které nerespektovalo vůli většiny Čechů C , ^v^ku zachovat Československo. Tehdejší průzkumy veřejného ni,1'1^ni skutečně ukazovaly trvající podporu pokračování společ-°ho svazku u obou národů. Avšak tento pohled zkresluje hlubší °reny a mnohem delší genezi česko-slovenského rozchodu.' ^» brCTVÍ MINULOSTI A FORMOVÁNÍ ^ OVENSKÉ1IO NÁRODA A STÁTU Podstatnou roli v rozdělení Československa sehrála dědictví minulosti. Tím nejdůležitějším byla už od roku 1918 slovenská Tato kapitola je kvůli omezenému rozsahu nutně selektivní a pomíjí některé zají-tnave, nicméně me k Československu mavé, nicméně méně podstatné záležitosti, jako jsou postoje maďarské menšiny i či vliv slovenských exilových organizací na proces rozdělení. 111 SéhřnS JĽd":'k doko"čcnl Formování moderního sloven-státu. 'JCdnak Pobavení Slovenska v rámci společného válkoľeso^waiiS1Iownsko sice '>y'y před první svetovou .«,; * ^^uska-Uherska, avšak politická kultura, bylo dáno .on ' m°derniZace se v nich velmi lišily, co* České zemé f 7 ",czi rak"«sk«u a uherskou částí monarchie --i monaXctS3,y ^ ' hosP°dáMy ncjvyspélcj^" občanskou k„i. , stoprocentní gramotnosti, rozvinutou Pro«* íonn v "'ľ ít"^" Spo,k<>vým a stranickým životem-úsP«nčzavržen ,\Ífh° národa ''>'' v průbčhu 19. stole" desetiletích jeho d,l<>'(,Ľ,l",k,;,(iz;,ci r;i|;<)us(<, »posledních ";l k<>"< i éry Uh(.CVS""'nCC' N;loPu ''y'" katolická cirkn0rmc,ím V'ÍVem tradičních institucí, jakou negativné pozná mJ/i Slovenskou politickou zkušenost dále ?strikeí národnost^,! 'V';dá madariZace spojená s drastickou demokratizace a .„„ ' P|'!,,v Slováků, jen pomalu probíhaje IS65>- To všechno n P°liticka (Almond, Verba opozdilo (Hroch l99m°X ""'demího slovenského národa rengióznía další rozdílv ' P?lccenské, ekonomické, kulturní, f- století sice zmenšily ľlľ' n ?kem a Slovenskem se v prňbéhu h,!,',:' trCfn« konstatuje I"'. y Úplné "czmizely. Sociologa 'Sf>l|dárnější a piisoon,tJVĽnska sP°'eČnost byla po «** í.3 sPolečenätéjší (gaMschaňL ^ľ''™^'«, naproti tomu lľ,r"ze»é slovenské "^t 'l ÍMusil '995:87). e mc» lety 1918-1938 střS.^"' " aut°«omiZačni tendence °1 Prcdstavou jednotného rv ľ 8 koncePcí čechoslovakisfflU, i'-; ecntralistickou pfcds°"ko 8<°venského politického o* i I'' Bakke2004). Na rozdíl S°tStát» (Kováč 1997, Lipták Renská jako n„ ,. stá i u i>y"i ' Č^ů s vnímáním &es-• "Uqs, , ,o na ifeál yly slovenské pocty mnohem - vůovaly „z zmín£°;"ení - s ním až po .p.uair «vj /..ivislcho Slovctml-/>i ,UJTlIsmu a noyrlřii tvůrcem ™--ka<^ Ska Iud°vá strana, která mo- povala svč příznivce pod hesly namířenými pr kým, husitským a ateistickým Čechům. kontextu. Prosa- Důležité byly také negativní dopady vnejsi udá-?ení slovenské autonomie na podzim l»á« P ofení Sloven-'ostech Mnichova a krátce nato následující vryi0 do ského státu závislém na Hitlerově Německu ě)o k obavám českého národního povědomí a do budoucn. 