Politická ekonomie médií ZURn4107 Jaro 2020 FSS MU Vyučující: Monika Metyková (University of Sussex, UK a FSS MU, ČR) Kontakt: m.metykova@sussex.ac.uk; 32153@mail.muni.cz Cíle předmětu: Cílem předmětu je představit studentům optiku politické ekonomie pro studium médií a mediované komunikace. Přístup politické ekonomie je charakterizován studiem sociálních vztahů, především mocenských vztahů,které stojí za produkcí, distribucí a spotřebou zdrojů, v případě tohoto předmětu zejména se zaměřením na komunikační zdroje. Předmět se zaměří na to, jak funguje komunikační podnikání, například jak se komunikační produkty pohybují prostřednictvím řetězce výrobců k velkoobchodníkům, maloobchodníkům a spotřebitelům, jejichž nákupy jsou přiváděny zpět do nových výrobních procesů. Studenti budou také zkoumat politické a ekonomické procesy, které ovlivňují média, jako jsou modely financování a regulační rámce. Forma výuky: Kurz je vyučovaný blokově v těchto termínech: 27 2., 28.2. a distančně. Konzultace jsou možné osobně v termínech výuky, v jiných termínech emailem nebo skypem/ telefonicky. Zakončení: předmět je zakončen zkouškou Podmínky pro splnění studijních povinností: 1) Vypracování závěrečné seminární práce (70%) 2) Vypracování dílčích rozprav o vybraných klíčových tezích a představitelích politické ekonomie médií (30%) Závěrečná seminární práce má dvě části: analýzu komodity (rozsah: 2000 slov, odkazy na literaturu a další zdroje nejsou součástí rozsahu) a profil mediální organizace nebo korporace (rozsah: 1000 slov, odkazy na literaturu a další zdroje nejsou součástí rozsahu). Odevzdání emailem nejpozději 1.6. 2020 (termín bude prodloužený) Zadání je podrobně popsané níže. Rozpravy: v průběhu semestru studenti vypracují dvě krátké rozpravy: 1. medailonek představitele/ky politické ekonomie médií s důrazem na jejich přínos pro tento přístup (rozsah 700 slov bez odkazů na literaturu a další zdroje). Odevzdání emailem nejpozději 17.4. 2020 (termín bude prodloužený) 2. souhrn klíčových tezí nebo empirických zjištění odborného textu, který je v seznamu doporučené literatury. (rozsah 700 slov bez odkazů na literaturu a další zdroje). Odevzdání emailem nejpozději 27.5. 2020 (termín bude prodloužený) Citace z textů v anglickém jazyce nemusíte překládat. Seminář 1: Úvod. Co je politická ekonomie médií? Čtvrtek 27.2. 16:00 – 17:40 AVC V prvním semináři se obeznámíme s obsahem kurzu, s tématy, které pokryjeme, se zadáním závěrečné práce a dílčích rozprav apod. Obeznámíme se s historickými kořeny politické ekonomie (především s prací Adama Smithe) a na praktických ukázkách si vysvětlíme co charakterizuje přístup politické ekonomie ve studiu médií a komunikace. Povinná četba: Chapter 1 in Mosco, V. (2009) The Political Economy of Communication. London: Sage. Doporučená četba: Kniha I in SMITH, Adam. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Praha: Liberální institut, 2016. ISBN 978-80-86389-60-8. Introduction in Fuchs, C. and V. Mosco (eds.) (2016.) “Marx and the Political Economy of the Media.” Studies in Critical Social Sciences, edited by David Fasenfest, Volume 79. Leiden: Brill. MARX, Karl, HOLODŇÁK, Radek, ed. Hledání ztraceného smyslu práce: výbor textů o člověku a práci. V Praze: Koridor, filozofický spolek při FHS UK, 2019. ISBN 978-80-270-6808-1. Novák, M. (2003). „Popper versus Schumpeter: srovnání dvou neklasických teorií demokracie .“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 39 (1): 11-36 Seminář 2: Média a společnost – přístupy a tradice politické ekonomie médií Pátek 28.2. 