Úvod do psychometriky
PSYb2590: Základy psychometriky | Přednáška 1
1. 3. 2021 | Hynek Cígler
fssvm6.fss.muni.cz/vyska
PŘÍPADNĚ ODKAZ VE STUDIJNÍCH MATERIÁLECH.
Zdroj: https://www.facebook.com/vimzenicnezmerim
„Psychometrics is a scientific discipline concerned with the construction of
assessment tools, measurement instruments, and formalized models that may
serve to connect observable phenomena (e.g., responses to items in an IQ-test)
to theoretical attributes (e.g., intelligence). [...] Such models present
conceptual, substantive, and statistical problems that psychometricians aim to
analyze and solve. Because many of the questions that psychometricians study
transcend disciplinary boundaries [...] the boundaries of the discipline are fuzzy;
psychometrics is especially closely intertwined with methodology and statistics.
Psychometric techniques are widely used across the sciences, and have found
applications in educational testing, behavior genetics, sociology, political
science, and neuroscience.“
Denny Borsboom (University of Amsterdam)
https://www.psychometricsociety.org/content/what-psychometrics
„Psychometrics is the approximation of latent
psychological processes by means of stochastic
analysis at both the individual and population levels.“
Peter Molenaar (Pennsylvania State University)
https://www.psychometricsociety.org/content/what-psychometrics
Psychometrika
Věda o měření psychických jevů (nejen v psychologii).
◦ Pomocná psychologická disciplína – tvorba a hodnocení diagnostických a výzkumných metod.
◦ Teoretický obor i praktické „řemeslo“.
Teorie měření v psychologii a příbuzných oborech.
◦ Čerpá zejména z metodologie a matematické statistiky.
◦ Úzce provázaná s psychologií osobnosti, individuálních rozdílů a dalších.
Způsob měření často souvisí s tím, jak vnímáme některé psychologické konstrukty,
či přímo náš pohled přímo utváří.
◦ Osobnost: Eysenck; Cattel & McCrae... Inteligence: Thurstone, Spearman, Cattel-Horn-Carroll...
◦ Např. extraverze jako osobnostní „typ“ (Jung; MBTIa) vs. kontinuální „míra“ (Eysenck, NEO).
◦ Deprese jako „latentní rys“ vs. deprese jako „dynamický síťový model“.
a Tímto srovnáním v žádném případě neuvádím Junga do falešné souvislosti s pseudovědeckými diagnostickými metodami.
Proč vás psychometrika zajímá?
Využití psychometriky je všude kolem nás: v průběžných testech
z psychometriky, státní maturitě, přijímačkách na VŠ, kariérním poradenství...
Psychometrické znalosti jsou nezbytné pro praktické provádění psychologické
diagnostiky (zejména v klinických a poradenských oborech včetně HR).
Pochopení měření v psychologii umožňuje lépe uvažovat o psychických jevech.
Měření je základem vědy. Poznatky, se kterými se potkáváte, byly „změřeny“.
◦ A validita těchto výzkumů je jen tak dobrá, jak dobré bylo použité měření.
Psychometrika je nezbytná, pokud zvažujete budoucnost ve vědě (i aplikované).
◦ Hlubší psychometrické dovednosti jsou zárukou velmi dobré pracovní pozice (v zahraničí).
Psychometrika je vzrušující! 
Cíle kurzu PSYb2590:
Základy psychometriky
„Psychometrický“ způsob uvažování o psychologických konstruktech.
Základní pojmy a koncepty měření v psychologii (a sociálních vědách).
Předpoklady pro budoucí psychodiagnostickou praxi.
„Řemeslo“: postupy vývoje psychodiagnostických metod.
Statistické postupy nezbytné pro analýzu testu.
„Psychometrický“ způsob uvažování o psychologických konstruktech.
„Psychometrický“ způsob uvažování o psychologických konstruktech.
Co se v PSYb2590 nenaučíte?
Základy metodologie a statistiky.
◦ PSYb1170, PSYb2520 (Statistická analýza I a II)
◦ PSYb1120 (Metodologie psychologického výzkumu).
Konkrétně:
◦ Sampling, formulace a testování hypotéz, úrovně měření.
