Televizní zpravodajství Audiovizuální žurnalistika Specifika audiovizuální tvorby 1. Propojení obrazu, zvuku a mluveného slova - tvoří jeden funkční celek - “To co vidím, měl bych také slyšet. Ale to, co slyším, vidět nemusím.” 2. Jazyk televizního zpravodajství - zpráva by měla být jasná, stručná a srozumitelná - věty by měly být krátké, žádná dlouhá souvětí - užívá se hovorová čeština, nepoužívají se odborné názvy a cizí slova’ - zpráva často vysvětluje realitu pomocí příběhu 3. Technologická a produkční náročnost Zpravodajská neutrálnost a objektivita sdělení Televizní zprávy by měly být objektivní, vyvážené a aktuální. Neutrálnost ovlivňuje výběr zpráv, ale také to, jak jsou informace zpracovány a divákovi prezentovány. Objektivita je ovlivněna skladbou zpravodajského materiálu, střihovou vazbou i použitím zdroje informací. “Reportáže o válce v Afghánistánu jsou omezeny takřka výhradně na “přidružené” novináře. Tito novináři žijí společně s americkou nebo britskou armádou a mají povolení natáčet... pouze to, co pro ně tyto armády vyberou jako vhodné k reportáži.” ORLEBAR, Jeremy. Kniha o televizi. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2012. ISBN 978-80-7331-246-6 Typy médií 1. Veřejnoprávní - úkolem je poskytovat službu veřejnosti - má zaručovat jakousi vyváženost vysílání a napomáhat divákům k vytváření představ o světě, přispívat k právnímu vědomí - je to právnický subjekt s vlastním majetkem, který ale má příjem z veřejných peněz a také příjmy z její vlastní podnikatelské činnosti. Také velkou část příjmu tvoří příjmy z reklamy, které mohou u veřejnoprávních televizí dosahovat maximálně 0,5% celkového denního vysílacího času. 2. Soukromé - financována z reklamy Soukromé (zpravodajské) televize Nova Prima Barrandov TV Seznam.cz TV další regionální Veřejnoprávní televize - v České republice zajišťuje Česká televize ČT24 - kanál,který zajišťuje zpravodajství v České televizi celodenně - tzv. proudové vysílání ČT1 - zajišťuje hlavní zpravodajské relace Události v regionech (26 minut) v 18:00 - vysílání se rozpojí do tří oblastí: Čechy, jihovýchodní Morava, severozápadní Morava Události (45 minut) v 19:00 - celostátní, simultánně s ČT24 Scénář Scénář vysílání (tzv. boďák, bodový scénář) je rozepsaný po jednotlivých příspěvcích, každý příspěvek má předem přidělenou stopáž, kterou se redaktor/redaktorka musí snažit co nejlépe dodržet. Scénářem se řídí celá redakce - editor, režisér, redaktoři i střihači Boďák Událostí v regionech Headlines - - - - navnaďují diváka, co může od dnešního vydání čekat - musí být krátké (5-10 vteřin), úderné (čte je moderátorka svým nejpoutavějším hlasem), pokryté nejatraktivnějšími záběry Reportáž Studio - cca 20-30 vteřin - shrnutí základních informací, uvedení reportáže - první, co musíte začít psát Reportáž - někdy taky „kárt“ - běžně mívá stopáž kolem 1:40, v případě náročnějšího tématu lehce přes 2 minuty - dobrá reportáž je vždy vystavěná jako příběh, pomocí kterého je možné vysvětlit i nejsložitější problémy - sama nesmí hodnotit ani vynášet soudy - střídají se zde části synchronní (zvuk a obraz se shodují) a asynchronní (zvuk a obraz jsou odlišné) Asynchrony nebo komentáře jsou části, které redaktor/redaktorka předem napíše a namluví ve střižně. Pod nimi běží záběry, které s komentáři korespondují. Synchrony jsou části rozhovorů s respondenty. Ve veřejnoprávní televizi nebývají kratší než 3-5 vteřin, v závislosti na tématu nebývají delší než 20 vteřin. Nikdy nemluví jenom jeden respondent, minimálně dva. Respondenti vysvětlují dopady toho, o čem reportáž je, popisují své prožitky a emoce. Respondenti by neměli vypočítávat údaje nebo sdělovat základní fakta, to je na redaktorovi/redaktorce. Standup je vlastně taky synchron. - do