1 i Názorně se ■'■ větších kompetencí pro slovenské národní ins ^ to Projevilo během třetí republiky a po roce ^_ ^ oficiální čele centralistickému uspořádáni, i my kapjtola této akistické doktríny (podrobně druha c návrat k ce choslov knihy) Mlllly). , Slovenská otázka ovšem byla pouze na čas utlumenatato* S;l* léta, jejichž závěr byl spojený s liberalizaci 1»«™*™ *«wu, pfiítealjejí oživení. Výsledkem bylo vytvorení "spořádání ovlivněného sovětským vzorem, jak ccová: fcderalismus byl přitom využit jako prostředek -Wptovat slovenský národ a tím omezit ptjmckou ek— k°« dominanci českých zemí" (Buňce 2004 427). ■ ^rodního hlediska se jednalo nepochybně o úspech ov m n JoUv plnohodnotný. Nové federální I^^J^I ech dvou dekádách kvůli normalizaci a P° 1 ™" oci' slo. KSČ uchovalo striktně centralistický cta^^to-venské republikové vlády a parlamentu byly ^ morový federální parlament a federální vláda u g ^ Převodová páka komunistického režimu. Avšak pi nálnost federace výrazně posílila slovenské sebevědomí 'ovála proces budování národa českosloven-■Skutečností také je, že etnofederaln. mdeUc ^ skona dvě formálně rovnoprávný^i důsledku ne-a těžkopádná struktura ústavních instituci vc_ sv nápadní podkopaly č -f-^/jSKÄ^ ^ jeho pozdější rozpad (Buňce 1999 « -WJj . jfc{ entita , po- Význam mělo i to, že chyběla ^£nlSadnOU. Ani podobnou mírou autonomie a ins 'tu^naln četná maďarská menšina najiznim Slovensku^ ^ svou historickou a kulturní svébytnost, autonou 113 fochu m T" Politickéh° monopolu KSČ v t»ce 1989, kWT likové i h d" °,X''C pUsobiIJako tmel československa, se- repf" Politiků nro , " mst,tuce stanou důležitou oporou slovensky^ '° PTOS^oviní jejich politických vizí. Úskalí demokratu byl komunismus^ ranz,ce: Vnímáni b SMU? c'8tym zlem? 90-1« 20 Srh81/^?0 " z""" •» Slovensku na kých zemích N,.,! ? 'ín6 a hlavr>ě mčné negativní než v 6*' vensku spojeny hlav ''aIlzacea urbanizace, které byty na W° tradiční slovenskn,, "C S.TU P° locc '948 a výrazné proméniiy ÍnžWýrství, nien,e CC"°SL čast° i- sice provázelo SOCiáW J "ledující deset Ln, '"'Ší Projevy spadly už do 50. W mírnější-a tím j přlja"e3° "Pktňovanýnu metodami mnobeff v této souvislosti si " 6 malizačního režimu ml c? 7'minku m°di(ikovaný charakter nor-byl rozsah čistek v KSČ Už "a začátku normalizace T,stů'" Slovensku ,'""v."^"^11 I""1' komunistickým refor-*3' M POStup vůči ooVri*8' ',CŽ V &sk^b zenu.li a také pOZ' dobnecenwnfcýdohledvJ?"1 méné lv,(1ý (Maňák 1997). P°" ^csttelnější než y e « kulturní síčře byl na slovensku o něco V P"*«. alespoň o ,r'""d1' To* co t*« cenzuru neprošlo ' kůf !■• dob,,;. ten ;'s'vrl;'raiislavčfMamšiak20(l!!). režirau "a -Sloven , °C(""«^<>ý charakter normalis** Jlcl ccraralismuSj ,„.„.,. ('oceňovat a ohledem na clominu- "•--'-■alht, slovenských elí v'° '"C,,íí vliv na větší v/'-<-.. pmstředí napnílVy'n,Uvný™ dokladem, a g* 99 pohřeb posledního k,° "Tavitelným, byl v roce XIti n°™a,ÍZace Gustáv■ 'StK Plenta a hlavního M' Posedá slovenské ^ ^ l>(>"«>« se zúčastnili «h-venskeho parlamentu l-m1,,iJ|J'"',(;!'"'