10-11:40 AVC Od širších filosofických a historických kořenů politické ekonomie se přesuneme k současným politicko-ekonomickým přístupům ke studiu vztahu mezi médii a společností. Obeznámíme se s významnými představiteli politické ekonomie médií a komunikace a taky se zamyslíme nad základními tezemi, které představili ve své práci. Povinná četba: Chapter 2 in Mosco, V. (2009) The Political Economy of Communication. London: Sage. Doporučená četba: Wasko, J. (2013). The IAMCR Political Economy Section: A Retrospective. The Political Economy of Communication, 1(1). Retrieved from https://polecom.org/index.php/polecom/article/view/11/148 Gandy, O. Jr. (1992) “The political economy approach: A critical challenge”, Journal of Media Economics, 5(2), 23-42, DOI: 10.1080/08997769209358221 Schwartz, D. A. (2014) “The Future of Political Economy of Media: A Conversation With Dr. Robert W. McChesney”, Journal of Communication Inquiry, 38(3), pp. 173–183. doi: 10.1177/0196859914536498. Seminář 3: Politická ekonomonie internetu Pátek 28.2. 12-13:40 AVC V tomto semináři se od širšího pole médií a společnosti přesuneme k politicko-ekonomickým přístupům ke studiu internetu. Na jedné straně stojí pojetí silně ovlivněné marxistickou teorií (např. práce Christiana Fuchse) a na druhé odborníci, kteří zkoumají geografické, materiální a sociální aspekty internetu/kyberprostoru. Povinná četba: Bolaño, C. R. S. and Vieira, E. S. (2015) “The Political Economy of the Internet: Social Networking Sites and a Reply to Fuchs”, Television & New Media, 16(1), pp. 52–61. doi: 10.1177/1527476414527137. Doporučená četba: Fuchs, C. a Winseck, D. (2011) “Critical Media and Communication Studies Today. A Conversation,” Triple C: Communication, Capitalism and Critique, 9(2). Chapter 3 in McChesney, R. (2013) Digital Disconnect : How Capitalism is Turning the Internet Against Democracy. The New Press. Lee, F. and Björklund Larsen, L. (2019) “How should we theorize algorithms? Five ideal types in analyzing algorithmic normativities”, Big Data & Society. doi: 10.1177/2053951719867349. Pickren, G. (2018) “‘The global assemblage of digital flow’: Critical data studies and the infrastructures of computing”, Progress in Human Geography, 42(2), pp. 225–243. doi: 10.1177/0309132516673241. Seminář 4: Politická ekonomonie žurnalistiky Distančně Vztah mezi žurnalistikou a demokracií je zkoumaný dlouhodobě a v tomto semináři si přiblížíme politicko-ekonomické přístupy k této otázce. Jaká je hodnota žurnalistiky pro společnost? Jak je žurnalistika financována? Co charakterizuje současnou „krizi“ žurnalistiky? A jak jí můžeme čelit? Povinná četba: Chapter 6 in McChesney, R. (2013) Digital Disconnect : How Capitalism is Turning the Internet Against Democracy. The New Press. Doporučená četba: Hamilton, J. And Morgan, F. (2018) “Poor Information: How Economics Affects the Information Lives of Low-Income Individuals,” International Journal of Communication 12, 2832–2850. Metykova, M. and Císařová, L. W. (2020) 'Closed doors, empty desks: The declining material conditions of the Czech local print newsroom.' Journal of Applied Journalism and Media Studies, 9(1), pp. 21-38, DOI: https://doi.org/10.1386/ajms_00009_1 Benson, R. (2018) “Can foundations solve the journalism crisis?”, Journalism, 19(8), pp. 1059–1077. doi: 10.1177/1464884917724612. Seminář 5: Feministická politická ekonomie médií Distančně Micky Lee (2011) charakterizuje feministickou politickou ekonomii jako „studium genderované produkce, distribuce a konzumace zboží a zdrojů a odkrývání způsobů jakým je používaná ideologie na stabilizaci nerovných vztahů.