Odbor informování o evropských záležito ech Úřadu vlády ČR Co potřebujete vědět o Lisabonské smlouvě lisbonne_1.indd 1lisbonne_1.indd 1 3/9/09 4:50:46 PM3/9/09 4:50:46 PM Stručně o lisabonské smlouvě 6 Situace před podpisem Lisabonské smlouvy 7 Lisabonská smlouva 7 Co přináší smlouva nového? 10 Ratifikace Lisabonské smlouvy Otázky a odpovědi 12 Zakládá Lisabonská smlouva evropský federální át? 12 Je podle Lisabonské smlouvy evropské právo „nadřazeno“ právu vnitro átnímu? 13 Bude mít EU v případě přijetí Lisabonské smlouvy skutečně „evropského prezidenta“? 14 Oslabí přijetí Lisabonské smlouvy suverenitu ČR? 14 Povede Lisabonská smlouva k dalšímu přesunu rozhodovacích pravomocí do Bruselu? 15 Přijde ČR po v upu Lisabonské smlouvy v platno o „svého“ eurokomisaře? 16 Jak je to s vahou hlasu ČR v EU? Nebude v případě přijetí Lisabonské smlouvy oslabena? 17 Může přijetí Lisabonské smlouvy vé ke zrušení Benešových dekretů? 17 Neoslabuje smlouva nezávislo zahraniční politiky členských átů? 18 Bude na základě Lisabonské smlouvy vytvořena evropská armáda? 18 Jak ovlivní Lisabonská smlouva proces dalšího rozšiřování EU? 19 Zavádí Lisabonská smlouva oficiální symboly EU (vlajka, hymna…)? 2 OBSAH lisbonne_1.indd 2lisbonne_1.indd 2 3/9/09 4:50:46 PM3/9/09 4:50:46 PM 19 Zavádí Lisabonská smlouva občan ví EU? 20 Mění Lisabonská smlouva po avení vnitro átních parlamentů? 20 Může Lisabonská smlouva nějakým způsobem při ět k posílení bezpečno i a vymáhání práva? 20 Co je to doložka solidarity obsažená v Lisabonské smlouvě? 21 Je na základě Lisabonské smlouvy možné z EU vy oupit? 21 Proč není smlouva čitelnější? 22 Proč neodsouhlasili přijetí Lisabonské smlouvy v Irsku? Jaké tam měli důvody, co se jim nelíbilo? 22 Proč je Irsko nuceno k opakování referenda? Proč nezačnou před avitelé členských átů rovnou jednat o novém dokumentu? 23 Pokud si Irsko prosadí změny dle svých požadavků, bude pak probíhat nová ratifikace dokumentu? Nebude to potom zase vadit o atním átům? Nevznesou vla ní požadavky a doplňky? 24 Kde a jak získám výtisk Lisabonské smlouvy? 24 Kolik átů již ratifikovalo Lisabonskou smlouvu? 3 OBSAH lisbonne_1.indd 3lisbonne_1.indd 3 3/9/09 4:50:46 PM3/9/09 4:50:46 PM Vážení občané, Lisabonská smlouva se v těchto měsících ala jedním z důležitých témat veřejné diskuse: v České republice vrcholí proces ratifikace, Irsko zvažuje přípravu druhého referenda. Je proto pravý čas, abychom informační publikací „Lisabonská smlouva – co o ní potřebujete vědět“ odpověděli na otázky, které si v souvislo i s Lisabonskou smlouvou kladete. Poté, co dal Ú avní soud svým verdiktem v li opadu minulého roku „Lisabonu“ zelenou a Poslanecká sněmovna vyslovila letos v únoru souhlas s ratifikací, probíhá nyní ve Sněmovně a Senátu debata o podobě tzv. vázaného mandátu, který uloží vládě, aby žádala Parlament o svolení při přesunu pravomocí mezi „Prahou“ a „Bruselem“. Až bude vázaný mandát schválen a demokratické kontrole Parlamentu tak bude učiněno zado , může být ratifikace Lisabonské smlouvy v ČR dokončena. Vláda se v otázce posílení pravomocí vnitro átních parlamentů intenzivně angažovala již během vyjednávání konečné podoby Lisabonské smlouvy. Její schválení poskytne parlamentům jednotlivých evropských zemí efektivnější možno i, jak například blokovat opatření, o kterých nepřísluší rozhodovat Evropské unii. Bude to nejen záruka zachování naší svrchovano i, ale také důležitý krok k posílení demokratických principů v evropském rozhodovacím procesu. 4 SLOVO ÚVODEM lisbonne_1.indd 4lisbonne_1.indd 4 3/9/09 4:50:46 PM3/9/09 4:50:46 PM Na evropské úrovni máme jako předsednická země za úkol připravit do června 2009 právní záruky, které si vyžádalo Irsko v obla i rodinného práva, daní či neutrality. Ty jsou nezbytnou podmínkou, aby mohla v případě pozitivního výsledku druhého irského referenda v oupit Lisabonská smlouva v Evropě v platno . Jde o komplexní problém: konečná podoba těchto garancí musí totiž zohledňovat nejen irské požadavky, ale musí být přijatelná také pro o atní členské áty. Lisabonská smlouva před avuje kompromis, vzešlý z intenzivního vyjednávaní 27 členských átů – a už proto není zrovna jednoduché ji čí a plně se v ní orientovat. Bude-li ú ěšně završen ratifikační proces ve všech členských zemích, začne smlouva od roku 2010 určovat v Evropě pravidla hry. Tato pravidla se však netýkají jen vlád členských átů a vnitro átních parlamentů. O dalším směřování integrace olurozhodují pro ředni vím voleb do Evropského parlamentu, které nás čekají letos v červnu, také občané. I proto Vám – kteří olu s námi nesete demokratickou odpovědno – předkládáme publikaci, která by měla pomoci každému, kdo se chce s Lisabonskou smlouvou blíže seznámit. Alexandr Vondra mí opředseda vlády pro evropské záležito i 5 SLOVO ÚVODEM lisbonne_1.indd 5lisbonne_1.indd 5 3/9/09 4:50:47 PM3/9/09 4:50:47 PM Stručně o lisabonské smlouvě Podpisem Lisabonské smlouvy dne 13. prosince 2007 uzavřeli vedoucí před avitelé EU několikaletý proces vyjednávání o in itucionálních otázkách. Lisabonská smlouva novelizuje ávající zakládající smlouvy (tj. Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES) s cílem poskytnout rozšířenému olečen ví odpovídající právní rámec a ná roje, které mu umožní efektivně fungovat i v globalizovaném světě 21. oletí. Situace před podpisem Lisabonské smlouvy Když byla v květnu a červnu 2005 v referendech ve Francii a Nizozemsku odmítnuta evropská ú avní smlouva, museli zá upci členských átů a unijních in itucí znovu hledat odpověď na otázku, jak do budoucna zaji it pružné fungování rozšířené EU. Dvě odmítavá referenda současně ukázala, že je nutné brát ohled na obavy, které evropská ú avní smlouva vyvolala u některých členských átů a jejich občanů. Úkolu vyjednat novou smlouvu se chopily Německo a Portugalsko během svých předsedni ví v Radě EU v první a druhé polovině roku 2007. Dne 25. března 2007 byla během oslav 50. výročí Římských smluv podepsána tzv. Berlínská deklarace, která kromě jiného na ínila časový harmonogram jednání o novém smluvním základu EU. Spolková kancléřka Angela Merkelová následně přišla s kompromisním návrhem, který se ukázal jako všeobecně přijatelný. Od 21. do 23. června 2007 se konal summit Evropské Rady v Bruselu, kde byly dohodnuty základy 6 STRUČNĚ O LISABONSKÉ SMLOUVĚ lisbonne_1.indd 6lisbonne_1.indd 6 3/9/09 4:50:47 PM3/9/09 4:50:47 PM budoucí Lisabonské smlouvy. V dokumentu „Závěry předsedni ví Evropské Rady 21.–22. 6. 2007“ se uvádí: „Ú avní koncepce, která očívala ve zrušení všech ávajících smluv a jejich nahrazení jediným textem nazvaným „Ú ava“, se opouští. Reformní smlouva vnese do ávajících smluv, jež zů ávají v platno i, nové prvky vyplývající z mezivládní konference z roku 2004.“. Dne 23. července 2007 začala jednat mezivládní konference, která měla za úkol převé do formy právně závazného textu dohodnuté změny a u anovení. O den později se poprvé sešli právní experti členských átů EU, aby pod vedením generálního ředitele Právní služby Rady J.-C. Pirise připravili návrh nové smlouvy. Jednání trvala až do 3. října 2007. V Lisabonu pak ve dnech 18.–19. října proběhl summit, z něhož vzešlo konečné znění tzv. Reformní smlouvy, následně pojmenované Lisabonská smlouva. Lisabonská smlouva Dne 13. prosince 2007 byla Lisabonská smlouva (oficiálně Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského olečen ví) slavno ně podepsána v klášteře sv. Jeronýma v portugalském hlavním mě ě. Za ČR ji podepsali mini erský předseda Mirek Topolánek a mini r zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Na rozdíl od evropské ú avní smlouvy Lisabonská smlouva nenahrazuje, ale pouze novelizuje Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES. Zařadí se tak k dalším podobným dokumentům, jako jsou například Am erodamská smlouva nebo Smlouva z Nice. Co přináší smlouva nového? Lisabonská smlouva si klade za cíl učinit z Evropské unie demokratičtější a tran arentnější organizaci, která bude současně působit efektivněji, podporovat práva a hodnoty zajišťující svobodu, solidaritu a bezpečno a posilovat svou roli ve světové politice. Evropská unie také touto smlouvou získá právní subjektivitu. 7 STRUČNĚ O LISABONSKÉ SMLOUVĚ lisbonne_1.indd 7lisbonne_1.indd 7 3/9/09 4:50:47 PM3/9/09 4:50:47 PM — Demokracie a transparentnost Lisabonská smlouva posiluje pravomoci Evropského parlamentu i vnitro átních parlamentů členských átů EU – Evropský parlament získává nové pravomoci při schvalování evropských právních předpisů; vnitro átní parlamenty budou moci účinněji sledovat dodržování zásady subsidiarity. Lisabonská smlouva zavádí in itut „občanské iniciativy“ – jeden milión občanů většího počtu členských átů bude moci vyzvat Komisi k předložení určitého návrhu v obla i působení EU. Lisabonská smlouva přesně vymezuje pravomoci EU, zároveň upravuje i možno zpětného převedení pravomocí Unie na členské áty (tzv. obou ranná flexibilita). Lisabonská smlouva poprvé upravuje možno vy oupení členského átu z Evropské unie a též pro takový případ definuje po up. — Větší efektivita Mezi orgány unie jsou poprvé zařazeny i Evropská rada a Evropská centrální banka. Smlouvazavádífunkci áléhopředsedyEvropskérady– budevolenEvropskouradounadvaapůlroku(přičemž může být zvolen