2 3 4 5 6 1 7 10 VĚCÍ, KTERÉ LISABONSKÁ SMLOUVA PŘINÁŠÍ Sloučení stávajících pilířů EU a právní subjektivitu EU Nahrazuje komplikovanou soustavu tří „pilířů“• (Evropské společenství; společná zahraniční a obranná politika; policejní a soudní spolupráce v trestní oblasti) - přispívá tak ke zjednodušení a transparentnosti fungování unie Explicitně uznává právní subjektivitu EU – unie• se stává skutečným subjektem mezinárodního práva, který mj. sjednává mezinárodní smlouvy Sloučení právních osob však nemá vliv• na kompetence EU – ty jsou unii předány členskými státy1 a EU je nemůže překročit Vyjasnění kompetencí unie Kompetence EU a aplikace principu subsidiarity• 2 v současnosti trpí nepřesnostmi Lisabonská smlouva poprvé explicitně vyjmenovává• exkluzivní kompetence unie, sdílené kompetence (mezi EU a členskými státy) a „podpůrné akce“, kterými může unie napomáhat ke koordinaci nebo doplnění akcí členských států, aniž by nahradila jejich kompetenci v dané oblasti EU disponuje pouze kompetencemi, které ji svěřily• členské státy v základních smlouvách – všechny ostatní kompetence nadále náleží členským státům Účinnější rozhodování unie díky hlasování „kvalifikovanou většinou“ Hlasování dvojitou, tzv. kvalifikovanou většinou• (55 % států představujících alespoň 65 % obyvatel EU) nahrazuje od roku 2014 složitý a nepřehledný systém vážení hlasu každého státu Pokud Rada nerozhoduje na základě návrhu Komise,• musí kvalifikovaná většina dosáhnout alespoň 72 % členských států (tj. při 28 členech 21) Tato změna je aplikována naplno až od r. 2017• a pro případ, že by hlasování bylo těsné, existuje mechanismus, který přehlasovaným zemím zajišťuje oddálení rozhodnutí a více času na diskusi s ostatními zeměmi. Spolu s rozšířením hlasování kvalifikovanou• většinou (mj. o oblasti justice a vnitra) umožní snadnější vytváření většin v Radě a tím i účinnější rozhodování Posílení role Evropského parlamentu díky rozšíření procedury spolurozhodovaní Rozšíření procedury legislativního• spolurozhodování (Rada ministrů a Parlament) o zhruba 50 nových oblastí Spolurozhodování dává Evropskému parlamentu• legislativní pravomoci srovnatelné s Radou ministrů; stává se běžnou legislativní procedurou Týká se především stávajících kompetenčních• oblastí EU (zejm. vnitřního trhu) a několika nových kompetencí Navázání jmenování předsedy Evropské komise na výsledek evropských voleb3 Předsedu Komise nově, na základě doporučení• Evropské rady, volí Evropský parlament Při volbě musí být přihlíženo k výsledkům voleb• do Evropského parlamentu, a tedy k většině, která z těchto voleb vzejde Evropské volby tak budou politizovány: občané• budou moci přímo rozhodovat o politickém směřování Evropské komise Stálého předsedu Evropské rady, který se bude věnovat jen evropskému mandátu4 Stálý předseda Evropské rady nenahradí rotující• předsednictví, bude však předsedat a koordinovat práci Evropské rady, která se oficiálně stává institucí EU5 Dává tvář a hlas Evropské unii, reprezentuje EU• na mezinárodní scéně Jeho mandát je neslučitelný s národním mandátem• – bude se tak moci plně věnovat jen své evropské agendě Vysokého představitele unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku6 Slučuje současné funkce Vysokého představitele• Rady a komisaře pro vnější vztahy – jako reprezentant Rady a zároveň místopředseda Komise posiluje jednotu EU v zahraniční politice Předsedá Radě ministrů ve složení ministrů• zahraničí, zastupuje EU u třetích zemí a mezinárodních organizací a na konferencích K dispozici má diplomatickou službu EU• 7 8 9 10 1 2 3 4 5 6 Klauzuli o možnosti vystoupení z EU8 Poprvé je explicitně zmíněna možnost dobrovolného• vystoupení z unie EU tak jednoznačně dokazuje, že není federální stát,• ale společenství suverénních států Podrobnosti případného vystoupení jsou stanoveny• smlouvou mezi vystupujícím státem a Unií Jasné pojmenování závazných hodnot a cílů unie9 Unie je založena na hodnotách „úcty k lidské• důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin“10 – tyto hodnoty musí mj. naplňovat kandidáti na vstup do EU Listina základních práv se stává součástí právního • pořádku unie a je závazná pro všechny členské státy, přičemž se ve Velké Británii a Polsku její ustanovení odkazující na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, aplikují jen v rozsahu, v jakém jsou daná práva nebo zásady uznávány v britských, resp. polských právních předpisech Princip solidarity mezi členskými státy platí nově• pro několik oblastí: boj proti nelegální imigraci, dodávky energií, bezpečnost vůči třetím zemím, terorismus, přírodní katastrofy Právo občanské iniciativy, které posvěcuje roli občanské společnosti11 Umožňuje jednomu milionu obyvatel z více• členských států vyzvat Komisi k předložení legislativního návrhu v oblastech, které jí přísluší Právo občanské iniciativy se připojuje k již• existujícímu petičnímu právu občanů k Evropskému parlamentu12 Jakkoli je fungování unie založeno na zastupitelské• demokracii13 , právo občanské iniciativy výslovně posvěcuje roli občanské společnosti 10 VĚCÍ, KTERÉ LISABONSKÁ SMLOUVA NEPŘINÁŠÍ EU se nestává – a nestane – (super)státem Členské státy zůstávají „pány smluv“ – pouze• jim, a nikoliv orgánům EU, přísluší „kompetenční kompetence“14 – změna smluv nadále vyžaduje jednomyslnost EU nemá finanční autonomii: jak příjmová, tak• výdajová část rozpočtu EU je plně v rukou členských států: EU tak mj. nemůže vybírat daně či hospodařit s deficitem15 Členské státy mohou z EU dobrovolně vystoupit• Vysoký představitel pro zahraniční politiku neomezí naši schopnost vést nezávislou zahraniční politiku Post vysokého představitele nevytváří nové• pravomoci, ale pomáhá vyvarovat se zbytečným nejednoznačnostem v zahraničních aktivitách EU Vysoký představitel se řídí rozhodnutími přijatými• jednomyslně všemi členskými státy Jeho činnost doplňuje, ale nenahrazuje,• zahraničněpolitické a diplomatické snahy jednotlivých členských států – hovoří jménem unie jedním hlasem tam, kde je pro EU výhodnější hovořit jednotně, a o to silněji EU nebude kvůli změně hlasování dominovat “diktatura velkých států” Nová pravidla „kvalifikované většiny“ předpokládají,• že pro prosazení návrhu bude muset hlasovat minimálně 16 zemí (při 28 členských státech, s Chorvatskem) Oproti dnešním možnostem se zeslabuje také• „blokační menšina“ velkých států – dnes mohou rozhodnutí zablokovat 3 velké státy, s Lisabonskou smlouvou to musí být minimálně 4 Do 31.3.2017 může kterýkoli členský stát• u jakéhokoli rozhodování přijímaného kvalifikovanou většinou vyžadovat hlasování dle dnes platných smluv V Radě se navíc hlasuje velmi zřídka – převažuje• kultura konsensu, nikoli silové prosazování Na základě „Ionniského kompromisu“ bude navíc• možno vyvolat oddálení rozhodnutí, které bylo v Radě přijato jen těsnou většinou, a získat více času na hledání konsensu Nemění stávající pravidla pro daňovou politiku Lisabonská smlouva v ničem nemění stávající• ustanovení o potřebě jednomyslného rozhodování v případné harmonizaci daní16 Závěry Evropské rady z prosince 2008 tuto• skutečnost znovu explicitně potvrzují I nadále si tak budeme moci uchovat své sazby daní• z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní EU nebude méně demokratická – naopak! Pravomoci Evropského parlamentu, jediné občany• přímo volené instituce jsou výrazně posíleny (např. při jmenování předsedy Komise) Rada musí nově při projednávání legislativních• návrhů zasedat a hlasovat veřejně17 – posiluje se tak transparentnost a tím i demokratická kontrola Rady Významným způsobem se posiluje role národních• parlamentů, které získávají silnější pravomoci při kontrole svých vlád Listina základních práv není nástrojem “Bruselu” proti členským státům Listina nijak nerozšiřuje oblast uplatňování práva• Unie a nezakládá žádnou novou pravomoc unie18 Listina je závazná pouze pro orgány, instituce a jiné• subjekty unie – členských států se týká pouze v případech, kdy uplatňují právo unie Když Listina uznává základní práva, která vyplývají• z