“ V tomto semináři se seznámíme s relativně novou - feministickou - větví politické ekonomie médií a komunikace. Povinná četba: Lee, M. (2011) “A Feminist Political Economy of Communication,” Feminist Media Studies, 11(01), 83-87, DOI: 10.1080/14680777.2011.537032 Doporučená četba: VOCHOCOVÁ, Lenka. Ženy (a muži) ve zpravodajských redakcích: mediální instituce pohledem genderových mediálních studií. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2019. ISBN 978-80-246-4284-0, strany 49-59. van Zoonen, L.: “Feminist Perspectives on the Media.” In Curran, J. a Gurevitch, M.: Mass Media and Society. London: Arnold 1996. Awad, I. (2011) „Latinas/os and the Mainstream Press: The Exclusions of Professional Diversity“, Journalism, 12(5), 515–32. Fernandez, R. M. and Campero, S. (2017) “Gender Sorting and the Glass Ceiling in High-Tech Firms”, ILR Review, 70(1), pp. 73–104. doi: 10.1177/0019793916668875. Seminář 6: Mediální průmysl Distančně Mediální průmysl je důležitým ekonomickým odvětvím které má specifické charakteristiky a je silně ovlivněný veřejným zájmem. Mediální společnosti operují na takzvaném duálním trhu a soutěží mezi sebou o finance a čas publika. Nežádoucí koncentrace vlastnictví je obzvlášť častá v mediálním průmyslu. Kromě charakteristik mediálního průmyslu se také obeznámíme s nejdůležitějšími regulačními přístupy. Povinná četba: Doyle, G. Chapter 1 ”Introduction to Media Economics.” In Doyle, G. (2005) Understanding media economics. London: Sage. Doporučená četba: Picard, R. (2005) ‘Unique Characteristics and Business Dynamics of Media Products’, Journal of Media Business Studies, 2(2), 61–9. Napoli, P. (2001) “The audience product and the new media environment: Implications for the economics of media industries,” International Journal on Media Management, 3(2), 66-73, DOI: 10.1080/14241270109389949 Gill, R. and Pratt, A. (2008) “In the Social Factory?: Immaterial Labour, Precariousness and Cultural Work”, Theory, Culture & Society, 25(7–8), pp. 1–30. doi: 10.1177/0263276408097794. Kapitola 4 in WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka. Český lokální a regionální tisk mezi lety 1989 a 2009. Brno: Masarykova univerzita, 2013. Media. ISBN 978-80-210-6478-2. Dostupné také z: http://www.munimedia.cz/book/4/pdf.pdf Seminář 7: Mediální vlastnictví Distančně Asi není potřeba dlouze vysvětlovat proč je vlastnictví médií klíčové – kromě ekonomické moci s sebou často nese také moc politickou a nesmíme zapomenout ani na moc symbolickou. Jak různé společnosti regulují vlastnictví médií? Jak regulátoři reagují na nové hráče – jako Facebook nebo Twitter? Jsou trhy a hospodářská soutěž nejlepší zárukou pro společensky přínosné fungování médií? Povinná četba: Freedman, D. (2014) “Metrics, models and the meaning of media ownership,” International Journal of Cultural Policy, 20(2), 170-185, DOI: 10.1080/10286632.2012.752821 Doporučená četba: “A Propaganda Model” In Herman, E. a Chomsky, N.: Manufacturing Consent. Pantheon 1988. J. Curran (May 2002) ‘Global Media Concentration: Shifting the Argument’, Open Democracy, https://www.opendemocracy.net/media-globalmediaownership/article_37.jsp accessed 16 February 2020. Warren, E. (2019) “Here is How We Can Break Up Big Tech.