<>S..rský a předseda slo-ř'''f-ed hstopadem im^J^fko. Oba títo politici p* son? ",' TČŽ mě,°' -z, , ; lM: ^'fctó disidenty, socologtekych výzkllim, po"^^Slováku oceňovala podle ~ oJ sociální a ekonomické *»>čny spojene s komunistickým režimem a jen málo z " f «»alo éru komunismu jako ztracené dekády, což byl vdm»* réný pocit u Čechů (Aktuálne problémy slovenskej spoločnosti 1992, Příhoda 1995, Marušiak 2008). vv ., bě. Tento rozdíl mezi oběma částmi státu hem radikální ekonomické reformy v pivních P^Jg letech, během které se na Slovensku l^gJ^SSTře-"ost. Ne vždy se přitom jednalo o primy důsledek elWBWu formy, protože například řada slovenských zbrojovek p«M« většinou v éře komunistického režimu v důsledku konce studené _ 0mčrcch- Výmluvně nejpopulárnějším šlo-stavitel ref > SC ''"1cd ',0 dopadu 1989 stal hlavní pí** Alexander 5i?**110 experimentu pražského jara ,Ľd' se přiton 7 Z?9**"* Politický vzestup v nových poměrem, ale i něh, ncJenom lide,,, spojeným s pražskýmF stům. PřctrváníT-"1^006 Postavcným normalizačním komun'-Soňa SzomoHn "tranzičních komunistů", jak je označuje molányi I99Q y' Umožnil Postup VPN v závěru roku 1989 r&°; a P«'ilickou vfflot atttVPN tehdv "-Projevili velkou chut strategie vnější I « VÉ Statní funkce a dIouho SĽ d opustila. PředseHr. i moci' kterou OF v české politice brzy '•' Předsedou slovenľk'K^^ Vlády »národního porozuměn' voluee stali VVSO[v, Parlamentu se tak během sametové rc-&č a Rudolf Schus!>OS,Aľní Polistopadoví komunisté Milá" obrany slovenských ľ'- • S,kovnž vsadili na kartu nacionál'11 iistil" strmý „ánást n ľ **** "Pragoeentrismem", což jim i* Szomolányi 1999, Suk fS}''7' '' ''"'"I1'1'" Přežití ršuiovcc 1999' 2 Příklonu k více či mz. .x , s|al obecný trend sloveľľ? skalní nacionálni linii se ovžeffl sífn významných aktérů kľ "°litÍI' i P™ Komunistickou k°-len.nskoU ide„titu lc !, i Začala «l>ouštět svou marxistic--''mmisty, aby Ľxis| ^rozvolňovat svňj vz(ah , čcskými " "ně ukončila. DokonTe.f^?^ na k<>"« -oku 1991 de-lackue.u VPN, j„1ĽIU); liberálně smýšlejících ™ °Ve 7"l"ce na Sloven k, Wavního tribuna «- '■" '''V "druhé revoluci, „5* "V* -.ku .990 objevilo vo- ^•"cc po listopad,, P, ''™>l,ai" CSuk 2003: 4.4). POl't,ckc '"zska, alespoň po přechodnou dobu, ale pouze v nejaké rozvolněné podobě. ,,.„ , m„sv„í vát- , Tyto představy ovšem musely narazit na 0«^»^ *"y éeských politiků a veřejnosti, kteří, jak výstižne ko tatovala GatOl Skalník Leffová, „nechápali hodnotu decentrahzace .na rodního sebeprosazení" (Leff 2000: 45). Toto české a slovenské "^pochopení či spíše vzájemné myšlenkové míjení -řelo už Lěhcm roku 1990 nejprve při takzvane P^1^™^ jejíž podstata byla symbolická, a následně při konfliktu o kompe tence, při němž šlo o politickou moc. Pomlčková válka a boj o kompetencí d Václav Iniciátorem pomlčkové války se neúmyslné sta H-el, Uter/„a konci ledna 1990 na sítu. lamentu vyzval poslance ke ^mene do^ad Podle jeho představy mělo z nazvu neskos um komu. republiky zmizet označení »soclf stlck^ Jrozhodnutí odlo-mstické minulosti. Federální I»J?^Ätafliô konfliktu. Za-wl, čímž. vytvořil prostor pro zážeh nac10 ^ b£z tímco česká veřejnost přijala preziejenvclký odpori pro. výhrad, na Slovensku vyvolal Havlův bUk (podrobně tože připomínal čechoslovakismus p.vn ^ viz kapitolu 2). Zc Slovenska zase narazilo na ostrý kový název" Čcsko-Slovensko, coz°ínai0 negativné vní-neíouhlas na české straně, protože »ki ^ 1938.1939, Kontro-manč označení pomnichovske '^^^ podoba státního znaku, verze vyvolala i Havlem ".