9. Sociální pomoc – charakteristika systému; Sociální služby I. Subsystém sociální pomoci FSS MU – Katedra sociální politiky a sociální práce Sociální zabezpečení Cíle sociální pomoci vpomoc osobám, které se ocitli v sociálně neuspokojivé situaci, zabránit propadu občana do sociální propasti, ochrana před sociálním vyloučením vsociální vyloučení qvyčlenění osoby či skupiny mimo běžný život většinové společnosti ► omezené možnosti zapojit se do sociálních, ekonomických, kulturních i politických aktivit společnosti (vyloučení z trhu práce, nemožnost naplňovat občanská práva, omezený přístup k tržním i veřejným statkům) qsložitý multidimenzionální mechanismus, jenž současně zahrnuje celou řadu oblastí života a jehož důsledky jednoznačně přesahují individuální rovinu; problémy spojené se sociálním vyloučením se netýkají pouze sociálně vyloučených ► zřejmé jsou negativní dopady na kvalitu života v celých lokalitách a zprostředkovaně se projevují také na celospolečenské úrovni, a to v oblasti sociální i ekonomické qobecně lze sociální vyloučení chápat jako mechanismus, který znesnadňuje určitým skupinám populace přístup k odpovídajícím materiálním i duchovním zdrojům a vytlačuje je tak na okraj dané společnosti ► jedná se o přístup k systémům (1) produkce, pracovního trhu a redistribuce statků a služeb – včetně služeb veřejných, jako jsou vzdělávání, či zdravotní péče; (2) rodinného života; (3) politického života; (4) komunitního života; (5) kultury (Mareš, Horáková, Rákoczyová, 2008). qvyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace ► sociálně vyloučeným je znemožněn, či ztížen přístup ke zdrojům, statkům a příležitostem různého charakteru, kterými běžně disponuje většinová společnost ► nepříznivá situace je charakteristická oslabením nebo ztrátou schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů (zákon č. 108/2006) qnerovný přístup k pěti základním zdrojům společnosti ► zaměstnání, zdravotní péče, vzdělání, bydlení a sociální ochrana ► sociálně vyloučení jsou odříznuti od institucí a služeb, sociálních sítí a vzdělávacích příležitostí qprojevem sociálního vyloučení je tedy dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách, život v prostorově vyloučených lokalitách, nízká kvalifikace, špatný zdravotní stav, rozpad rodin či ztráta sebeúcty qjako adaptace na podmínky sociálního vyloučení se často vytváří specifické hodnoty a normy, mezi něž patří například důraz na přítomnost, neschopnost plánovat do budoucna, pocity beznaděje a bezmocnosti či přesvědčení, že člověk nemůže ovlivnit vlastní sociální situaci qproces sociálního vyloučení je primárně důsledkem chudoby a nízkých příjmů, přispívají k němu však také další faktory, jako je diskriminace, nízké vzdělání či špatné životní podmínky qtři možné pohledy na sociální vyloučení §redistribuční ► zdůrazňuje sociální vlivy, které tuto situaci způsobují (mezi ně řadí například existující nerovnost ve společnosti) a zaměřuje se na osoby žijící v chudobě §etický ► zdůrazňuje kriminální chování a morální úpadek celých sociálních skupin či obyvatel městských čtvrtí, které se ocitly v sociálním vyloučení. §integrační ► sociální vyloučení je zde chápáno jako totožné s vyloučením z trhu práce qsociální vyloučení a etnicita §specifickou roli v sociálním vyloučení hraje etnicita, zejména etnicita přisouzená §podstatná část obyvatel Česka se nesprávně domnívá, že v případě sociálního vyloučení se jedná primárně o problém etnický, nikoliv sociální ► zjednodušeně řečeno, že důvodem chudoby a sociálního vyloučení části romské populace není její sociální situace, ale etnický původ ► v současné době je ale zřejmé, že ne všichni Romové v České republice žijí v prostředí sociálního vyloučení a ne každý, kdo se v podmínkách sociálního vyloučení nalézá, je Rom q dimenze sociálního vyloučení qekonomická dimenze §postavení na trhu práce má vliv nejen na finanční příjem, ale také podmiňuje možnost participace na dalších společenských aktivitách §vyloučení z pracovního trhu a marginalizace znevýhodněných jedinců či skupin na tomto trhu ► nezaměstnanost a odsouvání do podhodnocených či nestabilních pracovních pozic ► dlouhodobá nezaměstnanost vyvolána např. nedostatkem pracovních příležitostí, nedostatečným vzděláním či praxí, nízkou motivací nebo diskriminací, ať