◦ Rozdělení proměnné (střední hodnoty a rozptyl).
◦ Kovariance a korelace, testy středních hodnot, kontingenční tabulky a testy.
◦ Lineární, logistická regrese (základní pojmy).
Doporučujeme současný zápis PSYb2550 (Individuální rozdíly).
Organizace kurzu
Přednášky (nástin, přehled)
+ semináře (nácvik dovedností)
+ literatura (znalosti).
Semináře probíhají tento semestr hromadně.
◦ Ve stejný čas, jako přednášky. Docházka není povinná.
Konzultační hodiny (zřejmě bude ještě upřesněno):
◦ HC, SJ středa odpoledne v MS Teams. Prezenčně (asi nehrozí ) kanc. 2.47.
Orientační harmonogram
Pořadí Datum Téma Poznámka
přednáška 1 1. 3.
Úvodní informace o kurzu. Úvod do psychometriky a měření v psychologii.
Zadání seminární práce.
seminář 1 8. 3. Obsahová validita, vývoj měřicích nástrojů. 1. test
přednáška 2 15. 3. Model měření CTT. Reliabilita. Úvod do chyby měření v rámci CTT. SP: termín 1
seminář 2 22. 3. Práce s chybou měření. 2. test
přednáška 3 29. 3. Validita. Nové i tradiční pojetí validity.
seminář 3 5. 4.
Velikonoční pondělí – předtočená prezentace.
Položková analýza a analýza testu v rámci CTT.
3. test
přednáška 4 12. 4. Faktorová analýza – teorie.
seminář 4a 19. 4. Explorační faktorová analýza. SP: termín 2
seminář 4b 26. 4. Konfirmační faktorová analýza. 4. test
přednáška 5 3. 5. Objektivita, normy a standardizace testu.
přednáška 6 10. 5. Úvod do dalších teorií měření. 5. test
seminář 5 17. 5. Psychometrická kazuistika
seminář 6 24. 5. Prezentace projektů. SP: termín 3
Studijní zdroje
FURR: Primární učebnice pro kurz.
◦ Furr, R. M., & Bacharach, V. R. (2014). Psychometrics : An Introduction. Sage.
HOG: Vybrané kapitoly, více psychodiagnostické (a využijete na mgr) – lze kombinovat s FURR.
◦ Hogan, T. P. (2013). Psychological Testing: A Practical Introduction. Wiley.
URB: Doplňující zdroj v češtině (ale pozor, některá subtémata chybějí).
◦ Urbánek, T., Denglerová, D., Širůček, J. (2011). Psychometrika: Měření v psychologii. Portál.
SCHULTZ: Praktické, dobrý zdroj k seminářům.
◦ Schultz, K. S., Whitney, D. J., & Zickar, M. J. (2014). Measurement Theory in Action: Case Studies and Excercises
(2 ed.). Routledge.
Další: U každého tématu jsou specificky uvedené zdroje včetně rozsahu.
Specifikace konkrétní literatury k jednotlivým tématům se může v průběhu semestru měnit!
FB group: Statistika, metodologie, psychometrika.
Požadavky k ukončení kurzu
5 průběžných testů (max. 40 bodů).
◦ Minimálně 21 bodů.
◦ Jinak hodnocení „X“.
Skupinová seminární práce (max. 30 bodů).
◦ Spodní limit není, nelze přepracovat.
Ústní zkouška (max. 30 bodů).
◦ 0-30 bodů.
◦ Nebo „nedostatečně“ (= F).
celkem bodů hodnocení
100–91 A
90–81 B
80–71 C
70–61 D
60–51 E
50 a méně F
Požadavky: Průběžné testy
Celkem 5 průběžných testů, každý max. 10 bodů.
◦ Nejhorší výsledek nebude započítán, celkem max. (5-1)×10 = 40 bodů.
◦ 20 bodů a méně → hodnocení „X“, nelze opravit.
Otevřené položky z povinné literatury.
◦ Podrobné zadání nejpozději v den po přednášce k danému tématu.
Open-book, z domova, s použitím libovolných zdrojů.
◦ Lze zodpovědět kdykoli v týdnu před konáním další přednášky.
