MUSIL, L.: Zmgna klienta a zmEna prostiedi
str. 73-86
ROMSKE DETI A EVALUACE/ MILENA POSP~SILOVA
$MAUSOVA, G. SouEasne exlduze a inkluze prostfednictvim trestniho priva. In Sociilni sdduze a nov6 tiidy.
Brno: Masarykova univerzita, 2000, s. 88-96.
SOTOLOVA, E . V z d i l i v i n i Romb. Praha: Grada, 2000.
TEMATICKA INSPEKCE CES& SKOLN~ 1NSPEKCE.Vzdtlivini p i i s l u S m nirodnosuuch mensin a etnickfch
skupin. CSI Praha. 1998.
USNESEN~ MSMT CR E. 210 ze dne 28.10.1993.
V E m SOCIOLOGIC& SLOVNk. Praha:Univerzita Karlova. Karolinum, 1996.
VSEOBECNA ENCYKLOPEDIE. Praha: DIDEROT, 1999.
' Piipadnou korespondencizasnejte na e-mail: petra.krausova@oku-uI.cz
Podje Goodi?a (ZOOO)piedstay~jeinkluze in!e,wenci~sp~Eiv,ajiciv tom, i e t6m, kdo jsou vylouEeni Ei marginalizovani, musi bfl za
stejnych podmlnek zarucenatataz prava, Mera ]sou IIZ prlznana stavajicim Elenirm komunity. Goodin mluvi o pravu. Mere ale Romove,
stein6jako Neromove, v tomto piipad6 na vzd6lAni, maji, a nemluvijii o skuteEnych (neformalnich) moinostech a rovnych pifleiitostech.
Svdj koncept inkluze Gaodin dale rozviji, a to roziiienim inkiuze na holou a liplnou. Cflem dplne inkluze je piivest znevjrhodn6ne
(,,vylouEene) osaby do hlavnho proudu spoleEnosti -do sambho stiedu spolefenskt'ho Zvota komunity, coi neni podle Goodina
nejlepSim ieienim. Autor spiSe upiednostiiuje inkluzi holou, tzn. pouze "dostat se pies hranici", posunout znevyhodn6ne na okra],
nikoliv piimo do centra (Goodin, 2000:32).
Kovnkova (2000) rozlisujetfi faMory ovliviiujicisocialni integraci: stat (tj. iegislativa), trini hospodaistvi(zvlaSt6 trh price) a obEanskou
spaletnost (ti. personalni vztahy zvlaite rodinne a sir dobrovolnych a nesiitnich organizaci), Mere tvoii tzv. trojuhelnik blahobylu
(welfare triangle). Podle Kotfnkove jsou Romove oslabeni zejmena ve vztahu k trhu prace, a to z dirvodu nizke vzdelanosti a kvalifikace.
V dirsledkutoho jsou ahroienl socialnim vyloufenim. lntegraciElov6ka do funkEnich system0 vzd6ldvani, prava, politiky ad.,
rozumiSrnausovi (2000) inkluzi, Mera je piedpoklademvSech dalSich spoleEenswch inkluz~,napi. take do sfery kulturni. (Inkluz~]e
tak rnoine chdpat jako piedstupen integrace, Mera mOie a nemusi nastat.)
'Tematickou inspekciCesk6 Skolni inspekce .VzdBIavani piislugnikdnarodnostnich menSin a etnickjrch skupin" bylo zjiSt6n0, i e
v Ceske republice bylo ve Skolnim race 1997198otevieno celkem 47 iipravnychtiid, a to pii zakladnich. zvlaStnich i mateiskych
$koibch. Ze 683 zapsanychd6ti bylo 484 romskjrch, tj. 75.86 % (TI C ~ I .1998:lO).
- Musil a Navritil kladou pii vymezeni pojmu menSina dirraz na mocenske vztahy, nadiazenostEi podfazenost postaveni a opresi Eili
stwkturalni znevjrhodn6niskupin, jejichi Elenirmjsou systernatickyupirana n6Mera prava a moinosti, Merajsou being dostupna
v6tSinove Eisti spoleEnosti neb0 jeji elite. Vychozi charakteristikoumenginove skupiny, ne vSak urtujici, je skutefnost, i e jeji Elenove
vykazuji urtitou t6iesnou nebo kultumiodliSnost (Musil a Navritii, 2000:130).
Podle Ritana nenivelmi nedirektivni vjrchova s nulovjrm vedenim dit6te k samostatnosti a odpov6dnastisamo za sebe v romske
rodin6 zpravidla dobrou pfipravou na Skolnipraci, piiEernijen malo romskgch d6ti dochazi do rnateiske Hkoly. DitE! vychovavane
v romske rodin6 ziidka ziskava zkuSenast s kniikou, tuikou a papirem (mnohem tast6ji s televizi a videem). Chyb6ji ornalovanky,
pdanky stavebnice (RiEan, 1998).
Dit6 je'pieiazov8no ze zikladni do zvlaStni Skoly na zlklad6 odborneho psychologick6ho a pedagogickehovySetieni- inteligentnich
testd, Mere nezohlediiujiv cele Siii socialnia kulturni zkuSenost vyietiovaneho dit6te. Romske d6ti tak neusp6jiv testech Skolni
zralosti oievkin6 soiSe z dDvodu odliSneha ooietiwchaw. neili z ddvodu mentalniho handicaou (Balabanova. 1999).
@ ~ o m s Getnolekt heStinyse projevuje nenomiativ6 vjrslovnosti,pienosem hloubkove strukturj, romgtiny(gramaticke a semantick6) do
povrchovestruktury EeStiny, chudou slovni zasobou a neadekvatnistylistikou(Hubschrnannova,1999). Ramske d6ti se musi ve Skole
uEit nejen n o w ceskymslovirm, ale take pojmirm, napi. pro ,,dlouhg, ,,velkf", .vysokf" 9 ,,hlubow je v romStin6jedno vyjadieni.
Dit6 se pak musi nauEit, i e delku VlasO a velikost jablka je tieba vyjidiit rhznyrni slovy (RiEan, 1998):*
Bemstein (viz napt RiEan. 1998) sravnaval ieE piisiuSnikir rhznilch socialnich vrstev a u niiSich socialnich vrstev ziistil .omezen9
jazykovjr kod na rozdil od rozvinutehokiidu, typickeho pro vygli'a stiedni vrstvy.
Diaspora, rozp'$eni: oznaEenietnickjrch a niboienskych skupin iijicich mimo obiast sveho pDvodu jako narodnia naboienska
menSina, pienesen6 t k i enklavajakekoliv kornunity, odligujici se od v6tSinoveho obyvatelstva jinym srnyllenirn, zvyky apod.
(Vieobecna, 1999).
" Zastanci stwkturalnihomodelu vidi piiEinusocialnho problemu v socialnimprostiedi a ne v klientech, proto se domnivaji, i e snaha
menit klienty, kteii v tomto piipad6 socialni problem nezpirsobili,je marna a k ieSeniproblemu nevede (Musil, Navratil, 2000).
l2 Multikultumiprostiedispotiva ve vytvoieni optimalnichpodminek pro rozvoj identity osobnosti kaideho dUte, kaideho piisluSnika
nlrodnostni meniiny, jako piedpokladjeho integrace do spoleEnosti. SouEasn6 take plati, i e 6sp6Sni integrace je podrnin6na i tim,
i e si piisluSnici narodnostnimenHiny osvojikulturnia komunikaEni zvyklostiv6tSinove spoletnosti a budou je v zajmu bezproblemovk;o
souiiii respeMovat (program E. 35 252197-24 MSMTCR).
Do piipravne tiidy jsou nejEast6ji zaiazeny d6ti s odkladem Skolni dochazky, piipadn6 s dodatetnym odkladem Skolni dochizky,
dale d6ti. Mere dovrSi 6 let v6ku v obdobi z a i i orosinec. Eili bez odkladu oovinne Skolnidochazkv - z oodnetu roditir a oodie, .
metodickehopokynu E. 25 48412000-22vjrjimetn6take d6ti pgtilete.
'
'*Problem je socialni stav neb0 situace, o nii se z6Eastn6nidomnivaji, i e potiebuje ieSeni(Velky, 1996),--
I i "Riziko. mainost. i e s urEitou ~ravd6oodobnostivznikne udalost. i e i se liSi od oiedookladaneho stavu CI nkoie." IVSeobecni.. . , , ,
1999:413.) Nebo take nebezpeEi'nezd&u (Slovnik, 1993).
l6 Vzhledem k tornu, i e pwni piipravnetiidy vznikly v race 1993 (usnesenim MSMTCR E. 210 ze dne 28. 10.1993), je pravd6podobne,
i e v nejlepSirn pfipad6jsou pwni iaci techto tiid v tomto Skolnim race v devatem rotnku Skoly.