už na základě pohlaví, věku, zdravotního stavu, nebo etnicity §zdrojem vyloučení může být i neadekvátní pracovní příjem qkulturní a sociální dimenze §nesdílení kulturního a sociálního kapitálu majoritní společnosti, vyloučení ze sociálních sítí, které umožňují jedinci zlepšovat jeho sociální status §kulturní kapitál definujeme jako soubor získaných předpokladů jedince nebo skupiny k dosažení určitého statusu; jeho hlavním indikátorem je úroveň dosaženého vzdělání §míra vzdělání přitom zásadně ovlivňuje výši příležitostí k získání zaměstnání či schopnost jedince orientovat se ve společnosti a jejím právním systému §sociálním kapitálem rozumíme souhrn aktuálních i potenciálních zdrojů, jež může jednotlivec využívat díky svým známostem s ostatními lidmi §odkazuje k bohatství styků a známostí (silné vazby=rodina, přátelé x slabé vazby=okolí qpolitická dimenze §upření občanských, politických, ale v extrémním případě i základních lidských práv určitým jedincům či skupinám. §nerealizováním práv vyloučenými osobami vinou jejich nevědomosti, apatie nebo přání vyhnout se jakémukoli styku s představiteli státního aparátu §neúčast ve volbách a na politických aktivitách v organizacích, odborech, hnutích, školních či městských radách a jiných orgánech s rozhodovací pravomocí omezuje možnosti podílet se na rozhodování o věcech veřejných i soukromých ► volení zástupci mohou jejich potíže ignorovat, potažmo jejich situaci zhoršovat qsymbolická dimenze §tzv. exkluze subjektivní ► spočívá ve stigmatizaci a marginalizaci některých sociálních skupin většinovou společností, avšak nikoli v rovině skutečného a aktivního vylučování, nýbrž vylučování verbálního, tj. skrze manifestaci odmítání a odporu §k vyloučení v jeho symbolické rovině může docházet u těch skupin, jejichž jinakost je spatřována majoritou jako „nenormální“, deviantní, což často vede k vyloučení jejich členů na základě negativních stereotypů a předsudků §mezi těmito skupinami a majoritní společností vzniká napětí a vytyčuje se symbolická hranice ► např. pro jejich etnicitu, národnost, sociální status apod. qprostorová dimenze §geograficky vymezitelná oblast, kde dochází ke koncentraci osob ohrožených sociálním vyloučením ► prostorové vyloučení znamená pro jedince bariéru rozvoje životních šancí –sociálně vyloučená lokalita (SVL) §nedobrovolně segregované skupiny zpravidla žijí v nejhorších, stigmatizovaných částech města, v nevyhovujících, nuzných obydlích s nedostatečnou úrovní sanitárního vybavení a přístupem k běžným službám §sociálně vyloučené lokality se liší zejména velikostí a poměrem velikosti vůči obci či městu, ve které se nacházejí, mírou prostorového vyloučení, stavem domů a bytů, formou jejich vlastnictví atd. §sociální vyloučení se promítá do městského (obecního prostoru) ► koncentrace sociálně vyloučených domácností na jednom místě v levnějším, s nižším standardem, neatraktivním bydlení ► sociálně vyloučená lokalita (SVL), ghetto ► prostorová segregace v širším pojetí jde v systému sociální pomoci o eliminaci chudoby a všech atributů sociálního vyloučení, tedy: §navrátit sociální suverenitu – problémy mají přechodný charakter a je nutno je vyřešit a vrátit jedince do normálu §překonat přechodné stádium sociálních a ekonomických obtíží – dlouhodobější řešení sociálně-ekonomicky nepříznivých podmínek s cílem zabránit propadu do sociální závislosti §řešit trvalé svízelné postavení – pomoc občanům, kteří jsou trvale odkázáni na lidskou solidaritu a dobročinnost sociální pomoc je třetím pilířem sociálního zabezpečení §z hlediska sociální politiky ji lze chápat jako poslední z opatření sociální ochrany, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení §její aktivity nastupují až v případě selhání zabezpečení ze sociálního pojištění a státní sociální podpory; liší se od nich: va) způsobem řešení sociálních událostí – sociální události jsou často řešeny formou sociálních služeb; dávky jsou zde poskytovány za účelem řešení hmotné či sociální nouze (např. příspěvek na živobytí) nebo účelově (např. příspěvek na zvláštní pomůcky) vb) charakterem subjektů poskytujících sociální pomoc – služby zajišťují většinou nestátní organice ve spolupráci s obcemi, které jejich činnost koordinují vc) způsobem financování – zdroje financování bývají nejčastěji