dvakrát po sobě a zároveň ho může Evropskáradatakéodvolat),budezajišťovatkontinuitu a řídit jednání Evropské rady. Bude také ve olupráci svysokýmpřed avitelemEUprozahraničnívěciabezpečno í politiku za upovat Unii navenek. Hlasování v Radě kvalifikovanou většinou bude rozšířeno o 68 obla í – od 1. li opadu 2014 se bude hlasovat na základě dvojí většiny (počet átů a počet obyvatel), které bude dosaženo, pokud návrh odsouhlasí 55 % členů Rady (min. 15), kteří za upují áty, v nichž žije nejméně 65 % obyvatel Unie; od 1. li opadu 2014 do 31. října 2017 bude probíhat přechodné období, ve kterém mohou áty požádat o hlasování podle ávajících pravidel. Jednomyslně hlasuje Rada nadále například v obla ech daní, sociálního zabezpečení, zahraniční politiky, olečné obrany, jazykových pravidel, policejní olupráce a sídel in itucí. 8 STRUČNĚ O LISABONSKÉ SMLOUVĚ 8 STRUČNĚ O LISABONSKÉ SMLOUVĚ lisbonne_1.indd 8lisbonne_1.indd 8 3/9/09 4:50:47 PM3/9/09 4:50:47 PM Blokační menšina pro hlasování v Radě – od 1. li opadu 2014 ji tvoří nejméně 4 členové Rady (tři nejlidnatější áty Unie nemohou samy zablokovat návrh). Sníží se počet europoslanců – počet poslanců Evropského parlamentu nepřekročí 7511 , jednu členskou zemi bude za upovat nanejvýš 96 poslanců, minimálně 6 poslanců (ČR bude za upovat od roku 2009 22 europoslanců mí o současných 24). Smlouva zvyšuje akceschopno Unie v obla i boje proti terorismu a tre né činno i (umožní lepší olupráci mezi členskými áty při potírání organizovaného zločinu, obchodu s drogami a lidmi atd.); podobně působí v otázkách bezpečno i, svobody a ravedlno i, energetiky, veřejného zdraví, civilní ochrany, změn klimatu, výzkumu vesmíru, humanitární pomoci… — Práva a hodnoty Li ina základních práv a svobod je zařazena do právního rámce EU, není však začleněna přímo do textu Lisabonské smlouvy. Smlouva zdůrazňuje, posiluje a rozvádí hodnoty a cíle, na kterých je Evropská unie založena. Státy budou Lisabonskou smlouvou zavázány jednat v duchu solidarity – jako například v případě napadení terori ickým útokem či v obla i energetické politiky. — Evropa jako globální aktér Sloučením funkcí vysokého před avitele pro olečnou zahraniční a bezpečno ní politiku a komisaře pro vnější vztahy se zavádí po vysokého před avitele pro zahraniční věci a bezpečno ní politiku. Ten bude zároveň mí opředsedou Komise a bude také předsedat Radě pro vnější vztahy. Je zaveden nový úřad pro působení EU na mezinárodní scéně – Evropská služba pro vnější činno , která bude podporovat práci vysokého před avitele pro zahraniční věci a bezpečno ní politiku. Smlouva anoví olečné zásady a cíle EU na mezinárodní scéně, jimiž jsou demokracie, právní 9 STRUČNĚ O LISABONSKÉ SMLOUVĚ 1 Podle rozhodnutí Evropské rady z prosince 2008 by ovšem mělo dojít k dočasnému navýšení pro období 2009-2014 na 754 europoslanců. lisbonne_1.indd 9lisbonne_1.indd 9 3/9/09 4:50:47 PM3/9/09 4:50:47 PM át, univerzálno a nedělitelno lidských práv a základních svobod, ú a k lidské dů ojno i, zásady rovno i a také solidarity. Smlouva dává konkrétní právní základ pro humanitární pomoc. Ratifikace Lisabonské smlouvy Aby mohla Lisabonská smlouva v oupit v platno , musí být ratifikována všemi členskými áty EU. Způsob ratifikace je vnitřní záležito í každého členského átu. Většina átů se rozhodla pro parlamentní ratifikaci, výjimkou bylo pouze Irsko, kde občané rozhodovali o smlouvě v referendu. Prvním átem, kde parlament smlouvu schválil, bylo Maďarsko a to již 17. prosince 2007 – následovaly další členské země EU. V současné době Lisabonskou smlouvu schválila všechna parlamentní shromáždění členských zemí EU s výjimkou horní komory českého Parlamentu. Ve dvou átech (Německo a Polsko) chybí formální podpis prezidenta, v Německu je navíc smlouva ještě posuzována ú avním soudem. Irsko smlouvu v referendu v červnu 2008 odmítlo. Na Evropské radě v prosinci 2008 však bylo dohodnuto budoucí přijetí právních záruk pro Irsko v obla ech, kde irští voliči podle průzkumů vyjádřili své obavy, a irský premiér Brian Cowen oznámil, že vláda jeho země je připravena referendum opakovat. 