◦ Max. jedno spuštění odpovědníku, zpravidla max. 30–60 minut.
Věnujte pozornost pokynům a doporučením v ISu!
Požadavky: Zkouška
Pouze ústní zkouška: maximálně 30 bodů.
◦ Znalosti, schopnost argumentace.
◦ Hodnocení 0–30 bodů, případně hodnocení „neuspěl“ (F).
Celkem za kurz alespoň 51 bodů (50 a méně – F).
◦ Při nedosažení 51 bodů lze opravit pouze ústní zkoušku.
Statistika úspěšnosti
JS 2016:
JS 2017:
JS2018:
JS2019:
JS2020:
80 %
85 %
Zadání seminární práce
Seminární práce 1: Téma práce
Téma práce: Návrh postupu tvorby a validizace psychodiagnostické metody
určené k měření zvoleného konstruktu včetně pilotního ověření
Cíle seminární práce:
◦ Naučit se tvořit položky jednoduché psychologické škály.
◦ Osvojit si uvažování o obsahové a konstruktové validitě.
◦ Vyzkoušet si příslušné analýzy (FA, položková analýza...).
◦ Vyzkoušet si napsání výzkumného článku v odpovídajícím formátu.
Skupiny po 4 osobách (výjimky možné po schválení).
Průběžné odevzdání, průběžné konzultace, zpětná vazba spíše ústně.
Nelze opravit, není minimální počet bodů.
Seminární práce 2: Struktura práce
Struktura odpovídá formátu IMRAD. Doporučený rozsah do 15 NS bez příloh a tabulek.
Úvod: Podrobný popis měřeného konstruktu, použité teorie, související pojmy, účel metody, způsob
konstrukce.
◦ Východiska pro ověření konvergentní i divergentní, případně faktorové validity.
Metoda: Popis vzorku a jeho výběru, odhad a zdůvodnění jeho velikosti.
◦ Návrh způsobů ověření validity a reliability (nikoliv všechny musí být realizovány v rámci SP).
◦ Není-li možné zajistit dostatečně velký vzorek z důvodu časově náročné administrace, lze data nasimulovat na
základě několika málo (alespoň 10) administrací.
◦ Způsob tvorby položek, nepovinně včetně kognitivního interview.
Výsledky: deskriptivy, položková analýza, odhad reliability, faktorová analýza, další ověření validity
(pokud byly provedeny).
◦ Případné vyřazení nefungujících položek a navržení upravené verze instrumentu.
Diskuze: zhodnocení fungování metody a návrh dalších kroků.
◦ Včetně kvalitativního zhodnocení svých zkušeností.
Seminární práce 3: Organizace
Skupiny: 4 studenti (jiný počet jen výjimečně).
◦ Konzultanti: Hynek, Standa, Adam, Petr
Zpětná vazba výhradně/spíše ústně.
◦ Konzultace po domluvě.
Termín 1 (15. 3.): Vytvoření témat v ISu
◦ Včetně přihlášení členů týmu.
◦ Stručný popis tématu.
Termín 2 (19. 4.): Odevzdání A
◦ Až po tvorbu položek a sběr dat.
◦ Celý Úvod + část kapitoly Metoda.
◦ Tvorba vzorku, odhad jeho velikosti, způsoby ověření
validity/reliability, očekávaný počet položek.
◦ Návrh tvorby položek a ukázkové položky.
Termín 3 (24. 5): Ústní prezentace
◦ Prezentace na semináři, cca 10 minut plus
diskuze.
Termín 4 (31. 5.): Odevzdání B
◦ Finální verze celé SP.
◦ Ve formátu APA manuskriptu.
◦ Kompletní datová matice, skript, metoda.
Hodnocen je jen finální text a prezentace.
Poznámka pro přednášejícího 
„Co dělat, když si vyberu pitomé téma?“
Seminární práce 4: Hodnotící kritéria
Je konstrukt dobře operacionalizovaný, aby bylo možné hodnotit kvalitu jeho měření?
◦ Je použita adekvátní teorie pro teoretické zakotvení konstruktu?
Má navržený design měřicí metody potenciál k měření zvoleného konstruktu?
