Etnizace vzdělávání
Antropologie vzdělávání:
Texty – viz sylabus
Základní body pro promýšlení a zapamatování – viz následující prezentace

Vzdělání skrze školnění se v západní civilizaci a jejím myšlení usadilo coby představa cesty
K jednotě
Ke stejnosti
K rovnosti
Ke kontrole
K pozvednutí
K lepšímu životu (materiálně, duchovně, politicky)
Ke zmocnění (obdaření mocí)
K tomu, po čem zkrátka lidé touží. Stalo se součástí naší kosmologie, představě o úspěšném životě.
Nezapomenout na to, že toto je kulturně relativní!! Podobně jako lidská práva, právo na život apod.

Na pozadí dominantního politického diskurzu, představ o vzdělané osobě a o tom, jak se rozvíjí dítě
vznikají školní osnovy


Co/kdo všechno z nich uniká?
Než kliknete na další snímek, zkuste si pro sebe vytvořit mentální mapu: co nebo kdo všechno se z
podstaty věci ze školních osnov vytrácí?
Čí realita v něm není obsažena, nebo jen málo?
O čem se v osnovách mlčí?
Vedle selského rozumu si můžete pomoci i přemýšlením o tématech, které jsme již spolu probrali –
představa o vzdělané osobě, představa o dětství, představa o rodině a primární socializaci.
Zajímavým ukazatelem/kontrolou je i současný pořad UčíTelka, běží každý den od 9.00 do 12.00 na
ČT2. Doporučuji tomu chvíli věnovat, je to tam krásně vidět.

Co/kdo všechno z nich uniká?
Lidé s odlišností (fyzickou, mentální, sociální, vizuální)
Menšiny etnické, národnostní, jazykové
Odlišné životní styly – náboženství, životní styly
Ženy (ne z procesu – učí téměř pouze ženy, ale z osnov a z výstupů: ukázkou může být příklad, kdy
celá řada z vás si v souvislosti s pojmem ´vzdělaná osoba´ představí muže; nebo důraz na etické
dějiny, velké objevy, politiku vs. každodennost apod – což je svět mužů).

V rámci logiky a smýšlení, kdy
lepší život = vzdělanější život
 je většinové vzdělávání ze své podstaty asimilační, unifikační, akulturační
do kultury/ideálu většiny (politické, náboženství, filozofické, genderové, národnostní…).
Přičemž alternativy, pokud existují, jsou dozorované, omezené a placené (či jinak finančně
znevýhodněné a tudíž nastavené tak, aby byli demotivující)

The Sociology of Schools
Karen Chapman
Routledge (1986)
Škola:
a) třídí osoby podle schopnosti
b) poskytuje pole pro zápas a vyjednávání vlivu a moci (Bourdieu)
Ad a) např. speciální/zvláštní školy, odborné školy či třídy (děti třídí odosobněná autorita –
např. stát, poradna, učitel, podle tvrdých (fixních) kritérií a předurčuje a potvrzuje jejich další
možnosti. Např. za komunistů nebylo – pokud člověk dokončil základní školu na tzv. zvláštní škole
nadále pokračovat ve studiu na střední škole, čímž řada dětí (především romských kluků) byla
předurčena k manuálnímu zaměstnání bez kvalifikace.
Ad b) pronikání ´alternativních´ vlivů a změn do většinového systému (např. prvky Montessori,
formativní hodnocení, měkké dovednosti,  legalizace domácího vzdělávání apod.)

Představa o mentálních kapacitách dítěte spojována se schopností uspět ve většinovém vzdělávacím
systému
=
Upevňování rasistických teorií a předsudků vůči např. Romům, Vietnamcům (i pozitivní příklady
etnické stereotypizace jsou zavádějící).
Síla a ´pravdivost´  těchto předsudků je spatřována v tom, že tento ne/úspěch lze objektivně změřit
– např. pomocí IQ testů, skóre u přijímacích zkoušek či v jiných testech. Nízké skóre je stále
korelováno s nízkým IQ a s nízkou schopností něčeho smysluplného dosáhnout.

Asimilační techniky obsažené v současném vzdělávacím procesu ZŠ:
•Důraz na předškolní vzdělávání (povinný rok před školou), které má nahradit chybějící podnětné
prostředí v domácnosti Romů – např. vybaveností školek, určitým druhem věnování se dítěti –
rozvíjení a kultivace určitého druhu dovedností a schopností – obecně příprava na statické a
pasivní vnímání školního učiva po vstupu do základní školy). Jednou z motivačních praktik je např.
i jídlo ve ŠJ zdarma, navázání školní docházky na sociální dávky (tj. nechodí-nedostaneš).
•Doučování a školní družina pro potřebné – tj. extra hodiny navíc, procvičování látky, soustředění
se na vědomosti a vědění oproti praxi a aplikovaným dovednostem
•Zapojení neziskového sektoru (např. doučování romských dětí dobrovolníky, jejich socializace do
hodnot a kultury většiny skrze různé kluby, skupiny. Osvěta mezi rodiči – docházení do rodiny,
důraz na vzdělání a školní povinnosti dětí, ´osobní příklad´ kdy vzdělaný (byť mladší) gadžo může
být vnímán jako vzor. (Zajímavé je, že většinou se toto neděje, jakkoliv si to dobrovolníci osobně
zpočátku myslí J)
•Zavedení funkce asistenta ve škole – extra dospělý, pomoc v hodinách vše zvládnout, stihnout,
pochopit. Plní roli mimo jiné i ´kulturního překladatele´.
•Představa ´obětování se´ , dávání něčeho navíc ze strany majority (učitelé, zřizovatelé škol,
dobrovolníci apod.) a nevážení si toho na straně Romů. Pocity zhrzelosti

Alternativy?
Jaké si přestavíte – vyfantazírujete – alternativy? Opět zkuste, než postoupíte k následujícímu
slidu, vytvořit sami pro sebe mentální mapu či jinak si své promýšlení shrnout.

Alternativy:
•
•Vzdělání šité na míru menšinám (metodou, obsahem, dobou apod). Funkční možnost, pokud
nediskvalifikuje z dalšího stupně vzdělání, ani následně z pracovního procesu. V opačném případě
nastane mocenská nerovnováha, podobně jako tomu bylo v době komunismu se zvláštními školami v ČR.
•Proměna hodnotících prvků ve vzdělání. Vedle tvrdých kritérií (ve smyslu kvantifikovatelných
kritérií – např. testů, skóre apod.) zohlednit osobní růst/postup ve vzdělání, měkké dovednosti,
schopnost práce v týmu apod. tj. tzv. formativní hodnocení.  (K. Starý, V. Laufková a kol.
Formativní hodnocení ve výuce. Portál 2016)
•Změna filozofie a kosmologie v souvislosti se vzděláním – podstaty vzdělání, vzdělané osoby,
životního/osobního úspěchu
•Napadly vás další? Sem s nimi!!
•