2. TEORETICKÁ CAST 2.1. Policing 2.1.1. Definice policing Největší nesnází v koncepci policing je stanovení Jednotné definice. I když se o toto snaží celá rada autorů, dosud nebyla stanovena žádna univerzálni definice. Situace je poněkud komplikovanější v zemích, které nepoužívají anglosaskom terminologii, tedy i v České republice. Termín policing je totiž obtížné či spíše nemožné nahradit jednoslovnou alternativoj. Nejbližší možnou variantou je snad policejní práce či činnost. Další mohou být zajišťování veřejného pořádku apod. I když ambicí tohoto textu není propagace zavedení terminu polidng do českého bezpečnostního slovníku, presto se policing určitým způsoben v českém prostředí usazuje, a to prostřednictvím koncepce community polidng,. jejíž používání v původním anglickém znéní dokazuje obtížnost stanovení alternativní terminologie. Jak již ale bylo naznačeno, „policing" představuje konceptuálni výzvu i pro samotné „domácí" autory. Např. podle 3ittnera lze policing definovat jako umění okamžitého řešení problémů a pragmatického rozhodování v někdy bizarních situacích. Podle něj jsoj policisté vybaveni unikátním mandátem k zajištění a obnově pořádku. Pouze polidsté jsou pak oprávněni, respektive mají legitimitu, na udržování pořádku. Jinými slovy, policing má nádech autoritativní sily (Ronald van Steden 2007: 12-13). Crawford a Lister vedle toho nabízejí definici, kile polidng je regulační funkce, jejímž centrálním účelem je podpora a prosazování obecně uznávaných norem a pravidel a ochrara rádu vdaném sociálním systému — nezadatelná funkce autorit uplatnit v nezbytných případech donucovací prostředky proti občanům a majetku (Ronald van Steden 20O7:15). Shearing zase definuje polidng jako zachování míru, respektive zachování stávajícího stavu a vykonávání běžných činností ta;k, aby lidé a majetek byly chráněni před neoprávněnými zásahy, které by narušovaly bezpečné provádění jejich obchodničil a jiných záležitostí (Shearing 1992: 399). Do kontrastu s těmito poněkud centristickými definicemi lze vsadit koncepce chápající ;oiche sinšs j = <; ja\v'si :v:tér př ozeié ío:čH koitro; H'lí";skv sou o ;í ;s:"ít např. tvrdí, že policing patří do mnohem širší kategorie kontrolních mechanizmů. PDdle Waddingtona je zase policing fundamentální funkrí služby komunitě a udržování disdplíny, která musí být prakticky podporována institucemi jako rodina, drkve, školy, sportovní kluby - P oi k in j beyond goverment (poiidng v soukromém sektoru/priváte poiicmg) souvisí s rozvojem soukromého bezpeínostního sektoru jak v oblasti pohcmg, tak v oblasti bezpečnostních syscémi. najímání soukromých společnosti na hiirjáni lenší, obchodních center apod - P 01 k in g beiow joverment (nevládni polici ne): sousedské hlídky, o Dian s té hlioky, vljilanftlsmus. Daiií ik upi no u autorů, kieŕi se s s bývají koncepcí pohcmg, jsou zastánci ro: Siřen i termínu, respektive ra hrnutí i nestátních aktérů. Podle Kempa tet li současná dichotomie public/privaie poiidne ztrácí svůj význam Takovéto déieni pohdg vychází ziiberámé ekonomického díieni, co! Je v současnosti v koncepci poiidng lichá (Kempa 1999 207; Podobného názoru Je i Geusse podle néji neiie Jasní rozlita priváte a public poiicing, protoäe pohdng |í spiše jakási sada prekrývajieich se kontrastů. Další autoři rase miuvf o zcela nová term I n oi oji i jako para poli d n g [Riga kos] ť i kvaíl pohone (jason-uoyd] [Ronald vanSteden 2007:15). Výše uvedené naznačuje, ie problematika konceptuámiho uchopení poiicmg není nijak jednoduchá. Díky tomu je tak i s koncepcí mformal polic mg Situace Je pak o to horši, ie y současnosti se vlce neí kdykoliv před tfm hranice mezi veřejným a soukromým sektorem stírají, a to i v oblasti zajišťováni veřejného pořádku. Velkou nesnází studia soukromého sektoru Je I nedostatek relevantních dat, respektive nemáme dostatečnou představu o velikosti soukromého bezpečnostního průmyslu (Panen 2010: 55). 