čerpány formou transferu ze státních rozpočtů § řešené situace: §jsou ohrožena práva občana §se občan nachází v hmotné nouzi, případně na hranici, či pod hranicí chudoby §se občan nachází v sociální nouzi a není schopen zabezpečit své potřeby vlastními silami 4 subsystémy systému SP: §sociální služby §pomoc v hmotné nouzi §dávky pro osoby se zdravotním postižením §sociálně – právní ochrana dětí právní úprava: mezinárodní právní prameny: §Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, který přijalo Valné shromáždění OSN v roce 1966 §Evropská sociální charta 14/2000. vnitrostátní prameny: §Listina základních práv a svobod §zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a další právní předpisy, §zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů §zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách §zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů §zákon č. č. 359/1999, o sociálně-právní ochraně dětí §zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Objekty sociální pomoci qbezdomovci a osoby žijící v nevyhovujícím nebo nejistém ubytování ► osoby přežívající venku, osoby v noclehárně, osoby v ubytovnách pro bezdomovce, osoby v pobytových zařízeních pro ženy, osoby v ubytovnách pro imigranty, osoby před opuštěním instituce, uživatelé dlouhodobější podpory, osoby žijící v nejistém bydlení, osoby ohrožené vystěhováním, osoby ohrožené domácím násilím, osoby žijící v provizorních a neobvyklých stavbách, osoby žijící v nevhodném bydlení, osoby žijící v přelidněném bytě qimigranti a azylanti ► skupina přistěhovalců v ČR, která zahrnuje nelegální imigranty, žadatele o azyl, uznané azylanty, cizince s uděleným vízem k pobytu nad 90 dnů, dlouhodobým nebo trvalým pobytem v ČR qnárodnostní menšiny ► společenství občanů ČR žijících na území současné ČR, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu qoběti trestné činnosti ► osoba, které bylo nebo mělo být trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil qohrožené osoby do 18 let věku ► se speciálními vzdělávacími potřebami, ohrožené umístěním do institucionální výchovy, vyrůstající v rodinách ohrožených chudobou nebo nefunkčních rodinách, v náhradní rodinné péči apod. qosoby ohrožené vícenásobnými riziky ► osoby se speciálními vzdělávacími potřebami, ohrožené umístěním do institucionální výchovy, vyrůstající v rodinách ohrožených chudobou nebo nefunkčních rodinách, v náhradní rodinné péči apod. v qosoby dlouhodobě či opakovaně nezaměstnané ► uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP ČR déle než 1 rok a uchazeči o zaměstnání, jejichž doba evidence na ÚP ČR dosáhla v posledních 2 letech souhrnné délky 12 měsíců qosoby ohrožené domácím násilím a závislostmi ► osoby, které jsou ohroženy blízkými osobami žijícími ve společné domácnosti (psychické, fyzické či sexuální násilí, týrané děti a dále osoby, které jsou ve stavu závislosti, kdy se bez dané látky, aktivity nebo osoby nedokáží obejít (např. závislost na návykové látce, na hazardních hrách, na práci apod.) qpracovníci s nejistými a nevýhodnými pracovními smlouvami ► především ti starší a ti mimo ochranu mechanismů regulujících pracovní trh qosoby s kumulací hendikepů na trhu práce ► osoby, které splňují alespoň dvě z níže uvedených charakteristik: §osoby vedené Úřadem práce ČR v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců §osoby mladší 25 let a osoby ve věku 50 a více let §osoby s nízkou úrovní kvalifikace (stupeň ISCED 0 – 2) §osoby se zdravotním postižením §osoby pečující o dítě mladší 15 let či o osobu blízkou qosoby z národnostních menšin a osoby z jiného sociokulturního prostředí qosoby opouštějící institucionální zařízení ► osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy qosoby v nebo po výkonu trestu ► ve výkonu trestu odnětí svobody, opouštějící výkon trestu, ti, kterým byl uložen alternativní trest nebo ochranné opatření, příp. výchovné, ochranné nebo trestní opatření u mladistvých qosoby se zdravotním postižením ► s tělesným, mentálním, duševním, smyslovým nebo kombinovaným postižením, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby qosoby s kombinovanými diagnózami ► s více druhy postižení (tělesným, mentálním, duševním, smyslovým), jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby qosoby ohrožené