^tóschrála méně podstatnou roli. nicméně ta v rozpoutané cic ^ ^ ^hrával celé jaro roku Emocionální spor „o P°m c médiích i na náměstích. Nako-1990 na parlamentních BW > protože by, využit grama. nec prosazené řešeni "V ,& J siovcnská Federatívni Republika, ticky nesprávný název a kosiovensko se měl psát v češtině Neoficiální krátký název 117 ^Síař.* •iovĽns,iní s pomKkou fRycM!k 2002)' Pomlřkn - , y °Vsem dosl Problematický, "ého n,ci„ ľ'i u ľ Stab důležitým akcelerátorem výše popa* obavy ,c I ZC'",dl' kde hisrorieká analogie k roku 1938oživila lí"> politici wľ požadavk"- Tehdy se poprvé objevila *■ a sloga Si tľ'|Wíl VyZVa k «dd*ní od .Slovenska. Myšlenka prostoru S ľ:,fSk'vaci)vstoupily do českého veřejného vatel Ludvík vľ",'', "adsázkou J' v květnu 1990 vyjádřil spisovou pos ý | „ "ľ '-'Mlí,dSÍ slove"sk* bratříček vyrostl, chce 11 Poce. Žádnou „ , ' Chtl( tu Postýlku u okna a v zime W chýř 1999: 307). ylk"' bratře> domeček .si měj" (cit. podle M* koucího sc vviľdo,°,odcizení následně posilovala únava z vle-JWsedebataofinľnľ k Ud°UCÍ Podobž «*« a také stupňu-Počet z české části fed'C transfcrcch Jdoucích přes federální roz-Pomáhaly vy1-ov„-,v„L!:1CC Slovensko. Tylo finanční transfery «««« a značná h*'*P<'dářské rozdíly mezi oběma částmi žadavků vnímala sr-"«ítíN svému V:ll,y začátkem |»,-,si,K, ?Skl'.1>ĽtľL' Pithartovi při návštěvě »t je Údajné přip,vivc , *W* oznámil, že slovenský par zakonu nad zákony fedoJľ , svrchovanost republikových k°mP«eněníhozákona VvhHš,'' ' neProJde í<*o představa "'cnalo konec federace. )y^»'svrchovanosti by de facto zna- ---./..t fjy Klet" " strategie 7wľ5ilľľ'^ Mcčiar °vžera omluvil pravdu a.jel* ux u 1 1 naopak posílení republikowch orffánů v sobe obsahovalo některé problémy. Newtv^ll • Čl\ó 1 /• iNcvytyčilo jasnou hrania me« působností federálních a republikových organu, ■COŽ o prostor kompetenčním sporům. Zvláště velký otazmk:Z hic clfka funkčnosti nového uspořádání visel nad tmi, ze ^J«g "Mastech, jako byly hospodářské reformy nebo d°P£v* *^ ^konodárná pravomoc federaci, ale jejich proyadem peoaflo V.«*ou republikových orgánů (Stein 1997). Vcd,°/ľ. ^^rovi ** některých politiků formující se české prav.ee yuci pr«vl ethanoví, že byl při vyjednávání příliš měkký Spo. o kompc *nce oslabil v české politice pozice umírněných a dosazeny vy sledek byl zjevně jen přechodným kompromisem. Slepá ulička v jednaní a obtížná slučitelnost státoprávních představ ,,, /.„„Mná po dohodě o kompetencích následovala vlekla a malo uspesn* Jednání o novém ústavním základu f^^Vf^-W zástupci české, slovenské a federální vlády veden na od "ích parlamentů a parlamentu federálního a „avcl Wé jednotlivých parlamentních stran a pM®*? „ástroie které » v pociťované krizi Československa «"*4M» by situaci pomohly řešit. Významne M**^, Soud ního soudu, který mčl řešit vznikající kompete F «všcm nemohl být univerzálním lékem na ncco,^ ^ kem zjevně chybějícího pottW^Sto opět hlavně Hav-Podobně se mrtvě narozeným dítětem u ^ ktvali a ve volbách roku 1992 na Slovensku vyslovovalo !, . 