10 STRUČNĚ O LISABONSKÉ SMLOUVĚ 10 STRUČNĚ O LISABONSKÉ SMLOUVĚ lisbonne_1.indd 10lisbonne_1.indd 10 3/9/09 4:50:47 PM3/9/09 4:50:47 PM Otázky a odpovědi lisbonne_1.indd 11lisbonne_1.indd 11 3/9/09 4:50:47 PM3/9/09 4:50:47 PM Zakládá Lisabonská smlouva evropský federální stát? Lisabonská smlouva je mezinárodní smlouva, kterou mezi sebou uzavírají suverénní členské áty, jež se dohodly sdílet čá své svrchovano i v rámci nadnárodní olupráce. EU se ne ane átem ani v případě, že Lisabonská smlouva v oupí v platno ; její pravomoci budou nadále odvozeny od dohody členských átů. EU také nemá a ani po přijetí Lisabonské smlouvy nebude mít ve všech ohledech základní běžné atributy átu, jimiž jsou území, občané a átní moc; není ani z mezinárodněprávního hlediska za át uznávána. EU také nemá v plném rozsahu vla ní exekutivu (výkonnou moc za ni ve většině případů vykonávají úřady jednotlivých átů); nemá vla ní armádu či policii; rovněž nemá možno udělovat unijní občan ví či unijní azyl a nemá ani pravomoc rozhodovat o vla ních hranicích. Nic z toho Lisabonská smlouva nezmění. Je podle Lisabonské smlouvy evropské právo „nadřazeno“ právu vnitrostátnímu? Předno unijního práva nad právem členských átů výslovně zaváděla evropská ú avní smlouva, avšak tento článek při sepisování Lisabonské smlouvy nakonec nebyl použit. Samotný princip předno i komunitárního práva ale není žádnou novinkou, je všeobecně přijímán již od šedesátých let na základě právně závazných rozsudků Evrop- 12 OTÁZKY A ODPOVĚDI lisbonne_1.indd 12lisbonne_1.indd 12 3/9/09 4:50:47 PM3/9/09 4:50:47 PM ského soudního dvora. Je přirozené, že pokud Česká republika po oupí orgánům EU pravomoci přijímat předpisy v určitém oboru, pak musí tyto předpisy sama dodržovat. Nemůže tedy v obla i, která je svěřena do olečného rozhodování celé EU, přijímat předpisy vla ní, které by byly v rozporu s předpisy unijními. V tomto smyslu má evropské právo předno před právem vnitro átním již dnes a přijetí Lisabonské smlouvy v tomto ohledu nic nemění. To je o atně připomenuto i v prohlášení č. 17 připojeném k Lisabonské smlouvě. Bude mít EU v případě přijetí Lisabonské smlouvy skutečně „evropského prezidenta“? Lisabonská smlouva vedle úřadu vysokého předavitele Unie pro zahraniční věci a bezpečno í politiku nově zavádí i funkci álého předsedy Evropské rady. Vzhledem k tomu, že oficiální název této funkce exi uje v mnoha jazycích (například „President of the European Council“ v angličtině), bývá někdy do češtiny nepřesně překládán jako úřad „prezidenta EU“. Přitom rozhodně nejde o pozici samo atného a formálně na nejvyšší úroveň po aveného orgánu, jak ho známe z jednotlivých átů, ale pouze o pozici předsedajícího jedné z několika in itucí EU. Doposud přísluší předsedni ví v Evropské radě předsedovi vlády či prezidentovi toho členského átu, který předsedá Radě mini rů. To také znamená, že se předsedni ví Evropské rady každých 6 měsíců mění. Stálého předsedu Evropské rady podle Lisabonské smlouvy volí Evropská rada na dobu 30 měsíců s možno í znovuzvolení. Předseda Evropské rady by měl vé její jednání, měl by zajišťovat ve olupráci s předsedou Komise přípravu a kontinuitu tohoto jednání a měl by napomáhat dosažení shody uvnitř Evropské rady. Kromě toho by měl předseda Evropské rady být též oprávněn za upovat EU navenek, aniž by tím zasahoval do pravomocí vysokého před avitele Unie pro zahraniční věci a bezpečno í politiku. 13 OTÁZKY A ODPOVĚDI lisbonne_1.indd 13lisbonne_1.indd 13 3/9/09 4:50:47 PM3/9/09 4:50:47 PM Oslabí přijetí Lisabonské smlouvy suverenitu ČR? Všechny členské áty se při jednáních shodly, že je potřeba zaji it in itucím EU v některých obla ech větší pravomoci – a tato shoda se promítla i do textu smlouvy. Nejedná se však v žádném případě o založení nového átního útvaru s názvem Evropská unie nebo o vytvoření federace členských átů. Ty zů ávají nadále svrchované a samo atné. K otázce suverenity ČR po případném přijetí Lisabonské smlouvy se o atně na žádo Senátu vyslovil i Ú avní soud ČR. Výsledkem řízení byl nález ze dne 26. li opadu 2008, který uvádí, že zkoumaná u anovení Lisabonské smlouvy nejsou v rozporu s Ú avou ČR a přijetí smlouvy tedy nepovede k narušení ú avního pořádku ČR. Suverenita ČR by byla omezena pouze v případě přenosu podatných pravomocí svrchovaného demokratického právního átu na jinou organizaci, a k tomu podle rozsudku Ú avního soudu v případě přijetí Lisabonské smlouvy nedojde. Povede Lisabonská smlouva k dalšímu přesunu rozhodovacích pravomocí do Bruselu? Lisabonská smlouva poprvé jasně rozděluje pravomoci mezi Unii a členské áty a jasně říká, kdo za co odpovídá. Proto se může zdát, že jejím přijetím se rozhodování o celé řadě obla í přesouvá „do Bruselu“. V některých případech přitom nová smlouva pouze písemně potvrzuje to, co již reálně funguje – například energetiku zařazuje mezi tzv. sdílené pravomoci (a v této obla i členské áty na unijní úrovni intenzivně olupracují již dnes). V každém případě Unie bude moci vykonávat jen ty pravomoci, které jí členské áty smlouvou svěří. Lisabonská smlouva rovněž poprvé uvádí, že změny Smluv mohou být přijímány jak za účelem rozšíření, tak