specifickými zdravotními riziky ► ohrožené nezdravým životním stylem, závislostmi, žijící v oblastech s vyšším výskytem specifických zdravotních rizik, ve vyloučených lokalitách a v regionech ohrožených chudobou qlidé s nízkými příjmy ► chudí, negramotní, nekvalifikovaní a lidé s nízkým stupněm dosaženého vzdělání qosoby ohrožené předlužeností ► osoby, které mají výdaje vyšší než příjmy a nejsou schopny plnit své finanční závazky (např. nemají uhrazenu jednu splátku úvěru) qrodiny jen s jedním rodičem ► např. matky samoživitelky qmladí lidé bez pracovních zkušeností a kvalitního zázemí ► např. absolventi z neúplných rodin, popř. bez ukončeného vzdělání qosoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách ► osoby žijící v územích, které byly identifikovány jako sociálně vyloučené lokality. Subjekty sociální pomoci vsubjekty poskytující dávky a služby: qMPSV qkraje qkrajské úřady qobce qobecní úřady obcí s rozšířenou působností qpověřené obecní úřady qokresní správy sociálního zabezpečení (pokud jde o posuzování zdravotního stavu) vsubjekty soukromého práva qneziskové organizace zabývající se sociálními službami qzařízení zprostředkovávající sociální služby qfyzické osoby qprávnické osoby (např. zaměstnavatelé) Nástroje sociální pomoci 1. Sociální služby vupraveny zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách vnepeněžitá forma sociální pomoci vposkytovateli mohou být vedle státu také občané a soukromé neziskové organizace vpomoc osobám v nepříznivé sociální situaci způsobené oslabením schopností z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, krizové sociální situace, způsobu života vedoucímu ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňujícího prostředí ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby 2. Systém dávek sociální pomoci: vpříspěvek na péči ve službách sociální péče – osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby (dle stupňů závislosti I. až IV.); mohou to být senioři i děti (péče je nutná z důvodu bezmocnosti či zdravotního postižení) vdávky v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc vdávky pro osoby se zdravotním postižením – příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku 3. Sociálně právní ochrana dětí: vposkytuje se nezletilým dětem vochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu vochrana oprávněných zájmů dítěte včetně jeho jmění vpůsobení k obnovení narušených funkcí rodiny vzabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině vaktivní vyhledávací činnost v rámci prevence sociálně-patologických jevů – předcházení rizikového vývoje dětí a mládeže vvyužití dávek pěstounské péče dochází k posuzování potřebnosti a oprávněnosti nároku z hlediska: vsociální událost – např. mimořádná okamžitá pomoc při povodni vúčelová vázanost – např. u doplatku na bydlení na nájem, energie, fond oprav, dávky pro zdravotně handicapované vtestování funkčního potenciálu – stupně závislosti na pomoci (zdravotní stav) vtestování příjmů – řada systémů odhlíží od určité výše příjmů ze zaměstnání, aby byli lidé více motivování pracovat (v ČR pouze do určité míry) vtestování prostředků (majetku) – nadstandardní vybavení domácnosti, automobil, spoření – mohou být nucení nejprve je prodat vsituace rodiny (komu je dávka určena) a které kategorie se společně posuzují (jednotlivec x rodina x domácnost); je-li pro přiznání dávky posuzován společný příjem nebo i společný majetek rodiny vtestování ochoty pracovat – (je-li to možné; netestuje se např. u seniorů a dětí); ti, kdo jsou vnímáni jako problematičtí, mají sníženou dávku vkontrola zacházení s příjmem - snaha vyplácet pomoc v hmotné nouzi více pro jejich deklarovaný účel; věcné a poukázkové formy podpory vkontrola dalšího chování - kdo neplatí alimenty, neposílá děti do školy, dluží, problémy v předchozím zaměstnání v v Adresnost sociální pomoci Sociální služby sociální služba je činnost nebo soubor činností, jimiž se zajišťuje nepeněžitá pomoc a podpora osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. pomoc v nepříznivé sociální situaci: oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby sociální začleňování: je proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný sociální služba je soustava vybraných základních činností: např. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu; pomoc při osobní hygieně, zajištění chodu domácnosti; zajištění stravování, ubytování, ošetřování, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti; poradenství; zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při prosazování práv a zájmů a další; tyto základní činnosti jsou definovány v zákoně fakultativní činnosti - činnosti sociální služby související s péčí a podporou člověka, které rovněž vedou k jejímu sociálnímu začleňování, jejichž poskytování je odůvodněno zjištěnou potřebou osoby; souvisí s poskytováním registrovaných služeb (dle vyhlášky 505/2006) – rozsah úkonů poskytovaných nad rámec základních činností a placených bez maximální výše úhrad cílem služeb bývá mimo jiné vpodporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu vrozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život vsnížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatele sociální služby jsou poskytovány: vjednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel; mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních služeb patří zejména senioři, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kterým hrozí sociální vyloučení nebo jsou již vyloučeni vosobě, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu (státní občan ČR a cizinec), vosobě, které byl udělen azyl, vobčanovi a rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie, vcizinci, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu po dobu delší než 3 měsíce. vosobám legálně pobývajícím na území ČR - vybrané typy sociálních služeb (azylové domy, kontaktní centra, noclehárny, terénní programy) forma sociálních služeb vpobytové služby - služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb vambulantní služby - služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena do zařízení sociálních služeb; součástí služby není ubytování vterénní služby - služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí Dělení sociálních služeb 1. služby sociální péče – služby napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem podpořit život v jejich přirozeném sociálním prostředí a umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení (příklad: pečovatelská služba, osobní asistence, průvodcovské a předčitatelské služby, tísňová péče, odlehčovací služby, centra denních služeb, domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem, podpora samostatného bydlení, denní stacionáře, týdenní stacionáře ad.) 2. služby sociální prevence - napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou jím ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky, způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňujícím prostředím a ohrožením práv a zájmů trestnou činností jiné osoby; cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů (příklad: raná péče, azylové domy, domy na půli cesty, telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby, nízkoprahová centra, krizová pomoc, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně terapeutické dílny, terapeutické komunity, terénní programy ad.) 3. sociální poradenství - poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace; poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto službu zajistit (příklad: základní a odborné poradenství – občanské poradny, manželské poradny, poradny pro osoby se zdravotním postižením, poradny pro oběti trestných činů apod. ) Financování sociálních služeb 1. dotace ze státního rozpočtu, rozdělované prostřednictvím krajů, a z rozpočtů krajů a obcí se přidělují pouze poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou registrováni u Krajského úřadu (centrální registr má MPSV); oprávnění k poskytování sociálních služeb musí mít jak nestátní, tak i státní subjekty. 