8 SC '""<" k vlastní preferované variante ** ncv; úcóv ľ'rrC,Uní 3 Vedle upřednostňované konfede-v českých zctn.c •' ľ''0'' ,1;,vc,,el<) zcela ani federaci. Naopak buď funkční íe I d° VoIeb s cí,i velmi jednoznačným'- nebo rozdelení na dva' ^ by'° míncno silně'státní centrum, Neúspěchem sl« -f ^ mocí občanské mol'T ' Mavlova snaha o záchranu státu s pováný dramatik siwh i C' Prezident, původní profesí talentové revoluce a' v tele"' ?y",bo,icky datum druhého výročí sanie-ústavních reforem Č ľľ p,'°'cvu nastínil představu rozsáhlých ''y'" významné rozšíiW (Havcl l!'92). Jejich podstatou nosti vyhlásil referend prezldentských pravomocí včetně moZ" vat dekrety do konání noví ?Zpustit federální parlament či vyda; reforma podoby a volební par,amentních voleb a dále rozsáhlá Havlova výzva sice nřiv,, i Syst6nu do federálního parlamentu-m6i< tisíce lidí, ale „a Slov, ľ "fm&tí nékolika velkých českých to"ta prezidenta zjevně ,,, ,,' C v tú době už popularita i a«; parlament následně všcciTm ',' větsí <>Mi« neměla. Federální zamítl. .Strategie mobilizace °Vy "áv'hy na ústavní reformy roky později na radikálně J" * lístoPadu 1989 narazila o dva , KIesaj.'cí popularita t^TV^ slovenské důvěry ve federálnMn ?Wida obecný trend mizejíc' fdy a to bez ohledu na 3 P"lilil' ^ximálné do vstupu Česko/Sk, nuto: v oredv'ľ 0'cŕa,ství (Rohlík 2002). Krátce shr-Představj Cechů a P,f^tníčh v"<* '992 byly státoprávní elit, tak i bänýeh občánfi jak na úrovni P»lilick)M' tonmmasAwt ZABLOKOVÁNÍ .Je dobré v dobovém i 1 efekt etnofederáhSľ " ,'Xl" přibIížií «ž *aúnénf destruktivní venska. Zvláštni '° '"° S"ižuJící šance na prežití Českoslo-jedna k<,moKl S^ovľ'Ä^f °UŽÍ federální parlament Jeho reálného počtu obč- ','!"' byla instruována na principu Bárodů, pak byla mTd^n Drahá komora, Sněmovna skou. U rozsáhlého „I ' °3 Č Poloviny - českou a sloven-Pro jejich schválení většim," ^ pIatila nutnost dosáhnout lidu, tak v obou částech S » Poslanců jak ve Sněmovně Případech především u úm""0^ národů, přičemž v některých třípětinová většina Ústav 7 zákonů byla dokonce potřebná 1 izace, přičemž podstatné h^-^ f° llazýva|o zákazem majer kona mohla poměrně malá l ^ * praxi zab'okovat přijetí zá-movny národů. U ústavní , 'P'na P°s'anců vjedné z částí Snč-31 z celkových 300 poslanců Lľ-ľ"!3 k tomu stačil nesouhlas ■ento problém se začal ,„■ Parlamentu (Stein 1997). mokratické éry, kdy se dosá "'7°val ,,ž v Prvních měsících dc-nl'a v plnohodnotný parlament p' "P5*ľodová P&a KSČ" mč-rozpad ( )F a VPN a p„sl T»«, ,' VOlbach roku , !,,0 pak rychlý -schvalování zákonů Achillov, o, '""i ľ fraSmentace učinily ze PatU ce'eho politického systému. 122 ^«,a tohoto velmi komplikovaného mechanismu Plomby pohodná. Snad by byla možná v revoluční situaa roku 1JBJ, * nikoliv v podmínkách demokratické pohticke ^^^ven-S a Proti příliš mnoha zájmům, zvláště tětt' W3£" *ými národními aspiracemi. Možnost snadno za blokovátu.ci 'shodnutí chápali slovenští P^Í^J^^^ nehodlali vzdát (srovnej Linz, Stepán 1996, Stem 1997, w 2()°0, Kopecký 2000, Suk 2003). . řástech Rovněž je důležité, žc volby 1992 vytvořuj v obouJá.W* •«átu zcela rozdílnou stranickou strukturu a dva ooae nieké systémy čímž byl parlament do budoucna odsouzen fickému ochromení. Nicméně počátek ^°*/^?