ústavních tradic společných členským státům, musí být tato práva vykládána v souladu s těmito tradicemi 7 8 9 10 1 2 3 4 5 Lisabonská smlouva neotevírá otázku Benešových dekretů Lisabonská smlouva nepojednává o majetkových• otázkách – v tomto smyslu nepřináší do našeho právního řádu nové skutečnosti Lisabonská smlouva neplatí retroaktivně, nemůže• se tedy týkat ani Benešových dekretů Dekrety nebyly překážkou našeho vstupu• do EU, čímž již bylo uznáno, že nejsou v rozporu s evropským právem EU nebude moci díky doložce o flexibilitě19 dělat cokoli Aktivace doložky o flexibilitě vyžaduje• jednomyslné rozhodnutí Rady, povinný souhlas Evropského parlamentu a povinnost Komise upozornit národní parlamenty na úmysl použít ji Doložka o flexibilitě nemůže „sloužit jako základ• pro rozšíření rozsahu pravomocí unie nad obecný rámec vymezený ustanoveními Smluv jako celku, a zejména ustanoveními, která vymezují úkoly a činnosti unie“20 Nelze ji také použít pro přijetí ustanovení, jejichž• účinek by v podstatě znamenal změnu Smluv, aniž by byl použit, který pro tento účel Smlouvy stanoví21 Klauzule “passerelle”22 neumožňuje změnit zakládající smlouvy pouze rozhodnutím Rady K přechodu od jednomyslnosti k hlasování• kvalifikovanou většinou a od „zvláštního legislativního postupu“ k „řádnému“ je potřeba jednomyslné rozhodnutí Evropské rady a souhlas Evropského parlamentu Každý národní parlament navíc může toto• rozhodnutí vetovat, a to v šestiměsíční lhůtě po jeho přijetí Jakýkoliv národní parlament tak může rozhodnutí• zvrátit buď udělením mandátu své vládě hlasovat proti, nebo přímo rozhodnutím ex post EU nebude mít všemocného „prezidenta“23 Předseda Evropské rady předsedá pouze• zasedáním Evropské rady, nikoli Rady EU Zavedení funkce předsedy Evropské rady neruší• rotující předsednictví Rady EU Je volen kvalifikovanou většinou Evropské rady• na 2,5 roku, Evropská rada ho také může při překážce či závažném pochybení odvolat – je tedy pod kontrolou členských států 10 DŮVODŮ, PROČ DÁT SVŮJ HLAS RATIFIKACI LISABONSKÉ SMLOUVY (LS) LS stvrzuje vývoj, ke kterému jsme se přihlásili Nepřichází s žádným novým přelomovým• konceptem, který by již v právu EU nebyl obsažen Novinky, které přináší, se týkají především úpravy• institucionálního nastavení, které není nijak přelomové a vesměs je zlepšují Potvrzuje dosavadní vývoj evropské integrace, ke• kterému jsme se přihlásili jak žádostí o přihlášku do EU z roku 1996, tak v referendu o vstupu do EU LS dává EU prostředky jak úspěšně obstát v globalizaci Rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou• umožní pružnější a efektivnější rozhodování Rady a tedy schopnost lépe reagovat na globální změny Efektivnější institucionální rámec EU mj. stanoví• jasnější pravidla pro posílenou spolupráci a jasnější finanční ustanovení Nová pravidla zvýší akceschopnost EU v oblastech• jako boj proti terorismu, změny klimatu, územní soudržnosti, cestovního ruchu či obchodní politiky LS zajistí silný hlas EU na světové scéně Sloučením funkcí vysokého představitel pro• zahraniční politiku a komisaře pro vnější vztahy se odstraní současné překrývání funkcí Vytvořením funkce stálého předsedy Rady, který• se bude moci naplno věnovat řešením možných mezinárodních krizí Oba představitelé zajistí kontinuitu, čitelnost• a tedy i sílu hlasu EU na mezinárodní scéně LS umožní vznik skutečné společné energetické politiky EU Neexistence smluvního základu dosud vyžaduje• pro otázky spojené se společnou energetickou politiku jednomyslnost všech členských států LS přináší nový smluvní základ• 24 umožňující vznik skutečné společné energetické politiky, u které platí rozhodování kvalifikovanou většinou Společná energetická politika má mj. za cíl• „v duchu solidarity mezi členskými státy“ zajistit fungování vnitřního trhu, bezpečnost dodávek energie a podporovat propojení energetických sítí – neovlivňuje však energetický mix každého členského státu LS posiluje roli členů národních parlamentů Zavádí mechanismus „včasné kontroly“• k