2.2, Teoretické přístupy k poiicing Z hlediska celkového pochopení koncepce poličme;, potaimo informai poheing považuje ti e za nutné představit nékollk teorií zabývajících se budoucností policig. Jakkoliv jsou tyto vázány převáiné na problematiku privatizace bezpečnosti, tedy koncept priváte poiicing, I tento Je některými autory vnímán, Jak je uvedeno niíe, jako součást širšiho diskursu Inrormai polici ng. My se k tomuto názoru rovnéž přikláníme, přiíemí povaiujeme uvedené teorie za prínosné z hlediska náhledu na budoucí bezpečnostní prostredí a prostor, který se tím vytvoří pro mformal poildng. 2.2,1. Teoretický přístup k budoucímu vývoji policing - John st on/Shta ring, Jones/rJewburn, Garlend> Boutelller; V odborné literatuře lze identifikovat nékolik ieo ri i in orného vývoje priváte poilcing ve vztahu k publk poiidng. Prvni. pluralistický přístup, přejímá od Johnstona a Shearmga, kteří představuji tzv. uzlovou kontrolu [Nodal govemence), coi chápou jako 15 polycentrickou./uzlovou síť bezpečnostních opatřeni, která mohou být veřejná, privátní či amorfní. Policing tak neb jde ani striktné státní záležitostí, ale ani soukromou, ítát si ponechá některé funkce především v oblasti prevence kriminality a soukromě bezpečnostní společnosti budou stále více přebírat funkce, které byly doposud doménou policie. Druhý přístup odJones a Newburn, formalizace sociální kontroly je postaven na přesvědčení, že privatizace policing není žádné novum, ale vcelku přirozený jev, který je patrny již dlouhou dobu. Růst placené soukromé bezpečnosti podle nich tedy reflektuje trend formalizace sociální kontroly. Garlendův přístup, kultura kontroly, je zase důsledkem politiky za posledních 25 let spočívající ve zvyšování vlastni odpovědnosti, která vedla občany a podniky k uplatněni vlastních opatřeni proti kriminalitě. Posledním přístupem je Boutellierovo Převrácené (postmodemí) bezpečnostní paradigma. Tato je založeno na tvrzení, že klesající autonomie státních bezpečnostních složek a rostoucí kompetence nestátní bezpečnostních aktérů bude obrazem budoucí polidng. Tzn., že hlavním garantem bezpečnosti budou občané, zájmové skupiny, sousedské hlídky, soukromé bezpečnostní agentury a do jisté míry i státní policie. Nkrréně spo ečnost jako taková by měla být zodpovědná za bezpečnostní otázky a vláda by na požádání měla nabídnout jakousi oporu ci zálohu (Ronald van Sieden 2007: 25-2S). 2.2.2. Teoretický přístup založený na míře policejní síly - Patten: Patten nabízí zajímavou teorii vysvětlující existenci soukromých bezpečnostních společností, která je do jisté míry podmíněna schopností policie dislokovat svěsily. V této souvislosti tedy nabízí tři teorie, a to teorii racionální volby (rational choice), organizační teorii [organizational theoryl a perspektiva konfliktu (conflict perspectřve). Racionální volba je založena na myšlence, že policie je dislokována v závislosti na tom, kolik kriminálních případů či zavolání občanů se v dané komunite stane. Organizační teorie je zase opřena o myšlenku, že sílu policie ovlivňuji organizační faktory, které mohou ovlivnit dislokaci policejních složek, a to v závislosti napr. na rozpočtovém procesu, který má přímý dopad ia sílu policie. „Soukromí policisté" jsou tak podle těchto teorií najímáni na základe racionálnejší volby než