za účelem omezení pravomocí Unie. Výkon unijních pravomocí by měl také odpovídat principu subsidiarity, tedy principu, podle kterého se na unijní úrovni nemá řešit to, co lze u okojivě vyřešit na úrovni členských átů. 14 OTÁZKY A ODPOVĚDI OTÁZKY A ODPOVĚDI 14 lisbonne_1.indd 14lisbonne_1.indd 14 3/9/09 4:50:47 PM3/9/09 4:50:47 PM Také je pravda, že Lisabonská smlouva vkládá do článku 48 Smlouvy o EU tzv. přechodovou klauzuli (passarellu), která umožní Evropské radě jednomyslně rozhodnout o zrušení práva veta při hlasování o některých tématech (tj. rozhodnout, že se o nich nadále nebude hlasovat jednomyslně, ale kvalifikovanou většinou). V souvislo i s tím ale Poslanecká sněmovna a Senát Parlamentu ČR změní své jednací řády tak, aby jakákoli česká vláda mohla k takovému rozhodnutí dát souhlas teprve poté, co ji k tomu zmocní obě parlamentní komory. Přijde ČR po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost o „svého“ eurokomisaře? O snížení počtu členů a zefektivnění práce Evropské komise se diskutuje od poloviny 90. let. EU se rozšířila a počet členských átů se z někdejší dvaná ky rozro l na více než dvojnásobek. Adekvátně tomu se počet komisařů u álil na dnešních sedmadvaceti. V průběhu vyjednávání evropské ú avní smlouvy a později i Lisabonské smlouvy preferovaly malé a ředně velké členské země (včetně ČR) zachování principu „jeden át, jeden komisař“. Výsledný kompromis daný Lisabonskou smlouvou zachovává tento princip až do konce října 2014; teprve v Komisi, která bude ve funkci od 1. li opadu 2014, měl být počet členů redukován na číslo odpovídající dvěma třetinám členských átů. To by znamenalo, že některé země budou dočasně (na každé třetí funkční období Komise) bez svého komisaře. Vzhledem k tomu, že právě otázka ztráty „vla ního“ eurokomisaře byla jedním z důvodů negativního výsledku referenda v Irsku (viz otázka o důvodech irského odmítnutí Lisabonské smlouvy), shodla se Evropská rada v prosinci 2008, že v případě v upu Lisabonské smlouvy v platno bude přijato rozhodnutí, které zaručí, že každý členský át bude mít v Komisi svého átního příslušníka i po roce 2014. 15 OTÁZKY A ODPOVĚDI lisbonne_1.indd 15lisbonne_1.indd 15 3/9/09 4:50:48 PM3/9/09 4:50:48 PM Jak je to s vahou hlasu ČR v EU? Nebude v případě přijetí Lisabonské smlouvy oslabena? Odpověď je trochu složitější. Stati icky vzato před avuje počet obyvatel ČR zhruba 2,08% unijní populace. Většina při hlasování v Radě se dnes – tedy podle smlouvy z Nice – vypočítává jako hlas pro é většiny členských átů, které reprezentují ale oň 62% všech obyvatel EU a zároveň di onují 255 z celkového počtu 345 hlasů (na ČR přitom připadá 12 „vážených hlasů“, tedy podíl 3,48 %). Lisabonská smlouva oproti tomu nově zavádí princip tzv. dvojí většiny, dosažené, pokud daný návrh podpoří minimálně 55% členských átů reprezentujících 65% obyvatel EU. Odpadá vážení hlasů a zohledňují se jen upravená kritéria počtu členských átů a veliko i populace, uplatňovaná již dnes. Vážené hlasování podle smlouvy z Nice je sice pro ČR relativně výhodnější (a ejně jsou na tom áty podobné veliko i) než složitě dojednaný kompromis Lisabonské smlouvy, je ale třeba mít na paměti další okolno i. Především: při rozhodování v Radě dochází na počítání hlasů jen zcela výjimečně; v drtivé většině případů se rozhoduje konsensuálně, tj. vyjedná se kompromis, přijatelný pro všechny. Klíčové pro prosazení zájmů ČR – ať již za účinno i Smlouvy z Nice nebo Lisabonské smlouvy – je proto efektivní vyjednávání a vytváření ojene ví s jinými zeměmi. Konečně, ani po případném v upu Lisabonské smlouvy v platno , nedojde okamžitě ke změně. Samotná smlouva odkládá náběh nového sy ému hlasování podle dvojí většiny na li opad 2014 – s tím, že až do konce března 2017 může být (na žádo byť jen jediného átu) hlasováno podle současného sy ému. 16 OTÁZKY A ODPOVĚDI 16 OTÁZKY A ODPOVĚDI lisbonne_1.indd 16lisbonne_1.indd 16 3/9/09 4:50:48 PM3/9/09 4:50:48 PM Může přijetí Lisabonské smlouvy vést ke zrušení Benešových dekretů? Lisabonská smlouva nezmění nic na tom, že právní a majetkové vztahy v ČR vyplývající z československého zákonodár ví z let 1940–1946, včetně tzv. Benešových dekretů, zů anou i nadále nezpochybnitelné a neměnné. ČR nebude v žádném případě nucena Benešovy dekrety v důsledku přijetí Lisabonské smlouvy rušit. Lisabonská smlouva sice učiní z doposud nezávazné Li iny základních práv EU (která zaručuje mimo jiné také právo každého vla nit majetek), právně závazný dokument, avšak působno této li iny bude významně omezena: bude zavazovat v prvé řadě orgány a in ituce EU a členské áty pouze tehdy, pokud