Behaviorální teorie her II. Rámování a teorie prospektů a kulturní rozdíly POLb1123, 4.5. 2021 Prospektová teorie a rámování • •Kahneman & Tversky •Psychologická teorie rozhodování •Konkuruje teorii užitku •Odvozena z experimentálních dat •Studie situací systematického odklonu od teorie užitku při rozhodování •Rozhodování s mírou nejistoty = výběr mezi dvěma či více možnostmi (prospects) Prospektová teorie •Kterou alternativu byste preferovali? •A: 50% šance vyhrát 1 000 Kč, 50% šance nevyhrát nic •B: Jistý zisk 450 Kč • •Metoda hypotetických voleb •Předpoklad, že subjekty ví, jak by se v dané situaci zachovaly a že odpovídají upřímně • Co ovlivňuje naše rozhodování o prospektech •Averze k risku (s tím pracuje i klasická TH), Averze ke ztrátě, Referenční body, Klesající citlivost (mezní užitek), Framing •Naše rozhodování má dvě fáze: editing prospektů (konečné stavy vs. zisky a ztráty) a jejich hodnocení •Prospektová teorie má monetární i nemonetární větev •Kahneman a Tversky se hodně věnovali averzi ke ztrátě i referenčním bodům, ale i framingu Prospektová teorie •Dnes mají Jack a Jill každý majetek 5 milioů •Včera měl Jack 1 milion a Jill měla 9 milionů •Jsou stejně šťastní?/Mají stejný užitek? • •Podle Bernoulliho ano. •Ale ve skutečnosti předpokládáme, že je Jack mnohem šťastnější. •Lidé nehodnotí prospekty jako konečné stavy • Kódují je jako ztráty nebo zisky. Psychologická hodnota zisků a ztrát klíčová v subjektivním vážení užitků. •Referenční bod: •Anthony má nyní 1 milion a Betty má 4 miliony. Je jim nabídnuto, aby si vybrali: •Riskantní hru: 50:50 šance, že budou po hře vlastnit jeden milion nebo 4 miliony. NEBO •Jistotu: budou mít 2 miliony •Budou riskovat? • • • •Averze ke ztrátě: Hrozba ztráty má větší psychologickou váhu než lákadlo zisku. Asymetrie negativních a pozitivních očekávání. Hrozby jsou urgentnější než příležitosti. •Ztráty se zdají být větší než zisky stejné velikosti! •Pozornost ke ztrátě je evoluční. •Neradi riskujeme ztrátu, pokud jsou všechny možnosti špatné, raději riskujeme. •Princip klesající citlivosti: Subjektivní rozdíl mezi 900$ a 1000$ je mnohem menší něž mezi 100$ a 200$. Projektuje se do klesající citlivosti k ziskům i na ztrátám. •Referenční bod, averze ke ztrátě, klesající citlivost jsou základem PT •Hodnocení zisků a ztrát ovlivňuje míru averze k riziku •Tendence averze k riziku v prospektech vedoucích k zisku, tendence vyhledávat riziko v prospektech vedoucích ke ztrátě • Rámování v PT • • • •Teorie užitku mj. předpokládá: •Dominance: Je-li jedno řešení lepší než jakékoliv jiné v jedné situaci a alespoň tak dobré jako ostatní v další situaci, bude vybráno toto dominantní řešení. •Invariance: různá reprezentace stejného rozhodovacího problému by měla vyústit ve stejné preference. Preference mezi alternativami je nezávislá na jejich popisu. •Situace 1: •Operace: ze 100 lidí, kteří podstoupí operaci, 90 přežije pooperační období, 68 žije po roce od operace, 34 stále žije po pěti letech od operace. •Ozařování: ze 100 lidí, kteří podstoupí ozařování, všichni přežijí léčbu, 77 žije po roce od léčby, 22 stále žije po pěti letech od léčby. •Situace 2: •Operace: ze 100 lidí, kteří podstoupí operaci, 10 zemře během pooperačního období, 32 zemře do roka od operace, 66 zemře do pěti let od operace. •Ozařování: ze 100 lidí, kteří podstoupili ozařování, nikdo během léčby nezemře, 23 lidí zemře do roka od léčby, 78 zemře do pěti let od léčby. • Framing effect •Vlivy formulace problému na názory a preference •Jsou-li oba prospekty logicky stejné, v obou případech by měla následovat stejná odpověď •Odmítnutí návrhu, který generuje 5% nezaměstnanost, preference návrhu generující 95% zaměstnanost. •Náchylnost k riskantnímu jednání, je-li prospekt rámován pomocí ztráty, zatímco rámováni stejného prospektu pomocí zisku generuje averzi k riziku. •PT postrádá komplexní