respektování rozdělení kompetencí mezi unií a členskými státy25 Posiluje roli národních parlamentů v legislativním• procesu a při novelizaci základních smluv26 Zavádí možnost, pro každou komoru národního• parlamentu, žalovat u Soudního dvora porušení principu subsidiarity27 6 7 8 9 10 Evropské hodnoty jsou nevládní neziskovou proevropskou výzkumnou a vzdělávací organizací – think andactiontank–přispívajícíkrozvojisvobody,osobní zodpovědnosti a aktivní občanské společnosti. Naší vizí je evropská společnost vědomá si hodnot a civilizační identity, na kterých stojí. Usilujeme o evropské politické společenství, které z těchto hodnot čerpá, dokáže je chránit a rozvíjet. Evropské hodnoty o.s. Vltavská 12 150 00 Praha 5 +420 210 088 877 info@evropskehodnoty.cz www.evropskehodnoty.cz www.europeanvalues.net LS zajišťuje, že EU bude vykonávat pouze kompetence, které jsou jí svěřeny Unie disponuje pouze kompetencemi, které jsou• jí svěřeny členskými státy – všechny ostatní kompetence nadále náleží členským státům Členské státy zůstávají „pány smluv“: jakákoli• změna smluv a kompetenčního nastavení podléhá jednomyslnému souhlasu členských států Lisabonská smlouva navíc umožňuje vrátit některé• kompetence unie na úroveň členských států (tzv. „obousměrná flexibilita“) LS nutí EU více a lépe skládat účty Veřejná zasedání a hlasování Rady v legislativních• záležitostech28 posílí transparentnost a odpovědnost Rady Větší zapojení národních parlamentů posílí kontrolu• evropských institucí Vytvořením funkce stálého předsedy Evropské rady,• který zajistí kontinuitu činnosti Evropské rady, a který se za svou činnost bude zodpovídat členským státům LS posiluje demokratickou odpovědnost Evropské unie Posiluje roli Evropského parlamentu coby jediné• občany přímo volené instituce EU v přijímání legislativy, rozpočtové proceduře a při jmenování předsedy Komise Váže výběr předsedy Evropské komise na výsledek• voleb do Evropského parlamentu Zavádí občanskou iniciativu jednoho milionu• podpisů EU a podtrhuje význam konzultací a dialogu s občanskou společností Ústavní soud České republiky neshledal žádné překážky bránící ratifikaci Ústavní soud neshledal ve svém rozhodnutí z 26.• 11. 2008 žádný rozpor mezi ústavním pořádkem České republiky a relevantními částmi LS, na které se dotazoval Senát Podání Senátu, spolu s vyjádřením Poslanecké• sněmovny, prezidenta republiky a vlády přitom pokrylo prakticky všechny možné relevantní výhrady ke slučitelnosti LS s našim ústavním pořádkem Ústavní soud ve svém rozhodnutí mj. konstatoval,• že „přenesení určitých kompetencí státu, které vyvěrá ze svobodné vůle suveréna a bude nadále vykonáváno za jeho účasti předem dohodnutým a kontrolovaným způsobem, není pojmovým oslabením svrchovanosti státu, ale naopak může v důsledcích znamenat její posílení ve společném postupu integrovaného celku“ Je čas na věcnou práci Evropská unie strávila 10 let diskusemi• o institucionálním rámci Další prodloužení diskusí o pravidlech hry by dále• omezovalo práci politických představitelů na řešení skutečných problémů občanů Občané od svých zástupců očekávají, že využijí• nástrojů Lisabonské smlouvy k lepší práci, která přinese hmatatelné výsledky 1 Viz Deklarace č.24 2 Viz čl.5 SEU a 3 Viz čl.17§7 SFEU 4 Viz čl.15 SEU 5 Viz čl.13 SEU 6 Viz čl.18 SEU 7 Viz čl.27§3 SEU 8 Viz čl. 50 SEU 9 Viz čl. 2 a 3 SEU 10 Viz čl.2 SEU 11 Viz čl. 11 SEU 12 Viz čl.227 SFEU 13 Viz čl.10§1 14 Viz čl.5 SEU 15 Viz čl.310 SFEU, rozpočet EU je navíc omezen na 1,24% HND členských států 16 Čl.113 SFEU, bývalý článek 93 SES 17 Viz čl.15 18 Prohlášení České republiky k Listině základních práv Evropské unie 19 Viz čl.352 SFEU 20 Viz Prohlášení č.41 ke čl.352 21 Viz Prohlášení č.42 ke čl.352 22 Viz čl.48 SEU 23 Viz čl.15§5 a 6 SEU 24 Viz čl.194 SFEU 25 Protokol o aplikaci principů subsidiarity a proporcionality 26 Čl.48 SEU 27 Protokol o aplikaci principů subsidiarity a proporcionality, čl.8 28 Čl.15 SEU Zpracoval Václav Lebeda, programový ředitel a místopředseda Evropských hodnot