budou aplikovat unijní právo. A protože Benešovy dekrety ani akty československých orgánů přijatých na jejich základě zcela ji ě nejsou uplatňováním práva Unie, nebude na ně Li ina základních práv EU aplikovatelná. Kromě toho by se jednalo o zpětnou působno (retroaktivitu), která je nepřípu ná. Je třeba si také uvědomit, že úprava vla nických vztahů není v kompetenci Evropských olečen ví, re . Evropské unie, a tato zásada se nezmění ani po v upu Lisabonské smlouvy v platno . Současně lze též poznamenat, že rozhodování ve věcech týkajících se majetkových nároků souvisejících s Benešovými dekrety by nebylo v kompetenci žádného ze soudních orgánů EU. Neoslabuje smlouva nezávislost zahraniční politiky členských států? Evropská unie by měla jednat jako celek pouze tehdy, pokud je třeba zaji it jednotný po up na mezinárodní scéně. Řadu otázek zahraniční politiky je nejlepší řešit olečným po upem členských átů EU, které tak získávají silnější hlas. Nová funkce vysokého před avitele pro zahraniční věci a bezpečno í politiku nevytváří nové pravomoci, nýbrž zefektivňuje činno EU na mezinárodní scéně tím, že ojuje funkce vysokého před avitele 17 OTÁZKY A ODPOVĚDI 17 OTÁZKY A ODPOVĚDI lisbonne_1.indd 17lisbonne_1.indd 17 3/9/09 4:50:48 PM3/9/09 4:50:48 PM pro zahraniční a bezpečno ní politiku a komisaře pro vnější vztahy. Vysoký před avitel bude jednat v zahraničněpolitických záležito ech na základě rozhodnutí přijatých jednomyslně všemi členskými áty. Nebude tedy nahrazovat, nýbrž doplňovat zahraničněpolitické a diplomatické aktivity členských átů. Bude na základě Lisabonské smlouvy vytvořena evropská armáda? Vojenské síly zů ávají pod kontrolou členských átů. Podle nové smlouvy mohou členské áty dát EU k di ozici civilní a vojenské pro ředky k provádění operací v rámci olečné bezpečno ní a obranné politiky. Každý členský át má však právo tyto operace zamítnout a veškeré pří ěvky k těmto operacím budou vždy dobrovolné. Skupiny zainteresovaných členských átů di onujících potřebnými pro ředky budou moci podnikat operace v obla i odzbrojování, humanitární a záchranné mise, poradní mise ve vojenské obla i a mise pro udržení míru. Žádný át však nebude moci být k úča i na takovýchto operacích nucen. Z vojensko-bezpečno ního hlediska zů ane pro ČR klíčové člen ví v Severoatlantické alianci (NATO) – a to i v případě, že Lisabonská smlouva v oupí v platno . U anovení Lisabonské smlouvy ke olečné bezpečno í a obranné politice doslova říká, že „závazky a olupráce v této obla i jsou v souladu se závazky v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, která zů ává pro ty členské áty, které jsou jejími členy, základem jejich olečné obrany a fórem pro její provádění.“ Jak ovlivní Lisabonská smlouva proces dalšího rozšiřování EU? Stávající smluvní rámec EU neumožňuje její další rozšiřování nad současný počet 27 členských zemí. K dalšímu rozšiřování je zapotřebí reformovat in ituce EU, což činí právě Lisabonská smlouva. Kdyby nebyla přijata, bylo by nutné nalézt jiné řešení, např. začleněním nejnutnějších in itucionálních OTÁZKY A ODPOVĚDI 18 OTÁZKY A ODPOVĚDI 18 lisbonne_1.indd 18lisbonne_1.indd 18 3/9/09 4:50:48 PM3/9/09 4:50:48 PM změn (počet členů Evropského parlamentu apod.) do smluv s při upujícími zeměmi. Podmínky pro při oupení nových átů k Evropské unii se případným přijetím Lisabonské smlouvy výrazněji nezmění. Lisabonská smlouva pouze formálně potvrzuje ávající praxi, kdy Evropská rada anoví podrobnější kritéria pro proces přioupení a pravidelná hodnocení připraveno i kandidátských zemí. Zavádí Lisabonská smlouva oficiální symboly EU (vlajka, hymna…)? Vlajku znázorňující kruh dvaná i zlatých hvězd na modrém pozadí, hymnu vycházející z „Ódy na rado “ z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena, heslo „Jednotná v rozmanito i“, euro jako měnu Evropské unie a 9. květen jako den Evropy zaváděla jako oficiální symboly Unie evropská ú avní smlouva. Při vyjednávání o Lisabonské smlouvě bylo ovšem na základě žádo i některých členských átů (včetně ČR) dohodnuto, že toto u anovení bude z nové smlouvy vypuštěno, aby nebudilo dojem, že nová smlouva zakládá evropský át. Všechny uvedené symboly jsou každopádně již řadu let v praxi používány a nic na tom nezmění ani přijetí Lisabonské smlouvy. Zavádí Lisabonská smlouva občanství EU? In itut občan ví Unie zavedla již Maa richtská smlouva z roku 1992 a Lisabonská smlouva v tomto ohledu nic nemění. Občan ví Unie pouze doplňuje občan ví jednotlivých členských átů, aniž by je nahrazovalo. Bylo zavedeno proto, aby všem občanům členských átů zaručovalo právo volného pohybu v rámci EU, právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v mí ě bydliště bez ohledu na átní příslušno , právo na diplomatickou a konzulární ochranu ve třetích zemích, petiční právo k Evropskému parlamentu, právo obracet se na evropského ombudsmana a právo na komunikaci s in itucemi EU v rodném jazyce. 