" S reliabilitou je to u kvalitativnho piistupu obtiinGjSi, nebor v6rohadnost vjrzkumuje opiena jen o jasnou prdhlednostanalyticke
Easti vjrzkumu, Mera musi b$i piedloiena Etenaii (Babble. 1998).
la VSechny rozhovory byly provedeny v prostiedipfipravnych tiid, a to po piedb6ine domluv6. Rozhovory s utitelkami a rodiEi twaiy
v rozmezi40-60 minut, s d6tmi a ,,dopliiujicr' rozhovory cca 1520 min.
'VnduMivni reflexe (indukce),typ ljsudku (piemqSleni) a metoda zkournani, na zbkladr! pozorovani]ednotli@chpiipadn se vyvozuji
vieobecne zavery, postup od zvlaStniho k obecnemu (Slovnik, 1993).
Vzdelani spaEivalo zejrnena v osvojeni si urEite profese, ktera urEovala hierarchicke postavenimezi komunitami, neb0 jednotlivci
v kamunit6. Hubschmannova mluvi o tzv. orimarni sanskrtizaci- oostauoeniw.5 na iebiitku kastovnihierarchie sooiene s asvoienim
$ .tsrbi" prest.in+]i' prace (napi z kov8;e h~aeonkj,a taK6 ksibicn nkdrct (nap?.pies:?~list ,netlsti.']i.~la),&te;a je pieds!~ph6m
sansltrllzsce sek~n3arni.:cai piesr~puk pres!~inedinipru'es'n. qidiavs&ri (-erumskvm) (Hibscnmanrlo~a.1339 133.'311.
PrAci na teto stati podpoiilaGrantova agentura Ceske republiG grantem Eislo 40319910320.
Zminaklienta
Libor Musil
Doc PhDr.
Libor MUSIL,
a zmena prostfedi
and Changing Social Environment 1se v);zkumem
kultury orgoniCSc.',
pdsAbi
jakoveddUcikatedry socicilni
ChangingClient
polrtiky o soc~cilni
prcice Fakulty
soc~cilnichstudri
Mosarykovy
univerzity
v Brn5.Zab@ci
r o sociilni p r a c o v n i i ' b y l o v i d y charakteristicke, i e lidem pomihali
piekonivat iivoul' nesnize p o s i l o v i n h jejich zpdsobilosti zvlidat poiadavky
sociilniho prostfeedi. D i l a l i t o a delaji v principu tiemi zpdsoby. B u d
se snaii k l i e n h pomoci, aby se sami dokizali piizpdsobit oCekivini
okoli, neb0 se snaii z m i n i t sociilni prostiedi tak, aby se v nEm klienti
m o h l i l i p e zorientovat a prosadit, neb0 kladou ddraz n a oboji soueasnt. Zajimave
p i i t o m je, ir stouprnci u v e d e n ~ k hpiistupd m'vaji natolik rozdilnt pkdstavy o m o i nostech
klienta a o povaze sociiLnil1o prostfedi, i e sc z d i b* nemoint. spojit p r v k y
odli8nj.ch piistupd d o jedne, ucelene strategic intervencc. Pokud se nekomu takove
spojeni d a i i koncipovat teoreticky, jeho realizace zpravidla natdii n a p i e k i i k y
v i i v o t t organizaci. Pro sociilni pracovniky proto v i e c k y nebylo snadnt koncipovat
pomoc pii mlidin' p o i a d a v k i prostfedi podle vlastnich pfedstav a vyhnout se
p i i t o m kritice koIeg6,vlivnj+h subjekt5 ve s v i m okoli n e b 0 vlasulim o b t i i i m
a pochybnostem.
N u t n o podotknout, i e kritikove rkznorodj.ch zpdsobf~p o m o c i se z v l i d i n h
poiadavkd prostfedi v y s l o w j i j e d i dechem jak n h i t k y p r o t i n i z o r h n a +nam
z m t n y klienta a zmeny prostiedi, tak poukazy n a politickou nezodpovtdnost zasthc
d t t c h t o nazorf. N a p i k l a d nesmlouvavf komentitor psychoterapeuticky zamiiene
pfipadovc? sociilni p r i c e N o r t h v roce 1972 napsak ,,Nekteii sociilni p n c o m ' c i si
sice u v t d o m u j i absurdnost sv6 p m c o v n i situace a take dvojznaCnou povahu nrkterj.ch
svfch Einnosti, piesto vSak Cetba jejich textd nevypovidg nic o tom, i e b y brali
viini. pasivitu role, kterou sehivaji, k d y i ve prospech velkfch byrokratickfch
a prdtnyslovfch organizaci ve spoleenosti vychytivaji otravne mouchy. Nepovaiuji se
za nistroje, jejichi prostfednictvhn se jejich klienti smi?uji s neuspokojivjbi podminkami
sveho iivota, a spiSe se domnivaji, i e jsou aktivnimi aktiry. Nejde mi t e d o to,
zda je jejich Einnost dobri, nebo Spatni, i i d o u c i , nebo neiidouci; chci upozornit na
podporu, kterou ne-direktivni, n a klienta soustiedini p i i p a d o v i s o c i w p r i c e
bezdtcni: poskytuje dominantnim s i l h naSi spoleenosti tim,i e klienta orientuje
dovnitf, n a vlastni osohu s p i k n e i n a okoli, na radikilni zmEnu." (i'Iortl1,1972:
86-87.)
Tento typ kritiky nerozlijuje mezi politickou odpov&3nosti za vfkon kontroly ve
spolefnosti a snahou sociiLnich pracovnikd podporovat zmenu n a strant klienta
S O C ~ U / ~ ~pace.
SOCIALN~PRACE/SOCIALNA PRACA .2/2002 73
ABSTKAKT:
Clcinek se
vEnuje typologii
zame'ienou
pomoci klientijm
socialni
ZMENA KLIENTA A ZMENA PROSTREDII LIBOR MUSIL
neb0 m e n u ,,neuspokoji+ch podminek jejich iivotaZ'.Vjhodoutohoto pohledu je,
i e souvislost mezi met0dickj.m zamtienim na ,.osobu klienta" @fipadni na ,,okoti)
a politickou odpovidnosti za ,,smifoviniklienta s neuspokojivfmi podminkami jeho
iivota" (nebo za ,,radikjlnizminu" ttchto poddnek), je patrni. Neehodou je, ie
jedno meie bj.t snadno zamtntno s druh9m. Pokusim se proto metodicw aspekt
zamtieni na m i n u klienta a zmtnu prostfedi jasnt vymezit. Za timto ufelem
vyrnezim ntah mezi zmtnou klienta a zminou s o c i M o prostfedi nejprve obecne
a vziptti popiSu SkSu znh9ch a v pmxi sociilni price uplatfiovanych pojeti tohoto
vztahu.
prdce na zmEnu
klienta neb0
poiadavky,tedy to, co prostfedi od flovtka ofekivi. Za druhi je to podpora, kterou
prostfedi Elovtku poskytuje,aby mohl jeho poiadavky zvlidat.Socijlni pracovnik se
v ttto souvislostipti, zda jsou poiadavky prostiedi iuntrnt schopnosti lidi je zvlMat
a zda podpora, kterou prostfedi poskytuje,odpovidi nirofnosti poiadavM neb0 ;
schopnostem flovtka.
Termin ,,sociilnifungoxi& soustfedhje pozornost na otizku, zda a prof charakterizuje
i i v o t ~situaci konkritniho flovtka nerovnoviha mezi ofekiviniIII prostfedi
,,~ivotnisituace", ,,klientMa ,,prosti.edi"
na zmgnu jejich
sOcia'nihO
prostiedi Autor
rldnku zde
uvadi a d i ~ k ~ t u je
prakt;cke
koncepce, kterk
pou~ivc,; organ;zaCe
sluieb
socjb/nj prate
a kterC b ~ l ~
popsdny empi-
vzku-
mem.
a schopnosti je zvlidat,pSpadnt nerovnoviha mezi nirofnosti poiadavk6 prostfedi
a podporou, kterou toto prostfedi flovtku poskytuje.Ukolem socijlniho pracovnika
Titulek fisti Clanku neni plnf uvozovek nihodou. Abychom se mohli vyznat
v dilematech mezi d h e m na zmtnu klienta a zmtnu prostfedi,potfebujeme znit
n k n i pojeti iivotni situace klienth.V praxi organizaci sluieb sociilni price i v dopomfenicli,jak
ji zlepSit,se jich bthem dvaciteho stoleti vyrojilo opravdu mnoho.
