Kniha o plánu A Mistr Sun pravil Válka je největší věcí státu je místem života a smrti je cestou k přežití či zkáze A tak je třeba ji zkoumat Pět vláken spřádá osnovu Z nich splétáme plán a rozplétáme podstatu strategie: První se jmenuje Cesta druhé se jmenuje Nebe třetí se jmenuje Země čtvrté se jmenuje Vojevůdce páté se jmenuje Metoda Cesta sjednocuje mysl lidu s vládcem tak aby s ním dokázal zemřít tak aby s ním dokázal žít bez ohledu na nebezpečí Nebe představuje proměny Jin a Jang střídání zimy a tepla posloupnost ročních dob Země znamená výšku a hloubku daleké a blízké schůdné a neschůdné široké planiny a těsné soutěsky Země znamená život a smrt Vojevůdce znamená moudrost a inteligenci důvěru a vztah chrabrost a přísnost Metoda znamená důmysl a pořádek ve vedení důstojnictva v organizaci zásobování O této pětici ví každý vojevůdce vše Zvítězí ten kdo ji pochopil Prohrává kdo ji nepoznal Tak jejím uspořádáním tvoříme plán a dobíráme se podstaty Ptáme se: Který z vládců má v sobě cestu? Kdo z vojevůdců je schopnější? Na čí straně je nebe a země? Kdo prokázal zásady a kázeň? Čí vojska se jeví silnější? Kdo má rytíře i vojska připravenější? Čí pochvaly a tresty jsou jasnější? Z odpovědí na ty otázky zjistíme kdo bude vítěz a kdo poražený! Vojevůdce jenž se bude řídit mou radou jistě zvítězí a vytrvá v čele vojsk Vojevůdce jenž se nebude řídit mou radou stejně jistě prohraje a bude smeten Naslouchaje mi promýšlej svůj plán a na mých radách zakládej své postavení abys je podepřel proti těm druhým Postavení znamená sílu založenou na výhodě Válka je především důmyslná lest: tak jsi-li schopný předstírej neschopnost tak jsi-li připraven předstírej nepřipravenost tak jsi-li nablízku dělej žes daleko tak jsi-li daleko dělej žes nablízku Nepřítele na sebe vylákej zdánlivou výhodou Předstíraje zmatek náhle na něj udeř Tam kde je ho plno připrav se na jeho příchod ale vyhni se mu sotva zjistíš že je silnější Je-li rozzuřený ještě ho provokuj Je-li skleslý vzbuď jeho pýchu Je-li odpočatý vyčerpej ho Má-li přítele odděl je Útoč jen tam kde tě nečeká a udeř kde by se toho nenadál V tom je umění mistrů vedení války nesdělitelné předem Zřejmé je pouze tolik: ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu stál na vítězství zřejmě promyslel mnoho způsobů plánu ten kdo již před bitvou při poradě v chrámu nedokázal zvítězit nepromyslel dostatečný počet plánů Promyšlený plán přináší vítězství nedostatečný plán nese porážku Co teprv tam kde žádný plán nebyl! Z tohoto pohledu jsou mi vítězové i poražení předem zjevní! Kniha o přípravě bitvy A Mistr Sun pravil Obecným pravidlem vedení války je: Vypravuješ-li do pole tisíc válečných vozů tisíc těžkých vozů sto tisíc těžkooděnců s pící a špíží na tisíc mil nezapomeň na další výdaje na náklady k důstojnému přijetí hostů na pomocné látky včetně lepidel a laků na ošetření a opravy vozů i výzbroje Na to vše počítej nejméně tisíc zlatých prutů denně Teprve pak můžeš zvednout sto tisíc mužů hotových k boji v němž půjde o všechno Vše má svůj čas otálení otupí zbraně i odhodlanost vojáků Útočíš-li na opevněné město ztratíš mnoho sil Dlouhým tažením v poli vyčerpáš prostředky státu Jsou-li zbraně otupeny ochabne-li horlivost vojáků tvé síly vyprchají tvé prostředky vyschnou načež ostatní knížata využijí tvé nouze a povstanou a ani největší mudrc nenapraví co se už stalo A proto: I když se mezi vojáky často proslýchá o neuváženém spěchu v tažení ještě jsem neviděl aby schopný vojevůdce sázel na jeho prodlužování Zatím žádný stát nezískal zdlouhavým způsobem boje Věz že ten kdo nevychutnal až do dna veškeré zlo války nevychutná ani její zisk Dobrý vojevůdce nevolá dvakrát do války nežádá třikrát o zásoby výzbroj si doveze z vlasti ale potravu si bere u nepřítele jen tak bude vždycky mít dostatek zásob pro své vojsko Zbídačování státu vojskem: Vzdálené vojsko znamená daleké zásobování Daleké zásobování znamená vyčerpávání lidu Je-li vojsko blízko domova stoupají ceny Stoupají-li ceny vysychají zdroje Vysychají-li zdroje vede to k neúnosným nuceným