^v£h kého a slovenského stranického systému se nedatová roku 1992, ale už do doby obnovy demokratického režimu G» 2001). OF a VPN vznikly jako dva samostatne demokratické tranzice. Zpočátku je sice sP°JOV^ystitucionálně v^by jejich zakladatelů, převážné disidentu aJ J ^ a Personálně se vyvíjely obě formace velmi oo ^ rozhodnutí Linz. a Stepán poukazují na datej^P^ ření jcd- Vaclava Havla, který se v roce 1989 nepo ^ ^utoři to vy-notné politické formace pokrývajícíccty . á,ním myšlením, světlují jeho antipolitickým a antnnstítu^ (Linz> Stepan které bylo příznačné i pro většinu jeho P koslovenské mobi-1996: 331). V době už popsané Havlovy Pf°^da jakákoliv pev-'izacc na konci roku 1991 tak prezidentov ^ ^ nástup- nčjší stranická opora. Vytratila se i vetsin j nické formace po OF a VPN. tranických systémů je také Důležitý pro vzdalování obou s _ a,espoň spolupracující krach dalších pokusů o sPo)cc"e íněn rozpad společné strany česko-slovenské formace. Uz by Podobně skončily pokusy českých a slovenských (exjkomu sociálních demokratů, u křesťanských demokratů, ze u y^ y tyář institu. Československo na sklonku sv ^ vyznamně přispívala odděle-cionálnímu zablokovánu <' nickych systémů. nost jeho dvou národnien 123 '-"'■montáž sadnľovlivnil^ľjzkuScnos< prvních polistopadových let ocovou mlTÁ l Vc v,,lbácI' 19!)2 vítězných ODS a HZDS-Klaus, kterv Ji i ob&nskodemokratícký předseda Václav 2J'štční, že Meči! Jak° xhoPný krizový manažer. Klaus J>° stoupí, dothřii 'rOV°:HZDS na federaci se silným centrem nep''; ''X'" potvrzeno Ti * "'"'člením Československa. Definitivy dohodnut ham,™ "1&ícc P<,zc|čji na konci srpna, kdy bv) m°statné republľlľvf3. rMdäen* «átu včetně toho, že obi* "ova"á nová federil "í"0" ''ledna 1993. V červenci 19»j«f uřad« už s obecn/m" Via,daJana Stráského tak nastupovala do chodnost vládního „ ,an>m připravovat rozdělení státu. Pí* deseti členy, a t0 „., au' si«naliZOvala, že byla tvořena poU*e den český křesťansH H ,národní Parity " * °')S da,i Pádnost "'^ dem„krat) a pé( K|aus , tfeůar Poté' eo v polovinr jľ"emiéru republikových vlád. ľac' o svrchovaností SI™ ľ* přijal slovenský parlament Dekla-státopróvní démon ážľ^' °°ž l>vl ** jasný signál probil* Have' to pHznacné z " ^'S"™1' lavel na prezidentskýúřa* ''ľ<Ľ vývoje (...) , X M SlOVy: Že '."echce být brzdou histo-e bdu,)ícílí, úředníkem, který bude je*. (Havel ,992: „ "a k, kdy definitívne opustí svůj úřad' ' '' oyuzvolení vc fede^P^10™ totiž neuspěla Havlova s'«"a ,^>b- Havlova nls.u^^"!^ «n.entu zejména kvůli odporu skouľ ZaČ',tkĽ'» * ''H p 1 f rWlĽ,al"ím" parlamentu nepoda-e ľV,U'-Ťký Parnem ÍT^ Pi"lamĽnt -'-álil sloven-ncprcbfl ^ eskoslovenľ4^hCm V P',lwinč prosince 1992. ku' »ZCCla h,adee Mav„Sem dmhé P°l°viny -oku 1992 ni '7 "^los, vétľnoľľ" 'i,VÍI'"va'S> lienku J;;dru ^ sľbJhmmali jako ,i'ka'it"í krokd0 tepubhk. vÄ Cko,"">'ick,- ol " P<>dzi'"" P°kusil oživ" dc«lním park ' k" tol,"(" bvř„, ' ľnŕh«> společenství obou opozice, ale i r-",s, "" většina č,. ccle,;>ee, protože se proD P°s'anců HZDs™ 3 sl"vc"ské parlamentní ' ('SlĽ"1 1997, Rychlík 2002). Avšak žádná oboustranná přijatelná náhradní alternativa