Je adekvátní návrh způsobu tvorby položek, jsou výsledné položky kvalitní vzhledem k účelu?
Jsou postupy ověření validity a reliability vhodné pro daný konstrukt a design metody?
Je návrh vzorku vhodný pro pilotní ověření dané metody?
◦ (Nehodnotíme, pokud se sběr dat nepodaří realizovat zcela podle představ, důležitý je záměr.)
Jsou statistické analýzy korektně provedené? Jsou výsledky dobře reportované?
Je text na dostatečné formální úrovni?
◦ Reportování statistik, odborný jazyk. Přehlednost textu. Stylistika a pravopis.
Jsou výsledky dobře reportované? Jsou dostatečně diskutované v návaznosti na teorii?
Jaká byla prezentace výsledků na semináři?
Seminární práce 5: Technické
Založte si rozpis v IS MU (viz interaktivní osnova).
◦ Můžete do něj rovnou přidat kolegy.
◦ Rozpis pojmenujte názvem týmu nebo něčím, co vystihne vaši metodu.
◦ Do anotace dejte pár slov o plánované metodě.
Rozpis bude schválen vyučujícím.
◦ Ke každému rozpisu se automaticky vytvoří odevzdávárna.
◦ Do ní budete vkládat obě části seminární práce a související soubory.
Rozpisy můžete využít i jako „burzu“ témat.
◦ Můžete využít i diskuzi v IS MU.
Seminární práce 5: Technické
Formát textu odpovídá APA manuskriptu
výzkumného článku.
◦ Formátem, rozsahem i strukturou.
◦ Dodáme šablonu odpovídající APA formátu.
◦ Tj. obsahuje úvodní stranu, abstrakt, running-head a další
náležitosti.
◦ Tabulky a ilustrace nedávejte nakonec, ale na
správné místo přímo do textu!
Na titulní straně v poznámce autorské podíly.
◦ Nehrají roli při hodnocení, prostě nás to jen
(anonymně) zajímá.
◦ Mohou tedy být „anonymizované“ 
Součástí finálního odevzdání jsou:
◦ Text včetně znění položek (např. v příloze).
◦ Data, případně též analytický skript.
◦ Odkaz na dotazník (případně jeho kopie).
◦ Vzor informovaného souhlasu (pokud byl použit).
V odevzdávárně na konci semestru bude:
◦ První verze textu.
◦ Prezentace ze semináře.
◦ Druhá verze textu, obsahuje i přílohy.
◦ „Supplemental materials“, jsou-li (soubor s daty,
skriptem...).
Základy psychometriky a trocha historie
Zdroje k historii: zejm. Hogan (2013) a Buchanan (2005)
Historie „mentálního měření“
Počátky měření psychických vlastností už v předvědeckých dobách.
◦ Čínští úředníci cca 2200 př.n.l., od 13. století první ústní zkoušky na evropských univerzitách.
◦ 16. století: první písemné testy (Jezuité).
Základy moderní psychometriky: Francis Galton (1822–1911).
◦ Navázal na předchozí informace o rozložení lidských fyzických charakteristik (Quetelet) či
systematické interindividuální rozdíly v astronomických pozorováních (Bessel, 1816).
◦ V 80. letech 19. stol.: řada testů fyzických a psychických charakteristik (síla, paměť).
James McK. Cattell (1860–1944): Zkušenost z Wundtových laboratoří.
◦ Zaměřil se na rozdíly, nikoliv obecné charakteristiky (rozdíly → předpoklad měření).
◦ Mentální test, 1890. Do konce 19. století vytvořil velké množství „testů“ (reakční čas,
senzorická přesnost) i komplexnější antropometrické nástroje.
Charles Spearman, Alfred Binet
Přelom 19./20. stol.: Prudký rozmach testování (zejm. didaktického).
◦ Predikce (životní úspěch, školní výkon) ale slabší, než očekávali.
◦ Doporučuji: Rogers, A. L. (1919). Tests of Mathematical ability - their scope and signicicance. The Mathematics Teacher, 11(4), 145–164. Dostupné online.
Charles Spearman (1904): oslabení (attenuation) a základ CTT.