2. účelové dotace jsou financovány také ze státního rozpočtu a poskytují se na podporu služeb s celostátním nebo nadregionálním charakterem, nebo v případě mimořádných událostí – přírodních katastrof apod. 3. uživatelé sociálních služeb jsou třetím zdrojem financování; na základě smlouvy s poskytovatelem hradí sami sociální službu. Přehled úkonů a maximální výše úhrad za služby jsou stanoveny prováděcí vyhláškou č. 505/2006 Sb. 4. platby od zdravotních pojišťoven u služeb, kde to zákon o sociálních službách stanovuje) 5. strukturální fondy EU jsou také významným zdrojem financování sociálních služeb. vbez úhrady nákladů jsou poskytovány tyto SS: sociální poradenství, raná péče, telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby, krizová pomoc, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, terénní programy ad. vostatní služby mohou být poskytovány za částečnou nebo plnou úhradu (zejména pobytová zařízení - domovy pro seniory, týdenní stacionáře ad. vu všech typů zařízení je v zákoně stanovena maximální výše úhrady; úhradu nákladů za poskytování sociálních služeb hradí osoba ve výši sjednané ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem vpo úhradě za ubytování a stravu při poskytování pobytových služeb v týdenních stacionářích musí osobě zůstat alespoň 25 % jejího příjmu vpři poskytování pobytových služeb - domov pro osoby se zdravotním postižením, domov pro seniory a se zvláštním režimem musí osobě zůstat alespoň 15 % jejího příjmu Poskytovatelé sociálních služeb poskytovatelé musí mít oprávnění k poskytování sociálních služeb, vydávané na základě registrace v Registru sociálních služeb (MPSV). vregistrovat se nemusí zejména: §osoby blízké poskytující pomoc §asistent sociální péče (pokud to nevykonává jako podnikání), dobrovolník pečovatelské služby §zdravotnická zařízení poskytující sociální služby vpro registraci musí zřizovatel doložit řadu zákonem stanovených údajů – např. odbornou způsobilost a bezúhonnost všech osob poskytujících služby, zajištění hygienických podmínek zařízení, vlastnické či nájemní právo k objektům, kde se služba poskytuje, materiální a technické vybavení ad. Poskytovateli mohou být: vobce a kraje a jimi zřizované právnické osoby - dbají na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb, zejména zjišťováním skutečných potřeb lidí a zdrojů k jejich uspokojení; kromě toho sami zřizují organizace poskytující sociální služby vdalší právnické osoby, bez ohledu na jejich formu vfyzické osoby a nestátní neziskové organizace; fyzické osoby nabízející široké spektrum služeb, jsou rovněž významnými poskytovateli sociálních služeb vMPSV a jím zřizované organizační složky - je nyní zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče Zaměstnanci v sociálních službách Sociální pracovník vsociální šetření, sociální agendy (řešení hmotné nouze či sociálně právních problémů v zařízeních sociální péče), sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství, sociální rehabilitaci. vvýkon povolání sociálního pracovníka se vztahuje na sociální pracovníky vykonávající činnost v sociálních službách a při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, ve věznicích a v azylových zařízeních. vpředpokladem pro výkon povolání sociálního pracovníka je svéprávnost k právním úkonům, bezúhonnost, zdravotní způsobilost a odborná způsobilost vodbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka je: vvyšší odborné vzdělání v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, speciální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost vvysokoškolské vzdělání zaměřené na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologie, právo nebo speciální pedagogiku Pracovník v sociálních službách vpřímou obslužnou péči o osoby spočívající v nácviku jednoduchých denních činností, pomoc při osobní hygieně a oblékaní, manipulaci s přístroji, pomůckami, prádlem, udržování čistoty a osobní hygieny, podporu soběstačnosti, posilování životní aktivizace, vytváření základních sociálních a společenských kontaktů a uspokojování psychosociálních potřeb; vzákladní výchovnou nepedagogickou činnost spočívající v prohlubování a upevňování základních hygienických a společenských návyků až po jejich fixaci, působení na vytváření a rozvíjení pracovních návyků, manuální zručnosti a pracovní aktivity, provádění volnočasových aktivit zaměřených na rozvíjení osobnosti, zájmů, znalostí a tvořivých schopností formou výtvarné, hudební a pohybové výchovy, zabezpečování zájmové a kulturní činnosti a provádění asistenční služby a osobní asistence; vpečovatelskou činnost spočívající ve vykonávání prací spojených s přímým stykem s osobami s fyzickými a psychickými obtížemi, komplexní péči o jejich domácnost, zajišťování sociální pomoci, provádění sociálních depistáží pod vedením sociálního