nelistovala. Klausova ODS zařazení „zpátečky" a jednaní o nějakém volném společném politickém svazku spojeném značKou Československo odmítala. Začátkem října 1992 se ODS a HZDb d»hodly na společném prohlášení, které potvrzovalo platnost ao-hody o rozdělení. Mečiar se s rolí „otce" slovenské nezávislost. Plně ztotožnil a udělal z něho do budoucna důležitý zdroj sve poetické legitimity. , . - Na konci listopadu pak federální parlament napodruhé KW* lil rozdělení státu. I většina české převážně lev.cove a levost e dové opozice se v té době už s koncem Československa W» Potvrzuje to obecnější postřeh Carol Skalník Le love ze Československo bylo státem, který každý chtěl, ale nikdo ho nechtěl dost" (Lcff 2000:45). ,,. . .ff,rr Poslední měsíce roku 1992 vyplnilo uzavírán, serie smluv, were řešily široké spektrum témat od podoby pohraničního *^F» Problematiku občanství až po bezcelní charakter vzájemného ob chodu. Podařilo se uzavřít i dohodu o majetku «f«&™££ když nemovitosti byly rozděleny ^.^^^Si U movitých věcí a zahraničního majetk„ yd]t ^ stanoven poměr 2 :1 v český prospech. Ne ovšem vydržely a „e vše se podařilo usp<.kopve vy.es jaře 1993 došlo k rozdělení společné dohodnutá měnová unie obou státu. VzWeoe ku ekonomik obou států šlo o nutný ^t^^^ položek se nepodařilo uspokojivě vyřešit ncko^^-^ni 90. let. a definitivně se majetkové za cz.tosu uzav^ Avšak celkově se jednako crozpadem Ju-kontrastuje se souběžné pwW J Sovctskčho svazu, goslávie či chaosem poznamenaný" Ex post úvah v Dodnes se vede debata, co mohlo zachránit československo. Někteří autoři uvažují nad možnostmi konsociačního řešení, tedy uspořádání založeného na kompromisech a vzájemných ústupcích. Československo k němu nepochybně mělo určité předpo- 125 Kiady, ovšem vyžadovalo by to jinou Hadici a hlavne vzaj ^ ochotu kc kompromisům na úrovni elit, která by nebyjaJ ' i i dve v/'*-' razova, ale dlouhodobá a umožnila udržovat pospolu u ^ lující se národní společnosti (Rychlík 2000, Kopecký - ^ Po volbách roku 1992 ale bylo na takové konsociační ^sen ^ beznadějně pozdě. Institucionálně stálo Československo V kolapsem a vývoj ukazoval na rostoucí a potenciálnej^ nou nacionálni polarizaci. I proto se rychlé „sametové roz jeví jako rozumné řešení. , /rihy Jedním /. pozitiv této sametovosti byly dobré budoucí v ^ Čechu a Slováku. Politické elity obou zemí bez rozdílu Stran příslušnosti dodnes zdůrazňují jako mantru nadstandar těchto vztahu. I když není príliš jasné, co je reálným P° ,!CJné obsahem této nadstandardnosti, nepochybně platí, že vzaje ^ lidské kontakty jsou dodnes výborné, stejně jako spoluP v řadě sfér, Češi považují Slováky za nejbližší národ, který^S17 jednoho sociologického výzkumu „vlastně ani není přfllS ^ jako cizí" ÍCWM 2010). Podobně to platí obráceně. 1 P°hl ^ rozdělení Československa se s plynutím času stal mnohem s livějším než v době dělení. Část lidí, která s ním tehdy nesol* sila, svůj názor v průběhu času přehodnotila (například č 2012). Lze proto uzavřít konstatováním, že Československo VJ^ státem, v němž svůj život prožito několik generací, ale jeho nepředstavoval zlom, který by měl fatální následky.