statni policie, protože role soukromých policistů v korporacích nebo neziskových organizacích je „mariagavat" risk, zabraňovat nežádoucímu chování a kriminalitě, což de facto snižuje zisk jejich zaměstnavateli (Patten 2010: 57). Teorie conflia perspective byly založeny na ekonomické hrozbě a předpokládaly, že vyšší úroveň sociální kontroly byla požadována k udržení ekonomického, politického a sociálního zřízení během ekonomické krize. Podle Silvera byla policie založena, aby chránila bohaté 15 pred chudými. Spitzer a Scull zase Fikají, že kapitalisti v úvodní fázi průmyslové "evoluce spoléhali na soukromé služby, které mely chránit jejich majetek. V této souvislosti Shearing a Stenning po užili termín rnass privát property (masové soukromé vlastnictví), což lze chápat jako zvyšující se počet veřejných aktivit v prostorách soukromých vlastníků. Dobrým příkladem mass priváte property je třeba koncepce gated communities (Patten 2010: 53). Podle Pattena jsou však :eorie o závislosti mezi růstem mass. priváte property a soukromými bezpečnostními společnostmi slabé. Přiklání se tedy k teorii minority threat hypothesis (hypotéza ohrožující menšiny), která vidí vztah či závislost mezi velikostí minoritní populace a sílou policie. Jinými slovy, základním anjurnentem je, f e jak se zvětšuje velikost minoritní společnosti v dané jurisdikci, roste i síla, respektive potřeba dislokovat policejní síly. Patten tak podporuje myšlenku, fe aktivity soukromých bezpečnostních složek zobrazují existující sociální a ekonomické vztahy (Patten 2010: 53} Patten pak ještě dodává argumentaci Kempa, Singhe a Becketta. Podle prvních dvou je zásadním účelem soukromé bezpečnosti jednat na přikaž konkrétní mocné třídy, aby potlačily marginalzované skupiny, nežádoucí/problémy vytvářející identity a reaiovaly na politické a sociální tlaky vyplývající ze strukturálních nerovností širšího ekonomického řadu a udržely tak status quo. Podle Becketta zase místní samosprávy používají celou řadu formálních a kvazi formálních mechanismu sociální kontroly, včetně užití soukromé služby, aby ľvládly nežádoucí či marfi na lizo vanou společnost (u nás asi sociálně vyloučenou) (Patten 2010: 59). Z uvedených teorií je poměrně zřejmá predikce postupného stahování oficiálních bezpečnostních složek ztzv. veřejného prostoru, kdy některé své dosud tradiční funkce postupně přenechávají jiným aktérům bezpečnosti. Kromě klasického vztahu založenétio na kontraktu mezi objednatelem a poskytovatelem bezpečnostní služby se zvětšuje prostor i o, použijerne-li termín Becketta, jakési kvazi formální mechanismy sociální kontroly, respektive bezpečnost bude více záviset na samotných občanech a jejich iniciativách. 17 3.6. Private policing V rámci koncepce Informal policing je rovněž sporná problematika konceptualizace termínu priváte policing. Zatímco jedni autDři chápou priváte policing jaka úzký diskurs, do něhož patří pouze soukromé subjekty zajišťující bezpečnost za úplatu, jiní zase chápaj termín priváte policing v širších souvislostech a de facto se je neostýchají zařadit do širšího konceptu infomal policing. Opět, pro kompletnost a celkové ujasnení níže uvádíme širší souvislosti chápání konceptu priváte policing. 