Homogamie, výběrové párování - úvod Tomáš Katrňák •Pravidlo homogamie (někdy také endogamie) říká, že většina lidí, kteří uzavírají sňatek, si nevybírá partnera nebo partnerku náhodně, ale hledá si je na základě podobnosti v sociálních charakteristikách • •Tvrdá i měkká kritéria • •Opakem homogamie je heterogamie (někdy se také nazývá exogamie) − sociální rozdílnost partnerů či manžel • •Pokud varianty sociálních kritérií, jimiž heterogamii manželů vymezujeme, lze seřadit od vyšších po nižší (např. vzdělání nebo příjem člověka), můžeme heterogamii rozdělit na hypergamii a hypogamii • •Pro identifikaci hypergamie a hypogamie je klíčové pohlaví Homogamie - definice •Výběr manžela a manželky ovlivňují tři typy faktorů • –Individuální –Strukturální –Sociální – •Na rovině každodenní komunikace a v masmédiích jsme přesvědčováni o tom, že si svého partnera vybíráme především sami, v žitém světě se to neděje v takové míře, v jaké bychom to očekávali. • Tři typy faktorů ovlivňující výběr partnera/partnerky •Individuální faktory • •Ekonomicky a sociálně psychologicky orientovaní sociologové •Sociologická mikroperspektiva •Partnerské preference, jak moc se promítají do sňatkového chování •Lidé preferují stejného nebo podobného partnera • –kvůli zachování sociálního statusu a stabilizaci ekonomického postavení –kvůli kulturnímu porozumění a sdílení hodnot –kvůli směně genderových očekávání spojených s výkonem mužské a ženské role v rodině • • • •Strukturální faktory • •Makro-sociálně orientovaní sociologové •Analýza uskutečněných voleb/uzavřených sňatků •Struktura příležitostí (opportunity structure) •Symbolicky řečeno se jedná o nabídku, z níž je vybíráno •3 dimenze: –Počet vzdělanostních skupin – analytický efekt –Velikost vzdělanostních skupin – efekt prevalence –Početní genderová mezera v rámci vzdělanostních skupin – gender efekt – – •Početní homogenita vzdělanostních skupin znamená nízkou strukturu příležitostí pro vzdělanostně homogamní sňatky (heterogenita vysokou) •Genderová početní mezera znamená nízkou strukturu příležitostí pro vzdělanostně homogamní sňatky • – – – • • • •Sociální faktory • •Makro-sociálně orientovaní sociologové •Analýza uskutečněných voleb/uzavřených sňatků •Sociální faktory souvisejí se sociálními bariérami mezi skupinami mužů a žen na sňatkovém trhu •Jsou to rozdíly, které muži a ženy, chtějí-li uzavřít sňatek, musejí překonávat •Vzdělanostní, věkové, zaměstnanecké, religiózní rozdíly, etnické rozdíly nebo prostorové rozdíly •Záleží vždy na tom, jak jsou v dané společnosti sociálně významné – jakou roli jim ti, kteří uzavírají sňatek, přisuzují •Vliv sociální struktury na partnerskou volbu •Rozdíly strukturují tuto volbu, ale zároveň volba strukturujícím mechanismem, udržuje a potvrzuje tyto rozdíly – – • • • Příklad výzkumného tématu vzdělanostní homogamie •Vzdělanostní homogamie je indikátor societální otevřenosti, •Ukazuje vzdálenosti mezi vzdělanostními stupni –Proč? Vysvětlení (typy znaků) – •Vysoká vzdělanostní homogamie znamená, že vzdělanostní rozdíly jsou lidmi vnímány jako významné a promítají se do jejich partnerského/sňatkového jednání • •Například Smits, Ultee a Lammers píší: “(a) society in which many marriages take place between persons belonging to different social groups (…) can be considered a more open society than one in which few socially mixed marriages occur” (ASR 1998a: 265) •Proč studovat homogamii v SSV? • •Uchopení sňatků pomocí konceptu homogamie má významné sociologické implikace. •Homogamie odkazuje k sociálním fenoménům, které souvisejí s reprodukcí společnosti − s přetrváváním nebo změnou sociální struktury z jedné generace na druhou. •Odpověď na otázku, proč zkoumat homogamii, je odpovědí na otázku: –co daná homogamie indikuje –co to znamená pro společnost –identifikaci sociálních skupin, bariér a rozdílů mezi nimi –jaké jsou sociální, ekonomické, kulturní nebo politické implikace změn v mírách této homogamie •Homogamie je indikátor sociální stratifikace • – • • • •Jaké typy homogamie v SSV nejčastěji studujeme? I • •Sociální homogamie –stejná sociální třída/původ, –reprodukce třídního postavení z jedné generace na druhou, –nízká intergenerační sociální mobilita, potomci končí ve stejném třídním postavení jako jejich rodiče –bariéry mezi sociálními třídami jsou natolik významné, že je obtížné je mezigeneračně překonat –můžeme pak přepokládat, že ty samé bariéry stojí v cestě uzavírání sňatků mužů a žen z rozdílných sociálních tříd – •Vzdělanostní homogamie a zaměstnanecká homogamie –sociální mobilita, vzdělanostní i zaměstnanecká homogamie indikují „societální“ otevřenost • •Jaké typy homogamie v SSV nejčastěji studujeme? II • •Věková homogamie –spojitá proměnná vs. kategorizované proměnné (problém vzdálenosti a societálních standardů), co je pak věková homogamie? –věková homogamie odkazuje k povaze manželského vztahu –věkově heterogamním manželství (starší muž než žena) indikuje tradiční rozdělení manželských rolí, submisivní postavení ženy a dominanci muže v ekonomické a intimní sféře manželství –společnosti s vysokou věkovou homogamií jsou