EKONOMICKÉ NÁSTROJE ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKY:
INSTRUKCE K PSANÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE
(jaro 2021)
Vojtěch Kotecký
Kontakt: vojtech.kotecky@czp.cuni.cz
Poslední den kursu jsme probírali požadavky na vaše seminární práce. Tady rekapituluji, na
čem jsme se domlouvali.
Zadání
Stručně: vyberte si prosím environmentální problém a napište esej, ve kterém budete
diskutovat, jak by šlo použít ekonomické síly k jeho řešení. Šlo by na něj aplikovat
ekonomické instrumenty nebo nějak jinak motivovat trh, aby se k jeho
Esej by měl mít rozsah zhruba 5000–10 000 znaků včetně mezer (bez seznamu pramenů).
(Zhruba. Pokud budete mírně přesahovat nad nebo pod rozsah, nemusíte se trápit s bojem o
každé slovíčko tak, aby vám to přesně vyšlo.) Pro ilustraci: tento text má necelých 5000 znaků
včetně mezer.
Problém
Výběr problému je na vás. Nejspíš ale budete chtít pracovat s problémem, který (i) lze
rozumně řešit ekonomickými pobídkami (mluvili jsme o tom, že na některé typy problémů
jsou vysloveně nevhodné) a (ii) je dostatečně uchopitelný natolik, aby se dal uceleně řešit.
Pravděpodobně není smysluplné řešení, které by se dalo jedním rázem aplikovat na dejme
tomu všechny příčiny úbytku biodiverzity – ale možná se najde jedno smysluplné řešení
dejme tomu na nadužívání pesticidů v zemědělství (které k úbytku biodiverzity nesporně
přispívá).
Forma
Cílem seminární práce je ověřit vaše uvažování o tématu, nikoli zkoušet ze slohu. Nicméně
pamatujte na to, že se na ní mimo jiné máte naučit se psát úsporným, srozumitelným,
vědeckým jazykem.
Vědecký text má své formální náležitosti – k nim se ještě dostaneme. Nicméně také je pro něj
důležitý tón, který používá: tón objektivosti, střízlivosti a tvrzení opřených o empirická data
nebo logickou úvahu. Každé tvrzení byste měli nejen ověřit (jste si jisti, že tvrdíte fakt a
nikoli svůj dojem?), ale také podložit (co vás k tomuto tvrzení vede?).
Platí to rovněž pro vaše interpretace. Každá analýza samozřejmě popisuje vaše porozumění
věci a diskutuje vaše uvažování. Nicméně i tady by mělo jít o podložená tvrzení. Proč si něco
myslíte? Jak víte, že se něco stane? Proč něco předpokládáte? Interpretace by měla být
interpretací nějakých dat (což nemusí nezbytně být statistická analýza nasbíraných čísel) nebo
popsanou logickou úvahou, nikoli čirou spekulací („dojmem“).
Kvůli objektivnímu tónu textu bývá také zvykem při akademickém psaní opatrně zacházet
s používáním první osoby jednotného čísla. Nejčastěji (nikoli však vždy a rozhodně nikoli
povinně) se používá neosobní formulace nebo akademický plurál (Naměřili jsme, z čehož
dovozujeme…). Jsou však situace, kdy dává smysl první osobu jednotného čísla použít a kde
pomůže prezentaci; jistá obezřetnost však neuškodí.
Zdroje
Až si vyberete problém a zamyslíte se nad opatřením, které byste navrhovali k jeho řešení,
podívejte se, jestli se o něm už něco píše v literatuře. Patrně píše. Skoro všechno už někdo
někde zkoumal. Budete nejspíš muset rozumně zúžit téma, které prozkoumáváte: když do
Web of Science zadáte vyhledávání hesla "carbon tax", dostanete 4800 článků (pokud ale
zadáte "carbon tax Czech", dostanete jich jenom třináct).
Každopádně i pokud budete uvádět důležitá (a nebanální) faktická tvrzení, mělo by být
zřejmé, jak jste k nim došli. Nevysvětlujte, odkud víte, že Česko má 10 milionů obyvatel nebo
že se plasty vyrábějí ponejvíce z ropy; asi by však bylo potřeba vysvětlit, proč si řekněme
myslíte, že se v tuzemsku sází více listnáčů než smrku nebo že lidé nejsou ochotni přestat
jezdit autem.
Vědecký text má nároky na správnost a přesnost. Proto by měl používat zdroje, u kterých lze
očekávat stejné dodržování stejných nároků (nebo samozřejmě originální data), tedy
ponejvíce jiné akademické texty. Neznamená to, že jsou jediným přípustným zdrojem.
Kupříkladu užitečná data se často objevují v publikacích vládních či mezivládních institucí
nebo dokonce zájmových skupin – jenom je potřeba s nimi zacházet opatrně. Budete chtít
pamatovat, že neprošly recenzním řízením a/nebo mohou být předem zaujaté, což by se třeba
mohlo projevovat v jejich kvalitě, prezentaci a interpretaci.
Velmi opatrně je potřeba pracovat s vysloveně populárními zdroji, například novinami. Práce
žurnalisty, jakkoli důležitá a úctyhodná, většinou vyžaduje významnou míru zjednodušení a
povrchnosti. Noviny bývají dobrý zdroj informací o politice – novináři umí docela přesně
referovat o tom, co si myslí dotyčný ministr. Ale pokud jde o technická a vědecká témata,
přebíráním informací z nich riskujete, že pracujete se silně posunutými významy, omyly nebo
neporozuměními.
Termín
Domluvili jsme se na 1. červenci s tím, že pokud budete potřebovat více času, není to z mé
strany problém: stačí, když mně upozorníte, že vaše práce přijde a kdy ji zhruba mohu čekat.
Pokud byste potřebovali k práci něco probrat nebo prokonzultovat, ozvěte se.