Milí studující, pokud jste již udělali poctivě svůj díl práce (tj. přečetli si povinnou literaturu
a prošli prezentací o animismu, animatismu a totemismu), pak si můžete přečíst níže sepsaná, coby
check-list, kontrolu, pomůcky, kde se dozvíte to základní k tématu. Je to jako práce s pomůckou
v Montessori. Z dostupných materiálů v prezentaci se můžete naučit mnoho, tato pomůcka vám jen
udává a shrnuje, co byste měli umět určitě😊


Animismus, animatismus, totemismus – sumář (co by vám nemělo uniknout – to úplně základní).

Animismus:

Víra v to, že příroda (živá a neživá), resp. některé její komponenty, (určité rostliny, zvířata,
horniny) popř. i lidské výroby, mají duši, pocity, vůli. Můžeme je jako lidé urazit, potěšit,
pomoci jim, využít, zneužít atd., oni se nám za to mohou náležitě odměnit či pomstít. Tato
osobnost/duše/pocity/vůle je vždy specifická a odlišná od všech jiných, je zkrátka osobitá. Obdobně
můžeme hovořit o animismu, pokud jedna personifikovaná entita je vnímána jako rozdělená do
některých menších částí – sídlí v nich (v různých částech živé či neživé přírody, např.).

Příklady: animismus najdeme v paganismu, budhismu, shintoismu, hinduismu, praktikují jej lovci a
sběrači (např. omlouvají se stromu, když ho kácí, nebo se naopak omlouvají tomu stromu vedle, aby
ten, který bude pokácen až do poslední chvíle nevěděl, co ho čeká.). Příklady z našeho života –
např. víra, že náš domácí mazlíček má duši, polidšťování zvířat skrze lidská (nikoliv
druhová/vědecká) jména. Nebo představa zákeřnosti některých rostlin – např. šípkoví v pohádce o
šípkové Růžence (a všechny rostliny, které se šíří kořenovým systémem, tedy neviditelně -např.
plevel, ale především plísně, houby apod.)

První jej tematizoval v SAN E.B. Tylor ve své knize věnované náboženství, považoval animismus za
předchůdce náboženství.


Animatismus: Nepersonifikovaná, neosobní síla, která je přítomná ve všem kolem nás, může být
kontrolována člověkem/samotnou entitou, která je jejím nositelem, pouze do určité míry. Nejčastěji
se s ní setkáváme v souvislosti s magií – kdy se magician snaží manipulovat (více nebo méně
úspěšně) touto silou. K tomu slouží různé amulety, pomůcky atd.

Příklady: mana, energie, zloba (např. Obscurus coby průchod zloby a ponižování člověka ve filmu
Grunewaldovy zvířata), ale také štěstí (mám/nemám štěstí)


Totemismus: otevírá témata jako: podobnost, symbolika, síla – ať již skutečná nebo domnělá, já vs.
Jiní (self/other), endogamita vs. Exogamita, strach z cizího.

Slovo TOTEM je z indiánského jazyka, kmen Algonkinů, znamená ochrana, pořádek, duch, ale také
příbuzenství. Propojuje čas – minulost (předci – a duchové) s přítomností (rodina, pořádek/řád,
ochrana). Zde si všimněte opět znovupřítomného ŘÁDU – vnější svět – skrze totem, ve vztahu
s vnitřím světem – tedy rodinou.

Příklady: Durkheim – totemismus coby prvotní forma náboženství

Lévi-STrauss: totem je synonymum pro metaforu/metaforické myšlení, vidí v něm propojení se sny,
hledání mýtického/totemického zvířete – představa, že každý z nás má své opatrovnické/totemické
zvíře, které se nám nejčastěji zjevuje ve snech, je metaforou síly, která nás ochraňuje, typická
pro toto zvíře (viz např. Harry Potter – laň coby jeho ochranný patron a jeho provázání se Snapem,
který měl stejného patrona). Pro L-S je totemismus propojení mezi naším myšlením a přírodou –
slavný citát ze str. 89: Natural species are chosen for totems not because they are good to eat,
but because they are good to think“.

M. Douglas: přispěla k tomuto tématu svou prací o klasifikaci jídla – viz teorie SAN

S.J. Tambiah: rovněž zajímavý text o prohibici jídla na Tajwanu

Současné projevy totemismu u nás nyní: značkové oblečení, uniformy, oblečení/barvy/dekorace
sportovních klubů, tetotání atd. – Tj. viditelné přiznávání se skrze symboly/barvy/styl oblečení
k určité skupině lidí. Dává vznik pocitu exkluzivity, rodiny, sounáležitosti, podobných vlastností,
podobných hodnot, podobného postavení apod.