pracovníka, poskytování pomoci při vytváření sociálních a společenských kontaktů a psychické aktivizaci, organizační zabezpečování a komplexní koordinování pečovatelské činnosti v územním celku. vpředpokladem pro výkon činnosti pracovníka v sociálních službách je odborná způsobilost, bezúhonnost a zdravotní způsobilost vodborná způsobilost předpokládá vzákladní vzdělání nebo střední vzdělání a absolvování akreditovaného specializačního kurzu v minimálním rozsahu 150 hodin (přímá obslužná péče) vstřední vzdělání nebo střední odborné vzdělání a absolvování akreditovaného specializačního kurzu v minimálním rozsahu 200 hodin (výchovná nepedagogická činnost) vzákladní vzdělání, střední vzdělání, střední odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání (pečovatelská činnost) Smlouva o poskytování vuzavírá se mezi klientem a poskytovatelem sociálních služeb; u některých služeb musí být v písemné formě (např. osobní asistence, pečovatelská služba, podpora samostatného bydlení), u jiných musí být uzavřena v písemné formě, pokud alespoň jedna smluvní strana při jednání o uzavření smlouvy tuto formu navrhne (např. tlumočnické služby, krizová pomoc, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociální rehabilitace). vnáležitosti: označení smluvních stran, druh sociální služby, rozsah poskytování sociální služby, místo a čas poskytování, výši úhrady, ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb, výpovědní důvody a výpovědní lhůty, doba platnosti smlouvy vposkytovatel může odmítnout uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb pokud: vnemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby vzdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové služby vosobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy vposkytovatel na základě výše uvedených důvodů musí vydat osobě na její žádost písemné oznámení s uvedením důvodu odmítnutí uzavřené smlouvy 1. Standardy kvality sociálních služeb vsoubor kritérií, prostřednictvím kterých se hodnotí kvalita poskytovaných sociálních služeb v oblasti personálního a provozního zabezpečení služeb a v oblasti vztahů vjedná se o tyto standardy: vcíle a způsoby poskytování sociálních služeb vochrana práv osob – vytvářet podmínky umožňující naplňování občanských a lidských práv vjednání se zájemcem o sociální službu – zejména srozumitelné informování o všech povinnostech vyplývajících ze smlouvy, o způsobu poskytování služby, úhradách za službu vsmlouva o poskytování sociální služby (viz předchozí kapitola) vindividuální plánování sociální služby – plánování poskytování služby podle osobních cílů, potřeb a schopností, vyhodnocování těchto plánů spolu s klientem vdokumentace o poskytování sociální služby – evidence uchazečů (i neúspěšných), záznamy o poskytování služeb, individuální plány, evidence případů omezení pohybu osob ad. vstížnosti na kvalitu sociálních služeb - vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností na úroveň služeb vnávaznost poskytované sociální služby na další dostupné zdroje – další navazující organizace vpersonální a organizační zajištění sociální služby – odbornost, bezúhonnost,... vprofesní rozvoj zaměstnanců – školení, semináře, supervize 1. vmístní a časová dostupnost poskytované sociální služby vinformovanost o sociální službě – informace o druhu místě, cílech, cílové skupině, kapacitě ad. vnouzové a havarijní situace vzvyšování kvality sociálních služeb vInspekce sociálních služeb kontroluje úroveň kvality sociálních služeb, zejména prostřednictvím kontroly dodržování standardů kvality a povinností poskytovatelů sociálních služeb vždy v místě poskytování sociálních služeb §inspekci podléhají de facto všichni poskytovatelé vyjma osob blízkých a dobrovolných pečovatelů §inspekci provádí tým osob pověřených krajem nebo MPSV, speciálně pro inspekci sociálních služeb vybraných a vyškolených §agenda spadá pod MPSV vtři typy inspekcí: §základní inspekce – poskytovatelé jsou předem informování o inspekci, postupně jí projdou všichni registrovaní poskytovatelé, kontrolují se zejména standardy kvality §inspekce „na udání“ – poskytovatel se o ní dozví až ve chvíli, kdy inspekce přijde §opravná inspekce – pokud v základní inspekci jsou zjištěny nedostatky, dochází po jejich odstranění k následné kontrole Kontrolní úkoly