pracem Ztrácíš-li síly v polí vyprazdňují se příbytky rodin: Válka pohltí sedm desetin statků šest desetin veřejných výdajů půjde na rozbité vozy a uštvané koně na štíty přilby luky a kopí obléhací věže tažné voly těžké vozy Proto se moudrý vojevůdce opatřuje zásobami na úkor nepřítele: Jedna měřice nepřátelského obilí se vyrovná dvaceti měřicím vlastním Jeden pytel jeho píce se vyrovná dvaceti vlastním Nepřítele zabít je jen akt zuřivosti Pravým ziskem je zbavit jej výhody Tak když jsi ukořistil deset vozů při srážce vozeb odměň toho kdo vzal první vůz na ukořistěných vozech dej vyměnit korouhve zařaď je mezi vlastní vozbu a ihned je rozjeď O posádky jež jsi zajal se dobře postarej Tak posílíš své síly nutné k vítězství nad nepřítelem Tvým hlavním cílem buď vítězství a ne vleklé tažení Tak drží vojevůdce jenž ví co je válka v rukou osud lidu Tak rozhoduje o bezpečí anebo zkáze svého státu Kniha o důmyslném útoku A Mistr Sun pravil Obecná pravidla vedení války: Hlavní je zachovat celistvost vlastního státu až na druhém místě je rozbití druhého státu Hlavní je uchovat vlastní vojsko v celku až na druhém místě je rozbít cizí vojsko Hlavní je uchovat celistvost vlastních vojů až na druhém místě je rozprášit cizí voje Hlavní je uchovat celistvost vlastních oddílů až na druhém místě je rozdrtit cizí oddíly Hlavní je uchovat celistvost vlastních řad až na druhém místě je zničit cizí řady Nejlepší není ten kdo ve stu bitev stokrát zvítězil ale je nejlepší kdo cizí vojska pokořil bez bitvy Je vrcholem válečného umění potřít nepřítele důmyslem Pak teprv přijde umění zbavit ho jeho spojenců Až potom je umění srazit se s ním ve zbrani Tím úplně posledním uměním je zaútočit na jeho hradby K obléhání opevněných měst přistoupíme až když není zbytí: Neboť útočné věže a všechny stroje nepřipravíme dříve než do tří měsíců a další tři měsíce potrvá nežli navršíme valy Vojevůdce hnaný nezkrotnou netrpělivostí žene své lidi jak mravence proti hradbám takže jedna třetina vojáků padne aniž město dobyl Takový způsob útočení je holé neštěstí Proto je nejlepším vojevůdcem ten kdo bez boje pokořil cizí vojsko kdo bez obléhání dobyl cizí město kdo si bez vleklého tažení podmanil cizí stát Tak šetříce vlastní způsobilost k boji celému světu se můžeme kdykoli postavit aniž jsme zbraně ztupili zabezpečíme to co jsme získali To je umění důmyslného útočení! Proto je pravidlem vedení vojsk: Jsi-li desetkrát silnější nepřítele obklič Jsi-li pětkrát silnější na nepřítele udeř Jsi-li dvakrát silnější střetni se s nepřítelem Je-li ti nepřítel rovný pokus se jej rozdělit Jsi-li slabší než on snaž se mu ubránit A nemáš-li proti němu šanci vyhni se mu Co je pevností vůči malému To je slabostí vůči velkému Vojevůdce je sloupem podpírajícím stát Stát je silný dokud je sloup celý stát je slabý když byl sloup narušen Vládce může trojím způsobem přivést své vojsko do nesnází: Vyzve-li své vojsko k postupu aniž si je vědom že toto vojsko není takového postupu schopno Vyzve-li své vojsko k ústupu aniž si je vědom že toto vojsko není takového ústupu schopno Tomu se říká rozložit vojsko! Řídí-li vojsko stále stejně aniž znal jeho skutečný stav vyvolá nejistotu v řadách velitelů Nakládá-li na ně stále stejné úkoly aniž znal jeho skutečné síly vyvolá pochybnosti v řadách velitelů A když je jeho vojsko takto nejisté a plné pochyb druzí vévodové začnou vyvolávat třenice Tomu se říká uvádět vojska ve zmatek a odvádět je z cesty k vítězství Proto je pět věcí podle nichž se pozná vítěz: Vítězí ten kdo ví kdy může či nemůže bojovat Vítězí ten kdo ví jak naložit s vlastní převahou a nebo slabostí Vítězí ten kdo umí prodchnout své vojsko od shora dolů jedinou vůlí Vítězí ten kdo sám vždy ve střehu dokáže překvapit nepřipravené Vítězí vojevůdce který toto vše dokáže aniž jej vládce řídí To je pět měřítek podle nichž poznáme budoucí vítěze Proto se praví: Kdo zná protivníka a zná sebe vybojuje sto bitev beze ztrát Kdo nezná protivníka ale zná sebe jednou zvítězí jednou prohraje Kdo nezná protivníka ani sebe ztratí každou bitvu