Uvozovkyn k upozoriiujina skutefnost, i e sice viiclini mluvime o tomtki - o ,,iivotni
situaci", ,,klicntcch"a ,,prostfedi" - skoro kaidf vSak piitom mi na mysli nEco
jineho. Pak se snadno stane,i e jeden nevi,co vlastnt ten druhy doporufuje neb0
kritizuje.Abychomsi vytvofili alespoii zdini, i e vime,o fem ti druzi mluvi,sloiitou
splet' pojeti a nizoN si zjednoduSujeme do snadno pochopiteheho dilematu.Ntco
takovkho se stalo tfeba v h e r i c e 60.let.Organizace tam praktikovaly nejmenf:pet
odJiSnfch pojeti vztahu mezi zmflnou klienta a zminou prostfedi, v diskusi se vSak
skoro viichni tvifili, ie se jedni o konflikt mezi psychologizujicimp8zpdsoboviniIII
klienta poiadavkiun konzervativnihoprostfedi a snahou o radikw zmtnu cele
smktury americke spolefnosti.
Americki sociilnipracovnice Bartlettovi se pokusila v 60.letech dvacitkho stoleti
rozpoznat spolefnk zikladypraxe s o c i w prrice.Ta se podle ni vAmerice ai do
poloviny dvacitCbo stoleti vyvijela v nekolika sektorech vekjnjch sluieb - v oblasti
sociW pomoci dttem a rodinirn,ve zdravotnictvi,v pkfi o lidi s mentilth postiienim,ve
Skolstvi,pozdEji take ve vtzefistvi a organizaci socijlnich sluieb v obcich oddileni:
(Bartlett,1970:22-26). Bartlettovi dosptla k zivtru,ie sociihi pracodci
se sice v nivaznosti na svou specializacivtnuji odliSnjm charakteristikh prostfedi
uveden9ch typd sluieb, spolefne jim vSak je, i e svou pozornost soustfe8uji na
,,problkmy,kterk plynou z klifoech iivoul'ch situaci".Tyto situace napiiklad souvisi
se zlomovfmi udilostmi iivotnich cykld jedince nebo rodiny,neb0 s traumatizujicimi
udilostrni typu onemocntni, neuspech ve Skole,navrat z ekonu trestu apod.wo
problemy sociilni pracovnici ,,chapou jako iivotni ukoly",kterk je tfeba ntjak
,,zvlidnout".Pojem , , z v l i W pi-ividipodle Bartlettovk pozornost ke snahim lidi
,,vypoiidatsr se situacemi,ktere bjvaji pordznu oznafoviny jako sociilni ukoly,
iivotni situace neb0 prohlemy iivota" a ktere lid6 proiivaji jako ,,tlakysveho sociilniho
prostiedi". Sociilni pracovnici se tedy podle Bartlettovezab+aji interakcemi
a rovnovihou mezi ,,schopnostilidi zvlidat" na jednk strani a ,,poiadavkyprostfedi"
na druht suanP.V teto souvislostijsou pro sociilni prici zisadni nisledujici otizky:
,,Nejsoupoiadavky prostiedi neherne?N~N'schopnost lidi zvlidat tyto poiadavky
nedostatefni? Pokud zde neexistuje rovnoviha, jak je moint piisptt k jejimu
dosaieni?"(Bartlett, 1970:93-101.)
Na jintm mistt jsme s Pavlem Navritilem popsali,jak Bartlettovi uvedene
podntty systematicky rozpracovalapomoci pojmd ,,sociblnifungovw a ,,flovtk
v situaci" (Navritil,Musil,2000: 139-142).V souladu s Bartlettovoumdieme ,,iivouli
situaci" chipat jako interakci mezi ,,ElovEkem"a ,,prostiedim".Vtomto dmci je za
klifovou chwakteristiku flovtka moine povaiovat jeho schopnost zviidat poiadavky
neb0 ofekjvini prostiedi. Sociilni pracovnik se v teto souvislostipta, jak nejNznPjSi
vlastnosti jeho klienti tuto schopnost ovliviiuji.
Prostiedi tni podle Bartlettovedve zisadni charakteristikyJsou to, za pwe, jeho
- je
rozpoznat,prof a do jake miry je socijlni fungovini Clovtka ohroieno nekterou ze
zmintn9ch nerovnovih, a pomoci obnovit neb0 udriet jeho sociilni fungovini tim,
i e d i impuls k takove zmint klienta nebo prostiedi, kted povede k posileni rovnovi-
hy.
Tuto teorii vyklidh studenhkn ui ntkolik let.Jeji smysl vidycky ilustruji pi-ikladem
maltho Cikina ve Skole.Je btink ofekavat, ie Cikint nebude zvlidat poiadavky
ufitele a bude mit Skaredi znbky. Na pnmi pohled se zdi, i e mim tfi moinosti, jak
mu pomoci. Mohu ho - a taky.jeho rodife - podnPcovat k tomu,aby si uvtdomil, co
se po nem chce, a piizpdsobil se poiadavlRun Skoly.Pokud by to nestafilo, mohu mu
poskytnout nrstandardni podpom a zajistit mu doufovini, aby ,,pfestalzaostivat".
'Eeti moinost je, ie se pokusim piesvtdfit u f i t e h , aby piechodnt. sniiila nhoky na
S k o l ~*ken,byla alespofi zpofitku tolerantnijSi k nepravidelnostem v chovM
dezorientovaneho iafka a umoinila mu v takto upravenem prostiedi ,,nasko?itdo
pomalu se rozjiidtjiciho vlifku".
Podminkou uplatntni vSech tii uvedenych moinosti ovSem je, ie jako socijlni
pracovnik vEiim, ie mdj klient mdie n i r o k h Skolyvhbec dostit.J i tomu tfeba
u v t i h , ne tak ovSem vSichni ufitelk a rodife maleho Cikina.Jako sociilni pracovnik
bych tedy nejprve musel prosadit zisadntjSi zmtnu prostiedi a pokusit se piesvtdfit
ieditele, ufitelskj. sbor a rodife, ie mali Cikini mohou s urfitou podporou jejich
niroky dfive fi pozdeji zvlidnout a ie neni tfeba je rovnou posilat do ,,zvliStni
Skoly".
Ani to by ovSem nemuselo staBt.Memu,piedpoklidejme ie v c e h JsptSnkmu
klientovi by navzdory vSem e S e uvedenjm zmtnim mohlo s piib*ajic pubertou
zafit vadit,i e po ntm ve Skole celou dobu chtEji ntco, co on vlastnf:nepotfebuje
a o co se nikoho neprosil.Abych totnu piedeSel,musel bych se pokusit prostiedi
Skoly zmenit zisadnejSim zpdsobem a zeptat se ufiteld,zda by si kromt zarputilkho
uplatt?ovani sljch zaveden9ch nirol& na detaily Skolniznalosti nemPli poloiit
otizku,co vlastnP cikinske deti potfebuji, aby mohly mezi nimi Zit StastntjSiiivot
a nemtly poiid pocit, ie jim nikdo nerozumi a k nrfemu je nuti.Ve Skole by mi na
tuhle otizku asi odpovtdt.li, i e "osnovyjsou osnovy",a s takovouhlereformou bych
u i moini musel nEkam na ministerstvo nebo meziresorul' komisi.$10 by o zmtnu
pojeti funkce Skoly,ktera by vyiadovala jak inovaci kultury ,,z%dadky,do nii m 3
pubertilne laxni a iivoulich perspektiv pros^: Cikin dochizi stile mCnt pravideht,
tak statutirni rozhodnuti 6stavm'ch orgind a dobrozddm' Cadd.Politikove by se jiste
zafali ptit, co by tomu iekli jejich volifi...
Jak je vidgt na uvedentm pmadu, ftyii zikladni typy intervence do iivotni
situace, totii piizpdsobeni klienta prostfedi, pfizpdsobem' poiadavM prostfedi
moinostem klienta,piizpdsobeni podpory nirokiun prostfedi a pfizpdsobem'
podpory potfebh klienta,mohou m't znafnk ~znorodoupodobu.Za klienta mohu
povaiovat jedince,jeho rodiiu, ur?iti.m zndkem (tieba Spatn* prospechem)
vymezenou sociilni kategorii neb0 sociiLni (tieba menSinovou) skupinu s jeji
specitickou kulturou a pozici ve spolefnosti.Poiadavkyprostfedi mohu ponechat
obsahovt nezmtntny a pouze zvySovat neb0 omezovat toleranci k odchykh,mohu
je vSak takt mtnit obsahove a posouvat jejich funkci a smysl.Podpora se d i e
zamefit na zdokonalovim' schopnosti a moinosti jedince nebo celt skupiny,mdie
vSak take spofivat ve zmint zabGhan9ch stereotypd a pravidel,kteri reguluji ofeM
vini pr0stfedi.A tak dil.