“ Medium, https://medium.com/@teamwarren/heres-how-we-can-break-up-big-tech-9ad9e0da324c Seminář 8: Výzkum komodit a mediálních organizací ZRUŠENÝ V tomto semináři aplikujeme své znalosti z kurzu na konkrétní příklady komodit a mediálních organizací nebo korporací. Cílem semináře je objasnit parametry pro závěrečnou seminární práci. Pro tento seminář není zadaná žádná nová četba, zamyslete se ale nad vhodnými mediálními komoditami a organizacemi/korporacemi. Seminář 8: Vzestup prozumerů: Demokratizace výroby obsahu nebo práce zadarmo? Distančně V průběhu kurzu se naše diskuse částečně dotkly produkce mediálních obsahů. Nové technologie a nové typy firem – především sociální sítě – ale mění charakter produkce a vlastnictví mediálních obsahů. Vzestup prozumerů (hybridní producent a konzument) je diskutovaný ve vztahu ke „krizi“ žurnalistiky a klíčovou otázkou je jestli se jedná o demokratizaci žurnalistiky nebo pouze o ušetření financí. Zamyslíme se také nad sociálními sítěmi a způsoby jakými se produkce/práce uživatelů mění ve finanční zisky pro firmy. Povinná četba: Wall, M. (2015) “Citizen Journalism”, Digital Journalism, 3(6), 797-813, DOI: 10.1080/21670811.2014.1002513 Doporučená četba: Kperogi, F. (2011) “Cooperation with the corporation? CNN and the hegemonic cooptation of citizen journalism through iReport.com.” New Media and Society, 13(2). Farinosi, M and Treré, E. (2014) “Challenging mainstream media, documenting real life and sharing with the community: An analysis of the motivations for producing citizen journalism in a post-disaster city,” Global Media and Communication, 10(1), pp. 73-92. Splichal, S. and Dahlgren, P. (2016) “Journalism between de-professionalisation and democratisation”, European Journal of Communication, 31(1), pp. 5–18. doi: 10.1177/0267323115614196. Zadání závěrečné seminární práce: 1. Analýza mediální komodity (rozsah: 2000 slov, odkazy na literaturu a další zdroje nejsou součástí rozsahu) Vyberte si jednu konkrétní mediální komoditu a vysvětlete její postavení/roli v širším systému produkce mediálních artefaktů. Například se zajímáte o Star Wars, pro analýzu si vyberete jeden film nebo originální trilogii a budete se pak snažit odpovědět na tyto otázky (není nutné – nebo dokonce možné – odpovědět na všechny a v průběhu svého výzkumu možná narazíte na jiné důležité data): ● Historie/kontextuální informace o komoditě ● Kdo nebo která organizace vlastní copyright nebo patent? ● Která společnost vyrábí komoditu a jaká je vlastnická struktura dané společnosti? ● Jak je komodita distribuovaná? Které spoločnosti jsou součástí distribuční sítě a kdo je vlastní? ● Kolik stojí výroba komodity? ● Jak/kde se komodita konzumuje? ● Jakou roli hraje reklama pro tuto komoditu? ● Je komodita dostupná v jiných formátech/v jiné podobě? ● Je komodita distribuovaná místně, regionálně, celonárodně a mezinárodně? Ve své analýze odkazujte na znalosti z literatury pro kurz a seminárních diskusí a na veřejně dostupné údaje (např. výročné zprávy, údaje z registrů apod.). 2. Profil mediální organizace (rozsah: 1000 slov, odkazy na literaturu a další zdroje nejsou součástí rozsahu) Vyberte si korporaci, společnost nebo jinou organizaci, která je součástí komunikačního nebo mediálního průmyslu. Shromážděte dostupné informace a analyzujte je na základě znalostí z četby a seminárních diskusí. Profil zahrnuje (pokud jsou informce dostupné): ● stručný přehled historie organizace ● organizační struktura, činnosti, organizační politika ● základní finanční informace (obrat, příjmy, aktiva, podíl na trhu, podíl akcionářů apod.) ● internacionalizace ● graf, obrázek nebo jiné vizuální znázornění organizační struktury (mateřská společnost, divize, dodavatelé, partnerské organizace apod.) ● v závěru profilu odpovězte na otázku: „jaká je základní obchodní činnost této organizace“? Kromě základního textu (rozsah 1000 slov), můžete taky použít přílohy pro méně důležité ilustrace, tabulky apod. Profil musí obsahovat odkazy na