společnosti názorové a postojové rovnosti podle pohlaví a věku –nízkých kulturních bariér mezi muži a ženami ve stejných kohortách –společnosti s nízkou věkovou homogamií (vysokou věkovou heterogamií) jsou naopak společnosti, v nichž stejně staří muži a ženy mají odlišné životní strategie, jinak přistupují k založení rodiny, intimnímu životu a biologické reprodukci obecně. – •Náboženská, etnická, geografická a sídelní homogamie…. • • Ve výzkumu homogamie je klíčová otázka, do jaké míry jsou homogamní sňatky výsledkem struktury příležitostí (opportunity structure) a do jaké míry jsou výsledkem výběrového párování (assortative mating). Struktura vs. jednání Pasivní oběť nebo aktivní aktér • • •Aktivní jednání vs. struktura příležitostí •Aktér vs. sociální tlak •Absolutní a relativní homogamie •Konceptuální řešení problému strukturní a čisté efektu jednání –V SSV konceptualizováno jako strukturní a čistá mobility •Problémem je, že v analýze sňatků je předmětem analýzy výsledek jednání •Až do poloviny 70. let minulého století se v sociálně stratifikačním výzkumu věřilo, že tento výsledek lze rozdělit na strukturální a sociální, případně intenční složku –To znamená, že jsme schopni v daných datech určit, co je efekt struktury (velikosti skupiny a počtu mužů a žen v jejím rámci) a co zbylý efekt, který je od efektu struktury očištěn •Toto rozlišení je možné pouze na teoretické, nikoliv empirické rovině. V počtu uzavřených sňatků, jsou totiž strukturální, sociální a intenční důvody snoubeny a nejsou retrospektivně odlišitelné •To, co pozorujeme, jsou uzavřené sňatky z hlediska vybraných kritérií, které ovšem nejsou složené z jedné (oddělitelné) části strukturní a druhé (oddělitelné) části intenční •Rozdíl mezi těmito částmi jsou teoreticky pochopitelné, nikoliv ovšem empiricky indikovatelné v celkovém počtu sňatků • – – • • • •Absolutní homogamie • •Absolutní homogamie je výsledkem struktury příležitostí i výběrového párování (partner preferences, partner propensity or assortative mating). •K těmto dvěma hlavním faktorům je velikost absolutní homogamie ovlivňována kulturními faktory, jako je tradice manželství, demografickými trendy, náboženstvím, mírou etnické segregace a podílem žen na trhu práce (Kalmijn, 1998; Smits & Park, 2009) •Absolutní homogamie je empiricky indikována procentuálními distribucemi v kontingenční tabulce. Jedná se o podíl sňatků, v nichž jsou muži a ženy ve zkoumaných charakteristikách totožní. •Problémem je, že v takto měřené absolutní homogamii nerozlišíme, jaká část z uzavřených sňatků je podmíněná strukturními okolnostmi a jaká část z nich je odrazem jejich intencí a preferencí - of assortative mating. • • – – • • • •Relativní homogamie • •Vychází z předpokladu, že sociální rozdíly mezi skupinami mužů a žen jsou na sňatkovém trhu vymezeny jejich šancemi •V kontingenčních tabulkách o uzavřených sňatcích můžeme pak tyto šance měřit. •Konceptualizují se pak jako relativní homogamie. •Relativní homogamie ukazuje šance snoubenců uzavřít homogamní sňatek, a to bez ohledu na to, jaký (nerovný) podíl mužů a žen (z hlediska kritérií vymezujících homogamii) se na sňatkovém trhu vyskytuje. •Pokud nerovní šance neexistují, relativní homogamie neexistuje − hovoříme o perfektní heterogamie. •Empirickým jazykem řečeno – v kontingenčních tabulkách o uzavřených sňatcích mužů a žen nepozorujeme mezi proměnnými souvislost. •Relativní homogamie a heterogamie je empiricky indikována by odds ratios. • – – • • • •Relativní homogamie, důvody rozdílů mezi zeměmi • •Rozdíly ve výběrovém párování podle vzdělání jsou dány několika faktory •velikost sociální a vzdělanostní reprodukce –vyšší sociální mobilita znamená nižší relativní vzdělanostní homogamii (Ultee & Luijkx, 1990; Katrňák, Fučík, & Luijkx, 2012) •míra modernizace a industrializace –vyspělé země mají nižší relativní vzdělanostní homogamii (Smits, Ultee, & Lammers, 1998, 2000). •míra politické demokracie –politicky rozvinutější země prokazují nižší relativní vzdělanostní homogamii •dominantní náboženství –Protestantské země mají nižší relativní vzdělanostní homogamii než katolicky orientované země (Smits, Ultee, & Lammers, 1998, 2000) •welfare state režim –v sociálně demokratických režimech je relativní vzdělanostní homogamie nižší, než v režimech s konzervativní sociální politikou (Domański & Przybysz, 2007). • • – – • • • •Absolutní nebo relativní homogamie? • •Otázka, zdali absolutní nebo relativní analýza je vhodnější pro indikaci homogamie, není jednoznačně zodpověditelná •Záleží vždy na zaměření výzkumu a výzkumné otázce •Absolutní homogamie je preferována v případě, že se zajímáme o počty sňatků, v nichž jsou snoubenci z hlediska sociálních charakteristik podobní (vzorec párování, jeho rozšíření v populaci, velikost sociálních skupiny konstituovaných na základě sňatků) •Relativní homogamie je naopak upřednostňována, zajímá-li nás nerovnost šancí na uzavření určitého typu sňatku. •Jelikož však absolutní homogamie v sobě zahrnuje i koncept relativní homogamie, je standardem ve výzkumu homogamie používat oba koncepty dohromady. • – – • • •