teorii rámování •Síla framing efektu se liší v závislosti na tématu •Větší efekty u problému spojených s životem a smrtí: •Vypukla epidemie neobvyklé asijské nemoci. Očekává se, že zemře 600 lidí. Dva alternativní programy pro boj s nemocí byly navrženy: •Bude-li přijat program A, bude zachráněno 200 lidí. •Bude-li přijat program B, existuje 1/3 pravděpodobnost, že 600 lidí bude zachráněno a 2/3 pravděpodobnost, že nikdo nebude zachráněn. • •Bude-li přijat program A, zemře 400 lidí. •Bude-li přijat program B, existuje 1/3 pravděpodobnost, že nikdo nezemře a 2/3 pravděpodobnost, že zemře 600 lidí. Teorie framingu •Neexistuje •Dlouhodobý dílčí výzkum, sledování různých faktorů •Rozdíl v síle efektu mezi tématy (investice vs. život •Kognitivní dostupnost situačních schémat (Jou et al. 1996) •Vyšší kognitivní schopnosti redukují efekt (Stanovich, West 1998) •Kognitivní zpracování (čas a ospravedlnění) (Takemura 1994) •Emoce jako mediátor framing efektu (Druckman, McDermott 2001) • Rámování 1 • • • •Efekt rámování pomocí ekvivalence •Rozdílný –logicky ekvivalentní – popis situace působí na změnu •Působí na preferenci míry rizika a na hodnocení alternativ •Souvisí s problémem stavby otázek v dotaznících (Bartels 1998, Zaller 1992). Rámování 2 • • •Efekt rámování pomocí důrazu •Zdůraznění některých potenciálně relevantních aspektů •Ovlivňuje konstrukci názoru •Např. rámování kampaně •Rámce nejsou logicky identické jako v ekvivalentním rámování •Veřejné mínění a politické komunikace • •Sniderman & Theriault 1999: •Zvýšené výdaje vlády na chudé je rámováno jako zvyšování šancí chudých lidí na to, aby se zlepšil jejich život = podpora veřejnosti •Zvýšené výdaje vlády na chudé rámováno jako zvyšování daní = veřejnost nepodporuje politiku • •Framing effect jako nástroj manipulace? Je příčinou nekompetence občanů? Existuje limit rámovacího efektu? • •Gun Control: Bush sr. Vs. Clinton (republikánské téma vs. přerámování dopady SQ na nejchudší) • • • •Kulturní podmíněnost výsledků TH • Kulturně podmíněné chování? •Je chování, které lze pozorovat v BGT dáno prostředím? •Existují společné vzorce na úrovni skupin? •GT: izolovaní hráči bez kontextu •Hodnoty, cíle, postoje, politická participace, instituce atd.. •Mají větší roli parametry společenství nebo charakteristiky hráčů? Kulturně podmíněné chování •Identifikovatelné behaviorální rysy u každého jednotlivce •Jedinci vykazují podobné chování jako ostatní lidé ve skupině •Chování lidí v jedné skupině se liší od chování lidí v jiné skupině • Má kultura v dnešní době význam? •Existují vůbec dostatečné kulturní rozdíly? •Teorie modernizace předpokládá konvergenci: •S modernizací mají “nezápadní“ společnosti přijmout západní „moderní“ hodnoty •Základní teze i dnes: industrializace vede ke kulturním a sociálním změnám •Ale vede modernizace ke kulturní konvergenci nebo jsou hodnoty persistentní? •Je modernizace otázkou vnitřního nastavení? Nebo externí faktory? • Vývoj k postmoderní společnosti •Industrializace: materiální hodnoty •Postindustriální společnost: kvalita života, ochrana životního prostředí, sebevyjádření •Odklon od produkce za každou cenu •Více důraz na komunikaci a informace, rozhodování •Kulturní změna není lineární, různé země - různý vývoj •Weber (1904) role náboženství je trvalá •Kulturní rozdíly zachovány (směřujeme k McWorldu Watson 1998) •Huntington: 8 civilizačních zón, navzdory modernizaci •Západní křesťanství, Ortodoxní zóna, Islámská zóna, Konfuciánská zóna, Japonsko, Hinduistická zóna, Africká zóna, Latinsko-americká Inglehart a Baker 2000 •World value Survey v 1990s •Dvě dimenze: •Tradiční vs. Sekulárně-racionální orientace •Přežití vs. Sebevyjádření Hodnotová mapa Vliv ekonomiky? Kulturní vlivy? •Přetrvávají vlivy tradičních kulturních zón •Modernizační teorie platí, ale jen částečně •Industrializace = posun k sekularizaci •Postindustriální svět = postmateriální hodnoty • •Ekonomika nedokáže některé rozdíly zcela vysvětlit •Kulturní oblasti mají určitou explanační sílu, zřejmě nevymizí zcela •Náboženské a historické dědictví (postkomunismus, kolonialismus) •Hranice kulturních zón jsou subjektivní •Ale zóny mají přesto explanační sílu •Amerikanizace?? • • Kulturní vliv podle Ingleharta •Je tu jasná path-dependency •Náboženství a historická zkušenost se přenáší do institucí, důvěry mezi lidmi, kultury. •Hodnoty se mění •Ale změna není lineární •Je velmi pomalá •Kulturní základ je neobyčejně trvalý Stabilita kulturních vlivů •Vliv na kognitivní procesy (ne jen na postoje a hodnoty) •Hluboké psychologické kořeny kulturního vlivu •Nisbett et al. 2000: porovnávají kulturní vliv na kognitivní procesy v různých civilizacích (Čína a Řecko) •Kognitivní schopnosti se adaptují na prostředí •Řecko: individualismus, logika, individuální agency, nezávislost •Čína: harmonie, holistické vnímání světa, kolektivní agency, dialektika Nisbett et al. 2000 •Srovnání kognitivních procesů ve starověké a současné Číně a v Řecku/USA •Systematické rozdíly •POZORNOST •KONTROLA •VYSVĚTLENÍ KAUZALITY •LOGIKA A ZKUŠENOST •DIALEKTIKA a ZÁKON NEKONTRADIKCE •Vysvětlení leží v rozdílech v sociální struktuře společnosti (historicky) • Roth et al.: Jerusalem, Lublaň, Pittsbourgh, Tokyo •Komparativní experimentální výzkum •Sleduje heterogenitu chování mezi populacemi •Studentské populace •Opakování her (s ekvivalentem 10 a 30 USD, ve hře žetony) •UG: nabídka v ekvilibriu méně. než z 1 %, nekonzistentní chování během hry •Většinou se nabídka blížila středu, nízké nabídky odmítány •Nejvyšší nabídky: USA a Jugoslávie (není mezi nimi výzhamný rozdíl) •Acceptance rate je vyšší v Izraeli a v Japonsku •Větší rozdíly mezi státy než uvnitř jednotlivých vzorků Cross-cultural differences: ULTIMATUM Oosterbeek, Sloop, van de Kuilen 2004 Cross-cultural differences: ULTIMATUM Oosterbeek, Sloop, van de Kuilen 2004 In search of Homo Economicus (Henrich et al. 2001) •Komparativní experimentální studie •12 zemí, 5, kontinentů, 15 společenství •Ultimatum, Public Good •Odklon od teoretického modelu, odklon od výsledků v západních společnostech •Vysoká heterogenita mezi skupinami •Homogenita ve skupinách In search of Homo Economicus •Rozdílné společnosti •sběrači •slash and burn •nomádští pastevci •stálé zemědělské společnosti In search of Homo Economicus •Teorii neodpovídá žádná společnost •Nejnižší nabídky = v průměru 25 % •Velké rozptyly •Velké rozdíly v nabídkách i odmítnutí •Vysvětlující proměnné: benefity z kooperace a integrace trhu •Jasné kulturní vlivy •Individuální konzistentnost (Orma a harambee aka public goods) •Skupinová konzistentnost •Kontextuální vlivy a stabilita •Neoptimální strategie • • Kulturní vlivy •Kulturní vlivy a společenské normy nelze ignorovat •Dostáváme se zpět k debatě o evoluční dispozici vs. sociální normě •Vliv obojího, pravděpodobně se sociální normy také vyvíjí jako adaptace dané společnosti na společensko-politické prostředí •Kulturní vlivy jsou hluboce zakořeněné, stabilní, mění se pomalu •Obezřetnost při interpretaci Závěrem: kam to dál rozvíjet •BG spíše rozvíjí původní pojetí racionality, než aby ho negovala •Více se soustřeďuje na motivy a motivace v procesu rozhodování • •Přináší do hry koncepty jako strach, férovost, altruismus nebo stud •Důležitá otázka je, proč na nich lidem tak záleží. • Propojení s evoluční biologií •Myšlenka: určitá úroveň vlastností jako je altruismus nebo strach dává evolučně lepší vyhlídky, je i tak (evolučně) předáván •Burnham 2006: nechal hrát subjekty ultimátum, kde první hráč měl možnosti 25/15 a 35/5, což byla veřejná informace. 35/5 se nabízelo docela často a i odcela často odmítalo. Ti, kdo odmítali, měli o 50% vyšší hladiny testosteronu („moralistní agrese“). •Negenetické způsoby: škola, socializace