zdroje. Wikipedia a webové stránky organizace/korporace jsou dobrým východiskem, ale potřebujete použít i jiné zdroje. Protože odpadl prakticky zaměřený seminář 8, budu číst a připomínkovat hrubou verzi profilu mediální organizace. Prosím domluvte si svoji volbu komodity a organizace nebo korporace se mnou. Bodové hodnocení Celkově můžete získat 100 bodů, 15 za každou rozpravu a 70 za závěrečnou seminární práci (45 za analýzu komodity a 25 za profil korporace). Stupně ECTS Počet bodů Definice A 90 - 100 vynikající výkon pouze s drobnými chybami B 80 - 89 nadprůměrný výkon avšak s určitými chybami C 70 - 79 celkově dobrý výkon s řadou výrazných chyb D 60 - 69 přijatelný výkon, ale se značnými nedostatky E 50 - 59 výkon splňuje minimální požadavky F 0 - 49 je zapotřebí značné množství další práce Literatura: Baker, C.E. (2002). Media, markets and democracy. Cambridge: Cambridge University Press. Boyd-Barrett, O. (1980) The International News Agencies (The University of Michigan: Constable). Boyd-Barrett, O. and Rantanen, T. (1999) The Globalization of News (London: Sage). S. Braman (April 2004) ‘Where has Media Policy Gone? Defining the Field in the Twenty-first Century’, Communication Law and Policy, 9(2), 153–82. J. K. Chalaby (2005) ‘From Internationalization to Transnationalization’, Global Media and Communication, 1(1), 28–33. Cooper, M. (2003). Media ownership and democracy in the digital information age. Stanford: Centre for Internet and Society, Stanford Law School. Cottle, S. (2009) Global crisis reporting: Journalism in the global age. Maidenhead: Open University Press. Creedon, P. (1993) Women in mass communication. London: Sage. Curran, J.& Gurevitch, M. (2005) Mass media and society. Hodder. Curran, J. (2002) Media and power. London: Routledge. Curran, J. (2011) Media and democracy. London: Routledge. Davis, A. (2010) Political communication and social theory. London: Routledge. Davis, A. (2013) Promotional Cultures: The Rise and Spread of Advertising, Public Relations, Marketing and Branding (Cambridge: Polity). McQuail, D. and Siune, K. (eds.) (1998) Media policy: Convergence, concentration and commerce. London: Sage. Morozov, E. (2011) The net delusion: How not to liberate the world. London: Allen Lane. Pariser, E. (2011) The filter bubble: What the Internet is hiding from you. London: Viking. K. Watanabe (2013) ‘The Western Perspective in Yahoo! News and Google News: Quantitative Analysis of Geographic Coverage of Online News’, International Communication Gazette, 75(2), 141–56. Xin, X. (2011) ‘Web 2.0, citizen journalism and social justice in China.’ In G. Meikle and G. Redden (eds.) News online: Transformations and continuities. Basingstoke: Palgrave. Theocarakis, N. J. (2010) “Metamorphoses: The Concept of Labour in the History of Political Economy”, The Economic and Labour Relations Review, 20(2), pp. 7–37. doi: 10.1177/103530461002000202. Meehan. E. and Wasko, J. (2013) “In Defence of a Political Economy of the Media”, Javnost – The Public, 20(1). BAGDIKIAN, Ben H. The media monopoly: with a new preface on the internet and telecommunication cartels. 6th ed. Boston: Beacon Press, 2000. ISBN 0-8070-6179-4. Svantesson, D. J. B. and van Caenegem, W. (2017) “Is it time for an offence of ‘dishonest algorithmic manipulation for electoral gain’?”, Alternative Law Journal, 42(3), pp. 184–189. doi: 10.1177/1037969X17730192. Neheli, N. B. (2018) “News by Numbers”, Digital Journalism, 6(8), 1041-1051, DOI: 10.1080/21670811.2018.1504626 Goode, L. (2009) “Social news, citizen journalism and democracy,” New Media and Society, 11(8).