Audiovizuální žurnalistika

Vysílací schéma

Podíváme-li se na hlavní zpravodajské relace - čili na České televizi celostátní Události a regionální Události v regionech - vypozorujeme určité pravidelnosti. Najdeme neustále se opakující schéma: Po úvodních headlinech přichází na začátek vždy velké aktuální podrobně zpracované téma dne. Tvoří ho úvodní reportáž, která nemusí dodržet obvyklou stopáž, může mít klidně až tři minuty, pak bývá většinou infografika nebo čtená zpráva s dalšími podrobnostmi, živý vstup s redaktorem/redaktorkou, případně s hostem, a často ještě druhá reportáž s backgroundem, něčím z historie nebo jiným podobným případem. Na závěr bloku je vždycky krátká čtená zpráva s připomenutím toho nejdůležitějšího nebo doplněním nějaké zajímavosti. Celé téma mívá kolem 7 minut, může to být více, může to být méně.

Tím se ale relace hodně zpomalí. Takže pak pro větší dynamičnost nastává chvíle pro čtené zprávy se synchronem nebo standupem a po nich reportáž na nějaké hluboce lidské anebo zcela lehké téma.

V polovině pořadu bývají znovu headliny, které upozorní na to, co ještě přijde – jsou důležité hlavně ve 45minutových Událostech. Tam už od začátku někteří diváci nejspíš dávno zapomněli, co pro ně redakce ještě přichystala, a jiní si třeba teprve teď televizi zapli.

Po nich Události v regionech pokračují vizuálně atraktivní reportáží, to je redakční pravidlo pro udržení pozornosti diváků. A na to můžou navázat náročnější témata, na která je potřeba se více soustředit. Závěr pak patří reportážím z kultury, folkloru, zábavných akcí, kuriozitám.

V Událostech, které jsou dvakrát delší, je druhá část vysílání znovu uvedená tématem (rubrika se přímo jmenuje Naše téma) – ovšem není to už ryze aktuální dění (žádná politika, žádné zákonodárství, světové konflikty, přírodní katastrofy), spíš se jedná o nějaký fenomén (zajímavá statistika, sociální problematika, zdraví - něco relativně nadčasového, přitom aktuálního). Toto téma zase vydá na několik reportáží a zabere 5-6 minut. Potom už následují další reportáže - zase platí, že čím více se blíží relace k závěru, tím spíš jsou volnější, odlehčenější, míň náročné na pozornost.