1.5. přednáška Interpretace náboženství Kontrolní otázky: V tuto chvíli už byste měli být schopni definovat, jak náboženství vidí a jak o něm hovoří následující pánové: Durkheim, Eliade, Tylor, Frazer. Zkuste si to sami pro sebe připomenout. Pokud nevíte, vraťte se k tomu a dohledejte potřební informace. Dnes přidáme pohled C. Geerze. C. Geerzt: symbol, kultura, náboženstí • • • •Antropologie je • •interpretativní věda, která hledá význam •(vlastně tím říká: vysvětli proč a jak se věci dějí) ANd9GcTC2WtEyhHoSS0ng7niKWcnEF-zraKKawkbkUBrHv45_sDCX0qg6Q ANd9GcRRIvHAE1PEidW46RhgLTVezvyRzUrEe-ygmBos1wYbLXDeUgQE ANd9GcQndIEElnIlnM8OwGaSra4tRv4jaOCBdDd4IIp4tFCa4PJ7ktk0 C. G. Reaguje na dva hlavní proudy jeho dobové SAN: Kultura jako DUCH komunity – tj. kultura není objektivní (Benedictová) vs. Kultura jako objektivní měřitelná veličena (francouzská SAN škola) • C.G. Vyřešil své dilema tak, že se přiklonil k: Parsons (Weber): tři úrovně organizace lidské komunity: 1) individuální osobnosti, které jsou utvářeny a řízeny 2) sociálním systémem, který je sám kontrolován a utvářen 3)kulturním systémem Pro Geertze je tedy náboženství KULTURNÍ SYSTÉM je pro C.G. soubor symbolů, které existují uvnitř i vně mysli jednotlivce, nelze je oddělit – tím řídí a ovlivňují naše názory a činy) Kulturní systém je tvořen a tvoří SÍŤ VÝZNAMŮ (web of meaning) Kulturní systém je pro C.G. například -Umění -Politická ideologie -Selský rozum -Náboženství •Aj. • •Každý z nich je utvářen sítí významů, se svébytnou logikou a vztahy. Kulturní systémy uvnitř jedné kultury se (mohou) vzájemně překrývat. Síť významů splétají: Symboly Společnost Jednotlivec a vztahy mezi nimi SÍŤ VÝZNAMŮ GEERTZ Náboženství coby kulturní systém tedy znamená že: Následuje Geertzova definice náboženství, kterou jsem pro analytické účely rozdělila do čtyř částí. Pozor tedy, toto dělení není Geertzovo a slouží jen ve fázi učení, nikoliv pro citování! Náboženství je 1) systém symbolů, Model něčeho a Model pro něco (návod) beranek-preview-73247 beranek-preview-73247 Náboženství je 1) systém symbolů které 2) v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace Síť významů vytváří Ethos a Světonázor SÍŤ VÝZNAMŮ GEERTZ Symbióza ethosu a světonázoru leží v centru kulturního systému náboženství dle C.G. Náboženství je 1) systém symbolů které 2) v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že 3) formulují pojmy obecného řádu bytí Odpovídají na otázky: „Co to znamená? Jaký je význam?“ Levitate 4) a obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že se tyto nálady a motivace zdají jedinečně realistické Rituál •Náboženství je 1) systém symbolů které 2) v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivac tím, že 3) formulují pojmy obecného řádu bytí Každé vědění je ze své podstaty symbióza ethosu a světonázoru, tím je relativní a vystupuje coby tzv. Local knowledge Místní vědění SÍŤ VÝZNAMŮ GEERTZ Náboženství je systém symbolů, které tvoří modely něčeho a modely pro něco a skrze rituály vedou k poznání toho, co je skutečně skutečné Problém kulturního systému může nastat ve chvíli, kdy se názory střetnou – střety světonázorů, popř. jejich ideologizace. Tomu co se stane pak se C.G. ve svých textech nevěnoval. Jeho texty o náboženství: Islam Observed (Islám v Indonésii a v Maroku – srovnávací studie) a Religion of Java (Hinduistická, muslimská a animistická tradice v souhře) první svaté přijímání Bohuslavice průběh: Analýza rituálu podle C. Geertze Podívejte se na níže uvedená videa (tři verze stejného rituálu prvního svatého přijímání v různých místech a časech, a zaměřte se na ně optikou definice náboženství C. Geertze. Poznamenejte si ke každému jeho bodu (1. – 4. dle definice uvedené v předešlých slidech), jak mu ve světle tohoto křesťanského rituálu rozumíte. https://www.youtube.com/watch?v=53IufaDzpOs /první svaté přijímání https://www.youtube.com/watch?v=4sj3GHZBu0k /jeho jiná verze http://www.youtube.com/watch?v=rK1sPV5VxiI https://www.youtube.com/watch?v=syLtEW4SxYQ/ a ještě jedna verze – zajímavé jsou černobílé prostřihy do doby příprav rituálu. T. Asad a jeho kritika opomíjení moci a historie v teoriích a definicích C. Geerze. •Dohledejte si texty T. Asada, ve kterých se ke Geertzově definici a pojetí náboženství staví kriticky na bázi výše uvedených bodů (absence reflexe moci a historie/času). Zamyslete se nad tímto textem a zhodnoťte jej. •Další možný kritik C.G. je D. Pals, pokud byste nechtěli číst Asada.