ABSTRACT:
The article is
devoted to
tvPokY of
helping clknts
of social hork
by changing
client or changing
his or her
social environment
Practical
concepts used
by social-workservice
organisations
and
discribed by
empirical
research are
quoted and
discussed by the
Z M ~ N AKLIENTA A ZMENA PROSTREDC/ LlBOR MUSlL
Moinosti kombinovat ~ z n o r o d ipojatt zmtny klienta nebo prostfedi jsou tedy znarnt. Pokush se
popsat ty z nich, kteri naSly bthem 20. stoleti uplatnin' v iivoti organizaci sluieb sociilni price nebo jejich
kulturu a praxi ovliwiovalynepiimo, prostiednictvh teoretickt dishse.
Jak doskhnout rovnovkhy mezi klienty a prostPedim?
R I ~ Mpojeti vfznamu m i n y klienta a zmtny prostiedi, jak pro zlepgeni sociihiho fungovini a schopnosti
klienhl zvkidat poiadavky prostiedi,je moint piehledni rozdilit do kategoru podle toho,ke ktertmu
z ,,paradigmat'"sociilniprice maji nejbliie. Navritil(1998; Navritil, Musil,2000: 143-145) rozliSuje tfit m
,,maid paradigmata" - ,,terapeutickin,,,refom'" a ,,poradenskt".Tase mimo jini liSipravi svfm d*azem na
zminu klienta a zminu prostiedi.
,,Terapeutickt paradigma" zdhzfiuje zminu klienta.Vychaziz nizoru, i e piirinou nesnjzi v sociilnim
fungovdnije deficit osobnosti klienta. Za toho je zde nejfasttji povaiovin jedinec, nikdy taki mali skupina
(napiiklad rodina). Zashci tohoto piktupu se snaii zvlidini poiadavkh prostfedi klienty podporovat
zejmtna posilovinim jejich duSevniio zdravi,vnitini rovnovihy,rozvoje a uskuternini osobnosti.Za rozhodujici
nistroj dosahovini tichto cild je v r h c i terapeuticktho paradigmatu povaiovin vztah pracovnika
a klienta a vzijemnt obohacujici komunikace mezi nimi.
ZmEnu prostfedi povaiuje za rozhodujici prostfedek posileni sociilniho fungovani W.,,reformniparadigma".Jeho
stoupenci vidi hlavm' pECinu nerovnovaby mezi schopnosmi Wen& a poiadavky prostfedi
v systimovtm utlaku znevfhodninqch, sociilni nerovnosti a v kumulaci moci v rukou elity,kteri svfm
z i j m h piizpdsobuje spolerenskt institute, vtetni sociah'ch sluieb.lndividuilni klient je z tohoto hlediska
vnimin jako i-len znevfhodnint skupiny a za rozhodujici charakteristiky jeho situace jsou povaioviny
iivotn' podminky a elitou zmanipulovant ideologicki piedstavy,ktert v ddsledku sv6 mocensky podiizent
pozice sdiE s ostatnimi lidmi svt sociilni wsny. Za piedpoklad lepSiho s o c i h h o fungovini klien& je
povaiovino piizpdsobeni instituci, ktere ovlidi elita,z i j m h znevfhodninfch. Na tito m i n i sociilniio
prostfedi by se mtli klienti za pomoci sociilnich pracovnikd aktivni podilet a diky tomu se utit ltpe chapat
povahu utlaku,jemui jsou ve spolernosti vystaveni.
'IFeti,t m ,,poradenski"paradigma se zamifuje jak na zmtnu klienta,tak na zminu prostfedi.Jeho zashci
totii vidi piitinu Spatntho sociilnibo fungovin' jak v individuilni neschopnosti, kteri klienhkn brini vyuiit
existujici moinosti, tak v nedostaterne schopnosti instituci vstiicni reagovat na neuspokojeni potieby
klienta a na jeho potiie ve styku s organizacemi.Za klienty jsou povaiovhi jedinci a skupiny,jejichi iivot
zivisi na podrninkich v 0bci.V jejim rimci je proto tfeba lidetn poskytovat a zprostiedkovivat informace,
zdroje a sluiby umoiiiujici zdokona1ovh-i osobnich piedpokladd sociihiho fungovini. Za podminku
dosahovini tohoto cile je povaiovina zpitnd vazba mezi klienty,jejich skupinarni a organizacemi,ktert
v obci poskymji sociilni s1uiby.T~by se &ky tCto zpitnt vazbi mtly pruint mtnit a piizpdsobovat se
potiebim klienhY
Navzdory znatnym rozdilh spojuji uvedend paradigmata nikteri podobnosti, ktert jsou dcleiitt privi
z hlediska zamiieni na zminu klienta a zminu prostfedi.Terapeutickt a poradenskC paradigma spojuje zajem
o individuihi piizpdsobeni ss klienta p o i a d a v h nrbo moinostem prostiedi. SpoleCnY je jim take pievaiujici
ddraz na zmenu podminek sociilniho fungovini v rhnci daniho iadu spole?nosti.Lze iici, i e zastinci
tichto dvou paradigmat nejsou, a i na nikteri vfjimky,piiliS radikihi. Poradenskt a reformni paradigma se
sice liSi mirou konformity nebo radikilnosti zamj.glen+ch zmin sociilniho prostiedi spolernosti,u obou
piesto naiizime d%az na relativnt rozsihli zmtny sociilniho prostfedi. Poradenskt paradigma do svtho
arzenilu nezahrnuje pouze zminu prostfedi jedincd a malqch shpin a reform' paradigma zase neuvaiuje
pouze o zminich ,,systCmovtho"dosahu. Zastinci obou paradigmat se toti5 shoduji v potfebi menit sociilni
prostfedi v h c i obci a z Nediska potfeb vitSich zijmovfch komunit.Tato orientace na zminy prostfedi
vitSiho dosahu waSi do radikhho i poradensktho paradigmatu potfebu projednavat zminy na pddi
politickfch instituci - v komisich a zikonodirnjkh sborech obci,federilnich stath, spolko+ch zem' neb0
provincii,v orginech nevlidnich organizaci a jejich asociaci a tak ail.
Abychom si o smyslu techto obecnjkh uvah udilali jasnijgi piedstavu, budeme se nyni zab9at r d z n w
piistupy, ktert je moine rozeznat v r h c i jednotlivfch paradigmat sociihi price. Celkovf piehled pojeti
podpory zvlidjni toho, co od klientd orekivi jejich prostiedi, je uveden ve schitnatech ?islo 1 ai 3.
Schitnata popisuji piiklady piistupd ke zmini klien& a jejich prostfedi, kteri jsou zachyceny v literatee.
Nejde o popis ryze teoretickfch koncepci.Vyhiral jsem pfistupy, ktere podle tvrzeni piisluSnfch autord byly
nebo jsou skuteen5 praktikoviny v organizacich.
ZMENA KLIENTA A ZMENA PRO ST RED^/ LlBOR MUSlL
Pohled na schtmata 1,2a 3 napovidi, i e literatura popisuje celkem jedenict pojeti m t n y klienta
a zminy prostiedi.Ve schimatu fislo 1 jsou uvedena Ptyii pojeti,kteri se snaii vytvEet pod- pro zminu
klienta - jedince. 0 tu usilovala nebo usiluje m o r W mise ,,dobroCinnfchn d v S t i W , ,,piipadovt poradenstvi",,,socio-behaviodlnipiistup
k piipadovt prki" a ,,podvratni - radii% piipadovi price'.. Schima 2
obsahuje dalSich pit pojeti, kteri se sice neshoduji v sile d h z u na zmtnu piisluSm cilovi populace, za jeji
piedpoklad vSak shodni povaiuji zminu sluieb nebo p o m i ~v obci.Z tohoto piistupu vychizeli nebo
vychizeji .obyvatele stfedisek tertnni price", ,,finan?nisvazy obci",pokusy o ,,integracisluieb",,,komunitni , '
ptEe" a ,,antiopresivniprice se znevfhodninjmi".Ve schtmatu 3 je uvedeno desdtt a jedenicti poj.&k J
(,,architektivlidnich reforem" a ,,radikilni socijlni politika").Obi se zamiiuji na zminu ntahu mez' z dsobem
uspokojovini potkb cilovt populace a fungovinh celi spolernosti.