◦ Spearman, C. (1904). “General Intelligence,” Objectively Determined and Measured. The American Journal of Psychology, 15(2), 201. doi: 10.2307/1412107
◦ Spearman, C. (1904). The Proof and Measurement of Association between Two Things. The American Journal of Psychology, 15(1), 72. doi: 10.2307/1412159
Alfred Binet (1905): testy školních předpokladů.
◦ Neměřil kognitivní procesy, prováděl jen screening a predikoval.
◦ Goddard a jiní však index interpretovali jako (dědičnou) inteligenci (g).
Binetovský formát + Spearmana teorie = podhoubí pro rozmach.
◦ Masivní nasazení psychodiagnostiky v USA na konci WW1 (Yerkes, 1917)
◦ Army Alfa/Beta: 1,5 milionu rekrutů.
Binet-Simon Intelligence Scale (1908)
„Which of these two faces is the prettier?“
Army Beta (Yerkes, 1917)
„What is missing?“
1. pol. 20. století, cca 1915–1940
Rozvoj CTT, FA a vznik mnoha „velkých“ testů.
Fergusonova komise (Británie, 1932–1940).
◦ Požadavek aditivity, upozornění na nemožnost „sčítání“ (konkrétně „zřetězení“)
v sociálních vědách. Závěr: psychologické měření není měření.
Reakce: „Operační teorie měření“ a „matching“ (Stevens, 1946, s. 677).
◦ „...measurement, in the broadest sense, is defined as the assignment of numerals
to objects and events according to rules.“
◦ Ale: „Measurement is a method of assigning numbers to magnitudes“ (Helmholtz, 1887).
◦ Jsou čísla nezbytně magnitudami? (Magnitude = „number characteristic of a quantity and forming a basis
for comparison with similar quantities, as length“).
1940–1970: Konsolidace
Konsolidace předchozích poznatků a restandardizace původních testů.
F. M. Lord a M. R. Novick (1968): Statistical Theories of Mental Test scores. (Dokončení CTT).
Cronbach, Nageswari a Gleser (1963): Teorie zobecnitelnosti.
50.–60. léta: teorie odpovědi na položku (IRT; zejm. Lord, Rasch, Lazarsfeld).
Luce a Tukey (1964): Teorie spojitého měření (CM), vyvrácení závěrů Fergusonovy komise
Rozvoj konceptu validity (zejm. konstruktová validita; Cronbach a Meehl, 1955).
Statistický vs. klinický úsudek: Meehlovy experimenty (1954).
◦ Groove a kol. (2000): 136 studií, 6 % klinická vs. 47 % statistická.
Hlavní limit: výpočetní kapacita.
Od r. 1970: Moderní psychometrika
1970–2000: Rozvoj počítačů → vývoj nových postupů a zavádění do praxe.
◦ IRT, FA, SEM, počítačové modelování.
◦ Zavádění pokročilejších postupů (zejm. IRT) do praxe.
◦ Důraz na férovost, rozsáhlé důsledky pro individuální diagnostiku.
◦ Ale: od 60. let silná veřejná kritika psychologického testování v USA.
2000–dnes: Prudký teoretický rozvoj (nejen).
◦ Rozpracovávání starších přístupů, vznik/rozvoj nových (síťové modely).
◦ Ohromné množství nových testů, časté revize, důraz na evidence-based.
◦ Zavádění počítačů do praktického testování (CAT).
◦ Aplikace IT přístupů pro predikci chování: machine learning, neuronové sítě.
Měření v psychologii
Na fotografii interiér Wundtovy laboratoře v Lipsku.
(Pozn.: Pán vlevo má přivázané nohy a pouští do něj elektřinu, ale to se na obrazovku už nevešlo.)
Předpoklady měření (v psychologii)
4 klíčové předpoklady (Hogan, 2013):
◦ Měřené objekty (lidé) se liší v měřené charakteristice
◦ (Proměnná, nikoli konstanta...).
◦ Rys či míra odlišnosti může být kvantifikována.
◦ Měřené atributy jsou dostatečně stabilní
◦ (Vzhledem ke způsobu a účelu měření).
◦ Tyto atributy se projevují v pozorovaném chování.
Což ale nic neříká o povaze měřeného atributu, ani o postupu
samotného měření.
Předpoklady měření (v psychologii)
Teorie měření: postuluje vztah pozorování s konstrukty.
Měření: atribut je na intervalové škále.
◦Jinak jde o prostou klasifikaci.
◦ Což ale může být rovněž psychometrická výzva.
V psychologii občas „jen“ klasifikujeme → psychometrika není
vědou výhradě o měření.
Co to je měření?
Měření: Množství a velikost.
Základní charakteristika měřeného pojmu/konstruktu/veličiny na
(spojité?) intervalové či poměrové škále.
Už v 18. a 19. století (Kant, Leibniz aj.) definice „intenzity“:
◦ Extensivní velikost – celek se fyzicky skládá z částí (délka);
◦ Intensivní velikost – rovněž intervalové, ale projevují se
„instantně“ (teplota, barva...).
◦ Překonané už v průběhu 19. století, ale stále živé.
Co to je měření?
Aditivní operace: Základní předpoklad „dobré škály“.
Aditivita umožňuje převést funkci „+“ do „ד.
◦ f(a+b) = f(a)+f(b).
Předpokladem aditivity je zejm. „řazení“ a „řetězení“.
Hodnoty lze přinejmenším sčítat a provádět běžné matematické
operace.
Výsledkem je intervalová/poměrová škála se stejně velkými
jednotkami a aditivní strukturou.
◦ Nutnost oddělit aditivitu veličiny a aditivitu měření.
Fundamentální měření
Fundamentální měření:
◦ Základní (přímé): Není odvozené z jiného měření, měří se přímo objekt za
pomoci stejné veličiny dle své definice.
◦ Délka pravítkem, hmotnost závažím, rychlost dráhou a časem.
◦ Odvozené (nepřímé): Odvozené pomocí aditivních operací z jiných
naměřených hodnot (objem, teplota, síla zemětřesení na Richterově stupnici)
◦ Obě tato měření jsou „fundamentální“, jsou to měření v pravém slova smyslu.
◦ Někdy je za fundamentální označováno jen základní měření (nejasnosti v terminologii).
Podobné extensivní (základní) a intensivní (odvozené) veličině.
◦ Jde ale o charakteristiku měření, nikoli veličiny.
Intermezzo
1. Mám vhodnou výšku na hraní basketbalu nebo volejbalu.
2. Když mluvím s jinými dospělými a chci se jim dívat do oči, častěji na ně spíš
vzhlížím nahoru.
3. Lidem, kteří na koncertě stojí za mnou, většinou má postava dost brání ve výhledu.
4. Často musím stát na špičkách, abych lépe viděl/a.
5. Když chci někoho obejmout, většinou se musím sklonit.
6. Často potřebuji stoličku, abych dosáhl/a na něco, na co jiní lidé dosáhnou
normálně.
7. Jednou z prvních věcí, které si na mně lidé všimnou, je to, jak moc jsem malý/á.
8. Často si musím dávat pozor, abych se neuhodil/a hlavou např. o nízký strop nebo
rám dveří.
9. V autobuse mívám dostatek prostoru pro nohy.
10. Slýchávám narážky na to, že jsem vysoký/á.
11. Kvůli mé menší výšce lidé hádají, že jsem mladší, než ve skutečnosti jsem.
Škála je skórovaná
ano=1, ne=0 (po otočení
reverzních položek).
Použitou škálou je
počet souhlasných
odpovědí (rozmezí 0–11).
Je měření přímé či nepřímé?
◦ Proč ano?
Proč ne?
Je výsledná škála aditivní?
◦ Proč ano?
◦ Proč ne?
B β
intercept 161,2***
výška 1,04*** 0,81
žena -5,3*** -0,25
interakce -0,20*** -0,18
adj. R2 = 0,877, N = 4683
Skór položek 0–3, celkový rozsah 0–33 b.
Měření v psychologii
Měření psychických rysů je výrazně náročnější než v přírodních vědách.
◦ 1. Psychické jevy nelze přímo pozorovat. Měření musí být nepřímé, odvozené.
◦ 2. Měření je zatíženo extrémním množstvím systematického i nesystematického šumu.