3.6.1. Definice priváte policing Jak již bylo naznačena, v odborných kruzích neexistuje jednota ani v oblasti definování priváte policing. Situaci do značné míry komplikuje fakt, že se obecné vyskytují dva termíny, a to priváte policing a priváte secu rity. S termínem priváte, který se dá do češtiny interpretovat jako privátní ci soukromý, asi nelze očekávat výraznější nesnáze. Pokud termín policing, jehof problematická konceptualizace již byla nastíněna, představuje pro definování priváte policing problém, pak definování priváte security, respektive security je ještě obtížnější. Security, tedy bezpečnost, je velice obecný termín, který ani ve spojení s termínem priváte nepřináší do celé problematiky větší objasnění. Lze se tedy domnívat, ze termin priváte security je užíván do jisté míry alibisticky, tedy tak, aby uchopil tak široký fenomén, jakým je soukromý bezpečnostní p'úmys. Jednou zmožných definicí je, že priváte security jsou všechny typy soukromých organizací a jedinců, kteří poskytují všechny typy služeb z oblasti bezpečnosti, a to včetně vyšetrovaní, strážní služby, patrolovaní, ozbrojeného doprovodu apod. Bottom a Kostanoski zase tvrdí, že priváte security poskytují ochranu nejen proti zločinu, ale také proti jiným hrozbám jako nehody, neetické praktiky apod. Green zase definuje priváte security jako jedince, organizace a služby jiné než státrí irstituce, které jsou primárně zaměřeny na prevenci kriminality, prevenci ztráty, ä ublížení konkrétním jedincům, organizaci či jejich zařízení. Pro rozšíření rejstříku lze zmínit i definici od PSTF [Priváte security task force), která definuje priváte security jako osoby samostatně výdělečně činné a privátně placené obchodní entity :7 a organizace poskytujíc í bezpečnost n í služby konkrétním u. klientovi za úplatu, jedinci, kle ryje zaměstnává nebo pro sebe za účelem ochrany vlastničtí osob, soukromého majetku či vlastního zájmu fStrom 2.D1Q: 2). ASIE [American Society for industrial security) dokonce nabízí 1S konkrétních oblastí priváte secu rity". Vedle toho, Sarre a Prenzler operuji s termínem priváte security personnel (soukromý bezpečnostní personál), což jsou lidé, kteří jsou zaměstnání neho placeni komerčními společnostmi na základě kontraktu, a kteří užívají veřejné či soukromé zdroje k úkolům, kde je hlavním komponentem bezpečnost či regulační funkce. (Ronald van Sceděn 2007: 17). Výše uvedení autoři působí, jakoby se chtěli vyhnout termínu pohcing, respektive asociovat činnost soukromých bezpečnostních subjektů s aktivitami policie. Přitom ale ze samotných definicí lze vypozorovat značnou shodu s definicemi koncepce policing. Tohoto si všímá např. Minaar [Minaar 2007a: 7), který používá termín priváte pohcing jako synonymum pro priváte secu rity. Minaar tvrdí, že v současnosti se termín priváte policing používá jako synonimum pro priváte securiry, a to i přes to, že podle něj existuje velký rozdíl mezi priváte policing a strázní operací IguarrJing operations}, které jsou hlavni doménou soukromých služeb. Policing totiž podle Minaara znamená celkovou strážni roli (guarding role), tedy prevence kriminality, patrolovaní, proaktivní přistup k zločinu a vyšetřování. Soukromé společnosti zpravidla neplň i všechny tyto policejní funkce, ale občas se zaměřuji na specifické konkrétní funkce (Minaar 2007b: 131-132). Současné požadavky veřejnosti nicméně vyžadují i po soukromých společnostech, aby dělaly klasickou policejní činnost. Díky rozšíření těchto funkcí lze pak identifikovat klasický případ priváte policing. Soukromé společnosti se tedy nezaměřuji již jen na patrolovaní a strážní sl užbu č i ostrá hu m ajetk u, a le i n a sta n da rdn í po I icejn í funkce. (M inaar 2007b: 132) Fyzická ochrana, osofcr.i ochrana, ochrana informačniho lystému. vyšílnhání, prtvtoci Hrát, risk management, právni poradenství, pohotovost"i plánováni, pózami ochrana, krizový r-ianagemenC. hJMrljní plánováni, boj proti terorismu, konkurenční zpravodapstvi, výkonná ochrana. ras i na pracovišti, prevence