. f P
Lze fici,i e snaha piiiazovat uvedend pojeti zmmy klienta a prostiedi k vfSe zmininfm pxadigma&m
sociihi pdce m i jisti opodstatnini. Pojeti uvedeni ve schimatu 1 se shoduji s t m terapeutickfm paradigmatern
v tom, i e se bud zamtfuji ptimo na zminu jedince a jeho ntahu k s o c i m u prostiedi (,,dobrofinni
navStivnici", ,,piipadov6 poradensm'"), nebo chipou intervenci do prostfedi klienta jako nistroj jeho
individuilni zmtny (,,socio-behaviaraniptistup k piipadovt prici" a ,,podvratni- radikalnipiipadovi
price"). D h z pojeti uvedenqch ve schCmatu 2 (,,obyvateli stfedisek terinni price", ,,finan?nisvazy obci",
,,integrate sluieb",,,komunitniptce" a ,,antiopresivniprice se znevfhodntnfmi") na m i n u systimu sluieb
neb0 pomiry v obci je blizkf tzv.poradensk6mu paradigmatu.Akonefn; zijem obou pojeti uvedenqch ve
schimatu 3 (,,architrkti vlidnich reforem" a ,,radikilnisociilni politika") o souvislost mezi tim,jak jsou
uspokojoviny potieby cilove populace, a tim,jak fnnguje crla spolernost,piipomini piedstavu tzv.reformniho
paradigmatu, i e ieSeni sociiln'ch problimd je podminino rozsihlejii zminou prostiedi celC spolernosti.
NavzdoryvSem podobnostem vSak podrobnijSi rozbor praktickfch modeld zminy klienta a zminy
prostfedi nepomzuje domninku o existenci tEparadigmat sociilni price popsanfch Paynem (1991)
a Nawitilem (1998). Brini tomu dvi skuteenosti. Za prvt, nikterC piistupy zamtient na individuilni m e n u
(,,socio-behaviodnipiistup k piipadovt prici" a ,,podwatni - radikilni piipadovi price") vyuiivaji jako
nbtroj zminy jedince pdsobeni na systtm sluieb,ktei-f je souCistiprostiedi klienta.Stim terapeutickt
paradigma,ktert je zamiient na zmtnu osobnosti klienta pomoci ntahu s ,,dobro?innfm nivStivnXem"
(Iaickfm dobrovolnikem) nebo ,,piipadovfmporadcem" (Skolenfm terapeutem), neporiti.
Laskavf fteni? mi snad odpusti, kdyi si nym' trochu zaspekuluji a piedvedu, jak se pomoci analogie d i
zafadit cokoliv kamkoliv.Za zminu prostfedi smiiujici ke zmini osobnosti klienta by totii bylo moint
povaiovat i snahu ,,dobroTinnChondvStPvnika" neb0 ,,piipadovthoporadce" poskytnout klientovi akceptujici
vztah. Pak bychom dospili k ndzoru,i e jako nisuoj zmtny osobnosti klienta pouiivaji zminu prostfedi
nejen ,,socio-behaviorist? a ,,radikjlmipiipadovi pracovnici", ale take ,,dobrorin~nivStEvnici" a ,,piipadovi
poradciU.Tutouvahu si vSak dovolim odmitnout. Mezi Cmysly ,,socio-behavioristh"a ,.radikilnich piipadovfch
pracovniW na jednt strani a zimiry ,,dobro?innych nivStivn~kG"a ,,piipado+ch poradcd (terapeu&)"
na druhi strani je totii roz&l. P d se snaii pdsobit na system sluieb, se ktejm si klient nevi rady,
protoie jej povaiuji za pfekaiku u p f a t n i ~jeho osohnich moinosti. Sprostiedim klienta tedy pracuji proto,
aby odblokovali piekiiky osobnfilo rtstu klienta, ktert podle nich v systemu sluieb existuji.Druzi nabizeji
akceptaci proto, aby odstranili morilni nedostatek nebo nedostatek nihledu klienta na srbe sama.Jde jim
tedy o odstranini baritry v osobnosti klienta,ktera mu podle nich brini, aby pochopil a piijal ozekivdni
svtho prostiedi. Nechci zde navozovat nesmlouvavou atmosftru vzijemnfch vfpadd mezi zastinci akceptace
staw vtci klientem a timi,kdo odmitaji podiizovat klienta Mdu,kteq; je podle nich nespravedlivf (viz napf
Alexandr, 1982:20-22). Chci jen upozornit, i e mezi odsuaiiovinim vnPjSich piekiiek seberealizace klienta
a zdokonalovin'm osobni zpdsobilosti klienta piijmout svit kolem sebe je podstatnf roza.
Tim se dostivhn ke druhtmu ddvodu pochybnosti o moinosti rozliSit pouze tfi typy piistupd ke m i n i
klienta a zmint prostfedi. Rdznk piistupy se totii neliSi pouze tim, zda se soustfedhji na zminu jedince,
zminu sluieb v obci nebo celospole~enskouzminu cad a zpdsobd poskytovini sluieb sociilni price. LiSi se
takt tim,i e za piedpoklad sociihiio fungovini klientd povaiuji bud piijeti a zdokonaleni stivajicich
poiadavk6 sociilniho prostfedi, neb0 jejich zpochybnini a nahrazem' principiilni j i n m ofekavinhi. Privi
na tento rozdil jsem o odstavec y%epoukizal rozliSenh mezi pdsobenh na baritry, ktert seberealizaci
klienta stavi systtm sluieb,a pdsobenim na bariiry piijeti ofekavini okoli,ktert vizi v osobnosti klienta.
Andlogickt piiWady obou piistupd najdeme nejen ve schimatu 1,ale take ve schtmatu 2 i 3. Kdyby to by10
ukolem tohoto pojednini, mohl bych nyni kaidq ze tii piistupd (zmina jedince, zmina systimu sluieb
v obci, celospolerenski zmina politiky socidlnich sluieb) rozdilit na piistupy ,,akceptujici",nebo ,,odmitajici"
oCekivM socidlniho prostiedi a rozpracovat typologii sestdvajiciz Sesti ,,paradigmat"'.Spokojtne se vSak
s konstatovinim, i e typologie literaturou popsanjkh piistupd organizacike zmini klienta a zmini prostiedi
S O C ~ L N ~PF~CE/SOCI~~LNAP ~ C A.212002 77
ZMENA KLIENTA A ZMENA PRO ST RED^/ LlBOR MUSlL
njch skupin (v tomto piipadi zbidafenqm d e l n i r n Z pnlmyslovfch piedmesti)'. Klifovi principy .fmanCnich
svazd obci" byly jini. $10 jim o efektivni vyuiivini v obci dostupnjch zdrojd (sponzorskfch dad) -)fi
fmancovim' obecniho programu s o c W pomoci.
Podobnou logiku jako ,,hnuti obyvatel stfedisek teri-, price" sleduji stoupe&i ,,antiopresiv~prLe se
znevfhodninw. LiSi se od nich tim, i e za hrozbu nepovaiuji nespokojenost p ~ y s l o v i h odelnictva, kteri
se za neddstojnqch podminek nahromadilo ve velljch mistech, nfbri soustiedeni moci v rukou eliry,k t e ~ ,
svk postaveni v politickem systemu zipadni spolernosti zneuiivi pro svi dilfi ziijmy.jako odp&ci rasovi, '
rodovi7,etnicki, niboienskt,sewiW nebo jini stigmatizace a diskriminace povaiuji za ohroienouQodnotu I.
rovnost. Snaii se proto oponovat piedsudkh a mocenskjln praktikim elity,ktert podle nich ~ O M O , ~
ohroiuji tim, i e v zijmu svj.ch privilegu zbavuji fleny zneehodnenjch menSin (fernochy, ieny,piisluiniky
etnicGch a niboienskfch meniiny, homosexuily a,) moinosti uspokojovat jejich autenticki potieby.
Logika piistupu .,fmanfnich svazd obci" je charakteristicki pro piistupy nazvafit ,,integrate sluieb"
a ,,komuniuliptte".Ty kladou d&az na efektivnost, kterou chipou jako lepSi us&kojovini potieb urritt
cilovt populace (multiprohlimovfch rodin, senionl, lidi s postiienim) s vyuiitim stejntho nebo dokonce
zmeniujiciho se objemu zdrojb.
Piedstavy piistupb uvedenjch ve schimatu 2 o klientech, jejich prosdedi a iidoucich m i n i c h jsou
znatne nhnorodi.
