Audiovizuální žurnalistika
Bez komentáře
Bez komentáře. No comment. No com. Je to žánr, který uvede moderátorka
pár větami, většinou přidá, že následující záběry pustíme bez komentáře -
protože někdo by se mohl ptát, proč tam nikdo nemluví. A režie pustí
sestříhané záběry buď jen s ruchy (zvuky nebo třeba nějaké pokřikování
hasičů u velkého požáru nebo policistů u nehody), anebo s hudebním
podkresem - což ale ve veřejnoprávním zpravodajství nebývá zvykem. Tento
postup je typický pro komerční stanice nebo v publicistiku.
No com musí mluvit sám za sebe. Něco se děje a má to tak výživné zvuky, že to nepotřebuje, aby někdo mluvil. No com přenáší atmosféru, emoce, ne tolik informace. Používá se často třeba u velkých neštěstí, kde následuje po klasické reportáži, ze které se diváci dozví, co se stalo, jak, proč a tak dále. A pak následuje například půl minuty záběrů bez komentáře, aby se diváci mohli jakoby přenést na místo.
Nebo to může být kulturní nebo sportovní událost - festival, turnaj - odkud přenáší atmosféru. Další možností jsou záběry takříkajíc "na kochání".
No com musí mluvit sám za sebe. Něco se děje a má to tak výživné zvuky, že to nepotřebuje, aby někdo mluvil. No com přenáší atmosféru, emoce, ne tolik informace. Používá se často třeba u velkých neštěstí, kde následuje po klasické reportáži, ze které se diváci dozví, co se stalo, jak, proč a tak dále. A pak následuje například půl minuty záběrů bez komentáře, aby se diváci mohli jakoby přenést na místo.
Nebo to může být kulturní nebo sportovní událost - festival, turnaj - odkud přenáší atmosféru. Další možností jsou záběry takříkajíc "na kochání".
Jako v ukázce Pulčínského ledopádu z Týdne v regionech (Brno), 23. 1. 2021: