Obchod se službami Mezinárodní obchodní režim, jaro 2021 Obchod se službami •Co sem patří? Obchod se službami •Co sem patří? •Turistický ruch •Bankovnictví •Telekomunikace •Doprava •Právní a daňové poradenství •Online kurzy Služby •Nehmotné > toky služeb je obtížné sledovat! •Heterogenní – přizpůsobují se zákazníkovi, obtížně klasifikovatelné • • • Obchod se službami •4 módy poskytování Obchod se službami •4 módy poskytování •1) Přijede zákazník (turistický ruch) Obchod se službami •4 módy poskytování •1) Přijede zákazník (turistický ruch) •2) Přijede poskytovatel (polský instalatér v UK) Obchod se službami •4 módy poskytování •1) Přijede zákazník (turistický ruch) •2) Přijede poskytovatel (polský instalatér v UK) •3) Trvalá komerční přítomnost poskytovatele (pobočka banky) Obchod se službami •4 módy poskytování •1) Přijede zákazník (turistický ruch) •2) Přijede poskytovatel (polský instalatér v UK) •3) Trvalá komerční přítomnost poskytovatele (pobočka banky) •4) Přeshraniční poskytnutí (call centrum v Indii) Obchod se službami •4 módy poskytování •1) Přijede zákazník (turistický ruch) •2) Přijede poskytovatel (polský instalatér v UK) = migrace! •3) Trvalá komerční přítomnost poskytovatele (pobočka banky) = FDI! •4) Přeshraniční poskytnutí (call centrum v Indii) = jediný skutečný „export“ ze státu do státu Obchod se službami •4 módy poskytování •1) Přijede zákazník (turistický ruch) •2) Přijede poskytovatel (polský instalatér v UK) = migrace! •3) Trvalá komerční přítomnost poskytovatele (pobočka banky) = FDI! •4) Přeshraniční poskytnutí (call centrum v Indii) • •Podle této logiky se dělí služby ve smlouvě GATS (není to jen teoretické dělení) • Obchod se službami •Podíl služeb na HDP: USA – 77 %, EU 75 % •Rozvojové země – v průměru cca 40 % – i tam je to významný sektor! • Obchod se službami •Podíl služeb na HDP: USA – 77 %, EU 75 % •Rozvojové země – v průměru cca 40 % – i tam je to významný sektor! • •Mnohé jsou stále neobchodovatelné – restaurace, kadeřnictví, veřejný sektor •> Skrýš pro západní pracovní sílu před asijskou konkurencí • Obchod se službami •Podíl služeb na HDP: USA – 77 %, EU 75 % •Rozvojové země – v průměru cca 40 % – i tam je to významný sektor! • •Mnohé jsou stále neobchodovatelné – restaurace, kadeřnictví, veřejný sektor •> Skrýš pro západní pracovní sílu před asijskou konkurencí •Přesto služby tvoří přibližně 20 % světového obchodu • • Obchod se službami •Obchod je především mezi vyspělými zeměmi! •80 % obchodu se službami se odehrává mezi státy OECD •- EU je v exportu služeb velmi silná, kromě toho máme obrovský vnitřní obchod se službami Obchod se službami •Obchod je především mezi vyspělými zeměmi! •80 % obchodu se službami se odehrává mezi státy OECD •- EU je v exportu služeb velmi silná, kromě toho máme obrovský vnitřní obchod se službami •Velké propojení s FDI – 2005 do služeb směřovalo cca 60 % FDI! (banky, mobilní operátoři…) Překážky obchodu se službami • Překážky obchodu se službami •Ne cla! Překážky obchodu se službami •Ne cla! •Kvantitativní restrikce •- omezení počtu firem na trhu (jen dva operátoři, státní monopol na produkci elektřiny…) Překážky obchodu se službami •Ne cla! •Kvantitativní restrikce •- omezení počtu firem na trhu (jen dva operátoři, státní monopol na produkci elektřiny…) •Netarifní překážky – zákaz migrace, přesunů kapitálu Překážky obchodu se službami •Ne cla! •Kvantitativní restrikce •- omezení počtu firem na trhu (jen dva operátoři, státní monopol na produkci elektřiny…) •Netarifní překážky – zákaz migrace, přesunů kapitálu •- službu smí vykonávat jen rezident/občan Překážky obchodu se službami •Ne cla! •Kvantitativní restrikce •- omezení počtu firem na trhu (jen dva operátoři, státní monopol na produkci elektřiny…) •Netarifní překážky – zákaz migrace, přesunů kapitálu •- službu smí vykonávat jen rezident/občan •- nejvíce uzavřené – „profesionální služby“ – advokáti, architekti, lékaři atd. - právo poskytovat vázané na členství v komoře, získání certifikátu, diplom z domácí univerzity Překážky obchodu se službami •Rozdíl – kvantitativní restrikce tady bereme jako nediskriminační – působí i na domácí firmy •Oproti tomu netarifní překážky jsou často diskriminační – vylučují cizince • Překážky obchodu se službami •Velké rozdíly v protekci– něco není regulované vůbec (vylepšení webových stránek cizí IT firmou), někde úplný zákaz •Celkově zřejmě výrazně větší překážky než u obchodu se zbožím Překážky obchodu se službami •Překážky jsou obtížně kvantifikovatelné, protože to nejsou cla > těžko se o tom jedná •= jak vyměňovat reciproční ústupky? Politická ekonomie obchodu se službami •Malý zájem exportérů o liberalizaci – podíl exportů na produkci je 6krát nižší než u AGRI a MANU! Politická ekonomie obchodu se službami •Malý zájem exportérů o liberalizaci – podíl exportů na produkci je 6krát nižší než u AGRI a MANU! •Zároveň menší protekcionistické tlaky – import služeb často znamená příchod cizí firmy, která zaměstná místní lidi > veřejnost není proti •> dlouhodobě spíše okrajové téma Politická ekonomie obchodu se službami •Malý zájem exportérů o liberalizaci – podíl exportů na produkci je 6krát nižší než u AGRI a MANU! •Zároveň menší protekcionistické tlaky – import služeb často znamená příchod cizí firmy, která zaměstná místní lidi > veřejnost není proti •> dlouhodobě spíše okrajové téma • •Kontroverzní je přesun poskytovatelů (polští instalatéři) – tento mód tvoří jen asi 2 % exportu služeb Služby a WTO •V GATT 1947 problematika služeb řešena nebyla – vůbec! •S návrhem na liberalizaci přišly během Uruguayského kola USA Služby a WTO •V GATT 1947 problematika služeb řešena nebyla – vůbec! •S návrhem na liberalizaci přišly během Uruguayského kola USA •EU vlažný postoj, chtěla spíše „měkkou“ dohodu – nezávazné guidelines Služby a WTO •V GATT 1947 problematika služeb řešena nebyla – vůbec! •S návrhem na liberalizaci přišly během Uruguayského kola USA •EU vlažný postoj, chtěla spíše „měkkou“ dohodu – nezávazné guidelines •Proti Indie, Brazílie a další rozvojové země, vadily jim hlavně služby poskytované komerčním zastoupením = FDI Služby a WTO •V GATT 1947 problematika služeb řešena nebyla – vůbec! •S návrhem na liberalizaci přišly během Uruguayského kola USA •EU vlažný postoj, chtěla spíše „měkkou“ dohodu – nezávazné guidelines •Proti Indie, Brazílie a další rozvojové země, vadily jim hlavně služby poskytované komerčním zastoupením = FDI •Odděleno od obchodu se zbožím > GATS •GATS je koncipován jako analogická dohoda GATT, v mnohém ho kopíruje GATS •Jedna za 3 hlavních smluv WTO •Mnohem méně ambiciózní a závazná dohoda než GATT! GATS •Jedna za 3 hlavních smluv WTO •Mnohem méně ambiciózní a závazná dohoda než GATT! •Velký záběr, ale málo závazků (=dohoda je široká, ale „plytká“) GATS •Jedna za 3 hlavních smluv WTO •Mnohem méně ambiciózní a závazná dohoda než GATT! •Velký záběr, ale málo závazků (=dohoda je široká, ale „plytká“) •„Flexibilní“ = plná výjimek, vázaná na obtížně srozumitelný soubor individuálních závazků jednotlivých členských států GATS •Jedna za 3 hlavních smluv WTO •Mnohem méně ambiciózní a závazná dohoda než GATT! •Velký záběr, ale málo závazků (=dohoda je široká, ale „plytká“) •„Flexibilní“ = plná výjimek, vázaná na obtížně srozumitelný soubor individuálních závazků jednotlivých členských států • •Mnohem méně user-friendly instrument než GATT L GATS •Zahrnuty všechny 4 módy poskytování •Dohoda dopadá na jakékoliv opatření ovlivňující nabídku služeb GATS Doložka nejvyšších výhod • Doložka nejvyšších výhod •MFN v zásadě funguje stejně jako u GATT – nediskriminace mezi ostatními zeměmi navzájem Doložka nejvyšších výhod •MFN v zásadě funguje stejně jako u GATT – nediskriminace mezi ostatními zeměmi navzájem •je možné vyhradit si výjimky! •> seznamy výjimek jednotlivých států – tvoří součást GATS Doložka nejvyšších výhod •Některé země vyžadují reciprocitu, například u financí a telekomunikací •= výhody vám poskytneme, jen pokud vy sami liberalizujete tento trh •- strach z černých pasažérů Národní zacházení • Národní zacházení •Opět stejná myšlenka jako v GATT – nediskriminace mezi cizími a domácími poskytovateli služeb •ALE! – v GATS jen na základě následných závazků Národní zacházení •Opět stejná myšlenka jako v GATT – nediskriminace mezi cizími a domácími poskytovateli služeb •ALE! – v GATS jen na základě následných závazků (x v GATT automaticky) •= Stát se musí aktivně explicitně zavázat, že v některém sektoru nebude cizí poskytovatele služeb diskriminovat Národní zacházení •Opět stejná myšlenka jako v GATT – nediskriminace mezi cizími a domácími poskytovateli služeb •ALE! – v GATS jen na základě následných závazků (x v GATT automaticky) •= Stát se musí aktivně explicitně zavázat, že v některém sektoru nebude cizí poskytovatele služeb diskriminovat •Liberalizované sektory každý stát uvádí ve svém seznamu závazků (schedule) • Národní zacházení •Opět stejná myšlenka jako v GATT – nediskriminace mezi cizími a domácími poskytovateli služeb •ALE! – v GATS jen na základě následných závazků (x v GATT automaticky) •= Stát se musí aktivně explicitně zavázat, že v některém sektoru nebude cizí poskytovatele služeb diskriminovat •Liberalizované sektory každý stát uvádí ve svém seznamu závazků (schedule) •Rozdělení – 12 sektorů, 4 módy poskytování Národní zacházení •Příklad – Japonsko ve svém seznamu uvede, že zavede národní zacházení pro stavební služby (kategorie 3.) poskytované stálým komerčním zastoupením (3. mód) Národní zacházení •Příklad – Japonsko ve svém seznamu uvede, že zavede národní zacházení pro stavební služby (kategorie 3.) poskytované stálým komerčním zastoupením (3. mód) • •Je možné sektor ještě více upřesnit – třeba „služby snižování hluku“ • Obsah obrázku vsedě, hledání, jídlo, tmavé Popis byl vytvořen automaticky •> GATS je mnohem méně přehledný než GATT • •Velká role seznamů závazků (schedules) – až tam zjistím, k čemu se vlastně stát zavázal •Existuje něco podobného i u GATT? •> GATS je mnohem méně přehledný než GATT • •Velká role seznamů závazků (schedules) – až tam zjistím, k čemu se vlastně stát zavázal •Existuje něco podobného i u GATT? •Ano! Jsou to schémata maximálních cel •Nicméně tady je to důležitější, až v seznamu zjistím, jestli národní zacházení vůbec existuje… Přístup na trh •– nový princip, který v GATT není Přístup na trh •– nový princip, který v GATT není •Dopadá na kvantitativní omezení Přístup na trh •– nový princip, který v GATT není •Dopadá na kvantitativní omezení •„ When a Member undertakes a commitment in a sector or subsector it must indicate for each mode of supply what limitations, if any, it maintains on market access“ Přístup na trh •– nový princip, který v GATT není •Dopadá na kvantitativní omezení •„ When a Member undertakes a commitment in a sector or subsector it must indicate for each mode of supply what limitations, if any, it maintains on market access“ •= U každého sektoru uvedeného v seznamu závazků vypsat, jestli existují nějaké další bariéry vstupu na trh Přístup na trh a národní zacházení •Příklady překážek: •„V ČR může pracovat jenom X notářů, v Praze je udělena licence max. Y taxikářům“ •= nediskriminační kvantitativní překážka = není pokrytá národním zacházením Přístup na trh a národní zacházení •Příklady překážek: •„V ČR může pracovat jenom X notářů, v Praze je udělena licence max. Y taxikářům“ •= nediskriminační kvantitativní překážka = není pokrytá národním zacházením •Princip přístupu na trh státům ukládá, aby tyto překážky specifikovaly Přístup na trh a národní zacházení •Národní zacházení – diskriminace mezi domácí a cizí firmou •Přístup na trh – kvantitativní omezení Přístup na trh •Defaultně jsou zakázána tato omezení: •1) počtu firem •2) hodnoty transakcí nebo aktiv •3) množství poskytnutých služeb •4) počet zaměstnanců •5) právní forma poskytovatele •6) kapitálová participace cizinců Kontrolní otázky ze stránek WTO •Imagine that your country intended to schedule the following services: telecommunications, banking, and rail transport. • •1) What could be an example of a market access restriction in these sectors? •2) What could be an example of a national treatment restriction? • Kontrolní otázky ze stránek WTO •Possible reply: • •Market access: Existence of exclusive or monopoly operators. Prescribed forms of legal incorporation (e.g. joint stock companies). Quantitative restrictions on presence of natural persons. •National treatment: Restrictions on foreigners’ participation in company boards. Prohibition of foreign land ownership. Discriminatory minimum capital or minimum reserve requirements. • Příklad závazků - Tádžikistán Typy závazků uváděné v seznamech •„None“ = plný závazek •„Unbound“ = žádný závazek •„None, except the following“ = specifický závazek • Seznamy závazků •USA – seznam závazků má 78 stran, k němu jsou tři další dokumenty s dodatky J Seznamy závazků •Závazků opět existuje více u vyspělých než u rozvojových zemí •Vyspělé státy mají nějaký závazek pro více než polovinu služeb, asi u třetiny zavedly úplně volný obchod •Rozvojové země mají závazky jen u asi 15 % služeb Jednání během Katarského kola (2001 - ???) •Naprostý krach jednání • Jednání během Katarského kola (2001 - ???) •Naprostý krach jednání •Rozvojové země nebyly ochotné dělat žádné ústupky, pokud nebude liberalizován pohyb poskytovatelů •Nezájem exportní lobby ve vyspělých zemích •Strach spotřebitelů a národních regulátorů z liberalizace • • Jednání během Katarského kola (2001 - ???) •Dochází k liberalizaci obchodu se službami mimo GATS a WTO •= jednostranně, případně regionálně (EU!) • GATS – shrnutí •Smlouva je modelovaná podle GATT, ale obsahuje mnohem méně závazků •Signatáři jsou univerzálně vázáni pouze principem MFN, a i z toho je možné si vytvořit výjimky •Národní zacházení a přístup na trh se aplikují pouze když se k tomu stát zaváže ve svém seznamu závazků • GATS – shrnutí •Smlouva je modelovaná podle GATT, ale obsahuje mnohem méně závazků •Signatáři jsou univerzálně vázáni pouze principem MFN, a i z toho je možné si vytvořit výjimky •Národní zacházení a přístup na trh se aplikují pouze když se k tomu stát zaváže ve svém seznamu závazků •MFN – opt-out •Národní zacházení, přístup na trh – opt-in • •To je všechno ke GATS J • • Obsah obrázku osoba, malé, kočka, mladý Popis byl vytvořen automaticky