Abychom odpovtdili na otazku, komu m i Zlepdovi~systimu sluieb v obci podlr protagonisti tohoto
pojeti vlastnt slouiit, je tirba rozliiit tfi typy klientk ,,Klienty- uiivatele", to je ty,jimi maji bft bezprostiedn
t poskytnuty sluiby,,,klirnty- zadavatelr", to je ty, kteii z toho maji mit take (nebo vfhradnt) uiitek,
a ,,klienty- poskytovatele9",napiiklad neformilni a dobrovolni pefovatele, ktert je deba zapojit do systimu
,,komuniulipCEe" a poskytovat jim k tomu potiebnou podporu (viz schema 2).
Pro ,,obyvatele stfedisek tertnni price" byli klienty - uiivateli jii zm'nim' ohyvatelt chudFch dzlnickfch
ftvrti.Za svk klienty - zadavatele povaiovali obfany a piedstavitele organizaci (zejmtna univerzit), kteii
spolu s nimi chipali usili o zmenu podminek iivota v dtlnickfch piedmistich za sluibu demokracii.Ta se
jim, podobni jako ,,obyvatel&n stfedisek tertnni price", zdila bft ohroiena doutnajicimi konflikty s deltllIry.
Ustfedni hodnotou ,,antiopresivniprice se zneljhodninfmi'. je rovnost. SociW pracom'ci, kteii se pro
ni snaii v obcich vytvifet podminky, se domnivaji,i e rovnost ohroiuje elita.Ta podle nich drii v rukou moc,
ovlidi instituce a tern,kdo se liSi,brini pro jejich skupinovou piisluSnost v piistupu k piileiitostem. Sveho
klienta - zadavatele proto zastinci antiopresivniho piistupu nehledaji u oficiwch pfedstaviteld obce
a organizaci, ani u bohatfch sponzord. Za zadavatele povaiuji znevfhodnine spoluobPany.Jejich autentickk
potfeby chteji v zijmu rovnosti pomihat Iipe uspokojovat.Jinak ieteno,povaiuji za iidouci setst rozdil
mezi klientem - zadavatelem a klientem - uiivatelem. D h z proto kladou na takovk zmtny vedom' klientG
a jejich politicktho prostfedi, kteri by jim umoinily podilet se na rozhodovin' o jejich iivoti. Spolu s nimi
organizuji nezivislP, svtpomocni sluiby, v jejichi riimci se zneehodneni klienti - uiivatelt maji stit skutefnj.mi
zadavateli,podilet se na ureovini problemd, kterk maji b+t ieSeny,i na volbe jejich ieiem'.Antiopresivni
sociilni pracovn'ci piedpokladaji, i e ufast na rozhodovini Qarticipace) umoini klienhh pochopit skutecni,
to je mocenskt a institucionilni piifiny jejich znevfhodnini, ziskat organizafni schopnosti a d o s h o u t
sebevedomi,ktert je potfebni k prosazohi zmtn vlastnillo iivota. (Morrissey, 1990:203-204; Dominelli,
1991: 197-199.)
Pro organizitory ,,fmanPnichwazd obci" nebyli klienty - uiivateli potfebni spoluobfani. Mtli to bft
jednak sponzoii, kteii mtli nab* jistory, i r s jejich pen& se zachizi hospodirne, a dile obec jako celek.
Zdroje, ktert mela obec pii ieSem' svfch problem6 k dispozici,se mely diky aktivite finanfmlo svazu,
zefektivneni chodu sluieb a posifent dfivgie sponzord zvitdit. aubove, 1968: 183-192.) Podobnjm zpdsobem
uvaiuji zastinci ,,integrate sluieb" a ,,komunitnipCfea.Ti kladou ddraz na sluiby zadavatelih - obci
a s p o n z o b .Efektivnejsivyuiiti zdrojd m i stiul' a o b e c ~ 'pokladni pomoci vyieiit potiie s financov&
komunhich sluieb.
Protagonist6 ,,integrate sluieb" a ,,komuniuupife" si ovSem - na rozdil od organizitos ,,fmanCm'ch
svazd obci" - nevSimajipouze potfeb obecni samospravy a sponzorb.Od poloviny dvacittho stoleti je totii
uspokojovini potieb uiivateld sluieb beint povaiovino za privo obfanb. Soudobt komunh' piistupy
proto vedle uspor zdhazfiuji take zlepSeni sluieb pro vybrdnt, l e g i m ' kategorie klienfi - uiivateld.Timi
jsou v piipadi: ,,integrate sluieb" multiprobltmovi klienti a jejich rodiny.Jejich potieby nemohou bft dobie
a efektivni uspokojoviny v prostiedi, pro ktere je charakteristicki rozdrobenost a specializace sluieb na
Spatne koordinovanou realizaci jednotliech zikond. PfedpoMidi se proto, i e rdznt zpfisoby propojovini
dilrich a w i i e n i komplexnPjSich sluieb (viz schema 2) mohou pii celkovi. niiSich nikladech umoinit
vstiicnejSi reakci obce na nlznorodk potieby individuiln'ch uiivatefd.
SOCL~LNIPR~CWSOCL~LNAP ~ C A.212002 81
Z M ~ N AKLIENTA A ZM~NAPRO ST RED^/ LlBOR MUSlL
Pojeti
praxe
Obecni charakteristika
Pojeti prostiediPojeti klienta ZMouci zmina
.Obyvatele
stiedisek
terenni
price"
(pielom
19.a 20.
stoleti
Anglie,
U ~ ~ )
wFinanEni
SVazyobcT'
(20. I&,
USA)
*Integrate
sluZeb"
(70.lets
USA
a
USA)
,,Komu-
pze"
(Anglie,ad
80. let,
Japonsko
od roku
2000)
pfice se
znwhod-
nhfmi"
(od 60. let
USA,
Brazilie,
~ ~ ~ ~ d ~ )
Konfliktyvtd vp o M c h iivota d?lnickfchpiedmtsti(rozpad souseds~,ne&tota, milo moinostivzdtlini
arozvoje deti,zkorumpovm'mistnipolitia aliiednici).T)Topodminky je tieba osobne poznat amtnit kampanemi
(EiStEniulic,osveta),reformami(regulace price ditiafen,veiejni doprava,regulace bydleni.budovz
sportovuf aikol,zdravotnipice) apdsobenim na mistni politickf iivot.Davis,1982,Popple,1996:9-11.)
obyvatel?delnickfchpiedmbti,
jejichi neutt5enC iivotni
podminkyje piividejido
konflikru s demnkratickou
sp01eEnosti
omezenipodminky iivota dClnickfch
piedmesti,poznamenankrozpadem
sousedstvi,netistotou,nedostatkem
moinosti ndelinia rozvoje dtti,kompci
mistnich polit24 a diednik:
rkt moinosti dky kampanim a reformlm,kterk
podnecujiterkn~pracov~ci
sosobnizkuSenostiiivotana piedmesd,
a dky jejich pisobenina politic&iivot
mPsta
Konkurenceo piizei5diwd vede k rimlit: agentur,ktek sledujisve zijmy,nebhi neCtelnkmu poskytovini
stejnt sluibyvice organizacemiamilo piispM k uspokojenipotieb obce.Finanfnisvaz mi zajistit efektivni
koordinaci specializovanfchagennu sociilnipomoci,rovnovillu potieb a zdrojdv obci a kontrolu standardu
odbomostiposkytovanfchsluieb.(Lubove,1968:183-202.)
neniprimlrnim piedm:tem prr
zornosti a neuvidise,oepiimo
be usoudit,ie jde ouiivatelesbvajicich
sociilnich sllliebv obci
rivalitoumistnich agenturrozdrobeny,
Spatn: koordinovanj.systkmsluieb
vobci.kteq vede kned?elnCmii
vyuiivlni zdrojfi
zajiiteniefektidkoordiicetiinnosti
specializovdnych agentur a zlepieni
rovnovihyzdrojii a potiebvobci
finantnim svazem
Roztfiidnost sluieh organizaci,jei v ohci zajiStuji fimk &any, pbobi poGe multiproblbovfmklienhh
a vede k plftvinizdroji poskytovateld.Integrate miv obci zajistit pfizpdsobe~sluieb potiebh klien~
a efektivntjiiuiiti zdrojd.Mdie bft administratimi(ustaveniorganizaceposkytujicikompld sluiby,
zavedenh pravidelnt spolupriceagentur),sprivni(ustaveniplinovacich a dozortichkomisi,sjednoceni
fimych rozpkfi) a piipadovi (integrate funkci,ustaveni role univedniho pracovnika,piipadovf
mmgement).muley, 1971;Booth.Martin,Melotte,1980;Randall,1981:129,170,184;Waldfogel.1997.)