◦ 3. Veškeré informace o podstatě měřených jevech máme pouze z tohoto měření.
Příslušná teorie měření reifikuje naše představy o měřeném atributu.
V psychologii proto zcela oddělujeme latentní proměnné...
◦ Nepozorované, myšlené teoretické konstrukty, které mohou, ale nemusí mít reálnou existenci.
... a manifestní proměnné:
◦ Pozorované chování, které je chápáno jako projev těchto proměnných latentních.
Teorie měření: definice vztahu latentní proměnné s proměnnou manifestní a způsobu (a
přesnosti) odhadu úrovně latentní proměnné z proměnné manifestní.
Různé teorie měření navíc implikují různé kvality čí významy latentní proměnné.
Povaha psychologického konstruktu
Epistemologická východiska.
◦ Antirealismus (zejm. operacionalismus) vs. realismus.
Reflektivní vs. formativní měření.
◦ Kauzální směr vztahu latentní a manifestní proměnné.
Úroveň latentní proměnné.
◦ intervalová vs. ordinální vs. nominální
Povaha intervalové proměnné
◦ spojitá vs. diskrétní
Intermezzo: Dotazník výšky
Měřit výšku dotazníkem je samozřejmě nesmysl:
1. Máme lepší nástroje měření.
2. Výšku přece vidíme, není to žádná latentní proměnná?
„Participants [...] estimated how many units would fit in a perceived size of body segments and the whole
body. [...] The body parts with a smaller actual surface area relative to their volume were underestimated
more. There was a tendency for body parts underestimated in volume to be overestimated in length.“
Sadibola, R., Ferrè, E. R., Linkenauger, S. A., & Longoa, M. R. (2019). Distortions of perceived volume and length of body parts. Cortex 111,
74–86. doi: 10.1016/j.cortex.2018.10.016
Teorie měření v psychologii
Teorie měření: rozdělení podle Borsbooma (2005):
◦ Klasická testová teorie (CTT).
◦ Modely s latentními rysy (latent trait theories).
◦ Faktorová analýza (FA), teorie odpovědi na položku (IRT).
◦ Fundamentální/reprezentační model měření (spojité měření, CM).
Tyto teorie se ale překrývají.
◦ Např. Raschův model může být chápán jako fundamentální měření.
◦ Analogicky faktorová analýza je v praxi těsně propojená s CTT.
Borsboom, D. (2005). Measuring the Mind. Cambridge: Cambridge University Press.
Existuje vůbec latentní rys?
Latentní rys vůbec nemusí existovat.
To, co se nám „zdá být“ kvantitativní veličinou,
může mít zcela jinou „povahu“.
Příklad: depresivita.
◦ Žádný rys „deprese“ nemusí existovat, ve
skutečnosti může jít jen o souhrn dílčích
symptomů.
◦ Měření „reifikuje“ naše úvahy o konstruktu.
◦ An, M. H., Park, S. S., You, S. C., Park, R. W., Park, B., Woo, H. K., … Son, S. J. (2019).
Depressive symptom network associated with comorbid anxiety in late-life
depression. Frontiers in Psychiatry, 10. https://doi.org/10.3389/fpsyt.2019.00856
Aplikace psychometriky
Kromě teoretických úvah o modelu měření se psychometrika zabývá
praktickými aspekty tohoto měření.
◦ Při vývoji i užití diagnostického nástroje.
Psychometrika je tedy základem jakékoliv psychologické diagnostiky.
Cílem je kontrola chyb, které jsou s měřením spojené.
◦ Jak chyby minimalizovat?
◦ Jak je odhadnout a jak s nimi pracovat?
◦ Náhodná vs. systematická chyba.
Odhad a kontrola chyb měření:
Vlastnosti psychodiagnostických metod
Chyby vztažené k nástroji: validita a reliabilita
Chyby vztažené k teorii: konstruktová validita
◦ Cronbach a Meehl vs. Messick.
Chyby vztažené k měřené osobě: férovost
◦ Respektive psychometrické pojetí férovosti.
Chyby vztažené k pozorovateli: zejména objektivita.
◦ Férovost v psychodiagnostickém pojetí.
Chyby interpretační: normalizace, standardizace.