19 OTÁZKY A ODPOVĚDI lisbonne_1.indd 19lisbonne_1.indd 19 3/9/09 4:50:48 PM3/9/09 4:50:48 PM Mění Lisabonská smlouva postavení vnitrostátních parlamentů? Lisabonská smlouva potvrzuje po avení vnitro átních parlamentů jako „ rážců zásady subsidiarity“ a přináší účinnější ná roje umožňující jim tuto úlohu vykonávat. Zásada subsidiarity je jedním ze ěžejních principů evropské integrace, který dovoluje EU vyvíjet jakoukoli činno pouze za podmínky, že cílů této činno i nemůže být u okojivě dosaženo na úrovni členských átů. Po v upu Lisabonské smlouvy v platno budou mít vnitrostátní parlamenty delší lhůtu na posouzení souladu návrhů evropských legislativních aktů s tímto principem. Pokud určitý počet vnitro átních parlamentů usoudí, že daný legislativní návrh je se zásadou subsidiarity v rozporu, umožní jim Lisabonská smlouva vymáhat tento princip výrazně účinněji (mechanismus tzv. žluté a oranžové karty). Může Lisabonská smlouva nějakým způsobem přispět k posílení bezpečnosti a vymáhání práva? Lisabonská smlouva přesune takřka celé obla i policejní a ju iční olupráce do režimu řádného legislativního po upu, který očívá ve olurozhodování Rady s Evropským parlamentem a hlasování v Radě kvalifikovanou většinou; o těchto záležito ech se tedy v případě v upu Lisabonské smlouvy v platno bude nadále rozhodovat ejně, jako se dnes rozhoduje například o problematice vnitřního trhu. Nová smlouva také rozšiřuje možno olupráce mezi policejními a ju ičními orgány členských átů a dává orgánům EU silnější pravomoci pro boj proti závažné kriminalitě. Lisabonská smlouva tak bude v případě v upu v platno krokem k posílení bezpečno i a lepší vymahatelno i práva, což by mělo být přínosem pro všechny po ivé občany ČR i celé EU. Co je to doložka solidarity obsažená v Lisabonské smlouvě? Doložka solidarity zavazuje Unii a všechny členské áty ke olečnému solidárnímu jednání, pokud se 20 OTÁZKY A ODPOVĚDI 20 OTÁZKY A ODPOVĚDI lisbonne_1.indd 20lisbonne_1.indd 20 3/9/09 4:50:48 PM3/9/09 4:50:48 PM některý členský át ane cílem terori ického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy. EU v takovém případě využije veškeré ná roje, které bude mít k di ozici, včetně vojenských pro ředků poskytnutých členskými áty. Ty po iženému átu na jeho žádo pomohou a budou v Radě koordinovat svůj po up. Je na základě Lisabonské smlouvy možné z EU vystoupit? Lisabonská smlouva vkládá do Smlouvy o EU článek 50, který nově výslovně upravuje po up pro dobrovolné vy oupení členského átu z Unie. Členský át má možno z EU vy oupit bez jakýchkoli podmínek. Členský át, který by se rozhodl, že vy oupí z EU, je podle Lisabonské smlouvy povinen o svém úmyslu informovat Evropskou radu a ta musí toto oznámení přijmout. Je pravda, že členské áty mohou na základě jedno ranného vypovězení zakládajících smluv vy oupit z EU již dnes, Lisabonská smlouva nicméně tuto možno poprvé výslovně uvádí a zdůrazňuje tak dobrovolno evropského integračního projektu. Proč není smlouva čitelnější? Změny zakládajících smluv EU se vždy prováděly pro ředni vím pozměňujících smluv, které obsahují pouze změněná u anovení. Lisabonská smlouva používá tutéž metodu. Dvě hlavní (tzv. zakládající) smlouvy EU se budou nově jmenovat „Smlouva o Evropské unii“ a „Smlouva o fungování Evropské unie“. Při čtení Lisabonské smlouvy je proto nutné porovnávat ávající smlouvy s novým zněním či doplněním anoveným právě Lisabonskou smlouvou. Proto je praktické používat tzv. konsolidované (úplné) znění dvou hlavních smluv obsahující změny, které zavádí Lisabonská smlouva. Stejně jako v případě předchozích smluv i vznik Lisabonské smlouvy provázela intenzivní vyjed- 21 OTÁZKY A ODPOVĚDI 21 OTÁZKY A ODPOVĚDI lisbonne_1.indd 21lisbonne_1.indd 21 3/9/09 4:50:48 PM3/9/09 4:50:48 PM návání, při kterých se každá členská země (včetně ČR) snažila prosadit co nejvíce ze svých priorit. Konečná podoba smlouvy ale musí být přijatelná pro všechny áty. Je tedy kompromisem mezi tím, o co jednotlivé áty usilovaly, a tím, co bylo pro o atní přijatelné. Lisabonská smlouva tak obsahuje různé ú upky, poji ky a omezení, a proto může působit jako komplikovaná či špatně čitelná. Proč neodsouhlasili přijetí Lisabonské smlouvy v Irsku? Jaké tam měli důvody, co se jim nelíbilo? Důvody, které vedly k irskému NE, zjišťovala zvláštní parlamentní komise a na