Prosazovala se s podporou vlidnich reforem (viz schkma 3:Waldfogel:1997:464-467;Pauley,1971:140-141;
Randall,1981:129,170,184).
multiprobltmoviklienti
a rodinyv rimci obce
sluibyrozdrobent specializaciagennu
na realizacidilcich zlkoniiv obci,
zateiujemultiproblkmoviklicnty a vrdc
k neuspokojenijejich potkb a plftvini
zdroji
piizpdsobeniroztiiSrtni.chsluieb
potieblm multiproblEmo\jch lilienti~
aefekivnCjSivyuiiti zdrojlidiky
administrativai,spram'a piipadovt
integraci siuieb
Snahausetiit zdroje nahrazenim &ark ptte komunWmi sluibamibyla fmcovina zomezenfch m'sulich
rozpkfi. Pobyt seniofi a lidis postiienim vdomich prostiedi milo umoinit zapojenineformilnich,
dobrovolnych petovateld a nestitn'ch sluieb do domki ptte. Koordinacipkfe zajijiuje piipadovj; manager,
jeni mi individuh: posuzovat potkby uiivateld,plinovat pro ne sluiby a zajiSfovat pomoc petovatelh.
(Baldwin,2000:21-25;Craig,Glendinning,1993;Fukasawa,2000.)Prosazovalase s pndpomuvlidnich
reforem (viz schtma 3,Baldwin,2000:23-25;Fukasawa,2000).
senioii a lid6 spostiienim,kteii
mohou sdostatetnoupodparu
iit vdomlcim prostfedi,
neformilnia dobrovolni
pcCovatrik
nedostaterntkomunhisluiby
a omezenerozportyobci briniiit
men?samostatnfmlidem v domicim
prostiedi,nedovedoo dopCfe zapojit
neformania dobrovolnj.srktoranuti
stlt hradit draiji dstavn' pkri
dspora zdrojd nahrazenimlistavnipCEe
komunihi pCti a jeji zajiittnipii omezenCm
rozpottu obce pomocipiipadovkho
managementua zapojenia podpory
ncformilnichadobrovolnych prEovatrlii
Dominanttiskupinysi kontrolouinstitucia ideologickou nadvlidou zajiSt'ujiekonomicki a rozvojovi
piileiitosti.'Quphji lidem,ktert na ziklade jejich skupinovt odliSnosti (pohlavi,r q ;viry,sexuhi orientace
aj.)obvitiujiz naru8ovini iidu.OdliSnitak nricejivlivna podminky svtho iivota,vfetne pria na jejich
potiebh odpovidajicisluiby sociilnlchpracovnk6.Jejich &olem proto je organizovat svkpomocnk
aktiviry,jei znevfhodntn$numoinispolmzhndovato sob: samj.chao p o W c h iivota v obci,dky
tomu porozumit institucionilnimpiiFih *ch potiii auspokojovatvlastnipotieby.(Adams,1982:61-62;
Bok,1988:397-399;Morrissey,1990:193-204;Dominelli,1991:198-199;Mull*, 1993:156-160,183;Musil,
Navdtil,1999.)Stoupenci antiopresivnisocihi price ji povaiuji za profesionhi soueist politickthohnuti
radikilnisociilnipolitiky (viz schtma 3.Mullaly.1993:185;Adams,1982:64).
lid6 znevy'hodnenina ziklad?576
skupinw.5odllnosti,zbaveoi
moinostiovlivriovatpodminky
siho iivota a priw na jejich
potiebim odpovidajicipomoc
sociilnich pracom?&,vlivemindokuinacehledajicivinu
za sv6
potiie v sob: samych
spoiri'nost,kde sivlldnuuciskupiny
konuolou institucia ideologickou
nadvlidou zajliujipiileiitosti,jei
upirajijintm tim,ie je pro jejich
skupinovou odlijnost obvi~iuji
z naruSovlni iidu a kontroluji pomoci
veiejnfch sluieb
porozum?niznc*hodn?nfch mocenskfma
insti-mcionihimpiirinlm jejich
potiiii,dosaient diky svkpomocnym
aktivitim,jei zne@hodnEnfm~unoini
spolurozhodovato sob: samy'ch
a opodminklchiivota vobci
ZMENA KLIENTA A ZMENA PRO ST RED^/ LlBOR MUSIL
feni se vSak touto otizkou nezabj~ala soustiedil se pouze na ovEiovini vfSe piijmu iadatelb. Rdst nezivislt
soukrome ustavni pCCe nenaruSova1pouze s obtiiemi budovanou rovnovihu mezi sluibami ustavni a domici
ptfe. Poptivka po sluibich obci neklesala vSude stejnt,a nnikaly tak znafnt regionilni rozd8y.
Zikladem ieSem', ktert Hill popisuje, bylo M e charakterizovane zvaiovid vlivu ,,subsystimuUsociihich
sluieb na dalSi ,,subsysttmy"a instituce spole?nosti.Re-' komise vlidy popsala ve svt zprive z roku 1986
j l r o j nezivislychustavn'ch sluieb jako ,,&ceny ddsledek politiky sociihiho zabezpeteni, kterj. obraci snahy
o dosaieni sprivni rovnovihy mezi d s t a v ~a komunitniptei nambym.Vreakci na vfsledky monitoringu
piedloiila vlida v roce 1989 tm.Bilou listiiu, nazvanou ,,Zajema pefi lidemlO".TaobsahovalapropracovanypMn
reformy,kteri mE1vzniklou situaci ieSit z hlediska dopadu vnEtn do celt kdy oblasti iivota spolefnosti. Usilovala
o zabezpefeni kontroly +oje vfdajb pii soustavni podpoie nezivislisleho sektom, o celkovou racionalizaci,tlini
orientaci a IepSiplinovini sociilni pislefe,o zajiStEnispoluprice Zdravotnia socialni pefe, o ufast uiivateld na
rozhodovini a o vstiicnost systtmu vbfi pfanim spotiebite1d.Vroce 1990vstoupil v platnost zikon, kterj. ureil
mist& Gadfun povinnost posoudit potiebu ptfe u vSech iadateld o veiejnE financovanilsluiby,rozhodnout,
zda je iistavniptfe nutni, fi zda by mist0 ni nemila b* poskytnuta nzjaki forma domici pZe, rozhodnout, kdo
tuto ptfi poskytne,a najmout odpovidajicisluiby od nezavislych neb0 obecnich poskytovateld.
Zastanci ,,radikilnisociilni politiky posuzujivliv zpdsobu uspokojovini potieb uiivateld sluieb na spoleE
nost jinak.Jejich vfchodiskem je odmitini existujiciho spoleeenskeho Mdu. Cilovou populaci stivajicich sluieb
chipou jako abet mocensktho 6tlaku a vSimaji si piedeviim toho, ie vlidnouci elita yuiivi system sociilni
pomoci jako nistroj uchovivani q + c hprivilegovanfch moinosti, na &or Sanci a priv cilovt populace a k udrio
vani jejiho zney'hodnEntho postaveni.Abynapravili tento,podle nich nespravedlivf zpbsob distribute piilciitosti,navrhuji
zmZnu mocenskfch porn&%ve spolefnosti.Tu mi podle nich vyvolat hnuti za prava zne\jhodnilnych,jehoi
cilem je zpochybntni y+konoy+chofekavani,lcred znevfhodiiuji uiivatele veiejnych sluieb,
destrukce stivajiciho systkmu sociilniho zabezpefeni a jeho nahrazeni systemem,kte+ u m i piinos vSecb,tedy
i tech, kdo nemohou v ddsledku mevfhodneni podivat ve spole?nosti ofekivany vjkon, a maji proto omezenf
pfistup na trh. Novf system by jim mEi piiznat nirok na dbstojne sociilni zabezpeeeni. Sociilni pracovniciby se
mili stit dfastniky tohoto politickC110 hnuti a k naplntni jeho cilb mimo jine piispivat svou antiopresiv~praxi,
kteri by mtla v obcich mociiovat klienty k ufasti na radikilni reforme.
Nizornou ukizkou pokusu o rozsihlou, existujicisociilni iid odm'tajici zmEnu prostfedi chuqch klientd je
pokus o ndikjlni reformu americkeho systtmu sociilni pomoci, kerf by1 v letech 1967 ai 1973 cilem
Nirodniho hnuti za sociilni priva (NWRO, NationalWelfare Rights Organization).Podle Morrissey (1990:
192-193) pfijala tato organizace piijemcb davek sociilni pomoci (a od roku 1969 tei dalSich chudqch rodin),
kterou vedli komunitni pracovnici,pracovnici programb boje s chudobou a ndikilni niboieniti ~ d c i ,plin
nahrazeni .netolerovatelnilho" (Rein, 1976:476) systemu socialni pomoci.Autory tohoto plinu byli uPitel6
sociilni price RichardA.Cloward a Frances E Piven,kteii jej pod nizvem ,,Strategic ukonfeni chudoby" zafali
Sifit v roce 1966.