obrazu na místě vstoupí přímo autor - redaktor - dodává jí na autenticitě, ukazuje osobní zapojení autora - standup mívá podobnou délku jako jiný synchron, většinou mezi 10 a 15 vteřinami. Ruch nebo gerojš je něco, co by dobré reportáži nemělo chybět. - jsou to přirozené zvuky prostředí, které reportáž oživují, rozbíjejí jinak nepřetržitý příval slov, vtahují diváka do děje HLP, JPZ HLP = hluboký lidský příběh (a jeho odnož HZP, hluboký zvířecí příběh) - reportáž, která popisuje něčí příběh - informativně chudá, ale z hlediska zájmu diváků mívá největší ohlas z celé relace - např. nemocné dítě, jehož rodiče shánějí peníze na léčbu, odhozená štěňata v igelitce, atd. JPZ - označuje situaci „jdu – ptám se – zkouším“ - redaktor/redaktorka vyjíždí do terénu jakoby nepřipravený a reportáž je o tom, co na místě zjistí Standupová reportáž - informace jsou divákovi zprostředkovány pomocí série standupů. Ty můžou být natočené přímo na místě nebo před zelenou klíčovací plochou ve studiu, kde se za redaktora/redaktorku v režii přidají předem sestříhané záběry nebo grafiky korespondující s tím, o čem autor zrovna mluví (statistiky, výsledky). Standupy i obrazový materiál, který přinášejí, musí být dobře promyšlené a výborně na sebe navazovat. Taková reportáž bývá o něco kratší, kolem 1:10. Čtená zpráva - je kratším žánrem než reportáž (20 až 30 vteřin). - připraví ji redaktor/redaktorka, ale čte ji moderátorka ze studia. - pod jejími slovy běží buď na obrazovkách za ní, a nebo přes celý obraz záběry, které korespondují s jejími slovy. - tematicky jde o příspěvky, které nejsou tak závažné, aby vydaly na reportáž; doplňují vývoj událostí z předchozích dní; případně jde o událost, ke které zatím chybí podrobnější informace Čtená zpráva Čtená zpráva může být doplněná o synchron, ten bývá klasicky dlouhý do 20 vteřin. Poměrně oblíbený je i formát čtená + synchron + standup, kdy zprávu uzavře ještě redaktor/redaktorka standupem (bez odhlášení) z místa dění. Živá čtená Formát používaný v případě aktuálního dění (hudební festival, hromadná nehoda na dálnici, odstraňování následků přírodní katastrofy), kdy jako u běžné čtené moderátorka ze studia čte připravený cca 30 vteřinový text, ale pod ním běží živě přenášené záběry z místa onoho dění. Rozepsaný CRT - „Rozepsaný kárt“ nebo taky „rozepsanec“ je formát na pomezí reportáže a čtené zprávy. - využívá se u témat, která nejsou tak silná, aby vydala na reportáž, ale zároveň je dost informací i respondentů, aby z toho byla jen čtená zpráva. - Schéma je jednoduché: čtená – synchron – čtená – synchron. Čtené pasáže jsou samozřejmě pokryté obrázky z režie. Infografika - spadá do kategorie čtených zpráv - moderátorka ze studia předčítá zajímavé údaje k určitému tématu a pod jejími slovy grafiky – mapy, animace, tabulky – vytvořené grafickým oddělením. A to opět buď do obrazovek za zády moderátorky (ta se potom otočí a ukazuje), nebo přes celý obraz (moderátorka tedy mizí ze záběru). Živý vstup - „lajv“, „živák“ - novinář tak má možnost zprostředkovat nějakou událost přímo z místa dění a právě v okamžiku vysílání (zpracovat reportáž trvá zkušeným redaktorům/redaktorkám hodinu, může tedy mezitím ztratit na aktuálnosti). Specifikem je absolutní autenticita, autor je na místě a je součástí děje. https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122427178-udalosti-v-regionech-brno/319281381991220-udalosti-v-regionech Looklive - falešný živý vstup - je to vlastně živý vstup předtočený – odbaví ho redaktor/redaktorka na místě a odešle ho pomocí přenosové techniky do studia - looklive bývá kratší než běžný živý vstup, mívá stopáž kolem 1:00 a bývá uveden jen studiem bez otázky - z hlediska grafiky během něj na obrazovce nenajdete označení „živě“