ní nezávislá komise irského mini er va zahraničních věcí. Vrcholní před avitelé členských zemí EU se následně na summitu v prosinci 2008 dohodli, že Irsku budou dány právní záruky zohledňující obavy irských voličů. Jedná se především o zachování po u irského komisaře, tedy obecně o zachování principu jedna země – jeden komisař. Evropská rada v této souvislo i rozhodla v prosinci 2008, že Lisabonská smlouva zachová i po roce 2014 pravidlo jednoho komisaře z každého členského átu. Irové se dále obávali, že nová smlouva ohrozí jejich vojenskou neutralitu a Irsko přijde také o suverenitu v daňové obla i a rodinné politice. Evropská rada se proto v prosinci 2008 dohodla na přijetí právních opatření, která potvrdí, že Lisabonská smlouva nemění pravomoci Unie v obla i zdanění ani bezpečno ní a obranné politiky členských átů. Stejně tak budou potvrzeny pravomoci členských átů v obla i práva na život, vzdělání a rodiny. Proč je Irsko nuceno k opakování referenda? Proč nezačnou představitelé členských států rovnou jednat o novém dokumentu? Nejde o to, že by Irsko k uvedenému kroku někdo tvrdě nutil, důležité je najít všeobecně přijatelné řešení na alé situace. Irská vláda se sama vyslovila pro pokračování ratifikačního procesu a bylo to 22 OTÁZKY A ODPOVĚDI 22 OTÁZKY A ODPOVĚDI lisbonne_1.indd 22lisbonne_1.indd 22 3/9/09 4:50:48 PM3/9/09 4:50:48 PM suverénní rozhodnutí, do kterého jí nikdo nemohl mluvit. Lapidárně řečeno: vzhledem k tomu, že irští voliči zamítli v referendu smlouvu i z důvodů, které s ní přímo nesouvisejí, je i v zájmu EU vyjít Irsku v říc a udělat ji é ú upky ve formě záruk, které neodporují textu Smlouvy, zkrátka po upovat tak, aby mohli Irové u ořádat opakované referendum. Je to rozumnější než celý dokument zavrhnout, opětovně zasednout k jednacím olům a pod oupit nová náročná a dlouhodobá (až několikaletá) jednání o zcela novém textu (opět s neji ým výsledkem). S největší pravděpodobno í nebude totiž nikdy žádný text zcela vyhovovat všem členským zemím. S ratifikací současného kompromisního textu Lisabonské smlouvy již přitom vyslovila souhlas většina členských zemí kromě Irska, ČR, Německa a Polska (viz otázka Kolik átů již ratifikovalo Lisabonskou smlouvu). Pokud si Irsko prosadí změny dle svých požadavků, bude pak probíhat nová ratifikace dokumentu? Nebude to potom zase vadit ostatním státům? Nevznesou vlastní požadavky a doplňky? České předsedni ví se bude snažit řešit tuto záležito tak, aby „ú upky“ Irsku byly přijatelné i pro všechny o atní členské áty EU. Věc nemůže být řešena bez souhlasu před avitelů všech členů EU. Napro á většina chy aných právních záruk reagujících na obavy irských občanů bude navíc platná pro všechny členské áty, nejen pro Irsko. Základním požadavkem je, aby právní záruky poskytnuté Irsku nevedly ke změně dojednané smlouvy a nebyla tedy nutná její opětovná ratifikace ve všech zemích EU. 23 OTÁZKY A ODPOVĚDI lisbonne_1.indd 23lisbonne_1.indd 23 3/9/09 4:50:48 PM3/9/09 4:50:48 PM Kde a jak získám výtisk Lisabonské smlouvy? Text je pří upný všem zájemcům v elektronické podobě. Na ránkách Euroskop.cz jej naleznete v sekci Evropská unie, dále Lisabonská smlouva a Ke ažení. Konkrétní adresa: http://www.euroskop.cz/192/sekce/ke- azeni/ Portál Europa.eu na adrese: http://europa.eu/lisbon_treaty, zde odkaz Plné znění smlouvy. Konkrétní adresa: http://europa.eu/lisbon_treaty/full_text/index_cs.htm. Pokud jde o tištěnou podobu, odbor informování o evropských záležito ech Úřadu vlády ČR vydal v roce 2008 v nákladu 2000 kusů publikaci Lisabonská smlouva – Konsolidovaný text Smlouvy o Evropské unii a smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy. Tato publikace byla české veřejno i k di ozici zdarma, v současné době je však prakticky rozebrána. Zájemci z řad veřejno i si ji mohou půjčit v knihovně některého z Eurocenter. Výtisk Lisabonské smlouvy (Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie), který vydal Úřad pro úřední tisky EU jako součá Úředního vě níku, je možné si objednat. V tomto případě je však třeba počítat s cenou ve výši 58 € . Více informací a možno objednání výtisku viz: http://bookshop.europa.eu/eubookshop/bookmarks.a ion? target=EUB:NOTICE:FXAC08115:EN:HTML&reque _ locale=CS Kolik států již ratifikovalo Lisabonskou smlouvu? Všechny základní informace ohledně aktuálního avu ratifikace Lisabonské smlouvy najdete na portálu Euroskop.cz v sekci Lisabonská smlouva, zde Průběh ratifikace. Přímá adresa: http://www.euroskop.cz/8428/sekce/prubeh-ratifikace/ 24 OTÁZKY A ODPOVĚDI 24 OTÁZKY A ODPOVĚDI lisbonne_1.indd 24lisbonne_1.indd 24 3/9/09 4:50:48 PM3/9/09 4:50:48 PM