Piven a Cloward zjistili,i e vedle kaidilho piijemce divek sociilni pomoci existuje dalSi opdvntna osoba,
kteri zatim nepobiui divky.Navrhli,aby organizitoii hnuti za sociilni pdva podntcovali hromadny vstup
oprivnilnych osob,ktert dosud nepobiraji divky,do systtmu socialnipomoci.Podle jejich pfedstav by prudkj.
vzestup poetu pfijemcd divek zpbsobil byrokratickt a finanCni selhini m'stnich a stitnich agentur sociilni
pomoci.To by mElo na dstm' urovni vyvolat politick6 naptti a rozpad schkmat fiancovini vetejnt. pomoci.
Organizitoii NWRO by mohli vjuiit tento okamiik zmatku a navrhnout a na federilni iirovni prosazovat
reformu systCmu sociilni pomoci.Jejim cilem by milo b* odstranilni chudoby zavedenim zakonem garantovankho
rofmlo piijmu, kterf by by1 financovin fededlni vladou. (Morrissey,1990:191-192.)
Stoupenci ,,Strategicukonfeni chudoby" Sest let 6spESnE pomihali oprivnZn9m osobim podavat iidosti
o pfiznini davek a v piipadil potieby organizovali nitlakove akce (,.oblthid uiadb") s cilem dosihnout jejich
kladnt vyiizeni.NWRO piesto sveho konefntho cile nikdy nedosihla a v roce 1973 ukonfila svou finnost.V 70.
letech se jejimi nbledovniky staly radikilni organizace ,,druhe generaceN.Tysoustiedily pozornost na sociilni
prim ien a pouze s dilfimi uspechy prosazovaiy cile blizke NWRO v dmci system6 sociilniho zabezpefem'
nektej c h stitG americkt federace. (Morrissey,1990:192-193.)
Shrnu-livSe uvedent nejjednoduSSimmoinqm zpbsobem, mohu konstatovat, i e jsem v literatuie nalezl
jedendct v minulostinebo dnes praktikovanychpojeti mEny klienta a zmeny jeho sociilniho prostiedi.TZchto
jedendct pojeti je moint flenit podle dvou hledisek.Z hlediska velikosti ,,cilovehosysttmu" intervence na pojeti
zamilieni na zmznu jediice, menu systemu sluieb v obci,nebo na zmPnu fungovini systemu socijlnich
sluieb na celou spolefnost.Z hlediska postoje ke stivajicimu Mdu a existujicimpoiadavkh prostiedi na
klienty je moint vSech jedenict pojeti rozdtlit na pojeti akceptujici (konformni) a pojeti odmitajici(radikilnn.
Pokud tedy pHpustime urfitou muu zjednoduSeni,mflieme hovofit o Sesti typech piistupd ke zmEnP klienta
ZMENA KLIENTAA ZMENA PROSTRED[/ LlBOR MUSIL
a zmEnE prostfedi.
Popsane schema by bylo tieba zbavit jeho zjednoduSujicitopornosti. Proto by bylo ufelnt sledovat dilemata,
k t e q h jsou neb0 mohou bj.t vystavenipracovn'ci organizacisluieb sociilni price, kteii se jednotlivi pojeti
snaii praktikovat.Ttto otizce se vSak budu vtnovat na jintm mistEL'. t
Literatura
ABEL, E. K.Benevolence and Social Contro1:Advice from the Children's Bureau in the EarlyRventieth
Century.Social Service Review, 1994,Vol.68, No. 1,pp. 1-19. i i J.
ADAMS, P Politics and SocialWork Practice:A Radical Dilemma.In Mahaffey,M., Hanks,J.W Practicalgolitics.
SocialWork and Political Responsibility.Silver Spring,Maryland:NASW, 1982,pp. 55-65.
ALEXANDER,Ch.A. Professional SocialWorkers and PoliticalResponsibility In Mahaffey,M., Hanks,J.W
Practical Politics.SocialWork and Political Responsibility.Silver Spring,Maryland:NASW, 1982,pp. 15-31.
BALDWLN,M. Care Management and Community Care.SocialWork Discretion an? the Construction of Policy.
Aldershot - Burlington - Singapore - Sydney:Ashgate,2000.
BARTLETT,H. M.The Common Base of SocialWork Practice.Washington:NASW 1970.
BOK, M.The Current Status of CommunityActionAgencies in Connecticut. Social Service Review, 1988,Vol.
62,No. 3,pp. 396-410.
BOOTH,T.,MARTIN, D.,MELLOTE,C.(eds.). Specialisation,Issues in the Organisation of SocialWork.
Birmingham:BASW/SSRG 1980.
BRIAR,S.The Current Crisis in Social Casework. In Gilbert, N., Spetch,H.The Emergence of SocialWelfare and
SocialWork.Itasca:E E.Peacock Publishers, 1976,pp. 402-414.
BRIAR,K. H., BRIAR,S.Clinical SocialWork and Public Policies.In Mahaffey,M.,Hanks,J.WPractical Politics.
SocialWork and Political Responsibility.Silver Spring,Maryland:NASW, 1982,pp.45-54.
CRAIG, G.,GLENDINNING,C.Rationing versus choice:Tensions and options. Cash and care for disabled and
older people and their carers. In Deakin,N., Page,R.(eds.).The Costs ofWelfare.Aldershot - Brookfield
USA - Hong Kong - Singapore - Sydney:Avebury,1993,pp.165-182.
DAVIES,A.D. Settlement Workers in Politics, 1890-1914. In Mahaffey,M.,Hanks,J.W.Practical Politics.Social
Work and Political Responsibility.Silver Spring,Maryland:NASW, 1982,pp. 32-44.
DOMINELLI,L. ,,Racem,Gender,and SocialWork. In Davies,M. (ed.).The Sociologyof SocialWork.London NewYork:Routledge,
1991,pp. 182-201.
FUKASAWA.K. Caring Society and Payments for Care:What types of Mixed Economy of Care doWorkWell.
(Paper presented on EISS Conference on ,,Confidence and Changes.Managing Social Protection Systems
in the New Milennium",GBtteborg, 6-10 September 2000.) 13 p.
HANLAN,A.From SocialWork to SocialAdministration. In SocialWork Practice 1970.New York - London:
NCSW - Columbia University Press, 1970,pp. 4153.
HILL,M. Understanding Social Policy.Oxford:Basil Blackwell,1990.
HILL,M.Understanding Social Policy.Oxford:Basil Blackwell,2000.
KUHN,T S.Struktiira vedecech revolucii. Bratislava:Pravda, 1982.
LAANV d.,G. Otizky legitimace sociilni price. Boskovice - 0strava:Albert - ZSF OU, 1998.
LUBOVE,R.The ProfessionalAltruist.The Emergence of SocialWork as a Career. Cambridge,Massachusets:
Harvard University Press, 1968.
MORRISSN,M. H.The Downtown Welfare Advocate Center:A Case Study of aWelfare Rights Organization.
Social Service Review, 1990,Vol.64,No. 2, pp. 189207.
MUJLAIY,R. Structural SocialWork.Ideology,Theory and Practice.Toronto: McCleUadn & Stewart Inc., 1993.
MURRAY,Ch. PiiliS mnoho dobra.Americkisociilni politika 1950-1980. Praha:SLON,1998.
MUSIL,L. Strategie tertm' price v problemovfch romsech komunitich aneb Jak reagovat na politiku
sestthovivini neplatied? In Sirovitka,T.(ed.).MenSiny a marginalizovant skupiny v Ceske republice.
Bmo: MU FSS - Georgetown 2002, s. 291-319.
MUSIL,L.,NAVRATLL,P. Piistupy k prici s menSinami - dilemata a moinosti jejich ieseni. Cist II Antiopresivni
piistupy Sociilni price, 6/1999, s. 34-52.
N A V R ~ ~ L ,P. Sociilni price jako sociilni konstrukce. Sociologickf fasopis,roe. 34,1/1998, s. 37-50.
N A ~ T I L ,P., MUSIL,L.Sociilni price s piisluSniky men9inovfch skupin. Sociilni studia, 5/2000,127-163.
NORTH,M.The Secular Priests. George. London:Allen & Unwin. 1972.
PAULFY,R.M. Redesigning a Social Service Delivery System.In SocialWork Practice 1971.NewYork London:NASW,
1971,pp. 139-151.
PAYNE,M.Modern SocialWorkTheory:A critical introduction. Basingstoke - London:The MacMillan Press
socr;lu\ri PR~CE/SOCIP~LNAP ~ C A.212002 85